Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bariková vína
Pavelicová, Kristýna
Diplomová práce s tématem Bariková vína se v teoretické části zabývá technologií výroby červeného vína od sklizně hroznů po školení vína. Následuje zrání vína ve speciálních sudech typu barrique, jejichž chemické složení je popsání stejně tak, jako jeho vliv na kvalitu vína. Dále práce popisuje chemické složení vína a biologicky aktivní látky v barikových vínech. Poslední kapitola teoretické části pojednává o metodách v analýze polyfenolických sloučenin. V praktické části je práce zaměřena na identifikaci polyfenolických sloučenin v barikových vínech ze sedmi vzorků vín a na sledování jejich změn v obsahu během extrakce dubových chipsů v etanolu. K detekci byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie v tandemu s hmotnostním spektrometrem.
Možnosti využití výlisků z plodů aronie
Kujínková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využití výlisků z plodů aronie. Teoretická část je zaměřena na botanickou charakteristiku aronie, popis HPLC a anthokyanových barviv. V experimentální části se zkoumají různé vlivy extrakčních podmínek na obsah vybraných polyfenolických sloučenin, kyseliny gallové a vanilové, katechinu a rutinu, ve výliscích z plodů aronie. Zmíněné sloučeniny byly v této práci stanoveny metodou HPLC, stejně jako jednoduché sacharidy. Množství anthokyanových barviv bylo zjištěno pH diferenciální metodou.
Víno jako účinná prevence a lék vůči srdečním chorobám
Brzobohatá, Anna
Příznivé působení střídmé konzumace vína je v současné době stále diskutovanějším tématem. Jeho pozitivní účinky jsou nesporné zejména v oblasti kardiovaskulárního zdraví. Existuje mnoho neodborných a nepodložených článků s touto tématikou. Bakalářská práce svojí nejrozsáhlejší kapitolou zpracovává několik desítek vědeckých studií zabývajících se vlivem konzumace vína na léčbu a prevenci vzniku srdečních, a do jisté míry i souvisejících cévních, onemocnění. Osvětluje rozdíly mezi působením bílého a červeného vína, poskytuje doporučení o vhodném, pravidelně konzumovaném objemu vína, lišícím se u žen a mužů, a stručně seznamuje s nejvýznamnějšími srdečními chorobami a látkami, obsaženými ve víně, které mu dávají jeho blahodárné účinky.
Studie obsahu antioxidačních komponent u dealkoholizovaných vín
Hrnčirík, Miroslav
Práce byla zaměřena na studii antioxidačních složek obsažených ve vybraných dealkoholizovaných vínech. Pro experiment byly vybrány tři vzorky bílého, tři růžového a tři červeného vína, vždy o hodnotách alkoholu 0,1 %, 5 % a 12 % alkoholu. Pomocí vysoce-účinné kapalinové chromatografie byly identifikovány významné antioxidanty, konkrétně kyselina gallová, kyselina vanilová, kyselina syringová, kyselina kaftarová, kyselina kávová, kyselina p-kumarová, kyselina fertarová, kyselina ferulová, katechin, epicatechin, cis-resveratrol, rutin, quercitrin, quercetin a tyrosol. Spektrofotometrie bylo použito i k stanovení antioxidační aktivity, obsahu celkových polyfenolů, flavonoidů a kyseliny hydroxyskořicové. Z výsledků této studie lze konstatovat, že obsah antioxidačních komponent v dealkoholických vínech a v "běžných" vínech byl řádově v podobných hodnotách. Klíčová slova: dealkoholizované víno, polyfenolické sloučeniny, antioxidační aktivita, HPCL
Studium antioxidačních látek u hroznových semen
Tomášková, Lenka
Je známo, že hroznová semínka jsou bohatá na významné antioxidační látky. Problematika zabývající se rozborem a porovnáním antioxidačních komponent v semenech Vitis vinifera u jednotlivých odrůd však zatím nebyla dostatečně prostudována. V první části práce je zpracována rozsáhlá literární rešerše zaměřená na souhrn prací, které se zabývají studiem látek u semen révy vinné a jejich vlivem na lidské zdraví. Experimentální část diplomové práce je zaměřena na studium antioxidačních komponent v semenech révy vinné. Pro experiment bylo použito extraktů tří "běžných" (Frankovka, Ryzlink vlašský, Cabernet Moravia) a tří interspecifických odrůd (Nativa, Marlen a Kofranka). Spektrometricky, pomocí tří principiálně rozdílných metod - DPPH, ABTS a FRAP, byla stanovena antioxidační aktivita. Spektrofotometricky byl dále zjišťován obsah celkových polyfenolických sloučenin a celkový obsah flavanolů. Technikou vysoko-účinné kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí bylo analyzováno devět významných flavonoidů (apigenin, astragalin, hyperosid, isorhamnetin, kaempferol, myricetin, quercetin, quercitrin a rutin) a dva procyanidiny (procyanidin A2 aprocyanidin B1). Nejvyšších hodnot antioxidantů dosáhly interspecifické odrůdy Marlen a Nativa, nejméně antioxidačních komponent bylo zaznamenáno u odrůdy Cabernet Moravia. V komlexním hodnocení však lze říci, že mezi sledovanými odrůdami nebyly zaznamenány významné rozdíly.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.