Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Toxicita nulamocného nanoželeza a jeho osud v životním prostředí
Semerád, Jaroslav
Elementární nanoželezo označované jako nulamocné nanoželezo (nanoscale zerovalent iron - nZVI) patří dnes již k běžně používaným materiálům v sanační praxi. Přestože celosvětové aplikace ukazují jeho vysokou efektivitu při degradaci a imobilizaci různých organických i anorganických polutantů, potenciálně negativní vliv nZVI na exponované organismy nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Pro zhodnocení environmentálního rizika spojeného s aplikací tohoto materiálu je nutné především porozumět mechanismům jeho toxicity a celkovému vlivu na rezidentní mikrobiální společenstva. Tato práce se věnuje sumarizaci dosavadních znalostí o toxicitě nZVI a vývoji nových testů pro in vitro srovnávání akutní toxicity nově vyvíjených derivátů tohoto materiálu. Dále je v rámci této práce hodnoceno i riziko těchto materiálů spojené s vývojem toxicity v průběhu času - stárnutí nZVI. V poslední části je sledován a hodnocen vliv různých modifikací nZVI na mikrobiální společenstva v reálně kontaminované půdě s uměle vytvořenými mikrokosmy. Zároveň je v této části dále hodnocen potenciál materiálů na bázi nZVI pro využití v kombinaci s biostimulačním krokem při nanobioremediacích.
Actinobacteria communities in natural and anthropogenic environments
Faitová, Andrea ; Marečková, Markéta (vedoucí práce) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent) ; Yurado Lobo, Valme (oponent)
12 Abstrakt (In Czech) Actinobacteria jsou významnou bakteriální skupinou účastnící se různých ekosystémových procesů, zejména při rozkladu komplexních organických sloučenin. Jejich schopnosti jim umožňují přežít v drsných podmínkách oligotrofních habitatů, jako jsou jezera, pouště, stěny jeskyní nebo odolný a nerozložitelný rostlinný opad v půdě, kde aktinobakterie často dominují. Ačkoliv jsou známy určité biotické a abiotické faktory ovlivňující výskyt aktinobakterií v těchto habitatech, vliv antropogenního tlaku na jejich společenstvo je zřídka znám. Hlavním cílem této práce je tedy určit rozdíly v aktinobakteriálních společenstvech pod přímým (lidští návštěvníci měnící mikroenvironmentální prostředí jeskyň, část 1) a nepřímým (faktory klimatické změny jako jsou změny srážek nebo kvality rostlinného opadu, část 2) vlivem člověka ve dvou habitatech, rostlinném opadu v půdě a stěnách jeskyň, kde aktinobakterie hrají významnou roli a kde dominují. V první části disertace jsme sledovali aktinobakteriální společenstva na zdech francouzských vápencových jeskyní odlišně ovlivněných člověkem (přírodní versus antropizované jeskyně). K identifikaci významných druhů (např. potenciálních patogenů nebo pigmenty produkujících aktinobakterií) pomocí amplikonového sekvenování environmentální DNA (Illumina MiSeq), jsme...
In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin II
Comová, Kateřina ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Kandidát: Bc. Kateřina Comová Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin II Klíčová slova: kvasinky, houby, antimykotika, rezistence, mikrodiluční bujonová metoda, minimální inhibiční koncentrace. Tato diplomová práce se zabývá převážně antimykotickou rezistencí a mechanismem účinku vybraných antimykotik. Teoretická část je zaměřena na obecný přehled týkající se charakteristiky mikroskopických hub a onemocnění, která způsobují. Pozornost je také věnována antimykotickým látkám, které jsou běžně využívány při léčbě mykotických infekcí a dále látkám, které se v současné době nachází v různých fázích klinického hodnocení. S tím je spjat i mechanismus účinku těchto sloučenin, který je zde také popsán. V neposlední řadě shrnuje teoretická část vznik a princip antimykotické rezistence. V závěru teoretické části jsou popsány metody, které se využívají při stanovení in vitro citlivosti mykotických agens vůči antimykotikům. V praktické části je popsán postup kvantitativní mikrodiluční bujónové metody, která byla použita v této diplomové práci. Součástí praktické...
