Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Fyzikální a biologické ošetření osiva jako alternativa za chemické moření
STREJČKOVÁ, Monika
Disertační práce je zaměřena na zjištění, zda je kombinace fyzikálního a biologického ošetření osiva u vybraných polních plodin (řepka olejka, ječmen jarní) srovnatelné s chemickým ošetřením. Hodnotila se účinnost fyzikálního ošetření semen nízkoteplotním plazmatem (Gliding Arc, mikrovlnné), biologického ošetření kulturou mykoparazitické houby Trichoderma virens a kulturou entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae. V rámci experimentů v laboratorních podmínkách, byl hodnocen vliv ošetření na vývoj obilek, (semen), procento klíčivosti obilek, (semen) a procento zdravých obilek, (semen). Individuální plazmatické ošetření v kombinaci s biologickým ošetřením mělo významný pozitivní účinek na rychlost klíčení obilek, (semen). Nebyl pozorován žádný negativní účinek fyzikálního a biologického ošetření na obilkách, (semenech). Proběhlo hodnocení vzcházivosti ošetřených semen v laboratorních a polních podmínkách. V polních podmínkách u vybraných plodin na různých lokalitách a v jednotlivých letech, byl hodnocen vliv ošetření na vývoj porostu, zdravotní stav a výnosové parametry. Plazmové a plazmové s T.virens ošetření pozitivně ovlivnilo u modelových rostlin lepší zapojení porostu, délku klasů, (šešulí) a výnos. Kombinovaná úprava měla u řepky olejky pozitivní vliv na rychlejší vývoj na jaře, délku a sílu kořene, dřívější kvetení a dozrávání. Naproti tomu kombinovaná úprava u ječmene jarního pozitivně ovlivňovala vzcházivost a odnožování. Podle získaných výsledků se zdá, že kombinované fyzikální a biologické ošetření semen je účinnou alternativou k chemické úpravě semen.
Analýza genů indukovaných abiotickým stresem u řepky
HOŠTIČKOVÁ, Irena
Šlechtění na odolnost vůči abiotickým stresorům je v současné době jedním z nosných témat šlechtění rostlin. Ve šlechtitelských programech řepky byla v případě selekce rostlin s vyšší odolností abiotickým stresům pozornost po dlouhé období věnována převážně jen popisným morfologickým a fyziologickým parametrům. V rámci této dizertační práce bylo provedeno několik experimentů zaměřených na identifikaci potenciálních genů spojených s reakcí na abiotický stres pomocí metody RT-qPCR (quantitative reverse transcription PCR). Zároveň byla použita metoda SPR (rezonance povrchového plazmonu), moderní optická metoda, která umožňuje studovat velmi nízké koncentrace nativních proteinů i v přítomnosti jiných látek, umožňuje kvantifikaci konkrétních proteinů vazbou na specifické protilátky a u řepky či jiných významných plodin nebyla doposud použita. Protein ERD10 byl pomocí metody rezonance povrchového plazmonu (SPR) identifikován jako protein účastnící se reakce na stres chladem, resp. aklimatizaci. Z výsledků vyplývá, že akumulace proteinu ERD10 ve standartních podmínkách ovlivňuje dynamiku změny jeho akumulace v průběhu stresu chladem. V případě, že hledáme genotypy, které by měly vynikat svou schopností aklimatizovat se i během krátkého teplého podzimu, nabízí se analýza akumulace dehydrinů metodou rezonance povrchového plazmonu jako vhodná metoda pro rychlý, nenáročný a relativně levný skrínink většího množství genotypů ve šlechtitelských kolekcích. Dalšími testovanými geny byly LTI78, RCI2A, NRP1 a dva geny pro hypotetické proteiny. Jejich relativní exprese se v průběhu stresu chladem také výrazně zvyšovala. O funkci těchto genů a proteinů se toho zatím ví velmi málo, proto budou jistě zajímavým předmětem dalších experimentů. Dále byla testována také relativní exprese genů vytipovaných podle výsledků analýzy proteinů metodou MALDI-TOF/TOF u regenerovaných mikrosporových embryí odvozených z rostlin řepky stresovaných simulovaným suchem. Byly testovány geny pro lactoylglutathione lyázu I, fosfolipázu D 1 a peroxiredoxin antioxidázu. U odolnější odrůdy ve standardních podmínkách a na začátku stresu byla naměřena významně nižší exprese genu pro peroxiredoxin antioxidázu. Tento gen bude předmětem našeho dalšího zkoumání jako potenciální marker pro výběr genotypů, které mohou být odolnější stresu suchem.
Využití metody RT-PCR při studiu reakce rostlin řepky na stres chladem
HARENČÁK, Jan
Cílem této práce je zhodnotit míru exprese genu pro protein ze skupiny dehydrinů ERD10 a genu transkripčního faktoru ICE1 u řepky, které jsou potenciálně zapojené v reakci na stres chladem. Ačkoliv řepka poměrně dobře odolává chladovým podmínkám, v ČR patří právě chlad mezi důležité prvky snižující její výnosnost. Expresní analýza byla provedena metodou RT qPCR u rostlin odrůd Cadeli a Navajo, které byly vystaveny stresu chladem a vykazují odlišnou reakci na stres chladem.
