Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Forenzní genetika využívající domestikovaná zvířata
Stuhlová, Romana
Bakalářská práce uvádí zpracované téma forenzních analýz u domestikovaných zvířat. Cílem práce je vyhledání a popis metod molekulární genetiky, které se standardně používají při forenzní analýze biologického materiálu. Získané informace pochází z vědeckých publikací a literatury, která se uvedenou problematikou zabývá. Úvod práce seznamuje s historií forenzní genetiky a jejím vývojem. Dále práce uvádí přehled a popis metod, které jsou využívány především v kriminalistice. Text převážně pojednává o způsobech identifikace jedince na základě analýzy materiálu získaného z místa trestného činu. Uvedené metody jsou řazeny chronologicky dle postupu zpracování vzorku. Většina klasifikačních metod používaných v živočišných forenzních analýzách je na základě PCR amplifikace za použití druhově specifických primerů. V závěru práce jsou uvedeny příklady genetických markerů využívaných ve forenzní genetice. Pro snadnější orientaci v uvedené problematice poskytuje práce stručný přehled metod forenzní analýzy.
Důsledky polyploidizace pro invazní potenciál druhu Vicia cracca
Líblová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mihulka, Stanislav (oponent)
Náplní této práce jsou informace o většinově se vyskytujících cytotypech, respektive diploidech a tetraploidech druhu Vicia cracca. První část je věnována rozmístění cytotypů studovaného druhu v Severní Americe, kde je tento druh invazní. Rozmístěním cytotypů se zabývám v rámci hypotézy, že polyploidní druhy se mezi invazními druhy vyskytují častěji než druhy diploidní. Jejich vyšší úspěšnost může být dána větší variabilitou genů, získanou polyploidizací a případnými genovými subfunkcionalizacemi. Všechny invazní populace Vicia cracca zahrnuté v této práci byly výhradně tetraploidní, což podporuje hypotézu o vyšší invaznosti polyploidů. Polyploidizované druhy totiž mohou být například lepšími kompetitory a to díky vlastnostem, které plynou právě ze znásobení genomu. Mezi tyto vlastnosti lze zahrnout různé růstové charakteristiky nebo zvýšenou stresovou odolnost vůči některému faktoru. Druhou částí mé práce je proto testování hypotézy, že polyploidi jsou více variabilní ve velikosti různých částí rostlinného těla a proto jsou schopni více vyrůst i v podmínkách, které nejsou vhodné pro diploidy. Jak předpovídá tzv. EICA hypotéza (evolution of increased competitive ability), rostliny v sekundárním areálu mají více prostoru pro další evoluci a lze tedy očekávat, že jejich růstové charakteristiky se...
Metody studia dálkového šíření semen a jeho význam pro kolonizaci nových stanovišť
Vlasta, Tomáš ; Knappová, Jana (vedoucí práce) ; Hemrová, Lucie (oponent)
Šíření semen a jeho studium má zásadní význam pro pochopení řady procesů v životě rostlin a krajiny. Má velký význam pro zachování populací ve fragmentované krajině, hraje roli v sukcesi, pomáhá zabraňovat ztrátě genetické variability a má i evoluční výhody pro samotné rostliny. Tradičně se rozlišuje několik způsobů šíření (anemochorie, zoochorie, hydrochorie), které jsou ovlivněny celou řadou faktorů, od vlastností rostlin, vektorů, či faktorů prostředí. V přírodě jsou však semena šířena jedním vektorem jen velmi zřídka, a proto je nutné věnovat značnou pozornost i polychorii a sekundární disperzi. Metodika studia šíření semen je velmi pestrá a sestává z řady metod, od pastí na semena, vypouštění individuálních semen, přes studium vlivu vlastností vektorů, až po genetické markery. Použitou metodiku je nutné volit podle toho, co nás zajímá a je také nutné vzít v úvahu výhody a nevýhody jednotlivých metod.
