Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metodická pomůcka k uplatnění autentických dřevin v památkách zahradního umění
Pejchal, Miloš ; Štefl, Lukáš
Cílem metodiky je usnadnit činnost v následujících oblastech: (a) Stanovení taxonomické autenticity dřevin, tedy autenticity materiální substance dřevinných vegetačních prvků. Uplatnění metodiky má smysl především tehdy, když jak z archivních materiálů, tak z hodnocení do současnosti dochovaných dřevinných vegetačních prvků v dané památce, výsledků zahradní archeologie atd. neexistuje dostatek údajů o historii jejich použití. Údaje v ní obsažené mohou přispět ke stanovení obou aspektů autenticity, které vymezuje Metodika hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče (Pejchal a Šimek, 2016, 2018), případně Metodika hodnocení porostů dřevin pro potřeby památkové péče (Borusík aj., 2020). Mohou být využity i při hodnocení autenticity materiální substance dřevinných vegetačních strukturálních prvků koncepčně utvářených, jak ji vymezuje Metodika identifikace hodnot památek zahradního umění (Olšan aj., 2015b). Využít se k tomu dají především informace o době zavedení do kultury v Evropě (mimo území ČR) a na území ČR. Za (b) poté: aplikace poznatků o taxonomické autenticitě dřevin v praxi. Je třeba zohlednit řadu faktorů, které nezřídka působí protikladně.
Plný tet: Stáhnout plný textPDF
Zahradní město
Štefková, Dominika ; Pohůnek, Jakub (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Oba bloky jsou architektonicky téměř totožné. Jejich jediný rozdíl je v odzrcadlení a změnou funkcí v parteru. Hmota bloku má čtvercový půdorys, který z venku udržuje rovnou městskou hmotu. Dovnitř bloku jsou orientovány ustupující terasy, které tak vytváří kónické atrium. Toto atrium nedodržuje čtvercový tvar nýbrž je na severojižních stranách rozšířené. Po obvodu bloku jsou umístěny byty, které spolu s nosnou konstrukcí vytváří fasádu z vnější strany. Vnitřní obvod bloku je tvořen sdílenými terasami. Tyto terasy tvoří komunikaci celé budovy. Jsou na ni napojena všechna schodiště. Terasy ustupují každé patro o 1,5m a s nimi i schodišťová ramena umístěna na východní a západní straně atria. Na severu a na jihu jsou umístěna dvě schodišťová jádra s výtahem. Půdorysné uspořádání je středově osově souměrné.
Paris of Parcs and Gardens
Přidalová, Tereza ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
Anotační list Název bakalářské práce: Paříž zahrad a parků Klíčová slova: historie, Francie, obyvatelé, parky, Paříž, současnost, zahrady, zeleň Abstrakt: Paříž, hlavní město Francie a zároveň významná evropská metropole, je doslova protkána zelení. Parky, zahrady a dokonce dva lesy jsou její neodmyslitelnou součástí již více než tři sta let. Cílem této práce je nastínit historii vzniku pařížských parků, zahrad a lesů a popsat ty nejvýznamnější a nejzajímavější z určitých historických období. Práce je rozdělená na dvě základní části. První se zaměřuje rozborem vyhlášky týkající správy a řízení veřejné zeleně, základní terminologii, aktivity spojené s pařížskými parky a zahradami, zmiňuje i nejvýznamnější osobnosti spojené se vznikem pařížských parků a zahrad. Druhá část se podrobněji zabývá sedmnácti vybranými parky, zahradami a lesy Paříže, zahrnuje i Versaillské zahrady. Kapitoly vždy obsahují historii, infrastrukturu a dekorativní prvky. Přílohy tvoří historické mapy a fotografie parků. Ve své práci jsem vycházela ze studia odborných knih a publikací, historických plánů města Paříže a vyhlášky Řízení zeleně. Dále jsem navštívila osobně všechny vybrané lokality a konzultovala jsem se správcem parku Montsouris řízení a správu parků. Také jsem navštívila Historickou knihovnu města Paříže a Národní archiv.
