|
|
Vyhodnocení odrůd ozimé pšenice z hlediska nákladů potřebných na jejich ochranu pesticidy
Ovchinnikova, Tatiana
Bakalářská práce je zaměřena na porovnáním vybraných odrůd ozimé pšenice z hlediska efektivnosti jejich nákladovosti na ošetření pesticidy v podmínkách České republiky. Porovnáváno bylo 13 odrůd ze Seznamu doporučených odrůd v letech 2015-2019. Data pro výpočet byla poskytnuta Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZUZ). Vyhodnocení bylo zaměřeno především na porovnání výnosové schopnosti odrůd na neošetřené a ošetřené variantě zkoušení v maloparcelních polních pokusech a přírůstku příspěvku na úhradu (přírůstek PÚ = rozdíl přírůstku tržeb a přírůstku variabilních nákladů) jako odezvy na intenzifikaci na ošetřené variantě. Nejvyšší přírůstek PÚ byl zjištěn u odrůd Elly a Bohemia, které vykazovaly nižší odolnost k chorobám, proto dobře reagovaly na intenzifikaci vyššími dávkami pesticidů a dusíkatých hnojiv. Naopak výnosné odrůdy s vyšší odolností proti chorobám (Gordian a Dagmar) nevykazovaly zvýšené přírůstky PÚ na ošetřené variantě, nicméně dosahovaly nadprůměrných tržeb (Kč/ha) ve všech zkušebních oblastech. Odrůdy tohoto typu mohou být využívány při tzv. ekologické intenzifikaci umožňující udržení vysoké úrovně produkce i zisku při snížené spotřebě agrochemikálií.
|
|
|
Toxické látky v potravinách a veřejné zdraví
SOSNA, Filip
Tato diplomová práce se zabývala oblastí toxických látek v potravinách a jejich vlivem na veřejné zdraví. Práce si dala za cíl popsat druhy a výskyt toxických látek, analyzovat současný stav toxických látek, vyskytujících se v potravinách a definovat jejich vliv na veřejné zdraví. Dále měla za cíl popsat účinky toxických látek na lidský organismus. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce nejprve seznamuje s historickým původem vědního oboru toxikologie. Dále definuje základní toxikologické pojmy a parametry. Popisuje faktory ovlivňující toxicitu látek, absorpci, distribuci, vliv metabolismu a exkreci toxických látek. Cíl 1 byl splněn popsáním základních druhů přirozených a cizorodých toxických látek. Dále byl popsán jejich výskyt a definován jejich vliv na veřejné zdraví. Ve vazbě na Cíl 2 byly popsány účinky toxických látek na lidský organismus. Účinky toxických látek se mohou projevit mnoha způsoby. Může to být lehká nevolnost, nebo dokonce až smrt. Druhá polovina teoretické části se věnuje toxickým látkám v potravinářském průmyslu. Popisuje masivní nárůst využívání chemikálií v potravinářství a zemědělství, ať už se jedná o různé pesticidní prostředky, například k ošetření zemědělských plodin, nebo různé přídatné látky, které se přidávají do potravin za účelem vylepšení některých jejich vlastností. Některé z těchto látek mohou mít nepříznivý vliv na zdraví, a i když je konzumujeme v potravinách v množstvích, která jsou povolena legislativou, nikdo nemá přesnou představu o tom, co nám konzumace přídatných látek a reziduí pesticidů v potravinách může způsobit v dlouhodobém horizontu. Praktická část zkoumá povědomí běžné populace o toxických látkách v potravinách a jejich vlivu na veřejné zdraví. Praktická část byla vytvořena pomocí kvantitativního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen na základě teoretické části práce. Výzkumný soubor tvořilo 114 respondentů z řad běžné populace. Dotazník tvořilo 21 otázek, které zkoumaly povědomí adresátů o oblasti toxických látek v potravinách a veřejném zdraví. Výsledky výzkumného šetření odpovídaly na dvě výzkumné otázky, které si práce položila. Zda se veřejnost orientuje v dané oblasti a jestli se znalosti respondentů liší podle vzdělanosti. Výsledky byly graficky zpracovány a vyhodnoceny. Bylo zjištěno, že veřejnost se příliš neorientuje v oblasti toxických látek v potravinách a veřejném zdraví. Práce může sloužit jako souhrnný edukační materiál o toxických látkách v potravinách a veřejném zdraví. Mezi teoretické přínosy této práce patří analýza současného stavu toxických látek v potravinách, včetně popsání kontrolních orgánů a příslušné legislativy v oblasti toxických látek v potravinách a veřejného zdraví. Mezi praktické přínosy patří vytvoření dotazníku, který zkoumal povědomí veřejnosti o této problematice. Na základě dosažených výsledků lze navrhnout navazující práce - například prozkoumání možnosti zvýšení povědomí veřejnosti o toxických látkách v potravinách.
