|
|
Potřeby transplantovaných pacientů po znovu zařazení do dlouhodobého dialyzačního programu
DUŠKOVÁ, Denisa
Úvod: V této bakalářské práce byly zkoumány potřeby transplantovaných pacientů znovu zařazených do dlouhodobého dialyzačního programu. Neuspokojené potřeby takových pacientů mohou vést ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Je proto důležité vnímat pacientovy touhy a přání. Výsledky této problematiky tak mohou přispět k lepšímu pochopení potřeb pacienta nejen ze stran ošetřovatelského personálu, ale i pacientovy rodiny a jeho okolí. Cíl a výzkumné otázky: Hlavním cílem této práce bylo zjistit specifické potřeby těchto pacientů. Odpovědi byly hledány na otázky, jaké jsou specifické potřeby, jak se potřeby změnily před transplantací a po opětovném zařazení na dialýzu, jaké potřeby nejsou dostatečně uspokojeny a jaké jsou pro pacienty nejdůležitější. Metodika: Data byla získávána pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru ve vybraném dialyzačním středisku v Jihočeském kraji. Údaje byly zpracovány metodou kódování pomocí statistického programu ATLAS.ti. Následně bylo identifikováno 5 kategorií s jejich podkategoriemi. Výsledky: Z výsledných dat bylo zjištěno, že pacienti nejvíce touží po potřebě spánku a odpočinku, být bez bolesti, po běžném životě a dostatečné podpoře od rodiny. I nedostatečné uspokojení v oblasti spánku nebrání ovšem pacientům vykonávat nějaký druh fyzické aktivity, který se pozitivně odráží i na psychické pohodě. Bylo také zaznamenáno, že nejdůležitější pro pacienty během dialýzy je klidný a nekomplikovaný průběh. Závěr: I přes výsledky tohoto výzkumu je nutné brát ohled na člověka jako individuální bytost, která se může od většiny ve svým potřebách lišit.
|
|
|
Role sestry v péči o klienty se schizofrenními poruchami.
DOLEJŠÍ, Aneta
Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně vzniklá data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka papír, kdy byla data rozdělena do pěti kategorií a osmnácti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 10 informantů. Byly to sestry poskytující péči osobám se schizofrenními poruchami v zařízeních lůžkové akutní, následné, ale také ambulantní a komunitní psychiatrické péče. Praxe ve zdravotnictví u těchto informantů se pohybovala v rozmezí 2 až 30 let. Výzkumný soubor byl vybrán účelovou metodou.
|
|
|
Péče o dekubity v domovech pro seniory jako ošetřovatelský problém
ČERNÁ, Eliška
Tato práce popisuje realizaci péče o klienta s dekubitem v domovech pro seniory, jak probíhá spolupráce ošetřovatelského týmu a jaké překážky ošetřovatelský tým během celého procesu zaznamenává. Teoretická část se zaměřuje na problematiku dekubitů a jejich klasifikaci, zkoumá různé metody léčby v závislosti na stupni postižení a také se zabývá prevencí vzniku dekubitů. Dále se tato část práce zabývá domovy pro seniory a zaměřuje se na role pracovníků v těchto zařízeních a detailněji analyzuje poskytovanou ošetřovatelkou péči. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o klienty s dekubitem. Dalším cílem bylo zjisti spolupráci mezi ošetřovatelským týmem a jako poslední bylo zjistit jaké překážky v péči o klienta s dekubity vnímají členové ošetřovatelského týmu. Pro dosažení stanovených cílů byly získány odpovědi na výzkumné otázky pomocí kvalitativního výzkumu dotazovací metody technikou rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořily sestry pracující v domově pro seniory, které pečují o klienta s dekubity. Výsledky výzkumu ukázaly, že sestry provádí péči o klienta s dekubity jinými léčivými prostředky. Výzkum ukázal rozmanitou četnost převazů dekubitů. Dále bylo zjištěno, že spolupráce mezi členy by měla být více důsledná v oblasti informovanosti dalších členů ošetřovatelského týmu. Výzkumné šetření dále odhalilo překážky v nedostatku léčivých prostředků, polohovacích pomůcek a výživy