Mezi historickým jádrem a předměstím
Likavčanová, Jana
Článek dokumentuje prostor mezi historickým jádrem a předměstím. Od 13. století do začátku 19. století na tomto místě stály městské hradby, které se postupem času vyvíjely a rozšiřovaly. Po jejich zboření tu po vzoru Vídně vznikla okružní třída, která s pásem parků a důležitými budovami měla sloužit jako promenádní. V dnešní době jsou znovuobjevovány fragmenty opevnění, jako doklad její minulosti. Okružní třída je rušnou dopravní tepnou, takže v mnoha jejích částech je pěšími málo navštěvovaná a působí opuštěně. Centrum města, stejně jako hradby, odděluje místo toho, aby se město stalo jedním organismem. Tento stav nás přímo vybízí, abychom na ni ve svých projektech upřeli pozornost. Proto byl v minulém roce uspořádán na fakultě architektury VUT v Brně mezinárodní workshop. Problematikou se zabývali v zimním semestru 2013-2014 ve svých ateliérových pracích také někteří studenti.
ZOO STAVBY – HERALDICKÁ ZOO
Valchová, Jana ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem zadání byl návrh heraldické zoo v areálu bývalého zámeckého parku a sadů Horního Hradu, který se nachází několik kilometrů od Karlových Varů. Heraldika je věda, zabývající se rodovými znameními. Konkrétně se tedy bude jednat o zoo zaměřenou na zvířata, které se na českých erbech v minulosti znázorňovala. Návrh vychází z okolních vztahů členitého terénu a je ovlivněn kontextem historické památky hradu, který je mohutnou dominantou veškerých výhledů do krajiny.
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV.HYPPOLITA VE ZNOJMĚ
Pomykalová, Andrea ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje využití nejvýše položeného místa ve Znojmě - Hradišti. V jádru Hradiště bylo cílem vytvořit centrum archeologie s návazností na cyklostezky a pěší trasy, ale také přilákání návštěvníků a oživení celého Znojma. Archeologický skanzen bude splňovat potřeby tří ucelených funkcí (výzkum,kultura, rekreace) které se navzájem doplňují. Hlavní podstatou rozdělení je fakt, že kulturní oblast je vytvářena výzkumnou ale využívána rekreační oblastí. V areálu jsou tedy navrženy 3 budovy, z nich každá zaujímá jinou funkci. V historickém prostředí je z urbanistického hlediska brán ohled na výšku zastavění a celkovou koncepci Hradiště. Areál je navržen s cílem rozvoje Hradiště a přenesení podstaty filozofie archeologie do architektury. Budovy v jižní části pomyslně uzavírají vrchol Hradiště svým tvarem a navazují tak na uzavřenost vedlejšího významného kláštera. Oddělením na samostatné dva oblouky vytváří možnost propojení ulice Mašovické a Křižovnické. Synchronizace dvou tvarů je zvýrazněna spojitost mezi objektem vytvářející kulturní funkci a objektem využívajícím. Půdorysné schéma jižní části areálu je navrženo s rekreačními plochami ve tvaru inspirovaném lidskou kosti pod mikroskopem. Budova kultury umístěná v severní části areálu navazuje zakřivením na poslední vrstevnice. Svým kulturním využitím doplňuje pozůstatky (základy) velkomoravského kamenného kostela, zvýrazněného v terénu. Inspirace hmoty vychází z archeologických nálezů ruin a zřícenin. Budova je rozdělena na několik nerovnoměrných hmot, z nich každá plní jinou funkci. Snaha přepisu archeologických nálezů do architektury je navržena i v detailech. Proporce obkladů a travnatých ploch před vstupem do kulturní budovy je inspirována tvarem a proporcí hrobů, které byly nalezeny na velkomoravském slovanském pohřebišti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.