|
|
| |
|
|
Ověření účinnosti filtrace přes granulové uhlí při odstraňování mikropolutantů na vybraných úpravnách pitné vody
MARTANOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se věnuje tématu Ověření účinnosti filtrace přes granulované uhlí při odstraňování mikropolutantů na vybraných úpravnách pitné vody. Cílem práce bylo zjistit účinnost GAU filtrů ve spojení s dalšími technologickými procesy (především s ozonizací). Na úpravně pitné vody Plzeň a Plav byly na jaře a na podzim roku 2019 instalovány pasivní vzorkovače (POCISy) a odebírány bodové vzorky vody. Z nich byly v laboratoři LECHB Vodňany stanoveny koncentrace vybraných pesticidů a farmak na kapalinovém chromatografu spojeném s tandemovým hmotnostním spektrometrem. Výsledky analýzy prokázaly především výskyt metabolitů metazachloru (metazachlor ESA a metazachlor OA) a metolachloru (metolachlor ESA) a telmisartanu v surové vodě. Ve finální vodě byla koncentrace telmisartanu nízká. Problémem byla vysoká koncentrace ve finální vodě u metazachloru ESA v jarní kampani na úpravně vody Plzeň. Výsledky také potvrdily výskyt atrazinu a jeho metabolitů ve vodách. Dále byly zjištěné vyšší koncentrace některých sloučenin před GAU filtry než na nátoku na úpravny. Odtokové koncentrace těchto sloučenin byly nižší než před GAU. Z naměřených koncentrací byly vypočteny koeficienty odstranění pro jednotlivé sloučeniny a celkově pro úpravny. Nejlepší účinnost odstranění měla úpravna vody Plzeň v podzimní kampani s koeficientem 99 %, zatímco v jarní kampani tamtéž činil pouhých 61 %. Příčinou tohoto rozdílu mohla být odstavená ozonizace v jarní kampani. Tento výsledek poukazuje na vysokou účinnost odstranění mikropolutantů pomocí ozonizace s následnou filtrací přes GAU. Na úpravně vody Plav byl koeficient odstranění v jarní kampani 46 % a v podzimní 67 %. Důvodem těchto nízkých koeficientů může být chybějící ozonizace na této úpravně.
