|
|
Efekt chůze v přírodním prostředí na snížení stavové úzkosti
Harazim, Patrik ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název: Efekt chůze v přírodním prostředí na snížení stavové úzkosti Cíle: Cílem této rešeršní práce je posoudit efekt prostředí při chůzi na změny stavové úzkosti. Metody: Bakalářská práce byla vypracována formou přehledové studie. Relevantní studie byly vyhledány pomocí internetové databáze Web of Science a následným průzkumem literárních zdrojů vyhledaných publikací. Výsledky: Celkově bylo vyhledáno 150 potenciálních studií, ze kterých bylo vybráno 15 finálních studií, které byly zařazeny do systematického přehledu. Tyto studie shromažďují data 1488 účastníků. Čtrnáct studií bylo randomizovaných s kontrolní skupinou (RCT). Osm z nich bylo vytvořeno stylem "crossover", kde obě skupiny absolvovaly oba typy intervence. Jedna z patnácti studií byla bez kontrolní skupiny. Závěry: Výsledky vybraných vědeckých studií ukazují, že chůze v přírodě, v porovnání s chůzí v městské prostředí, má pozitivní vliv na stavovou úzkost a může sloužit jako účinná terapie, dostupná pro širokou veřejnost. Klíčová slova: přehledová studie, chůze, green exercise, zdraví, úzkost, pohybové aktivity, přírodní prostředí
|
|
|
Míra konkordance tepové frekvence naměřené pomocí Fitbitu a Cortexu při stupňovaném aerobním běžeckém testu u dětí předškolního věku
Haškovcová, Anna ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Míra konkordance tepové frekvence naměřené pomocí Fitbitu a Cortexu při stupňovaném aerobním běžeckém testu u dětí předškolního věku Cíle: Cílem studie je srovnat výstupy získané produktem Fitbit se zlatým standardem pro určování intenzity i objemu pohybového zatížení, mobilním analyzátorem plynu, který vyhodnocuje spolu se srdeční frekvencí energetickou náročnost požadované pohybové aktivity v stupňovaném běžeckém testu. Respektive zjistit míru odlišnosti tepové frekvence získané Fitbitem a Cortexem při stupňovaném běžeckém testu u dětí předškolního věku. Hlavní úkol této práce spočívá v ověření využitelnosti náramku Fitbit pro monitoring pohybové aktivity u dětí předškolního věku. Metody: K dosažení vytyčeného cíle byla využita metoda komparace a statistická analýza dat získaných z mobilního analyzátoru plynu a chytrých hodinek při stupňovaném běžeckém testu u dětí předškolního věku. Stupňovaný běžecký test spočíval v šesti krocích (leh před během, běh 3 km/h, 6 km/h, 8 km/h, 9 km/h a leh po běhu), každý trvající 3 minuty. Data byla následně statisticky zpracována a vyhodnocena z pohledu celkového průměru, průměru pro jednotlivé kroky T-testu a Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky: Výsledky výzkumu ukazují na určité rozdíly mezi oběma zařízeními, kdy přístroj Cortex až na výjimky v...
|
|
|
Kontrola výživy a metabolismu dojnic hodnocením přežvykování a užitkovosti
Čumová, Klára
Diplomová práce „Kontrola výživy a metabolismu dojnic hodnocením přežvykování a užitko-vosti“ je zaměřena na monitoring doby příjmu krmiva, přežvykování a pohybové aktivity ve vztahu k produkčním a zdravotním ukazatelům dojnic. Teoretická část se zabývá systémem a možnostmi kontroly výživy, zdraví a poruch metabolismu. Součástí je analýza stáda, klinické vyšetření zvířat, odběry a rozbory biologických vzorků a monitoring přežvykování, pohybové aktivity, příjmu krmiva a dojivosti. Praktická část zpracovává data z monitoringu získaná za dobu jednoho měsíce na vybrané farmě dojnic. U dojnic v laktaci (n = 242) byla zjištěna průměrná doba přežvykování 7,67 ho-din, resp. 460 minut (s rozsahem hodnot 2,43–12,30 h). Z celého souboru hodnocených dojnic mělo dobu přežvykování nižší než 6 hodin 12 % zvířat. Průměrná doba příjmu krmiva u celého souboru dojnic byla 3,92 h s rozmezím hodnot 0,97–7,55 h. Při analýze výsledků u krav v různém věku, resp. podle pořadí laktace bylo zjištěno, že průměrná doba přežvykování se pohybuje v rozmezí 7,09 h (u krav na 2. laktaci) až do 8,14 h (u krav na 4. laktaci). Rozdíl me-zi skupinami je průkazný (p = 0,004). Byl dokumentován trend k prodlužování doby přežvy-kování mezi 1. až 4. laktací. Mezi pořadím laktace a délkou přežvykování jsme zjistili průkaz-ný pozitivní korelační vztah (r = 0,23; p < 0,01). Doba příjmu krmiva byla nejkratší u nejstar-ších krav (na 6.–11. laktaci) 3,37 h a nejdelší u prvotelek (4,8 h). Rozdíly mezi skupinami jsou statisticky průkazné (p < 0,05). Byl popsán trend ke zkracování doby příjmu krmiva s věkem krav. Korelační analýzou byl zjištěn průkazný negativní korelační vztah (r = -0,30; p < 0,01). Bylo zjištěno, že pokles přežvykování či vitality se v poklesu dojivosti projevuje s poměrně výrazným zpožděním. K průkaznému poklesu dojivosti došlo až 3. den po první identifikaci odchylek v monitoringu. Analýzou dat u dojnic v prvních 35 dnech po otelení bylo zjištěno, že doba přežvykování se z průměrné hodnoty 190 minut (3,1 h) v den porodu zvýšila na 425 mi-nut (7,1 h) během 14 dní. Byla zjištěna poměrně vysoká chybovost fungování čipů. Z krav systémem vyhodnocených jako zvířata s odchylkou monitorovaných hodnot bylo 36,7 % od-chylek způsobeno chybou čipu. Při klinickém vyšetření u 24,5 % dojnic s odchylkou nebyla příčina změn hodnot identifikována. U 16,3 % dojnic byla potvrzena říje. Změny hodnot z důvodu onemocnění byly zaznamenány u 9,8 % dojnic – nejvíce zastoupeny byly dojnice s onemocněním paznehtů) a 10,6 % se nacházelo v období kolem porodu, kde jsou změny hodnot fyziologické.