|
|
|
Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče
CAHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na správnou ošetřovatelskou péči o močový katetr, zmiňuje také nejčastější komplikace vzniklé z důsledku zavedení katetru. Dále se velká část zaměřuje na domácí péči a edukaci. Cílem bylo zmapovat výměnu permanentního močového katetru, dále také zjistit rozdíly při výměně v urologické ambulanci a v domácí péči, v neposlední řadě bylo cílem porovnat zkušenosti pacientů s oběma formami výměny. Byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Dotazovány byly čtyři sestry z domácí péče a čtyři sestry z urologické ambulance. Stejně tak čtyři pacienti z domácí péče a čtyři pacienti z urologické ambulance. Byly stanoveny tři cíle, ke každému byla zvolena jedna výzkumná otázka. Výzkumné otázky zjišťovali specifika při výměně katetru a ošetřovatelskou péči o močový katetr v urologické ambulanci i v domácí péči. Poslední výzkumná otázka zjišťovala role sester při tomto výkonu. Výsledky výzkumu ukazují rozdíl v pečlivosti sester. Sestry z urologické ambulance nedodržují dané zásady při katetrizaci močového měchýře. Edukace pacientů probíhá v urologické ambulanci i v domácí péči, ale sestry z domácí péče, edukují pacienty lépe a častěji než sestry z urologii. Edukace by se měla více zaměřit na pohyb s katetrem, aby se předcházelo komplikacím. Pacienti jsou spokojení z oběma formami výměny, ale je jasně vidět, že domácí péče je nejen pro pacienty, ale i pro nemocnice mnohem výhodnější a snazší. Výstupem práce je podklad pro zlepšení nedostatků při výkonu, ale také může sloužit jako motivace pro rozšiřování spolupráce mezi nemocnicí a domácí péči.
|
|
|
Problematika pádů seniorů ve zdravotnickém zařízení
BUCHOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku pádu seniorů ve zdravotnickém zařízení. Cílem této práce bylo zmapovat příčiny pádů seniorů. Dále bylo cílem zjistit rizikové faktory, popsat důsledky pádů a zjistit preventivní opatření sester v oblasti prevence pádů seniorů ve zdravotnickém zařízení. V teoretické části se popisuje stárnutí, poté jsou v teoretické části zmíněny geriatrické syndromy, různé příčiny pádů a rizikové faktory pádů. V další kapitole se popisuje prevence pádů, kde jsou zařazeny a popsány kompenzační pomůcky. V poslední kapitole se krátce popsala edukace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V druhé části této práce se nachází část empirická. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. V rámci výzkumu byly vytvořeny 2 rozhovory, kdy v jednom rozhovoru bylo vytvořeno 12 otázek, které byly určeny sestrám, a do druhého rozhovoru bylo vytvořeno 15 otázek, které byly určeny pro hospitalizované pacienty. Rozhovorů se účastnilo 7 dotazovaných sester a 7 hospitalizovaných pacientů. Data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Vytvořeno bylo 5 kategorizačních skupin u dotazovaných sester a 4 kategorizační skupiny u hospitalizovaných pacientů. Z výsledků v empirické části vyplývá, že mezi nejčastější příčiny pádů se řadí, nevhodná obuv, mokrá podlaha, špatné osvětlení a špatné použití postranic (zábran). Do rizikových faktorů nejčastěji patří přidružená onemocnění pacientů, věk, změna prostředí, špatná dostupnost signalizačního zařízení a užívání medikace. Co se týká důsledků po pádu, nejčastěji se objevily hematomy, tržné rány a bolest. Preventivní opatření u sester jsou nejčastěji signalizační zařízení, madla v koupelnách, zábradlí na chodbách. Dále do preventivního opatření řadíme, vhodnou obuv, řádné osvětlení, nastavení lůžka, dále použití postranic (zábran).