Hodnocení zátěže životního prostředí v ČR pomocí indikátoru Vodní stopa
Žlábková, Jana ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Vačkář, David (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl aplikaci indikátoru vodní stopa, což je praktický, mnohorozměrný indikátor spotřeby vodních zdrojů. Nejvýznamnější nároky na spotřebu vodních zdrojů má z lidských činností zemědělství. Pozornost byla tedy obrácena k široce diskutované problematice produkce biopaliv, jelikož vstupními surovinami pro výrobu této energie jsou právě zemědělské plodiny (v ČR - řepka olejka, cukrová řepa, kukuřice setá nebo pšenice ozimá). Výsledky výpočtů vodních stop vybraných technických plodin (m3 /t) a vodních stop jednotky výhřevnosti vybraných plodin (m3 /GJ) nám poskytují konkrétní představu o nárocích energie z vybraných technických plodin na vodní zdroje v podmínkách České republiky. Klíčová slova: indikátor vodní stopa, biopaliva, řepka olejka, spotřeba vody, biodiesel, bioethanol, evapotranspirace.
Efekt podzimní a jarní aplikace azolových regulátorů na formování výnosu semen ozimé řepky olejky
KRÁL, Petr
Tato práce se zabývá problematikou regulátorů rostlinného růstu v řepce ozimé. Hlavní částí práce je publikování 2 letých výsledků z roku 2013/14 a 2014/15, které byly získány z maloparcelkových pokusů prováděných na pokusném pozemku ZFJU. Do těchto pokusů byly zařazeny 3 druhy odrůd, liniová (Remy), hybridní (H906699) a polotrpasličí hybrid (PX 104) ve sníženém a optimálním výsevku. Optimální výsevek pro hybridní a polotrpasličí odrůdu byl 50 semen/m?, pro liniovou odrůdu 60 semen/m?. Snížený výsevek u hybridní a polotrpasličí odrůdy znamenal 33 semen/m? a u liniové odrůdy 40 semen/m?. V každé odrůdě a výsevku byly zkoušeny 3 varianty aplikací azolových přípravků. První kontrola, druhá ošetření na podzim a třetí varianta ošetření podzim + jaro. Všechny varianty byly ve čtyřech opakováních. V pokusech byl sledován vliv na výnos semen, hmotnost tisíce semen, procentuální obsah oleje, počet rostlin na m? a obsah dusíkatých látek v řepkovém šrotu. Nejvyšší přírůstek výnosu byl zaznamenán v roce 2014 ve variantě hybridní odrůdy s hustotou 33 rostlin/m? s podzimní tak i jarní aplikací regulátorů růstu a činil 0,94 t/ha (kontrola 6,82 t/ha, podzimní + jarní ošetření regulátory růstu 7,76 t/ha). V roce 2015 bylo dosaženo obdobných výsledku. Závěrem lze říci, že azolové přípravky dosahují nejlepších výsledků u řídkých porostů řepky ozimé.
Možnosti zakládání porostů ozimé řepky
TUPÁ, Jiřina
Tato práce se zabývá významem a možnostmi zakládání porostů ozimé řepky. Práce v první řadě stručně popisuje charakteristiku řepky ozimé a její životní cyklus. Dále shrnuje informace o náročnosti na živiny jednotlivých prvků potřebných pro optimální výnosové ukazatele, zdravotní stav, problematiku s nežádoucími vlivy a přezimováním, rozmanitost odrůd a kvalitu produkce semen. Možnosti zakládání porostů souvisejí s pěstitelskou technologií, která je dána zkušenostmi vedoucího pracovníka a finanční možností podniku. Možností, jak připravit vhodné podmínky pro vývoj a růst řepky je využití klasické přípravy půdy. Tedy způsob, kdy je použita orba, která zaručuje kvalitní podmínky pro silný a hluboký kořen, který dobře snáší nízké teploty a nedochází k jeho vytahování z půdy a tím ke ztrátám rostlin a tím ke snížení výnosů. Další systém, který lze využít je minimalizační příprava půdy, kdy je vypuštěna orba a je nahrazena kypřením. U tohoto způsobu musíme věnovat větší pozornost výdrolu a plevelům. V posledních letech tento systém získává na významu. Posledním způsobem jak založit porost je využití přímého setí, tento systém je znám jako půdoochranné obdělávání půdy. Tento systém se používá tehdy, je-li pozdě uvolněné pole a není dostatek času pro přípravu seťového lůžka. Cílem práce bylo zjistit možnosti zakládání porostu pro řepku ozimou a vysvětlit, jaké rozdíly a přednosti se nabízejí v jednotlivých případech. Bylo zjištěno, že je nejvhodnější využít systém zpracování půdy orbou a použít secí kombinaci, která zaručuje přesný výsev a minimalizuje výši sklizňových ztrát.