|
|
|
Vliv pandemie SARS-Cov-2 na zdraví a životní styl
Kučerová, Ivana
Tato bakalářská práce zjišťuje, jakou změnu životního stylu pandemie COVID-19 v lidech vyvolala. Cílem práce je vyhodnotit, jak se změnil životní styl v důsledku působení pandemie COVID-19 a následných vládních restrikcí. Ke sběru dat byla použita metoda dotazníkového šetření a k jejich vyhodnocení analýza slovních znaků. Dotazník obsahoval témata z oblasti pohybové aktivity, stravování, životosprávy a duševní pohody. Výsledkem šetření je určení závislosti mezi jednotlivými pohlavími, jejich věkem, vzděláním a zaměstnáním, u kterých bylo zjištěno, že mají silný vztah k provozování pohybové aktivity. Na základě dotazníku bylo zjištěno, že větší motivaci ke sportu a správnému stravování mají ženy, avšak muži mají menší průměrný tělesný index. Výsledkem této studie je i zjištění změny životního stylu, jenž měl být ovlivněn nástupem pandemie COVID-19. Tato studie však nezaznamenala výrazné změny oproti období před pandemií. Důležitým aspektem tohoto vyhodnocení je i zkoumání vlivu pohybové aktivity a zdravého životního stylu na udržitelný rozvoj regionů.
|
|
|
Analýza výuky tělesné výchovy a postojů žáků k TV v 6. třídách na základních školách v Jindřichově Hradci
VOTAVA, Filip
Cílem práce je analýza výuky tělesné výchovy a postojů žáků k TV v 6. třídách na základních školách v Jindřichově Hradci. Výzkumné šetření proběhlo ve školním roce 2022/2023. Teoretická část práce analyzuje obsah vztahující se k vzdělávacímu systému ČR, tělesné výchově, zdravému životnímu stylu a období staršího školního věku. Praktická část práce se věnuje analýze postojů žáků k TV a diagnostice vyučovací jednotky TV. K zjištění postojů bylo využito standardizovaného dotazníku DIPO-J. Bylo zjištěno, že u žáků převažuje pozitivní postoj k tělesné výchově. Pro zjištění průběhu a forem hodin tělesné výuky bylo využito standardizovaného dotazníku Dotazník k diagnostice vyučovací jednotky tělesné výchovy (žáci). Z výzkumu je zřejmé, že žáci považují tělesnou výchovu za oblíbený předmět.
|
|
|
Využívání regenerace u rekreačně sportující populace.
Lauberová, Michaela ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Využívání regenerace u rekreačně sportující populace Cíle práce: Zjistit, zda rekreační sportovci využívají regenerační prostředky a pokud ano, které konkrétní prostředky to jsou. Zjistit důvody, které rozhodují o výběru regeneračních prostředků. Metoda: Data potřebná pro účely bakalářské práce byla shromážděna prostřednictvím neinvazivního online anketního šetření, v práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Typ práce je teoreticko-empirický. Online anketa, která je zcela anonymní, byla vložena na sociální sítě Instagram a Facebook jako internetový odkaz a byla určena pro rekreační sportovce ve věku 18-65 let. Výzkumný soubor je tvořen rekreačně sportující populací. Výzkumu se celkem zúčastnilo 61 rekreačních sportovců (48 žen a 13 mužů). Data byla zpracována prostřednictvím grafů a tabulek. Výsledky: Na základně výsledků z anketního šetření vyplynulo, že 91,8 % rekreačních sportovců využívá některé z regeneračních prostředků (masáže, kompenzační cvičení a regenerační procedury). Na základě subjektivního pohledu dodržuje zdravé stravování 41 % dotazovaných. Nejvíce respondentů (26,2 %) zařazuje regenerační prostředky z důvodu relaxace a další nejpočetnější skupina (24,6 %) pouze k regeneraci. Při výběru prostředků regenerace se nejvíce respondentů (37,7 %) rozhoduje na základě...
