Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 57 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů
MAREŠOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem "Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů" je zaměřena na televizní seriály z perspektivy naratologie a teorie fikčních světů. Práce se zabývá pojmem seriál a jeho jednotlivými složkami, se kterými jeho tvůrci pracují. Důležitou částí práce je pojem fikčního světa a jeho budování. Navazování jednotlivých epizod seriálu se liší. Záleží na typu seriality, který je u daného seriálu využit. V textu je pracováno s množstvím televizních seriálů minulosti i současnosti, pomocí kterých jsou právě jednotlivé typy seriality definovány. Jako každé vyprávění, i to seriálové se skládá z jednotlivých narativních složek, jako jsou příběh,seriál, jednotlivé události, vypravěč či postavy. Jaký je rozdíl v seriálech na rozdíl od filmu je ukázáno opět na ukázkách různých konkrétních fikčních seriálů. Televizní seriály pracují s příběhem na pokračování v různých formách. Práce se věnuje seriálům různorodých žánrů, různé délky i původu. Dočteme se také, jak může dění seriálu ovlivňovat sám divák. Práce rovněž reflektuje proměny seriality v současném online světě. Zmiňuje různé výhody a úskalí, na která můžeme narazit v dnešní době internetu.
Středozemě vs. Západozemí
OPATRNÁ, Lenka
Tato práce se věnuje dvěma fikčním univerzům, která zanechala významnou stopu v kánonu fantasy literatury. Prvním z nich je Tolkienova Středozemě, druhým pak Martinovo Západozemí. Pro práci je čerpáno primárně z jejich románových děl, abychom mohli lépe porovnat jejich naratologické postupy. U Tolkiena je to pak i z toho důvodu, že kromě trilogie Pána prstenů a Hobita vyšly všechny knihy ze Středozemě až po jeho smrti, a proto můžeme o konečné podobě, kterou by jim sám dal, jen spekulovat. Z Martinova díla je pro tuto práci stěžejní sága Píseň ledu a ohně. Jako teoretické východisko práce slouží především dílo Seymoura Chatmana, Shlomith Rimmonové-Kenanové a Lubomíra Doležela. Skrze jejich teorie je nahlíženo na oba fikční světy a postupně jsou ukazovány rozdíly, kterých si můžeme všimnout při jejich čtení, a to především na úrovni vypravěče příběhu a typovosti postav. Odlišnost fikčních univerz se nám ukazuje také v modálních omezeních, kterým podléhají. Největších rozdílů si můžeme všimnout především u rozlišení dobra a zla, které podléhá axiologickému omezení, a pak u deontického omezení, které nám předkládá normy a pravidla fikčních světů. Poslední část práce je věnována adaptacím našich literárních děl, tedy filmovým trilogiím Hobit a Pán prstenů, o které se postaral režisér Peter Jackson, a seriálu Hra o trůny z produkce HBO a tvůrčí dvojice David Benioff a D. B. Weiss. Díky změně média jsme narazili na některé nepopsané části příběhů, kterých si v literatuře jinak nevšimneme. A také se nám naskytl pohled na to, co se stane s příběhem, když změníme sdělovací prostředek. Každý literární příběh totiž musí projít změnami, které jsou vynuceny převedením na audiovizuální sdělení. V závěru práce je vznesena myšlenka, že bylo porovnáváno neporovnatelné. A to z toho důvodu, že kdybychom postupovali dle stanovených parametrů, museli bychom nutně dojít k závěru, že příběhy sepsané Tolkienem jsou vlastně pohádky pro děti a jsou podle toho i sdělovány. Oproti tomu je Píseň ledu a ohně velmi komplikované dílo, které vyžaduje zkušenějšího čtenáře a rozhodně se nedá považovat za dětskou literaturu.
RPG jako narativní médium
Slavík, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá narativem v počítačových hrách, konkrétně pak v RPG a jeho "hybridech". Teoretická část představuje vybrané koncepty herních studií a naratologie, které jsou v praktické části použity jako základ pro možnou metodu analýzi. Tato metoda je demonstrována na čtyřech příkladech formou čtyř krátkých případových studií.
Svět postav Jáchyma Topola
Vytiska, Vojtěch ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou fikčních světů raných próz Jáchyma Topola: Výlet k nádražní hale a Sestra. Práce se zaměřuje na systém a analýzu postav. Metodou analýzy narativních modalit odhaluje komplikovaný fikční svět. Dále se práce zabývá vypravěčem a jeho spolehlivostí v rámci fikčního světa. V poslední kapitole práce charakterizuje systém postav a navrhuje typologii postav pro Topolův fikční svět.