Význam přírodě blízkých biotopů pro poskytování ekosystémových služeb střevlíky (Carabidae) na poli řepky ozimé
KDOLSKÝ, Tomáš
Tato diplomové práce se zabývá významem přírodě blízkých biotopů a přínosem společenstva střevlíků pro produkci na řepkovém poli. Zhodnocení proběhlo na základě změření diverzity společenstev střevlíkovitých brouků s následným porovnáním sledovaných ukazatelů celkové abundance, Shannonova indexu diverzity a Shannonova indexu vyrovnanosti v polích řepky a v přírodě blízkých biotopech navazujících na tyto pole. Diverzita byla měřena na dvou lokalitách (lokalita A, B). Sledovanými biotopy lokality A byly louka, pole, mez a les. Na lokalitě B byly sledovány biotopy louka a pole. Střevlíkovití brouci byli odchytáváni pomocí metody odchytu padacích zemních pastí. Za celé období měření diverzity, jež probíhalo v týdenních intervalech od května do září 2013, bylo odchyceno celkem 3076 jedinců 78 druhů střevlíků. Nejpočetnějšími druhy byly druhy Poecilus cupreus, Pterostichus melanarius, Poecilus versicolor, Pseudoophonus rufipes a Loricera pilicornis, tvořící dohromady 72 % z celkového počtu jedinců. Bylo zjištěno, že sledované biotopy lokality A se od sebe neliší z hlediska abundance (p = 0,13) ani vyrovnanosti společenstva (p = 0,43). Statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn jen u diverzity (p = 0,03), jednalo se však pouze o rozdíl mezi biotopem mez a les (p = 0,04). Při porovnání sledovaných ukazatelů pro polní stanoviště a na ně přímo navazujícího biotopu (louka A/pole A1, les/pole A2) také nebyly zjištěny významné rozdíly (p < 0,05). Podobně, ani při porovnání biotopu louka a pole na obou lokalitách A a B v rámci jednoho modelu nebyl mezi těmito biotopy zjištěn rozdíl (p < 0,05). Z výsledků práce lze usuzovat, že efekt imigrace střevlíků na pole řepky z navazujících přírodě blízkých biotopů je významným faktorem pro udržení polní populace střevlíků a přispívá tak k poskytování ekosystémové služby biologického boje.
Uplatnění regulátorů rostlinného růstu a stimulátorů při pěstování řepky olejky
KRÁL, Petr
Tato práce se zabývá problematikou regulátorů a stimulátorů rostlinného růstu v řepce ozimé. V prvé řadě popisuje charakteristiku řepky ozimé, její životní cyklus a základní body pěstitelské technologie. Dále shrnuje informace o jednotlivých aplikacích regulátorů a stimulátorů růstu a jejich efektech na utváření výnosových prvků, zdravotním stavu, bezproblémovém přezimování a kvalitě produkce semen. Součástí práce je také základní rozdělení rostlinných hormonů a vysvětlení fyziologických efektů účinných látek regulátorů a stimulátorů na rostliny řepky ozimé. Taktéž je uveden přehled dostupných komerčních přípravků, které je možné použít pro jednotlivé aplikace.
Rozšíření ekologického zemědělství na orné půdě v krajině‚ bioprodukce pro širší potravinářské a krmivářské využití
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra rostlinné výroby, Praha ; Petr, Jiří
Projekt zahrnuje celý soubor pokusů rozšiřující možnosti ekologického pěstování a produkce biopotravin a krmiva na orné půdě. Nejrozsáhlejší pokusy byly provedeny s ozimou pšenicí. V souladu s metodikou projektu je ověřována krmná hodnota obilovin z ekologického pěstování s cílem posílit produkci biomasa monogastrů. Popis odrůdových pokusů s ozimou pšenicí, ozimým žitem, žitovcem (tritikale).
Rozšíření ekologického zemědělství na orné půdě v krajině‚ bioprodukce pro širší potravinářské a krmivářské využití
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra rostlinné výroby, Praha ; Dvořák, Petr ; Kuchtová, Perla ; Hučko, Boris ; Mudřík, Zdenek ; Kodeš, Alois ; Mičák, Libor ; Krejčířová, Lucie ; Bicanová, Eva ; Capouchová, Ivana ; Petr, Jiří
Součástí závěrečné zprávy jsou dílčí zprávy: Shrnutí výsledků pokusů s různými šířkami řádků za rok 2007 (struční výsledky odběrů rostlin a výnosové výsledky, Zhodnocení kvalitativních ukazatelů bioprodukce pšenice k využití pro různé užitkové směry, Odrůdy obilnin pro ekologické zemědělství, Výsledky jednotlivých odrůdových pokusů, Krmná hodnota zrna obilovin z ekologického pěstování, Skladba zásobních bílkovin pšenice ozimé z ekologického způsobu pěstování, Plísně a mykotoxiny u ekologicky vypěstovaných obilnin, Vliv dlouhodobého ekologického hospodaření na obsah přijatelných živin v půdě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.