|
|
Míra konkordance tepové frekvence naměřené pomocí Fitbitu a Cortexu při stupňovaném aerobním běžeckém testu u dětí předškolního věku
Haškovcová, Anna ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Míra konkordance tepové frekvence naměřené pomocí Fitbitu a Cortexu při stupňovaném aerobním běžeckém testu u dětí předškolního věku Cíle: Cílem studie je srovnat výstupy získané produktem Fitbit se zlatým standardem pro určování intenzity i objemu pohybového zatížení, mobilním analyzátorem plynu, který vyhodnocuje spolu se srdeční frekvencí energetickou náročnost požadované pohybové aktivity v stupňovaném běžeckém testu. Respektive zjistit míru odlišnosti tepové frekvence získané Fitbitem a Cortexem při stupňovaném běžeckém testu u dětí předškolního věku. Hlavní úkol této práce spočívá v ověření využitelnosti náramku Fitbit pro monitoring pohybové aktivity u dětí předškolního věku. Metody: K dosažení vytyčeného cíle byla využita metoda komparace a statistická analýza dat získaných z mobilního analyzátoru plynu a chytrých hodinek při stupňovaném běžeckém testu u dětí předškolního věku. Stupňovaný běžecký test spočíval v šesti krocích (leh před během, běh 3 km/h, 6 km/h, 8 km/h, 9 km/h a leh po běhu), každý trvající 3 minuty. Data byla následně statisticky zpracována a vyhodnocena z pohledu celkového průměru, průměru pro jednotlivé kroky T-testu a Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky: Výsledky výzkumu ukazují na určité rozdíly mezi oběma zařízeními, kdy přístroj Cortex až na výjimky v...
|
|
|
Hodnocení motorických dovedností u dětí předškolního věku pomocí testové baterie TGMD-2
Smrčková, Simona ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Název: Hodnocení motorických dovedností u dětí předškolního věku pomocí testové baterie TGMD-2 Cíle: Cílem práce je porovnat vývoj motorických dovedností u dětí ve věku od 4 do 6 let dle pohlaví a trávení volného času subjektů organizovanou nebo neorganizovanou formou. Metody: Sběr dat následující teoreticko-empirické práce probíhal v šesti pražských mateřských školkách během školního roku 2022/2023. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 80 dětí ve věku 4 až 6 let následně rozdělených do skupin podle pohlaví nebo organizovatelnosti jejich volnočasových pohybových aktivit. Informace o volnočasové pohybové aktivitě byly získávány pomocí konkrétně zaměřené otázky a úroveň motorických dovedností byla měřena pomocí standardizované testové baterie TGMD-2. Výsledky: Z výsledků měření vyplívá, že u celkových výsledků výzkumného souboru rapidně převažuje kategorie průměrných dětí. Pohlaví na vývoj motorických dovedností v obecném měřítku vliv nemá. Organizovatelnost jejich volnočasové pohybové aktivity bylo další zvolené kritérium. Z výsledů se ukázalo, že děti provozující organizovanou pohybovou aktivitu, tedy navštěvující sportovní klub nebo oddíl všestrannosti, dosáhly až na drobné odchylky, lepších výsledků, než děti provozující neorganizovanou nebo neprovozující žádnou pohybovou aktivitu. Závěr: Vzhledem k...
|
|
|
Pohybová aktivita a sport žáků na SŠ
Ondráčková, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na Pohybovou aktivitu a sport žáků na SŠ. V teoretic-ké části bakalářské práce jsou charakterizovány pojmy volný čas, výchova k pohybu ve volném čase žáků na SŠ, volnočasové aktivity, pohybový systém a sport. Práce pojednává o důležitosti motivace při vykonávání pohybovým aktivit a tělesné zdatnosti. Dalším cílem práce je charakterizovat období adolescence a tě-lesný vzhled. Cílem práce, je také charakterizovat životní styl se zaměřením na životní styl v rodině a ve škole, a také role internetu jako součást životního stylu. Dále je zmíněna regenerace při pohybových a sportovních aktivitách. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány nejčastější typy civilizačních chorob, které jsou způsobeny nezdravou životosprávou a nedostatkem pohybové aktivity. Praktická část bakalářské práce zjišťuje, jaké zařazují adolescenti volnoča-sové aktivity, zda se ve svém volném čase pravidelně hýbou a jak často. Práce také zkoumá, jaké sportovní aktivity vykonávají během tělesné výchovy ve škole, zda chodí na hodiny tělesné výchovy a jestli jsou spokojeni s časovou dotací. Praktická část práce je dále zaměřena, s kým adolescenti tráví volný čas a jakým způsobem (aktivně či pasivně). Průzkumné šetření je formou kvantitativní-ho průzkumu (dotazníku). Průzkum je realizován na Obchodní akademii a Hotelo-vé škole v Havlíčkově Brodě. Výsledky průzkumného šetření jsou vypsány do tabulek a data jsou vyznačena v grafech.
