|
|
Analýza tématu prokaryota prezentovaného v učebnicích přírodopisu pro základní školy
Jarošová, Lenka ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Učebnice jako materiální didaktické pomůcky plní nespočet funkcí, reprezentují obsah vzdělávání konkrétního předmětu, obsahují transformované vědecké poznatky či zásadním způsobem ovlivňují motivaci žáků k učení. Součástí základního učiva přírodopisu jsou i prokaryota, jejichž problematika nebyla v učebnicích doposud zmapována. Hlavním cílem bakalářské práce bylo provést obsahovou analýzu tématu prokaryota v učebnicích přírodopisu pro základní školy disponujících platnou schvalovací doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. V práci byla zjišťována strukturace daného tématu napříč jednotlivými tituly. Analýze byly podrobeny pojmy obsažené v kapitolách pojednávajících o problematice prokaryotních organismů. K analýze bylo využito dvou přístupů, pro kvalitativní analýzu dat sloužila metoda nesoucí označení otevřené kódování, kvantitativní přístup odráží procentuální zastoupení pojmů spadajících do stejné významové kategorie a podkategorie v daných titulech. Analýza ukázala, že mezi učebnicemi panuje nesourodost z hlediska zastoupení tématu prokaryota a až na učebnici nakladatelství Prodos a Taktik učebnice nijak nezohledňují problematiku archeí. Nejvíce pojmů se vztahuje k morfologii, výskytu, významu a využití prokaryotických organismů, do popředí se taktéž dostává jejich...
|
|
|
Hodnocení žáka v přírodopisu
Ouředníková, Eliška ; Novotná, Kateřina (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na formativní hodnocení v přírodopisu a dotýká se jeho využití ve výuce přírodopisu. Cílem je představit formativní hodnocení, jeho strategie, metody a postupy které lze využít v hodinách přírodopisu, ale i mimo něj. Teoretická část se věnuje problematice školního hodnocení a zvýšená pozornost je věnována formativnímu hodnocení. V praktické části bylo cílem zjistit, jak hodnotí učitelé v hodinách přírodopisu, jaké mají povědomí o formativním hodnocení a jaký k němu zaujímají postoj. Autorka se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Design výzkumu je případová studie. Případová studie je designem empirickým a slouží ke zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů. Metodou sběru dat byl hloubkový rozhovor. Autorka chtěla zjistit, jak dotazovaní učitelé ověřují znalosti jednotlivých žáků a jaký to pro ně má význam. Dále chtěla od dotazovaných vědět, co pro ně znamenají známky jako takové. Zajímala se také o dopad pandemie Covid-19 na výuku a s tím spojené hodnocení. Ve výzkumu se ukázalo, že i do výuky přírodopisu je vhodné zařadit různé strategie, metody a postupy formativního hodnocení. Mezi nejdůležitější a možno říci i nejefektivnější lze zařadit zpětnou vazbu, hodnocení podle předem stanovených kritérií a vrstevnické hodnocení. Z výzkumu vyplynulo, že...
|
|
|
Problémy začínajících učitelů s využíváním aktivizačních metod ve výuce přírodopisu
Ročková, Lucie ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Aktivizační metody mají ve výuce velký význam mimo jiné při rozvoji samostatnosti žáků, jejich myšlení a utváření sociálních vztahů. Posílení role žáka a důraz na jeho aktivní činnost si vyžaduje specifický přístup učitelů, stejně jako jejich zvýšenou přípravu na výuku. Zejména začínající učitelé se na začátku své pedagogické dráhy musí vyrovnávat s řadou obtíží. Prozatím ovšem nebylo jasně popsáno, jak se vyrovnávají s využíváním aktivizačních metod. Hlavním cílem této práce bylo zmapování problémů začínajících učitelů s využitím aktivizačních metod ve výuce přírodopisu na začátku jejich profesní dráhy. Jednou z podotázek bylo zjistit, co by učitelům na začátku jejich pedagogické praxe pomohlo, aby aktivizační metody zařazovali do výuky s větší jistotou a četností. Pro zodpovězení výzkumných otázek byl v říjnu a v listopadu 2021 realizován výzkum u 6 začínajících učitelů přírodopisu základních škol. Byly provedeny náslechy vyučovacích hodin a následně individuální rozhovory s jednotlivými učiteli. V rozhovorech byly zjišťovány názory na aktivizační metody, četnost jejich zařazování do výuky a související problémy, se kterými se učitelé při výuce těmito metodami potýkají. Nejčastěji uváděnými problémy byli časová náročnost příprav i samotné realizace metod ve výuce, nedostatečné materiální vybavení...