|
|
|
Využívání chytrých hodinek a jejich funkcí k měření zdravotních parametrů
Uher, Vojtěch ; Křivánková, Markéta (vedoucí práce) ; Mahrová, Andrea (oponent)
Název: Využití a preference chytrých hodinek a jejich funkcí k měření zdravotních parametrů u dospělé populace Cíle: Cílem této diplomové práce je analyzovat využití a preference chytrých hodinek u dospělé populace a zkoumat jejich potenciál k měření zdravotních parametrů prostřednictvím dotazníkového šetření. Metody: Výzkum probíhal dotazníkovým šetřením. Byl využit dotazník vlastní konstrukce. Výsledky: Věkový průměr respondentů, kteří vyplnili dotazník k této diplomové práci, byl 31,2 let. 63 ze 103 probandů pomocí chytrých hodinek sleduje svůj zdravotní stav, přičemž nejčastěji měřeným parametrem je tepová frekvence. Tu sleduje všech 63 respondentů. Nejvyužívanější funkce spojená s pohybovou aktivitou je sledování počtu kroků. Tento údaj zajímá 91 respondentů. Při výběru chytrých hodinek hrají klíčovou roli faktory jako kvalita, přesnost a design. Nejpoužívanější chytré hodinky jsou podle respondentů od výrobců Apple a Garmin. Apple Watch používá 42 % probandů a značku Garmin 26 % probandů. Respondenti často preferují značku Apple kvůli její kompatibilitě s ostatními zařízeními, Garmin zase pro jeho vysokou přesnost. Chytré hodinky také poskytují uživatelům motivaci k pravidelné fyzické aktivitě. To uvedlo 55 probandů ze 103. Klíčová slova: pohybová aktivita, motivace, monitorování, moderní...
|
|
| |
|
|
Znalosti a dodržování zásad zdravého životního stylu studenty VŠ v Praze
Bošek, Jakub ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Znalosti a dodržování zásad zdravého životního stylu studenty VŠ v Praze Cíle: Analýza erudovanosti a znalosti studentů pražských vysokých škol v rámci zdravého životního stylu. Stanovení, zda tito studenti dodržují zásady zdravého životního stylu. Analýza množství prováděné pohybové aktivity těmito studenty. Určení, zda studenti monitorují svou pohybovou aktivitu chytrými zařízeními a zda více věří právě takovému zařízení nebo informacím od poradců, kteří se na sport zaměřují. Zjištění, zda jsou tito studenti motivováni svými školami k dodržování zásad zdravého životního stylu. Komparace výsledků mezi studenty jednotlivých VŠ. Metody: Analýza teoretického základu z prostudované české i zahraniční literatury zabývající se problematikou zdravého životního stylu, uvědomělostí vysokoškoláků v rámci této problematiky a snahou vysokých škol motivovat své studenty k dodržování zásad zdravého životního stylu. K expertnímu ověření výzkumných otázek jsme použili online formu ankety, která obsahovala 26 otázek. Ke zpracování výsledků jsme použili slovní komentář a grafy. Procenta, která uvádíme u výzkumných otázek, byla zjištěna expertním hodnocením. Výsledky: Z výsledků této práce jsme zjistili, že zásady zdravého životního stylu dodržují pouze 2,6 % dotázaných vysokoškoláků a 25,6 % jich žije...
|
|
|
Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři
Fantová, Michaela ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři. Cíl: Cílem této práce je porovnat variabilitu srdeční frekvence při chůzi v lesním a laboratorním prostředí. Metody: V této studii byla u sedmi probandů monitorována srdeční frekvence pomocí hrudního pásu Garmin HRM Dual během 40minutové chůze v přírodním a laboratorním prostředí. Data byla zpracována softwarem Kubios, který umožňuje detailní analýzu variability srdeční frekvence (HRV - heart rate variability). Výzkum zahrnoval indikátory HRV, jako je RMSSD, SNS a PNS index, SD1 a SD2 index a stresový index, poskytující informace o aktivitě sympatického a parasympatického nervového systému a celkové úrovni stresu. Tato metodika umožňuje hodnotit reakce organismu na různé podněty a stresové situace. Výsledky: Průměrné hodnoty byly následující: srdeční frekvence byla 92,5 tepů/min. v lese a 79 tepů/min. v laboratoři; RMSSD činilo 21,5 ms v lese a 34 ms v laboratoři; SD1 dosáhlo 29 % v lese a 30 % v laboratoři; SD2 bylo 71 % v obou prostředích; stresový index byl 16,5 v lese a 10 v laboratoři; index PNS byl -1,835 v lese a -0,95 v laboratoři; index SNS činil 2,63 v lese a 0,965 v laboratoři. Závěr: Aktivita sympatického nervového systému, měřená pomocí variability srdeční frekvence, byla vyšší v lesním prostředí, zatímco...
|
host ::
RSS.