Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přístup k obětem trestných činů z hlediska zainteresovaných institucí
Provazník, Jan ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá politikou přístupu k obětem trestných činů. Zaměřuje se na činnost zainteresovaných státních institucí, jež s obětmi trestných činů pracují. Oběti trestných činů představují v dnešním přístupu veřejné politiky skupinu lidí, na které je nahlíženo jako na osoby potřebující pomoc. Tento pohled se v České republice projevil přijetím zákona o obětech trestných činů, který nabyl účinnosti v roce 2013. Předmět úpravy tohoto zákona směřuje k vymezení práv oběti jako subjektu zvláštní péče ze strany státu, úpravu poskytování peněžité pomoci obětem ze strany státu a stanovení právního základu pro spolupráci mezi státem a organizacemi, které poskytují pomoc obětem. Diplomová práce se zabývá důvody, které vedly k této důležité legislativní změně v politice přístupu k obětem trestných činů. Zároveň zkoumá proces samotné tvorby a schválení zákona o obětech a věnuje se také jeho implementaci prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení a Probační a mediační službou ČR. Snaží se najít odpověď na otázku, do jaké míry toto opatření naplňuje své cíle. Přínosem práce je poskytnutí komplexního pohledu na problematiku přístupu k obětem trestných činů jako subjektu zvláštní péče ze strany státu, které se v České republice začíná věnovat čím dál větší pozornost.
Působnost a organizace státního zastupitelství v trestním řízení v České republice a Spolkové republice Německo
Trojanová, Justina ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem působnosti a organizace státního zastupitelství v trestním řízení, a to komparativně v České republice a Spolkové republice Německo. Institut státního zastupitelství je velmi důležitou součástí fungující justice, a to především pro ochranu spravedlnosti a společnosti před trestnou činností. Dané téma je možné vnímat jako velmi široké, a proto je tato práce zaměřena především na srovnání daných právních úprav ve vybraných oblastech, kdy jsou vyzdvihnuty rozdíly, které předmětné právní úpravy vykazují. V právních řádech obou státu je možné nalézt celou řadu odlišností, ale i podobností, přičemž pro českého zákonodárce by mohla být právě německá právní úprava státního zastupitelství jistou inspirací do budoucna při přípravě nového zákona o státním zastupitelství. Práce je členěna do sedmi logicky uspořádaných částí, přičemž každá z nich se zabývá určitou oblastí daného tématu v obou komparovaných státech. První část se věnuje historickému vývoji v obou státech. Druhá část se zabývá současnou právní úpravou státního zastupitelství, a to z pohledu ústavního a zákonného zakotvení, které je v daných státech velmi odlišné. V rámci této části je také řešena otázka zařazení státního zastupitelství do koncepce dělby moci. Třetí část popisuje organizaci, kdy důraz je dán...
Působnost státního zastupitelství v netrestní oblasti
Nechvátalová, Helena ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá působností státního zastupitelství v netrestní oblasti. Primárním cílem této práce je uceleně obsáhnout shora uvedenou právní problematiku, která ačkoli má svá četná specifika, je často opomíjena a upozaďována v souvislosti s trestní působnosti státních zastupitelství. Pozornost je věnována jak postavení státních zástupců v jednotlivých civilních řízeních a procesním oprávněním s tím spojených, tak jejich dozorovým oprávněním nad místy, kde je omezována osobní svoboda, kdy právě tyto dvě právní oblasti tvoří netrestní působnost státních zastupitelství. Rigorózní práce je členěna do devíti kapitol vyjma úvodu a závěru. Jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují, kdy první kapitola nabízí historický vhled do vývoje státních zastupitelství jako takových společně s důrazem kladeným na vývoj civilní působnosti státních zastupitelství. Na historickou úpravu navazuje úprava současná, které je věnována pozornost v kapitole druhé, jež nabízí přehled jednotlivých právních předpisů dotýkajících se netrestní působnosti státních zastupitelství. Následující kapitola, tj. kapitola třetí, pak nastiňuje specifika netrestní působnosti, kterým se ve svém obsahu blíže věnuje. Kapitoly čtvrtá a pátá se dále věnují civilní působnosti státních zastupitelství, tedy zejména znakům typickým...