|
|
|
Kontrola výživy a metabolismu dojnic hodnocením přežvykování a užitkovosti
Čumová, Klára
Diplomová práce „Kontrola výživy a metabolismu dojnic hodnocením přežvykování a užitko-vosti“ je zaměřena na monitoring doby příjmu krmiva, přežvykování a pohybové aktivity ve vztahu k produkčním a zdravotním ukazatelům dojnic. Teoretická část se zabývá systémem a možnostmi kontroly výživy, zdraví a poruch metabolismu. Součástí je analýza stáda, klinické vyšetření zvířat, odběry a rozbory biologických vzorků a monitoring přežvykování, pohybové aktivity, příjmu krmiva a dojivosti. Praktická část zpracovává data z monitoringu získaná za dobu jednoho měsíce na vybrané farmě dojnic. U dojnic v laktaci (n = 242) byla zjištěna průměrná doba přežvykování 7,67 ho-din, resp. 460 minut (s rozsahem hodnot 2,43–12,30 h). Z celého souboru hodnocených dojnic mělo dobu přežvykování nižší než 6 hodin 12 % zvířat. Průměrná doba příjmu krmiva u celého souboru dojnic byla 3,92 h s rozmezím hodnot 0,97–7,55 h. Při analýze výsledků u krav v různém věku, resp. podle pořadí laktace bylo zjištěno, že průměrná doba přežvykování se pohybuje v rozmezí 7,09 h (u krav na 2. laktaci) až do 8,14 h (u krav na 4. laktaci). Rozdíl me-zi skupinami je průkazný (p = 0,004). Byl dokumentován trend k prodlužování doby přežvy-kování mezi 1. až 4. laktací. Mezi pořadím laktace a délkou přežvykování jsme zjistili průkaz-ný pozitivní korelační vztah (r = 0,23; p < 0,01). Doba příjmu krmiva byla nejkratší u nejstar-ších krav (na 6.–11. laktaci) 3,37 h a nejdelší u prvotelek (4,8 h). Rozdíly mezi skupinami jsou statisticky průkazné (p < 0,05). Byl popsán trend ke zkracování doby příjmu krmiva s věkem krav. Korelační analýzou byl zjištěn průkazný negativní korelační vztah (r = -0,30; p < 0,01). Bylo zjištěno, že pokles přežvykování či vitality se v poklesu dojivosti projevuje s poměrně výrazným zpožděním. K průkaznému poklesu dojivosti došlo až 3. den po první identifikaci odchylek v monitoringu. Analýzou dat u dojnic v prvních 35 dnech po otelení bylo zjištěno, že doba přežvykování se z průměrné hodnoty 190 minut (3,1 h) v den porodu zvýšila na 425 mi-nut (7,1 h) během 14 dní. Byla zjištěna poměrně vysoká chybovost fungování čipů. Z krav systémem vyhodnocených jako zvířata s odchylkou monitorovaných hodnot bylo 36,7 % od-chylek způsobeno chybou čipu. Při klinickém vyšetření u 24,5 % dojnic s odchylkou nebyla příčina změn hodnot identifikována. U 16,3 % dojnic byla potvrzena říje. Změny hodnot z důvodu onemocnění byly zaznamenány u 9,8 % dojnic – nejvíce zastoupeny byly dojnice s onemocněním paznehtů) a 10,6 % se nacházelo v období kolem porodu, kde jsou změny hodnot fyziologické.
|
|
|
Spontánní pohybová aktivita koní plemene Quarter Horse po pastvině
Proroková, Tereza
Cílem diplomové práce byla analýza pohybové aktivity koní po pastvině. Pozorování pohybové aktivity koní bylo provedeno na Vysočině. Pro měření byl použit GPS systém. Průměrná ušlá dráha po pastvině činila 4,8 km za 12 hod. při průměrné rychlosti 0,4 km/hod. Na ušlou dráhu měla průkazný vliv denní doba, věk koní a sezóna. Nejvíce času koně trávili pasením, dále pak stáním a odpočinkem ve stoje a chůzí. Z výsledků vyplývá, že pro vytvoření přirozeného prostředí koní a zachování jejich zdraví a kondice je podstatný dostatek pohybu.
|
|
|
Vliv přesunů ve stáji na mléčnou užitkovost a chování dojnic holštýnského skotu v konkrétním podniku
Blahová, Michaela
Tématem této bakalářské práce bylo hodnocení změn v chování a užitkovosti dojnic holštýnského skotu při dojení v závislosti na přesunech dojnic mezi sekcemi ve stáji. V literární rešerši se práce zabývá popisem holštýnského plemene a chovných podmínkách skotu, včetně mléčné užitkovosti, etologie a dojení. Samotná metodika práce se skládá z popisu podniku, ve kterém bylo prováděno hodnocení a vlastního sledování. To probíhalo od října 2020 do května 2021. Byly hodnoceny dojnice na 1., 2. a 3. laktaci při přesunech mezi sekcemi ve stáji. Po selekci přesunovaných krav proběhlo hodnocení chování od prvních odstřiků mléka po ukončení dojení stupnicí od 1 do 4. Den po přesunu proběhlo druhé hodnocení jak při ranním, tak večerním dojení a týden na to další. Po přesunu byla z údajů z pedometrů zjištěna změna v pohybové aktivitě a ve všech třech časových úsecích byl sledován denní nádoj. Největší odchylky v chování měly dojnice na 1. laktaci. U všech tří sledovaných laktací došlo u většiny krav ke zvýšení pohybové aktivity a snížení denního nádoje.