|
|
|
Chronická zácpa u seniorů jako ošetřovatelský problém
BRÁVKOVÁ, Sabina
Cílem bakalářské práce s názvem "chronická zácpa u seniorů jako ošetřovatelský problém" bylo zjistit, jaké metody volí pacienti s chronickou zácpou k vyprázdnění a kde hledají informace ohledně prevence a léčby chronické zácpy a kdo pacienty edukuje. Cíle bylo dosaženo pomocí vytvořených výzkumných otázek a otázek k polostrukturovanému rozhovoru. V teoretické části bakalářské práce jsme se zaměřili na popis zácpy, její rozdělení, příčiny vzniku, rizikové faktory a nejčastější příznaky. Také jak správně chronickou zácpu diagnostikovat a zvolit vhodnou terapii, která může být nefarmakologická i farmakologická. V současné době jsou velmi známé i alternativní postupy pro léčbu a prevenci chronické zácpy. Poslední část je věnována samotné geriatrii a gerontologii. Praktická část bakalářské práce byla naplněna kvalitativním výzkumným šetřením a rozhovory s klienty, kterých bylo realizováno devět. Rozhovory byly přepsány a data byla kategorizována. Výzkumné šetření přineslo informace o metodách prevence a léčby chronické zácpy. Přínosy byly ve farmakologické léčbě, a i v nefarmakologické léčbě. Klienti velmi často mají i své alternativní nové postupy, které jim pomáhají s vyprazdňováním. Závěr výzkumu je takový, že klienti nemají dostatek informací, které by potřebovali. Informace nemají kde získávat a ani není dostatek zdravotnického personálu, který by je vhodným způsobem edukoval. Na základě výsledků bakalářské práce byl vytvořen leták pro pacienty trpící chronickou zácpou.
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta léčeného psychofarmaky
BÍLÁ, Kateřina
Výzkum probíhal pomocí kvalitativní výzkumné strategie, použitím polostrukturovaného rozhovoru. Sběr dat probíhal od sester, které pracují na psychiatrických odděleních v Jihočeském kraji a v Kraji Vysočina. Celkových počet informantů byl 12. Jejich výběr byl záměrný.
|
|
|
Význam efektivní komunikace v ošetřovatelském týmu
BEJČKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce je zaměřena na význam efektivní komunikace v ošetřovatelském týmu. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má komunikace na práci v ošetřovatelském týmu při vykonávání ošetřovatelských činností. Dále pak zjistit, jaký vliv má komunikace probíhající mezi personálem na jejich vzájemné vztahy. Posledním cílem bylo zjistit, zda efektivní komunikace minimalizuje pochybení v ošetřovatelské praxi. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část byla věnována obecné komunikaci, následně pak komunikaci ve zdravotnictví, členům ošetřovatelského týmu, osobnosti zdravotníka, konfliktům, syndromu vyhoření, péči o zdraví a v závěru byly uvedeny základní informace o resortních bezpečnostních cílech. V praktické části byl využit kvalitativní výzkum, který byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru, jenž byl následně zpracován do schémat. Výzkum byl realizován se členy ošetřovatelského týmu na různých odděleních nemocnice. Výsledky této práce odhalily, že dotazovaní informanti jsou si vědomi, jaký vliv má komunikace na jejich práci a vzájemné vztahy v kolektivu i s pacienty. Také uvedli nejčastěji řešené konfliktní situace a většina informantů uvedla jejich následné adekvátní řešení. Kromě jednoho informanta se všichni dotazovaní shodli, že personál neefektivní komunikací vystavuje pacienta riziku, ať už v souvislosti s jeho duševním nebo fyzickým zdravím. Cíle práce byly splněny a budou přínosem, jak pro personál pracující v nemocničním prostředí, tak i pro studenty studující tento obor. Výsledky práce by mohly také být ukazatelem kvality komunikace a motivací pro její zlepšení.