|
|
|
Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu
Erban, Tomáš ; Shcherbachenko, Elena ; Šlachta, Martin ; Cudlín, Pavel ; Chalupníková, Julie ; Halešová, Taťána ; Tomešová, Daniela ; Václavíková, Marta ; Votavová, Alena
Opylovači jsou v prostředí potenciálně vystaveni působení řadě pesticidů. Nejdůležitější skupina rizikových látek pochází z kategorie prostředků na ochranu rostlin (POR), které aplikují nejen zemědělci, ale i drobní zahrádkáři. Každý POR, počínaje účinnou látkou a konče jeho konkrétní formulací, prochází velmi podrobným a přísným hodnocením, které v Evropské unii (EU) vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009. Ačkoliv jsou při správném zacházení negativní vlivy POR na životní prostředí a necílové organismy minimalizovány, nemůžeme vyloučit možné skryté účinky subletálního charakteru. K identifikaci skrytých vedlejších účinků napomáhají moderní analytické přístupy, jako je aplikace vysokokapacitních metod. Předložená metodika je zaměřena na hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely s využitím OMICs přístupu. Při hodnocení rizik pesticidů je jako modelový druh opylovače dlouhodobě upřednostňována včela medonosná, zatímco samotářské včely stojí v pozadí. Pro experimenty a hodnocení rizik je nutné si uvědomit zcela odlišný životní cyklus a životní strategie samotářských včel v porovnání s vysoce sociální včelou medonosnou. Metodika obsahuje inovativní aspekty pro experimenty, jako je modifikovaný izolátor, příprava rostlin pro expozici, načasování experimentu, sledování distribuce aktivních látek či proteomická analýza samotářských včel pro identifikaci skrytých účinků sledované látky nebo její formulace. V této metodice byla jako modelový druh vybrána samotářská včela zednice rezavá (Osmia bicornis). Metodika je však aplikovatelná i na jiné, zejména příbuzné druhy samotářských včel. Metodika může najít využití v oblastech státní správy, v soukromých laboratořích i ve výzkumné činnosti při hodnocení environmentálních rizik pesticidů na samotářské včely. Metodický postup může potvrdit nebo vyloučit environmentální rizika při registraci nových přípravků nebo reevaluaci stávajících přípravků. Tato metodika má proto potenciál pro využití při testování nových látek určených na ochranu rostlin před jejich registrací. V příkladu provedení byl testován vliv acetamipridu ve formulaci Careo tyčinek. Byla hodnocena distribuce acetamipridu v půdním substrátu a v rostlině. V rostlinných pletivech byl identifikován rizikový metabolit acetamipridu IM-2-1. Proteomická analýza však ukázala velmi malé nebezpečí acetamipridu pro O. bicornis. Tento výsledek je v souladu s tím, že acetamiprid byl EFSA vyhodnocen jako málo rizikový pro včely a má v EU registraci do 28. února 2033.
Plný text:  PDF
|
|
|
Problematika dokazování použití pesticidních přípravků při nelegálních otravách zvěře
Křížová, Iveta ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kukla, Jaroslav (oponent)
Otravy pesticidními přípravky jsou celosvětovým problémem. Pesticidy jsou chemikálie určené k eliminaci nežádoucích organismů. Řada přípravků je pro svoji toxicitu zakázaná, ale stále dochází k jejich zneužívání. Problém nastává při dokazování travičství kvůli nedostatku důkazů. Trasování chemikálií pomocí chemických atribučních signatur je relativně novou metodou používanou ve forenzních vědách, ale pesticidy jsou v tomto odvětví málo prozkoumány. V chemikáliích jsou vyhledávány charakteristické sloučeniny, které mohou poskytovat nezbytné informace o výrobě a používání nedovolených látek. Tato bakalářská práce se zabývá zneužitím pesticidních přípravků při nelegálních otravách zvěře. Zvláštní pozornost je věnována karbofuranu, který je v České republice nejčastěji zneužívaným pesticidem. Cílem experimentální části bylo analyzovat přípravky s karbofuranem a dokázat, že se jednotlivé přípravky od sebe kvalitativně liší.
|
|
|
Voltametrické stanovení kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové a 2,4-dichlorfenolu na sítotiskové uhlíkové elektrodě
Jančová, Jana ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Předmětem předkládané diplomové práce bylo studium elektrochemického chování kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové (2,4-D) a 2,4-dichlorfenolu (2,4-DCP) s cílem nalezení optimálních podmínek pro jejich voltametrické stanovení na sítotiskové uhlíkové elektrodě (SPCE) pomocí technik DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV). Voltametrické chování obou látek bylo sledováno v závislosti na pH prostředí (realizováno užitím Brittonova-Robinsonova pufru). Jako optimální pH pro voltametrické stanovení 2,4-D na SPCE bylo zvoleno pH 5,0 pro obě voltametrické techniky a pro 2,4-DCP bylo zvoleno pH 6,0 pro obě voltametrické techniky. Stanovení 2,4-D při koncentraci 1·10-4 μmol·l-1 vykazovalo při obou použitých voltametrických technikách dobrou opakovatelnost (1,3 % pro DCV a 0,7 % pro DPV) a pro stanovení 2,4-DCP vykazovalo při obou použitých voltametrických technikách přijatelnou opakovatelnost (1,3 % pro DCV a 4,8 % pro DPV). Kalibrační závislost 2,4-D byla proměřena pro DCV za zvolených optimálních podmínek v koncentračním rozmezí 10-100 μmol·l-1 s dosaženou mezí stanovitelnosti (LOQ) 1,0 μmol·l-1 a mezí detekce (LOD) 0,3 μmol·l-1 . Kalibrační závislost 2,4-D byla proměřena pro DPV za zvolených optimálních podmínek v koncentračním rozmezí 4-100 μmol·l-1 s dosaženou LOQ 1,4 μmol·l-1 a LOD 0,4...