|
|
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|
|
|
Úroveň porozumění základům genetiky a molekulární biologie u žáků gymnázií a druhého stupně základních škol
Machová, Markéta ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent) ; Králík, Miroslav (oponent)
Genetika je součástí sekundárního vzdělávání již desítky let. Výzkumy výsledků přírodovědného vzdělávání ale již delší dobu poukazují na to, že žáci si z výuky odnášejí různé typy miskoncepcí bez pochopení základních principů dědičnosti a genetiky. To vede k jejich neschopnosti správně se orientovat a rozhodovat v běžných životních situacích, které se tématu týkají. V českém prostředí podobně jako v zahraničí však chybí kromě hlubší diagnostiky těchto problémů především zjištění jejich původu, což brání tvorbě efektivních preventivních opatření vedoucích ke zlepšení výsledků vzdělávání. Cílem práce bylo v několika dílčích analýzách zjistit současný stav výuky genetiky v sekundárním vzdělávání v ČR, a to na úrovni kurikula, učebnic, výsledků výuky (žákovského porozumění tématu), podmínek výuky a vlivu způsobu výuky na žáky. Hlavním použitým výzkumným nástrojem byl dotazník pro žáky kombinující testové a postojové položky, dotazník pro učitele zjišťující jejich vztah k výuce a jaké podmínky pro ni mají a dále obsahová analýza příslušných dokumentů vzdělávání ovlivňujících (kurikul a učebnic). Výsledky analýz poukázaly na několik problémů na více úrovních vzdělávání, které v mnoha ohledech sdílí český vzdělávací systém se zahraničím. Předně nejsou v rámci tématu genetiky v národním kurikulu (RVP)...
|
|
| |
|
|
Botanická exkurze do údolí řeky Doubravy pro 2. stupeň ZŠ
Hutař, Kamil ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Naučná stezka "Údolím řeky Doubravy", spojující vesnici Bílek a město Chotěboř v Železných horách, nabízí spoustu možností a způsobů, jak ji efektivně zařadit a využít k výuce botaniky a environmentální výchovy, což je hlavním úkolem diplomové práce. Teoretická část zahrnuje charakteristiku přírodních podmínek území naučné stezky a jejího okolí, význam, funkci a zařazení Exkurze v Rámcových vzdělávacích programech základního vzdělávání. Didaktická část diplomové práce představuje podrobně zpracovaný metodický plán exkurze. Dále práce obsahuje ověření naplňované exkurze a její evaluace. Cílem této exkurze bylo prohloubit a zopakovat v praxi znalosti z botaniky a přírodních poměrů jednotlivých lokalit naučné stezky s vazbou na environmentální výchovu a ochranu přírody. Nápady pro praktické využití rostlin naučné stezky a jejího okolí ve výuce botaniky a environmentální výchovy nabízí učitelům kapitola v závěru diplomové práce. Má práce navíc obsahuje vlastní fotografickou dokumentaci průběhu celé exkurze. Tyto fotografie nejen přibližují práci žaku při plnění různých úkolů a aktivit, ale také demonstrují různorodost a ojedinělost oblasti, ve které exkurze probíhá.
|
|
|
Vliv badatelsky orientované výuky na žáky v předmětech chemie a přírodopis
Sloupová, Hana
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má používání badatelsky orientované výuky na vnitřní motivaci žáků a na úroveň získaných poznatků na úrovni ISCED 2. Z toho důvodu byla navržena dvě na sebe navazující výzkumná šetření. První výzkumné šetření sledovalo, jak žáci vnímají začlenění navržené badatelské úlohy do výuky ve vztahu k jejich vnitřní motivaci, jak toto vnímání ovlivňuje typ školy či pohlaví žáka a zda existuje vztah mezi pozorovanými škálami vnitřní motivace v rámci realizace navržené badatelské úlohy ve školní praxi. Druhé výzkumné šetření sledovalo vliv badatelsky orientovaných úloh na žáky v porovnání s tradičně vedenými laboratorními pracemi. Žáci byli rozděleni na kontrolní a experimentální skupinu. Nejprve se zjišťovalo, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků v tradičně pojatých laboratorních činnostech na počátku výzkumu bez implementace badatelsky orientovaných úloh do výuky a zda je tento rozdíl věcně významný. Následně byl sledován statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků po začlenění badatelských úloh u experimentální skupiny. Zároveň bylo sledováno, zda existuje statisticky významný rozdíl v dosažené úrovni získaných poznatků mezi...
|
|
| |
|
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (oponent) ; Skýbová, Jana (oponent)
Rigorózní práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|
host ::
RSS.