Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 96 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dopad různé alimentární expozice bisfenolu na játra potkanů
LABUDOVÁ, Kateřina
Bisfenol S (BPS) je organická sloučenina, která se v průmyslové výrobě hojně využí-vá jako náhrada bisfenolu A (BPA), u kterého byly prokázány negativní dopady na lidský organismus, a došlo tedy k jeho výrazné regulaci. S postupujícím časem se však ukazují rovněž negativní vlastnosti BPS, a to zejména na endokrinní a repro-dukční systém. Játra jsou orgán, ve kterém probíhá detoxikace xenobiotik a tedy i BPS a BPA. Cílem bakalářské práce bylo ověřit, zda desetitýdenní orální expozice BPS (4 ?g, 50 ?g, 100 mg/kg živé hmotnosti/den) a BPA (100 mg/kg živé hmotnosti/den) pove-de k negativnímu dopadu na tělesnou hmotnost, přírůstek, morfologickou stavbu a hmotnost jater, koncentraci triacylglycerolů, cholesterolu, celkové bílkoviny, močo-viny a aktivitu alkalické fosfatázy v krevním séru. Do experimentu bylo zařazeno 24 potkanů. BPA a BPS byly podávány denně žaludeční sondou ve slunečnicovém oleji. Výsledky našeho výzkumu jednoznačně neprokázaly negativní vliv BPS a BPA u potkanů na tělesnou hmotnost, absolutní přírůstek, absolutní a relativní hmotnost jater potkanů. Nebyly prokázány ani histopatologické změny jater potkanů. Naopak pozměněny byly biochemické parametry oproti kontrolní skupině. Zaznamenán byl pokles koncentrace triacylglycerolů, celkové bílkoviny, močoviny, aktivity alkalické fosfatázy, a naopak vzestup byl zaznamenán u koncentrace cholesterolu v krevním séru. U skupiny potkanů exponovaných dávkou 50 ?g/kg živé hmotnosti/den jsme pozorovali nejvyšší vzestup, respektive nejnižší pokles biochemických parametrů. Expoziční dávka 100 mg BPS a BPA v našem experimentu nezpůsobila histopatolo-gické změny jater ani změnu biochemických parametrů dle předpokládané hypotézy. Možné vysvětlení by mohlo být dáno nosičem, za který byl použit slunečnicový olej s přirozeným obsahem antioxidantů.
Patologie adnex
BARANCOVÁ, Iveta
Pojem adnex pochází z latinského slova nexus neboli spojení a je využíván v gynekologii a kožním lékařství. Gynekologická adnex zahrnuje vnitřní pohlavní orgány ženy bez dělohy, tj. vejcovody a vaječníky. V životě každé ženy mohou nastat stavy, kdy žena pociťuje bolesti břicha. Nemusí se vždy jednat o bolesti vážné, avšak pokud bolesti přetrvávají, je nutné, aby byl vyšetřen jejich původ. Během diagnostiky je důležité myslet také na to, že žena je náchylná k různým onemocněním spojenými s gynekologickými adnex. Tato práce se zabývá patologickými stavy gynekologických adnex, tudíž záněty vejcovodů a vaječníků, ovariálními cystami, endometriózou adnex a benigními, ale i maligními novotvary lokalizovanými ve vejcovodech a vaječnících. Jelikož je každá žena ve fertilním věku ohrožena také mimoděložním těhotenstvím, je tento typ těhotenství považován za patologický, tudíž je zahrnut v této práci také. Pro tuto práci je zpracováno 40 vzorků odňatých gynekologických adnex na oddělení gynekologie Nemocnice Tábor, a.s. Zdokumentovaná je vybraná část vzorků adnex. Vzorky jsou zpracovány ve všech úsecích histologické laboratoře, jsou zhotoveny histologické preparáty, ze kterých je dále stanovena diagnóza. Preparáty jsou obarveny základním histologických barvením Hematoxylin-eosin, ale i speciálními metodami Hematoxylin-van Gieson a Goldnerův trichrom. Práce obsahuje i statistické vyhodnocení výskytu onemocnění gynekologických adnex za období od roku 2015-2019, která byla diagnostikována na oddělení patologie Nemocnice Tábor, a.s. V tomto vyhodnocení je zahrnuta také ženská sterilizace, protože její počet za dané období vzrostl. Sterilizace zde zahrnuta byla provedena vždy se souhlasem pacientky a na její vlastní žádost např. během plánovaného císařského řezu.