Populační struktura vlka obecného (Canis lupus)
Říhová, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Vlk obecný (Canis lupus) je historicky nejrozšířenější šelmou, jehož původní areál zahrnoval většinu severní polokoule. Ambivalentní vztahy člověka k tomuto predátorovi vyústily na jednu stranu ve vyhubení tohoto druhu na velké části jeho areálu, ne druhou stranu vedly k evoluci psa, unikátního domestikanta s obrovskou fenotypovou variabilitou. Snahy ochranářské biologie v posledních desetiletích vedly ke změně vnímání role velkých šelem v ekosystémech, v jejichž důsledku vlk rekolonizuje mnoho oblastí, z nichž byl vytlačen, včetně České republiky. To sebou nese zvýšení zájmu o tento taxon mezi odbornou i laickou veřejností. Předkládaná literární rešerše má za cíl shromáždit publikované literární údaje týkající se distribuce, fylogeografie, populační struktury, sociálního a prostorového chování vlka obecného. Součástí jsou i kapitoly o domestikaci psa a jeho hybridizaci s jeho divokým předkem.
Genetické poruchy zdraví skotu
NOVÁKOVÁ, Petra
Hlavním cílem práce je shrnout a popsat možnosti zlepšování genetické odolnosti dojnic proti zánětu mléčné žlázy za pomoci genetické selekce. Snaha odhalit veškeré genetické parametry mastitidy je obtížné a dlouhodobé výzkumy genů souvisejících s onemocněním jsou teprve na začátku. První část je věnována popisu mastitid, které jsou jedním z hlavních zdravotních problémů v chovu dojného skotu a mají mnoho negativních dopadů. Dále jsou uvedeny vybrané geny, které se prozatím vědcům podařilo spojit s nemocí.
Metodické aspekty hodnocení genetické diverzity skotu
MIJAILOVIĆ, Angelina
Cílem bakalářské práce je popsat metody hodnocení genetické diverzity. Na začátku je popsána biologická diverzita a její rozdělení se zaměřením na genetickou diverzitu. Dále jsou popsány mutace, segregace, rekombinace, migrace, selekce, genetický drift, inbreeding. Práce se dále zabývá polymorfismem, zejména jednoduchými bodovými polymorfismy (SNP), VNTR a mikrosatelity. Jsou popsány genetické markery, markery asistovaná selekce a genomová selekce. U vnitropopulační genetické diverzity jsou popsány biometrické metody, u mezipopulační genetické diverzity poté genetické distance a některé nejčastěji používané programové balíky. V závěru práce jsou popsány fylogenetické stromy a jejich druhy s uvedenými příklady využití v praxi.
Vyhledávání a charakteristika genů zodpovědných za modré zbarvení obilek pšenice seté (Triticum aestivum L.)
Musilová, Milena
Cílem této práce bylo studium genetické variability genotypů pšenice s modrým zabarvením obilky mikrosatelitními markery. Na tuto analýzu navazovala identifikace a charakteristika kandidátních sekvencí podílejících se na nestandardním modrém zabarvení obilky pšenice, s tím související bioinformatická analýza těchto kandidátních sekvencí a především studium genové exprese vybrané kandidátní sekvence v průběhu zrání obilky. Dále bylo mikroskopicky zkoumáno ukládání modrého pigmentu v aleuronové vrstvě obilky a orientačním "skríningem" vybrané kolekce genotypů s modrým aleuronem byly vytipovány tři nejperspektivnější genotypy z hlediska dobré pekařské kvality, a tím byl dotvořen komplexní náhled na problematiku vybraných genotypů pšenice seté s modrým aleuronem.
Změny metabolomu slunečnice roční vlivem těžkých kovu - nový ukazatel účinnosti fytoremediačních technologií
Kryštofová, Olga
Cílem této dizertační práce je zhodnotit možnosti využití slunečnice roční pro fytoremediace půd obsahující nadlimitní koncentrace těžkých kovů. Pro naše experimenty byla vybrána Helianthus annuus L., protože splňuje podmínky pro fytoremediace. Ze skupiny těžkých kovů jsme pro naše experimenty vybrali kadmium, protože je hojně obsaženo v hnojivech, olovo, jehož koncentrace v životním prostředí velmi vzrostla díky používání olovnatých paliv, a stříbro, které může být potenciálně problematickým kovem díky svému využití v nanotechnologiích. Pro hodnocení vhodnosti rostliny pro fytoremediační účely byly hodnoceny změny v aktivitách vybraných enzymů (ALT, AST, ureáza), v koncentracích specifických peptidů (GSH, GSSG, PC) a schopnost příjmu a distribuci působících těžkých kovů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 33 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.