|
|
|
Edukace diabetika po totální pankreatektomii
BAKOVÁ, Terezie
Tato bakalářská práce "Edukace diabetika po totální pankreatektomii" řeší ovlivnění kvality života pacientů, u nově vzniklého diabetu po totální pankreatektomii. Zároveň se zabývá procesem edukace všeobecnými a praktickými sestrami u těchto pacientů. Cílem práce bylo zmapovat edukaci pacientů po totální pankreatektomii. K dosažení cíle bylo využito kvalitativní šetření, prováděné pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory probíhaly s pěti pacienty po totální pankreatektomii a šesti sestrami, které edukují tyto pacienty. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, pro zodpovězení tohoto cíle. Otázky zjišťovaly, jak probíhá edukace praktickými a všeobecnými sestrami u pacientů po totální pankreatektomii. Dále zjišťovaly, k jakým omezením dochází u pacientů po provedeném výkonu. Rovněž byly zjišťovány problémy, se kterými se pacienti setkávají při dodržování léčebného režimu. Výsledky výzkumného šetření poukazují na to, že sestry nejčastěji provádí edukaci individuální formou, a shodují se na tématech která zařazují do edukace. Edukace probíhá zejména v oblasti aplikace inzulínu, selfmonitoringu a prevenci komplikací. Výsledky dalších dat poukazují, že aplikace inzulínu, dodržování dietních opatření a výkyvy hladiny glykemie jsou nejčastějšími problémy v dodržování léčebného režimu u pacientů. Za největší omezení jsou považovány zažívací obtíže, únava, změny ve stravovacích návycích a omezení sociálního života. V rámci výzkumného šetření se dále zjistilo, že nejsou k dispozici žádné letáky, zaměřené pro pacienty po totální pankreatektomii. Výsledky bakalářská práce mohou posloužit budoucím pacientům před provedením totální pankreatektomie, k poskytnutí informací o následcích a ovlivnění kvality života tímto výkonem. Také by mohly informovat praktické a všeobecné sestry o problémech a nedostatcích, které pacienti pociťují po totální pankreatektomii, a mohly by pozitivně ovlivnit edukaci v těchto oblastech.
|
|
|
Spolupráce pedagogů při výuce, analýza požadavků na pedagogy, analýza praktické tandemové výuky
ŠAFRÁNEK, Jakub
Tato závěrečná práce se bude zabývat tandemovou výukou. Cílem práce bude zhodnotit způsoby spolupráce učitelů při výuce a navrhnout aktivity a postupy vhodné při výuce zeměpisu na 2. stupni ZŠ. Cílem práce bude praktické uskutečňování výuky ve spolupráci s odborníky z praxe a s externisty. Vyhodnocení bude probíhat na základě výstupů z praktické výuky autora, z dotazníkových šetření na ZŠ mezi žáky a mezi učiteli učících v tandemové výuce. V praktické části budou navrženy čtyři modelové aktivity pro práci v hodinách zeměpisu. Jedna aktivita bude dlouhodobá, jedna krátkodobá a dvě aktivity budou zaměřeny na klasifikované a neklasifikované testování žáků. V závěru budou hodnoceny některá rizika a hrozby, formulované v teoretické části. Hlavním cílem této závěrečné práce bude definování požadavků na pedagogické pracovníky na druhém stupni základních škol. Zřetel bude brán především na tandemovou výuku a definování nároků na pedagogické pracovníky při uskutečňování tandemové výuky. Cílem závěrečné zprávy bude shrnout spolupráci pedagogických pracovníků ve vzdělávacím procesu a tandemovou výuku. Součástí závěrečné práce bude reflexe nabytých zkušeností. Dalším cílem práce bude nastínit metodiku používanou v praktické výuce na 2. stupni ZŠ a několika příkladů aktivit použitých ve výuce. K vyhodnoceni úspěšnosti a efektivity bude použita SWOT analýza a dotazníková šetření.
|
host ::
RSS.