Státní zastupitelství v civilním procesu
Pavlásková, Zdeňka ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Winterová, Alena (oponent)
Disertační práce je rozdělena na část obecnou (kapitoly 1 až 6) a část zvláštní (kapitola 7). V rámci obecné části jsou zpracovány kapitoly věnující se historickému vývoji prokuratury a státního zastupitelství s důrazem na jeho vývoj v občanskoprávním řízení, především pak po roce 1989. Dále je věnována pozornost aktuální odborné diskusi stran ústavněprávního zařazení státního zastupitelství v systému státní moci. Výklad je věnován i nezávislosti a nestrannosti státního zastupitelství v kvalitativní komparaci s nezávislostí a nestranností soudů. V další části práce je pozornost zaměřena na popis soustavy státního zastupitelství, a to včetně nové instituce Úřadu evropského veřejného žalobce. Následující kapitola se zabývá způsobem organizace a personálního zajištění na mimotrestním úseku státního zastupitelství ve všech jeho stupních. Je navazováno kapitolou věnující se právním pramenům upravujícím a vztahujícím se k netrestní působnost státního zastupitelství. Podstatnou součást obecné části disertační práce tvoří i popis role státního zastupitelství v občanskoprávním řízení s odlišením typu jeho účasti jednak jako specifického subjektu v rámci svých vstupových oprávnění, jednak jako účastníka řízení při uplatnění svých návrhových oprávnění. Podrobněji je rozvedena i problematika příslušnosti...
Ústavní zakotvení a postavení státního zastupitelství jako orgánu veřejné žaloby
Habily, Yannick ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat komplexní rozbor ústavního zakotvení a postavení státního zastupitelství. Ústavním zakotvením státního zastupitelství rozumím jeho vymezení a systematické řazení v Ústavě. Pod pojmem postavení státního zastupitelství pak rozumím míru autonomie a pozici státního zastupitelství v systému orgánů veřejné moci, včetně vztahu k těmto orgánům. V souvislosti s vymezeným cílem práce se rovněž zabývám problematikou historického vývoje institutu veřejné žaloby a úvahami nad možnou změnou jeho zakotvení. Státní zastupitelství je soustavou úřadů státu, které zastupují stát při ochraně veřejného zájmu. Ústava pověřuje státní zastupitelství úkolem zastupovat veřejnou žalobu v trestním řízení. Právě tento úkol činí ze státního zastupitelství jedinečnou a nezastupitelnou instituci, jež se společně se soudy podílí na výkonu trestní spravedlnosti, a je tak tedy orgánem nezbytným pro fungování právního státu. Vlastní text práce je členěn, vyjma úvodu a závěru, do celkem šesti ústředních kapitol. Prostřednictvím první kapitoly je podán přehled historického vývoje orgánů veřejné žaloby v kontinentální Evropě a zvlášť pak pojednávám o vývoji veřejné žaloby na našem území. Ve druhé kapitole se blíže věnuji zákonné úpravě státního zastupitelství s důrazem na jeho organizaci, správu,...
Vývoj státního zastupitelství v letech 1848-1952
Polívková, Michaela ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Historie orgánu veřejné žaloby na našem území má své kořeny již v pozdním středověku. První královský prokurátor byl jmenován králem Zikmundem v roce 1437 a jeho hlavním úkolem bylo pomoci králi získat zpět majetky ztracené v husitských válkách. V následujících letech se agenda královského prokurátora pomalu rozšiřovala a brzy získal oprávnění stíhat pachatele trestných činů jako zabití, vražda, kacířství, urážka krále či padělání. S nástupem Habsburků na český trůn však jeho role oslábla, neboť trestní proces se navrátil k inkvizičnímu principu, v němž je pravomoc soudce, obhájce i žalobce kumulována v rukou jediné osoby. Masové protesty v revolučním roce 1848 donutily habsburskou monarchii mj. k reorganizaci justičního systému. V témže roce bylo zákonem založeno státní zastupitelství, nejprve příslušné pouze pro stíhání trestných činů spáchaných tiskem. V roce 1850 došlo k masivnímu rozšíření kompetencí státního zastupitelství - byl oprávněn ke stíhání všech trestných činů a podání obžaloby, kterou následně před soudem zastupoval. V soustavě státního zastupitelství, která kopírovala soustavu soudní, byla dána přísná hierarchie. Jistou výjimkou byly okresní soudy, u kterých nepůsobili státní zástupci, pouze tzv. funkcionáři státního zastupitelství, kteří obvykle neměli právnické vzdělání a...
