|
| |
|
|
Vliv vlka obecného (Canis lupus) na škody způsobované volně žijícími kopytníky a na škody na hospodářských zvířatech v České republice
Laburdová, Kateřina
Cílem této práce je porovnání výše škod, kterou vlk obecný (Canis lupus) snižuje svou predací na volně žijících kopytnících, s výší škod na hospodářských zvířatech, které vlci naopak způsobují. Práce má za cíl odhadnout škody na lesních ekosystémech na základě literární rešerše. Sleduje také porovnání a diskusi o potenciálním vlivu vlka na regulaci kopytníků a snížení škod na lesních porostech, způsobených přemnoženou zvěří na většině území České republiky. Následuje analýza škod na hospodářských zvířatech na základě dat evidovaných krajskými úřady, Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a Správami národních parků. Analýzy byly provedeny v prostředí GIS. Na závěr je vyhodnoceno, jak se škody měnily v čase a jak souvisí se známým výskytem vlka obecného (Canis lupus). Hlavní přínos práce spočívá v analýze jednotlivých škod a jejich proměnlivosti v čase. Dalším přínosem práce je zhodnocení vlivu vlků predací na populacích volně žijících kopytníků, díky které dochází ke snížení tlaku na okus dřevin a snižování škod na lesních kulturách, způsobených srncem obecným (Capreolus capreolus) a jelenem evropským (Cervus elaphus).
|
|
| |
|
|
Analysis of eddy covariance data measured in terrestrial ecosystem =: Analýza eddy kovariačních dat měřených v terestrickém ekosystému /
Caleb, Mensah
Zvyšování koncentrace skleníkových plynů a aerosolů, způsobené především antropogenní činností, mění radiační bilanci Země, což vedlo ke zvýšení průměrné povrchové teploty Země o 1.2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Proto je intenzivně studována výměna CO2 mezi vegetací a atmosférou, abychom určili potenciál výdeje a příjmu CO2 různých ekosystémů. Hodnocení těchto aspektů bylo prováděno řadou různých metod, ale jednou z nejefektivnějších a šířeji používaných se v nedávné době stala eddy kovarianční metoda. Metoda je založena na přímém a rychlém měření koncentrace CO2 a vertikální složky větru ve vrstvě konstantního toku hraniční vrstvy atmosféry. Tato dlouhodobá měření se provádí na stovkách ekosystémových stanic napříč celým světem a umožnují charakterizovat ekosystémovou výměnu stopových plynů, vody a energie a validovat procesní modely. Tato disertační práce má za cíl poskytnout nové poznatky z analýzy a porovnání víceleté řady eddy kovariančních dat měřených v různých lesních ekosystémech v rámci České observační sítě uhlíku (CzeCOS). Bukový (ve Štítné) a dva smrkové porosty (na Bílém Kříži a v Rájci) jako typické dřeviny střední Evropy byly studovány na zmíněných lokalitách s kontrastním klimatem. Aby bylo možno porovnat chod hrubé primární produkce (GPP) s chodem potenciální GPP (GPPpot) očekávaném za téměř optimálních podmínek prostředí, vypočítali jsme normalizovanou GPP (GPPnorm) s hodnotami mezi 0 a 1 odpovídající poměru stanovené denní sumy GPP a GPPpot. Prezentované výsledky dále ukazují dopady letního sucha ve střední Evropě v roce 2015 na GPP dvou porostů smrku ztepilého které reprezentují kontrastní klimatické podmínky – chladné a vlhké na Bílém Kříži (CZ-BK1) oproti mírně teplým a sušším podmínkám v Rájci (CZ-RAJ).