|
|
|
Analýza výuky tělesné výchovy a postojů žáků k TV v 6. třídách na základních školách v Jindřichově Hradci
VOTAVA, Filip
Cílem práce je analýza výuky tělesné výchovy a postojů žáků k TV v 6. třídách na základních školách v Jindřichově Hradci. Výzkumné šetření proběhlo ve školním roce 2022/2023. Teoretická část práce analyzuje obsah vztahující se k vzdělávacímu systému ČR, tělesné výchově, zdravému životnímu stylu a období staršího školního věku. Praktická část práce se věnuje analýze postojů žáků k TV a diagnostice vyučovací jednotky TV. K zjištění postojů bylo využito standardizovaného dotazníku DIPO-J. Bylo zjištěno, že u žáků převažuje pozitivní postoj k tělesné výchově. Pro zjištění průběhu a forem hodin tělesné výuky bylo využito standardizovaného dotazníku Dotazník k diagnostice vyučovací jednotky tělesné výchovy (žáci). Z výzkumu je zřejmé, že žáci považují tělesnou výchovu za oblíbený předmět.
|
|
|
Využívání chytrých hodinek a jejich funkcí k měření zdravotních parametrů
Uher, Vojtěch ; Křivánková, Markéta (vedoucí práce) ; Mahrová, Andrea (oponent)
Název: Využití a preference chytrých hodinek a jejich funkcí k měření zdravotních parametrů u dospělé populace Cíle: Cílem této diplomové práce je analyzovat využití a preference chytrých hodinek u dospělé populace a zkoumat jejich potenciál k měření zdravotních parametrů prostřednictvím dotazníkového šetření. Metody: Výzkum probíhal dotazníkovým šetřením. Byl využit dotazník vlastní konstrukce. Výsledky: Věkový průměr respondentů, kteří vyplnili dotazník k této diplomové práci, byl 31,2 let. 63 ze 103 probandů pomocí chytrých hodinek sleduje svůj zdravotní stav, přičemž nejčastěji měřeným parametrem je tepová frekvence. Tu sleduje všech 63 respondentů. Nejvyužívanější funkce spojená s pohybovou aktivitou je sledování počtu kroků. Tento údaj zajímá 91 respondentů. Při výběru chytrých hodinek hrají klíčovou roli faktory jako kvalita, přesnost a design. Nejpoužívanější chytré hodinky jsou podle respondentů od výrobců Apple a Garmin. Apple Watch používá 42 % probandů a značku Garmin 26 % probandů. Respondenti často preferují značku Apple kvůli její kompatibilitě s ostatními zařízeními, Garmin zase pro jeho vysokou přesnost. Chytré hodinky také poskytují uživatelům motivaci k pravidelné fyzické aktivitě. To uvedlo 55 probandů ze 103. Klíčová slova: pohybová aktivita, motivace, monitorování, moderní...
|
|
| |
|
|
Znalosti a dodržování zásad zdravého životního stylu studenty VŠ v Praze
Bošek, Jakub ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Znalosti a dodržování zásad zdravého životního stylu studenty VŠ v Praze Cíle: Analýza erudovanosti a znalosti studentů pražských vysokých škol v rámci zdravého životního stylu. Stanovení, zda tito studenti dodržují zásady zdravého životního stylu. Analýza množství prováděné pohybové aktivity těmito studenty. Určení, zda studenti monitorují svou pohybovou aktivitu chytrými zařízeními a zda více věří právě takovému zařízení nebo informacím od poradců, kteří se na sport zaměřují. Zjištění, zda jsou tito studenti motivováni svými školami k dodržování zásad zdravého životního stylu. Komparace výsledků mezi studenty jednotlivých VŠ. Metody: Analýza teoretického základu z prostudované české i zahraniční literatury zabývající se problematikou zdravého životního stylu, uvědomělostí vysokoškoláků v rámci této problematiky a snahou vysokých škol motivovat své studenty k dodržování zásad zdravého životního stylu. K expertnímu ověření výzkumných otázek jsme použili online formu ankety, která obsahovala 26 otázek. Ke zpracování výsledků jsme použili slovní komentář a grafy. Procenta, která uvádíme u výzkumných otázek, byla zjištěna expertním hodnocením. Výsledky: Z výsledků této práce jsme zjistili, že zásady zdravého životního stylu dodržují pouze 2,6 % dotázaných vysokoškoláků a 25,6 % jich žije...
|
host ::
RSS.