|
|
Řez ovocných dřevin a jeho vliv na kvalitu plodů
Povolná, Alexandra
Cílem bakalářské práce, bylo popsat řez jako základní prvek pomotechniky, jeho funkci a způsoby provedení. Dále popsat řez z pohledu redukce násady plodů, jaké jsou možnosti a praktické využití pro tento účel. Zdůraznit a vysvětlit kdy a jak se řez ovocných dřevin využívá pro zvýšení kvality plodů u jednotlivých ovocných druhů.
|
|
|
Metodika kryokonzervace in vitro kultur ovocných dřevin
Bilavčík, Alois ; Faltus, Miloš ; Zámečník, Jiří
Účel uplatnění metodiky je uložení vybraných genotypů ovocných dřevin, především jabloně a hrušně, v podmínkách kryogenních teplot v rámci Národního programu. Nově vytvořená metodika umožní efektivně a účinně kryokonzervovat genetické zdroje vybraných ovocných dřevin. Metodika přináší nově definované enkapsulačně dehydratační postupy kryoprezervace optimalizované pomocí termické metody diferenční skenovací kalorimetrie.
Plný text:  PDF
|
|
|
Houby ovocných dřevin se zvláštním zřetelem k rodu Neofabraea
Pešicová, Kamila ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Krátká, Jiřina (oponent)
Tato práce je literární rešerše týkající se hub žijících v asociaci s ovocnými dřevinami se zvláštním zřetelem k rodu Neofabraea. Je zaměřena zejména na endofytické houby všech ovocných dřevin mírného pásu a dále na fytopatogenní houby jádrovin. Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod, jehož zástupci napadají především jabloň a hrušeň a způsobují onemocnění kůry (antraknózu a rakovinu kůry) a kruhovou hnědou hnilobu plodů. Jejich identifikace a detekce je při použití klasických mykologických a mikrobiologických metod obtížná, neboť tyto druhy v in vitro podmínkách většinou nesporulují. Proto se používají moderní, imunochemické nebo molekulárně-genetické metody.
|
|
|
Zhodnocení zdravotního stavu alejí ovocných stromů a historických soliterů v NP Podyjí
Kuchař, Jiří
Bakalářská práce na téma Zhodnocení zdravotního stavu alejí ovocných stromů a historických solitérů v NP Podyjí, se zabývá problematikou ovocných dřevin ve fragmentech sadů a alejí v okolí bývalých mlýnů, stavení a na území Národního parku Podyjí. Cílem práce je inventarizace dřevin, změření jejich dendrometrických parametrů, zhodnocení jejich zdravotního stavu a významu zachování extenzivních ovocných výsadeb. Na základě zjištěných informací navrhuje obnovu, ochranu a údržbu těchto lokalit.
|
|
|
Zdravotní stav a monitoring alejí v katastru Kotvrdovice
Eliášová, Dagmar
ABSTRAKT Dagmar Eliášová: Zdravotní stav a monitoring alejí v katastru Kotvrdovice Záměrem této práce je zhodnocení stavu alejí v katastrálním území obce Kotvrdovice a návrh na úpravu stávajícího stavu. Práci předcházelo pozorování v různá roční období, zpracování shromážděných dat a porovnávání s tím, co uvádí literatura a další zdroje informací. Výstupy jsou uvedeny v tabulkách, textech a doloženy několika fotografiemi. První část pojednává o vlastnostech lokality sledované aleje, které mají vliv na dřeviny. Historie a přírodní podmínky pomohou pochopit souvislosti. Další část identifikuje alej, popisuje dřeviny včetně jejich hodnocení, metodiky a vysvětlení nejzákladnějších pojmů. Následuje graf skladby dřevin a tabulka monitoringu. Popsány jsou choroby a škůdci. Diskuse a závěr vytváří konečný obraz a shrnutí celé práce. Cílem není jen zhodnocení aleje a její následná úprava, ale uvědomění si toho, k čemu zeleň v krajině slouží a co obnáší arboristická práce.
|
|
|
Vliv klimatu na termíny fenologických fází vybraných živočišných druhů
Tarrová, Adéla
Diplomová práce na téma "Vliv klimatu na termíny fenologických fází vybraných živočišných druhů" se zabývá změnou klimatu a jejím vlivem na posun fenologických termínů u vybraných ptačích zástupců za dlouhodobé sledované období. Dále zkoumá vzájemnou závislost mezi jednotlivými fenologickými termíny vybraných ptačích druhů. V neposlední řadě se také zaměřuje na vztah mezi řízenými (ovocné dřeviny) a neřízenými ekosystémy (ptačí druhy). Studie vychází z hodnot naměřených a sledovaných na třech lokalitách na jižní Moravě v průběhu let 1961 - 2012. Data byla mezi sebou porovnávána v časových řadách. Z výsledků je patrný výrazný nárůst teploty ve sledovaném období s průkazným vlivem na dřívější nástup vybraných fenologických termínů. Stejně tak je evidentní vzájemná vazba mezi jednotlivými fenologickými termíny řízených i neřízených ekosystémů.