Přístup k obětem trestných činů z hlediska zainteresovaných institucí
Provazník, Jan ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá politikou přístupu k obětem trestných činů. Zaměřuje se na činnost zainteresovaných státních institucí, jež s obětmi trestných činů pracují. Oběti trestných činů představují v dnešním přístupu veřejné politiky skupinu lidí, na které je nahlíženo jako na osoby potřebující pomoc. Tento pohled se v České republice projevil přijetím zákona o obětech trestných činů, který nabyl účinnosti v roce 2013. Předmět úpravy tohoto zákona směřuje k vymezení práv oběti jako subjektu zvláštní péče ze strany státu, úpravu poskytování peněžité pomoci obětem ze strany státu a stanovení právního základu pro spolupráci mezi státem a organizacemi, které poskytují pomoc obětem. Diplomová práce se zabývá důvody, které vedly k této důležité legislativní změně v politice přístupu k obětem trestných činů. Zároveň zkoumá proces samotné tvorby a schválení zákona o obětech a věnuje se také jeho implementaci prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení a Probační a mediační službou ČR. Snaží se najít odpověď na otázku, do jaké míry toto opatření naplňuje své cíle. Přínosem práce je poskytnutí komplexního pohledu na problematiku přístupu k obětem trestných činů jako subjektu zvláštní péče ze strany státu, které se v České republice začíná věnovat čím dál větší pozornost.
Dozorová a dohledová činnost státního zástupce v historickém vývoji od roku 1948 až po současnost
Rokoská, Ilona ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bradáčová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá dozorovou a dohledovou činností veřejného žalobce v historickém vývoji od roku 1948 až po současnost v Československu a jeho nástupnických státech. Zaměřuje se na hlavní změny, které v těchto institucích probíhaly, a znázorňuje jejich konkrétní podobu v průběhu jednotlivých let. Následně poukazuje na současnou podobu orgánů veřejné žaloby v České a Slovenské republice, a komparuje je. Práce se okrajově dotýká projednávání nového zákona o státním zastupitelství a mapuje jeho dosavadní průběh. Při zpracování byla použita metoda analytická, historická a metoda komparace a práce vychází ze zdrojů informací, ke kterým patří zejména knižní díla, právní předpisy a odborné časopisy. Na základě zpracování všech podkladů a následnou komparací v rámci vývoje od roku 1948 a komparací České a Slovenské republiky jsem došla k závěru, že pojmy dozor a dohled nelze zaměňovat a cíl práce, který spočíval ve vymezení a vzájemném odlišení, byl splněn.
Právní úprava státního zastupitelství ve vybraných zemích: Studie č. 5.331
Babka, Tomáš ; Dupláková, Daniela ; Kavěna, Martin ; Mylková, Petra ; Pohl, Michal ; Tetourová, Eva
Studie poskytuje podrobný přehled právní úpravy státního zastupitelství ve vybraných evropských zemích (Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko a Velká Británie). Vnitrostátní právní úprava uvedených států je podrobně popsána z hlediska právního zakotvení státního zastupitelství, struktury státního zastupitelství, způsobu jmenování a odvolávání funkcionářů, vztahu státního zastupitelství k ostatním relevantním orgánům, systému řízení jednotlivých úrovní státního zastupitelství a popisu pravomocí státního zastupitelství. Informační podklad dále poskytuje přehled dostupných zdrojů pro další případné rešerše, a to nejen primárních zdrojů (vnitrostátní zákony), ale též dostupných překladů zákonů, odborných publikací i srovnávacích materiálů a publikací Evropské unie na téma právní úpravy státního zastupitelství v členských státech EU.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.