Histologické vyšetření tlustého střeva
FEJKOVÁ, Karolína
Předmětem této bakalářské práce je histologické vyšetření tlustého střeva se zaměřením na laboratorní diagnostiku kolorektálního karcinomu. Kolorektální karcinom je nejen v České Republice, ale i v celém světě aktuálním tématem a to především díky své neustále narůstající incidenci. Laboratorní diagnostika tohoto onemocnění má nejen diagnostický význam, ale díky určení typu a invazivního stádia nádoru má i dopad na následný terapeutický postup u pacienta. Imunohistochemické vyšetření tlustého střeva pak napomáhá k diagnostice Lynchova syndromu, který je dědičným onemocněním s vysokým rizikem vzniku kolorektálního karcinomu. Z počátku se bakalářská práce zabývá zpracováním odborné rešerše na dané téma, které má nejen seznámit s danou problematikou související s kolorektálním karcinomem, ale má také z počátku uvést do anatomie, histologie a patologie tlustého střeva. Ke konci teoretické části lze najít i obecné seznámení s odběrem tkáně tlustého střeva a jeho zpracováním v histologické laboratoři. Tyto znalosti o histologickém zpracování tkáně tlustého střeva byly následně aplikovány a detailněji popsány v metodice bakalářské práce. V této části se lze dozvědět o postupu rutinních barvících metod jako je hematoxylin - eosin a barvení alciánovou modří. Dále je uvedena i manuálně prováděná imunohistochemická metoda a s ní související reagencie, jako například využité protilátky. Ve výsledcích lze pak nalézt statisticky zpracovaný soubor pacientů s kolorektálním karcinomem v Nemocnici Jihlava p. o. za rok 2018 - 2019. Pomocí těchto dat byl ověřen všeobecně udávaný fakt, že v počtu případů kolorektálního karcinomu převažují muži a také, že nejvíce je zasažena věková skupina od 60. do 70. Let. Dále se pak podařilo ověřit, že defekt v MMR proteinech, který souvisí s Lynchovým syndromem nebyl prokázán ani u poloviny vyšetřovaných pacientů.
Korelace imunohistochemických a histologických obrazů u melanomových lézí
ČAPKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou melanomových lézí. Melanom je nejzávažnější typ rakoviny kůže a jeho incidence se neustále posouvá směrem k mladší generaci. Protože se toto onemocnění vyskytuje zejména na pokožce vystavované ultrafialovému záření, je ochrana před UV zářením jedním z nejlepších možných způsobů, jak tomuto onemocnění předejít. Chránit se můžeme použitím opalovacích krémů s UV faktorem, nošením oblečení, které zakrývá ruce a nohy a vyhýbáním se používání solárií. Prognóza počínajícího melanomu je ve většině případů dobrá, proto je včasné rozpoznání a následné zahájení léčby velmi důležité. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o melanomových lézích, jejich charakteristika, výskyt, klasifikace, prevence a současné možnosti léčby. V praktické části jsou pak popsány základní laboratorní diagnostické postupy, zejména barvení Hematoxylin-eosinem a imunohistochemické metody. V rámci této bakalářské práce byla porovnána pozitivita HMB-45 markeru mezi jednotlivými histologickými kategoriemi. Tento marker je absolutně specifický pro hodnocení melanocytárních tumorů a je velice užitečný pro patologa při diferenciaci nádorů neurčitého původu. V letech 2012 až 2018 bylo na Oddělení patologie v Nemocnici Písek a.s. imunohistochemicky vyšetřeno 61 vzorků. Z celkových 61 vzorků byl v 58 případech marker HMB-45 pozitivní. Dále byla práce zaměřena také na prokázání charakteristického imunohistochemického profilu u jednotlivých histologických skupin. Tento profil byl potvrzen v 92% případů.
Postnatální změny ledvin králíka
ROČEŇOVÁ, Adéla
Ledviny jsou hlavní exkreční orgán, který dokončuje morfologický a funkční vývoj v druhově odlišném postnatálním období života jedince. Tato bakalářská práce se zabývala morfometrickými a histologickými změnami ledvin králíků. Do studie bylo zařazeno 42 králíků plemene novozélandský bílý ve věku 0, 5, 10, 14, 19, 27, 32 dní. V tomto období byla stanovena délka, šířka a hmotnost ledvin a histologické změny a ve věku 14, 19, 27, 32 dní také délka, šířka, plocha a počet ledvinných tělísek. U novorozených králíků dosahovala průměrná délka ledvin 9,75+-0,66 mm a šířka 5,88+-0,78 mm. V průběhu 32 dní došlo k nárůstu délky o 117,44 % (21,2+-1,71 mm) a šířky o 144,90 % (14,4+-1,61 mm). Nejvýraznější nárůst délky a šířky ledvin proběhl v prvních 19 dnech života (délka 110,26 %, šířka 144,56 %). Průměrná hmotnost ledvin novorozeného králíka byla 0,25+-0,03 g a 32. den 2,40+-0,83 g. V ledvinách byla do 10 dní věku pozorována nefrogenní zóna a nefrony I. a II. typu. Do 19. dne se vyskytovaly nefrony typu III. Počátek diferenciace dřeně na vnitřní a vnější zónu byl zaznamenán v 10 dnech a ve 14 dnech byly zóny plně rozlišitelné. U 14denních jedinců byla průměrná délka ledvinných tělísek 55,10+-6,32 um, šířka 67,51+-8,91 um a plocha 3125,25+-778,99 um2. Ve 32 dnech dosahovala délka 76,90+-6,26 um, šířka 93,96+-6,10 um a plocha 5963,06+-851,05 um2. Mezi tělesnou hmotností a morfometrickými parametry ledvin byly zjištěny vysoké korelační koeficienty v rozmezí od 0,886 do 0,972. Mezi hmotností ledvin a morfometrickými parametry ledvinných tělísek byly též zjištěny vysoké korelační koeficienty. Mezi plochou a počtem tělísek byl shledán záporný koeficient (rxy = -0,997).