|
|
|
Možnosti využití přírodních insekticidů
Malec, Josef
Přírodní insekticidy jsou chemické látky syntetizované rostlinami na obranu proti fytofágům. Cílem práce bylo ověřit možnosti použití přírodních insekticidů na ochranu třešní proti vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi L., 1758). V roce 2016 byla zjišťována účinnost tří přírodních insekticidů (spinosad, azadirachtin, pyrethriny) v třešňových sadech poblíž vesnice Bílé Podolí na Kutnohorsku (240 m n. m.). Jejich účinnost byla porovnána se syntetickým insekticidem (acetamiprid) a neošetřenou kontrolou. Přípravky byly aplikovány dle signalizace dospělců vrtule třešňové na žlutých lepových deskách. Účinnost byla hodnocena ve dvou termínech, týden po posledním ošetření a v období sklizňové zralosti (23. června). Maximální 100% účinnost byla zjištěna po aplikaci přípravku Piretro Verde (pyrethriny), a přípravku Mospilan (acetamiprid). Účinnost přípravku Spintor Fly (spinosad) byla 95,83 %, přípravku Neem Azal T/S (azadirachtin) v kombinaci s potravním atraktantem byla 83,33 %. Všechny použité přírodní insekticidy prokázaly účinnost v ochraně třešní proti vrtuli třešňové.
|
|
|
Porovnání araneofauny dutin ovocných dřevin v okolí liniových staveb v okolí Brna
Bednařík, Martin
Cílem mé bakalářské práce bylo provést sběr pavouků v dutinách ovocných stromů ve vybraných alejích podél komunikací třetího řádu. Zjistit a zhodnotit vlivy druhů stromů, rozměrů vstupních otvorů dutin a okolního prostředí na výskyt pavouků. Pavouky jsem chytal pouze za pomoci novinových pastí po dobu jednoho roku. Výběr a nastražení nových pastí probíhaly vždy na začátku měsíce. Celkem jsem umístil 504 pastí, do kterých se chytilo 157 pavouků. Z tohoto počtu pouze 33 pavouků bylo adultních, patřících do 12 druhů. U juvenilů byl nejvíce zastoupen rod Philodromus se 76 jedinci. Z adultních pavouků byly nejpočetnější druhy Pseudicius encarpatus a Micaria subopaca. Vliv na výskyt pavouků měly především rozměry vstupních otvorů dutin. Okolní prostředí nemělo dopad na výsledky. Výskyt pavouků během celého roku byl poměrně vyrovnaný. Nejbohatší měsíc byl duben s 27 jedinci.
|
|
|
Dopad intenzity hospodaření na přirozené predátory škůdců ovocných dřevin
Surovcová, Martina
Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovaly také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů. Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.
|
|
|
Hmyzí škůdci zahrady v intravilánu města Brna
Langová, Melanie
V sezóně roku 2018 byl sledován výskyt škůdců v zahradě. Výzkum byl prováděn pomocí feromonových lapačů určených pro obaleče švestkového (Cydia funebrana) a obaleče východního (Cydia molesta), sférických žlutých lepových desek pro vrtuli třešňovou (Rhagoletis cerasi) a vizuální kontrolou dřevin. Na studijní ploše byl zjištěn výskyt obou druhů obalečů. První odchyt obaleče švestkového byl zaznamenán 1. května, maximální početnosti dosáhl v období od 27. června do 30. června. Poslední jedinec byl odchycen 7. září. Celkově bylo odchyceno 114 dospělců. První jedinec obaleče východního byl odchycen 28. dubna, maximální početnosti dosahoval od 9. do 12. června a poslední jedinec byl zaznamenán 10. září. Bylo chyceno celkem 126 kusů. První imago vrtule třešňové bylo odchyceno 13. května, maxima letu bylo dosaženo v týdnu od 10. do 17. června. Celkem bylo zaznamenáno 87 jedinců. Bylo nalezeno několik druhů mšic na různých dřevinách, mšice slívová (Brachycaudus helichrysi), mšice srstková (Aphis grossulariae), mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) a mšice jabloňová (Aphis pomi).
|
host ::
RSS.