Narativní postupy v japonské detektivní próze 60. až 80. let 20. století
Cima, Anna ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
(česky): V této práci jsou na základě poznatků moderní naratologie analyzována reprezentativní díla dvou japonských škol poválečné detektivní prózy, tzv. školy sociální (šakaiha 社会派), která se etablovala na přelomu padesátých a šedesátých let, a nové autentické školy (šin honkakuha 新本格派), jež se objevila na počátku let osmdesátých. Práce se zaměřuje na teoretické uchopení pojmu "detektivní žánr", přibližuje vývoj detektivního žánru v japonském poválečném prostředí se zaměřením na "autentičnost" a "neautentičnost" žánru a přibližuje charakteristické rysy dvou výše zmíněných škol. Následně analyzuje díla Body a přímka (Ten to sen 点と線, 1958) Macumota Seičóa 松 本 清 張 (1909-1992) a Vraždy podle zvěrokruhu (Senseidžucu sacudžin džiken 占星術殺人事件, 1981) Šimady Sódžiho 島田荘司 (1948 - ). Analýzy se soustředí na kompoziční schéma obou děl a na příkladu ukázek přeložených z originálních textů demonstrují přítomnost či absenci narativních prvků typických pro obě školy v obou dílech a rozdílném způsobu jejich využití.
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
Naratologická analýza románu Chiny Miévilla Král Krysa
Bečan, Martin ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Práce analyzuje literární debut britského autora Chiny Miévilla nazvaný Král Krysa. K analýze je využito zejména sémioticky/sémiologicky orientované naratologie a práce se tak opírá o postupy uvedené v dílech Rolanda Barthese, Tzvetana Todorova, Lubomíra Doležela a dalších, a dále vychází i z přístupů Gérarda Genetta, Seymoura Chatmana a Shlomith Rimmon-Kenanové. Analyzovány jsou základní kategorie z oblasti naratologie, tedy kategorie příběhu, vypravěče, postavy, prostoru (pojetí prostředí) a času.
Narativní postupy v japonské reklamě
Birnerová, Aneta ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
(česky) Bakalářská práce analyzuje narativní postupy uplatňované v japonské reklamě. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část práce se orientuje na japonskou reklamu v rámci vymezeného časového úseku jak z hlediska historického, tak z hlediska sociologického i kulturního. Tato kapitola se zabývá nejen teoretickými poznatky, ale i fakty získanými praxí v reklamním prostředí. Další podkapitola se věnuje naratologii a jejímu užití jako analyzačního nástroje především pro filmovou vědu. Třetí podkapitola se orientuje na tři zásadní studie o specificích japonské reklamy. Studie jsou podrobně rozebrány a na jejich základě jsou získány základní charakteristické prvky japonské televizní reklamy v uvedeném časovém období. S tímto teoretickým základem dále pracuje druhá kapitola, jež je pojatá jako realizace vlastního kvantitativního výzkumu na základě rozboru sta vybraných japonských televizních reklam. Cílem je podpořit výsledky výše prezentovaných studií. Dále přichází kvalitativní rozbor příkladových reklam, které jsou reprezentanty základních charakteristických prvků japonské reklamy. Výstupem práce je tedy charakteristika a hlubší pochopení fungování japonské televizní reklamy jak z teoretického hlediska pro naratologický či sociologický výzkum, tak z hlediska praktického využití výstupu v...
Komparace narativních postupů v textech žánru feature v Respektu a v New Yorkeru
Janauerová, Barbora ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Krobová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat vyprávěcí postupy v textech žánru feature ve dvou časopisech. Žánr feature je delším žánrem publicistického charakteru, který na svých stránkách pravidelně uplatňují světová média a zvláště se hodí právě pro časopisy. Jde o žánr, který kombinuje prvky dvou čistých žánrů - reportáže a analytického článku. Práce má za cíl porovnání featurů v českém a americkém prostředí, kde má psaní tohoto žánru delší tradici. Prvním z nich je český týdeník Respekt a druhým je pak americký týdeník The New Yorker. Časopisy jsou vybrány proto, že šéfredaktor Respektu uvádí, že se New Yorkerem inspiruje. Výzkumnou metodou je narativní analýza. Analyzovanými kategoriemi jsou vypravěč, fokalizace, popis postavy a střídání reportážních a kontextuálních částí v textech žánru feature. Důležitou částí práce je zkoumání záměrů při používání určitých typů vypravěčů a fokalizace. Některé vyprávěcí postupy, typy vypravěčů a fokalizace použité v kontextu novinářských textů přispívají k dojmu objektivity, případně subjektivity vyprávění. Pomocí analýzy je zjišťováno, jak se liší a co mají společného featury v angloamerické časopisecké tvorbě a v českém prostředí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 57 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.