Vliv zvýšené teploty na dekompozici houbové nekromasy v tundře
Moravcová, Andrea ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dekompozicí houbové nekromasy v arktické tundře (souostroví Svalbard) pod faktorem klimatické změny (simulovaná zvýšením teploty uvnitř Open Top Chamber). Byla porovnána dynamika dekompozice houbové nekromasy u dvou vybraných hub, které se liší v úrovni melanizace a v poměru C:N - Laccaria laccata (hyalinní, nižší poměr C:N) a Phialocephala fortinii (melanizovaná, vyšší poměr C:N). Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv úrovně melanizace nekromasy a zvýšené teploty na dynamiku dekompozice houbové nekromasy a na složení komunity dekompozitorů (houby, bakterie). Experiment byl zaměřen na sledování dynamiky dekompozice houbové nekromasy, změny enzymové aktivity na rozkládajícím se myceliu, změny obsahu melaninu a poměru C:N v průběhu degradace a také na analýzu mikrobiálního společenstva na rozkládajícím se myceliu. V průběhu celé inkubace se nekromasa P. fortinii rozkládala pomaleji než nekromasa L. laccata. Za rozdíly v dynamice dekompozice bylo zodpovědné hlavně biochemické složení houbové nekromasy (poměr C:N, obsah melaninu). Obsah melaninu se v průběhu dekompozice zvyšoval u obou typů mycelia. Poměr C:N v nekromase L. laccata v průběhu dekompozice stoupal, kdežto v nekromase P. fortinii zůstal beze změny. Na dekompozici houbové nekromasy se podílely hlavně...
Role mikrobiálních symbiontů v životním cyklu Ips typographus
Havlíček, Václav ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Veselská, Tereza (oponent)
Kůrovci (Coleoptera; Scolytinae) jsou považováni za škůdce, protože napadají dřeviny na hospodářských, chráněných a rekreačních plochách. Larvy těchto brouků se vyvíjí pod kůrou stromů, kde narušují lýko a tím a i transport látek v rostlině. Ips typographus napadá smrk ztepilý (Picea abies), čímž působí velké hospodářské škody. Na životní cyklus I. typographus mají vliv jeho mikrobiální symbionti, kteří ho mohou ovlivňovat jak pozitivně, tak negativně. Většina symbiontů je fakultativních a tedy nejsou na hostiteli zcela závislí, kůrovec však ke svému přežití tyto symbionty potřebuje. Tyto houby a bakterie jsou rozšiřovány broukem, často se však mohou šířit i nezávisle na něm. Menší část symbiontů jsou tzv. obligátní symbionti, kteří jsou vázání čistě na kůrovce. Mikroby pomáhají kůrovci překonat obranu stromu a po úspěšném napadení stromu i s příjmem živin a trávením potravy. Protože přijímaná rostlinná hmota má vysoký poměr přijímaného uhlíku ku dusíku, dokáží některé houby snižovat tento poměr v okolí chodbiček vyvíjejících se larev a některé bakterie fixují vzdušný dusík, či využívají odpadní kyselinu močovou, čímž se výrazně podílejí na koloběhu dusíku. Diverzita intestinálního mikrobiomu kůrovců se během vývoje zvětšuje. To nám ukazuje, že někteří mikroby jsou přijímáni z okolí. Přítomnost a...
In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin III
Janků, Aneta ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Kandidát: Bc. Aneta Janků Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin III Klíčová slova: kvasinky, vláknité houby, antimykotika, mechanismus účinku polyenů, mikrodiluční bujonová metoda, MIC - minimální inhibiční koncentrace. Hlavním tématem této diplomové práce je in vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin. Úvodní kapitola v teoretické části práce je věnována epidemiologii mykotických infekcí. Dále je uvedena klasifikace mikromycet a charakteristika eukaryotické buňky hub, zejména pak složení plazmatické membrány a buněčné stěny. Samostatná kapitola se také zabývá konkrétními kmeny hub a nemocemi, které způsobují. Stěžejním tématem jsou léčiva ze skupiny antimykotik, kde je zaměřena větší pozornost na polyenová antimykotika, jejich podrobný mechanismus účinku a vznik rezistence. Nedílnou součástí jsou i fáze vývoje nových léčiv a seznam nově vyvíjených antimykotik. Závěrečná kapitola popisuje typy metod určených k in vitro hodnocení antimikrobiální aktivity sloučenin. Experimentální část se věnuje testování nově...