|
|
|
Studium retence a separace pesticidů v různých módech kapalinové chromatografie
Dérerová, Tímea ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Riesová, Martina (oponent)
3 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce byla zaměřena na separaci směsi šesti pesticidů v reverzním a "mixed módu" vysokoúčinné kapalinové chromatografie na kolonách Atlantis dC18, XSelect CSH C18, XSelect CSH Fluoro-Phenyl a Atlantis Premier BEH C18 AX. Stejné výrobní parametry - rozměry kolony a částic nosiče, umožnily vzájemné porovnávání stacionárních fází z hlediska "retentivity" a selektivity. Hodnocené byly na základě Waltersova testu, kategorizujícího stacionární fáze podle jejich hydrofobicity, silanolové aktivity a účinnosti. Separovanými analyty byly pesticidy s různým mechanismem účinku v životním prostředí. Dva pesticidy obsahovaly disociovatelnou kyselou funkční skupinu, což způsobilo, že při složení mobilní fáze voda/acetonitril eluovaly s mrtvým časem kolony. K potlačení disociace byly místo vody použity pufry, konkrétně 10mM octan amonný, pH 4,7 a 10mM mravenčan amonný, pH 3,0. Použití těchto pufrů v mobilní fázi vedlo ke zvýšení retence těchto pesticidů na všech testovaných kolonách. Kolony vykazovaly různou retenci a selektivitu pro pesticidy a k optimalizaci separačních podmínek se postupovalo experimentální metodou, zásahem do chromatografických parametrů, a to změnou složení mobilní fáze, pH a teploty. Bylo prokázáno, že jak retenční čas, tak rozlišení a tvar chromatografického píku...
|
|
| |
|
|
Vliv symbiotických bakterií na odolnost skladištního roztoče Tyrophagus putrescentiae vůči biocidním látkám
Bostlová, Marie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Modelovým organismem této práce je je zástupce skladištních roztočů Tyrophagus putrescentiae. Předpokládali jsme, že změny fyziologických vlastností vlivem mikroorganismů (především změny spojené s imunitním systémem) mohou mít za následek i změnu tolerance dané populace roztočů na přítomnost aktivních látek. Nejefektivnější způsob kontroly stavu roztočů je aplikace akaricidů. V této práci byla porovnávána reakce dvou populací roztočů T. putrescentiae, (tj. symbiotická populace 5P, která hostila bakterie rodu Wolbachia a asymbiotické populace 5Pi) na přítomnost pesticidu. Za použití testů na filtračním papíře, růstových testů a následné analýzy mikrobiomu bylo vypozorováno, že všechny druhy testovaných pesticidů vykazují negativní vliv na přežívání roztočů i rychlost růstu. Vysoké koncentrace pesticidů v dietě redukovaly zastoupení bakterií rodů Wolbachia, Bartonella a Bacillus u symbiotické populace T. putrescentiae 5P. U asymbiotické populace byl tento jev méně patrný. Střední koncentrace deltametrinu a primifos methylu zvýšily diverzitu v symbiotické populaci 5P, ale ne v asymbiotické populaci 5Pi. Výsledky ukázaly, že asymbiotická populace nemá významně odlišnou toleranci vůči pesticidům na rozdíl od asymbiotické populace. Ukázaly však, že přítomnost pesticidů ve stravě ovlivňuje následnou...
|
host ::
RSS.