Histologické metody používané v diagnostice kolorektálního karcinomu.
Kowaliková, Šárka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Josková, Věra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na nádorová onemocnění tlustého střeva, především na zpracování bioptického materiálu získaného odběrem při kolonoskopickém vyšetření a při kolektomii. V teoretické části je popisována obecná anatomie střeva a dále předpoklady vzniku nádoru v této lokalitě. Zaměřena je zejména na rizikové faktory, které mohou být neovlivnitelné např. dědičnost a věk, ale i ovlivnitelné, jako jsou nedostatečná fyzická aktivita, nadměrná konzumace červeného masa, nízký příjem vlákniny, kouření, konzumace alkoholu, nadváha a další. Také na možnosti prevence, která úzce souvisí s rizikovými faktory. Dále pak jsou uváděny charakteristiky odběru bioptických vzorků a následného laboratorního zpracování. V praktické části jsou popsány přesné metody používané ve zpracování tkání a v barvení histologických preparátů se zaměřením na výhody metody rychlejšího zpracování tkáně kontinuálním tkáňovým procesorem. Zabývá se i imunohistochemickým vyšetřením, které je neoddělitelnou součástí histopatologického diagnostického postupu. Cílem bakalářské práce bylo porovnat, jak mohou určité metody v histologickém zpracování urychlit a hlavně upřesnit diagnózu a s tím spojenou následnou léčbu. Klíčová slova: tlusté střevo, kolorektální karcinom, patologie, nádorové onemocnění, kolonoskopie, kolektomie,...
Stav larválních pachových žláz u dospělců jednotlivých podřádů ploštic (Heteroptera)
Křížková, Petra ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Systém pachových žláz ploštic společně tvoří larvální dorsoabdominální žlázy (= DAGs) a imaginální metathorakální žlázy (= MTGs). Předkládaná práce shrnuje znalosti o výskytu dosud zjištěných funkčních, i zřejmě s velkou pravděpodobností funkčních DAGs u imag ploštic. V rámci obecné charakteristiky žláz je popsána morfologie, histologie a funkce DAGs. Hlavní součást práce tvoří přehledy vzorů perzistence DAGs u imag ploštic sestavené na základě získaných literálních údajů, jeden založený na vyšší klasifikaci ploštic, druhý na pozici perzistujících žláz. V souvislosti s perzistencí DAGs jsou uvedeny znaky používané jako důkazy funkčnosti žláz. Z přehledu publikovaných údajů je zřejmé, že perzistence DAGs u imag zástupců řádu Heteroptera, dříve považovaná za výjimečný stav, je patrně mnohem rozšířenějším jevem, minimálně co se týká suchozemských ploštic.
Použití kyanoakrylátového lepidla při ošetření insuficientní vena saphena magna a parva.
Novotný, Karel ; Pafko, Pavel (vedoucí práce) ; Lindner, Jaroslav (oponent) ; Šebesta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Autoreferát disertační práce Použití kyanoakrylátového lepidla při ošetření insuficientní vena saphena magna a parva MUDr. Karel Novotný 2019 1 Doktorské studijní programy v biomedicíně Univerzita Karlova a Akademie věd České republiky Obor: Experimentální chirurgie Předseda oborové rady: prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. Školicí pracoviště: 3. chirurgická klinika 1. LF UK Školitel: prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. Disertační práce bude nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněna k nahlížení veřejnosti v tištěné podobě na Oddělení pro vědeckou činnost a zahraniční styky Děkanátu 1. lékařské fakulty. 2 Obsah 1 Úvod.................................................................................................................................... 5 1.1 Endovaskulární techniky operace křečových žil .......................................................... 5 2 Hypotézy a cíle práce .......................................................................................................... 6 2.1 Hypotézy....................................................................................................................... 6 2.2 Cíle................................................................................................................................ 6 3...
Histologie kostní tkáně v antropologických aplikacích
Valíková, Zuzana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Cagáňová, Veronika (oponent)
Kost je tvrdá mineralizovaná struktura tvořící oporu těla. Její histologické uspořádání tvoří kostní buňky (osteoblasty, osteocyty, osteoklasty) a mezibuněčná hmota. Uspořádání kosti se u obratlovců liší. Můžeme rozlišovat i kosti, které se u lidí nevyskytují. Jako kost acelulární. Nebo kosti, které se u lidí vyskytující jen málo - jako kosti pneumatizované. Pro výzkum lidské kosti se používají různé zvířecí modely a každý má své typické využití. Klíčová slova: Kostní tkáň, histologie, struktura kosti, zvířecí modely

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 96 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.