Toxicita nulamocného nanoželeza a jeho osud v životním prostředí
Semerád, Jaroslav
Elementární nanoželezo označované jako nulamocné nanoželezo (nanoscale zerovalent iron - nZVI) patří dnes již k běžně používaným materiálům v sanační praxi. Přestože celosvětové aplikace ukazují jeho vysokou efektivitu při degradaci a imobilizaci různých organických i anorganických polutantů, potenciálně negativní vliv nZVI na exponované organismy nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Pro zhodnocení environmentálního rizika spojeného s aplikací tohoto materiálu je nutné především porozumět mechanismům jeho toxicity a celkovému vlivu na rezidentní mikrobiální společenstva. Tato práce se věnuje sumarizaci dosavadních znalostí o toxicitě nZVI a vývoji nových testů pro in vitro srovnávání akutní toxicity nově vyvíjených derivátů tohoto materiálu. Dále je v rámci této práce hodnoceno i riziko těchto materiálů spojené s vývojem toxicity v průběhu času - stárnutí nZVI. V poslední části je sledován a hodnocen vliv různých modifikací nZVI na mikrobiální společenstva v reálně kontaminované půdě s uměle vytvořenými mikrokosmy. Zároveň je v této části dále hodnocen potenciál materiálů na bázi nZVI pro využití v kombinaci s biostimulačním krokem při nanobioremediacích.
Toxicita nulamocného nanoželeza a jeho osud v životním prostředí
Semerád, Jaroslav ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Elementární nanoželezo označované jako nulamocné nanoželezo (nanoscale zerovalent iron - nZVI) patří dnes již k běžně používaným materiálům v sanační praxi. Přestože celosvětové aplikace ukazují jeho vysokou efektivitu při degradaci a imobilizaci různých organických i anorganických polutantů, potenciálně negativní vliv nZVI na exponované organismy nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Pro zhodnocení environmentálního rizika spojeného s aplikací tohoto materiálu je nutné především porozumět mechanismům jeho toxicity a celkovému vlivu na rezidentní mikrobiální společenstva. Tato práce se věnuje sumarizaci dosavadních znalostí o toxicitě nZVI a vývoji nových testů pro in vitro srovnávání akutní toxicity nově vyvíjených derivátů tohoto materiálu. Dále je v rámci této práce hodnoceno i riziko těchto materiálů spojené s vývojem toxicity v průběhu času - stárnutí nZVI. V poslední části je sledován a hodnocen vliv různých modifikací nZVI na mikrobiální společenstva v reálně kontaminované půdě s uměle vytvořenými mikrokosmy. Zároveň je v této části dále hodnocen potenciál materiálů na bázi nZVI pro využití v kombinaci s biostimulačním krokem při nanobioremediacích.
Aktuálně používané antifungální látky a mechanismus jejich účinku.
Zaleš, František ; Gabriel, Jiří (vedoucí práce) ; Ptáček, Petr (oponent)
Fungicidy jsou látky, které jsou schopné houbu zabít (jsou tedy fungicidní), nebo zpomalit či zastavit její růst (jsou tedy fungistatické). Některé fungicidy mají i insekticidní vlastnosti a mohou tak nabídnout dvojí ochranu. Tato práce se převážně zabývá fungicidními látkami, které se používají k ochraně dřeva a dřevěných konstrukcí před dřevokaznými houbami. Součástí je i krátký přehled dřevokazných hub a také náhled do historie fungicidů, ale cílem této práce je poskytnout přehled aktuálně užívaných fungicidních látek v oblasti ochrany dřeva před dřevokaznými houbami a pomocí dostupné literatury se pokusit popsat jejich mechanismus účinku. Klíčová slova: houby, fungicidy, stavby, obecné ohrožení, rozklad dřeva, mechanismus účinku
In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin II
Comová, Kateřina ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Kandidát: Bc. Kateřina Comová Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro screening nových, potenciálně antimykoticky účinných sloučenin II Klíčová slova: kvasinky, houby, antimykotika, rezistence, mikrodiluční bujonová metoda, minimální inhibiční koncentrace. Tato diplomová práce se zabývá převážně antimykotickou rezistencí a mechanismem účinku vybraných antimykotik. Teoretická část je zaměřena na obecný přehled týkající se charakteristiky mikroskopických hub a onemocnění, která způsobují. Pozornost je také věnována antimykotickým látkám, které jsou běžně využívány při léčbě mykotických infekcí a dále látkám, které se v současné době nachází v různých fázích klinického hodnocení. S tím je spjat i mechanismus účinku těchto sloučenin, který je zde také popsán. V neposlední řadě shrnuje teoretická část vznik a princip antimykotické rezistence. V závěru teoretické části jsou popsány metody, které se využívají při stanovení in vitro citlivosti mykotických agens vůči antimykotikům. V praktické části je popsán postup kvantitativní mikrodiluční bujónové metody, která byla použita v této diplomové práci. Součástí praktické...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.