|
|
|
Vyhodnocení fenologických fází dospělého bukového porostu na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří
Střecha, Jaroslav
Na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří v Bílých Karpatech probíhá snímkování fenologickými kamerami uvnitř dospělého bukového porostu z meteorologického stožáru spolu se sběrem meteorologických dat od roku 1960. Fenologie zaznamenává pravidelně se opakující změny na rostlinách, tzv. fenofáze v návaznosti na vnějším prostředí a především počasí. Lesní ekosystémy proto fungují jako významný bioindikátor klimatických změn. Z fenologického pozorování v letech 2018–2020 byly vyhodnoceny fenofáze buku dvěma způsoby. Vizuálním vyhodnocením a pomocí analýzy vegetačního indexu ze snímku fenologických kamer. Obrazové analýzy zaznamenají fenologickou fázi dříve než pozorovatel. Došlo ke zvýšení průměrné roční teploty, což mělo za následek prodloužení vegetačního období. Vegetační léto se prodloužilo až o 82. dní. Tento trend klimatických změn spolu s výskytem let s nedostatkem srážek bude mít negativní vliv na vitalitu buku a lesních ekosystémů.
|
|
|
Dopady pěstování palmy olejné na ekosystémy lesů ve vybraných zemích
Perutka, Jonáš
Bakalářská práce popisuje současný stav problematiky dopadů pěstování palmy olejné na lesní ekosystémy, se zaměřením na dva vybrané reprezentativní státy, jimiž jsou Indonésie a Malajsie. První část práce popisuje základní informace o palmě olejné, jejím pěstování a historii. Dále je zde vymezen makroregion jihovýchodní Asie a momentální stav jeho lesů a biodiverzity. V poslední řadě je definován vztah makroregionu k palmě olejné a obecné dopady zmíněného pěstování na zdejší lesní ekosystémy. V druhé části jsou zanalyzovány jednotlivé dopady pěstování palmy olejné na lesní ekosystémy vybraných států a jsou zde jmenovány iniciativy, jež se těmto dopadům snaží zabránit. Následné porovnání zjištěných výsledků má za úkol ukázat čí lesy ovlivňuje zmíněné pěstování více. Poslední část práce přináší možné návrhy a doporučení ke zlepšení udržitelného pěstování ve vybraných státech a ochraně jejich lesů.
|
|
|
Ecological factors affecting the structure, diversity, and specialisation of caterpillar communities in forest ecosystems
SEIFERT, Carlo Lutz
The aim of the thesis was to explore how caterpillar assemblages are spatially, functionally, and taxonomically structured in temperate and tropical forest ecosystems. Firstly, we investigated to what extent caterpillar assemblages are vertically structured in a temperate forest in eastern North America. By using a comprehensive dataset of temperate forest sites across three continents, we further examined if distance metrics derived from plant phylogeny can be used to predict structural changes in caterpillar assemblages among co-occurring plants. We further studied if folivorous caterpillars associated with bamboo in an Ecuadorian montane rainforest can be considered as 'classical' herbivores (sensu stricto). In the last chapter, we introduce and compare plot-based sampling approaches to study interaction networks in forest ecosystems and provide comprehensive guidelines for replication in future studies.
|
|
|
Ecology of yeasts in forest soils
Mašínová, Tereza ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Společenstva mikroorganismů ve svrchních horizontech půdy představují významnou složku lesních ekosystémů. Navzdory tomu, že kvasinky jsou nedílnou součást společenstev půdních hub, jejich roli v lesních ekosystémech dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Cílem této dizertační práce bylo popsat složení společenstva kvasinek v půdě a opadu temperátního lesa pomocí sekvenace environmentální DNA, identifikovat dominantní druhy kvasinek a popsat, jak složení jejich společenstva obráží biotické a abiotické podmínky prostředí. Dalším cílem bylo izolovat kvasinky z lesní půdy a opadu a popsat nové druhy, které jsou významně zastoupené v environmentální DNA. Reprezentativní izoláty byly charakterizovány z hlediska jejich schopnosti využívat organické látky a podílet se na rozkladu mrtvé organické hmoty. Výsledky této práce ukázaly, že kvasinky představují podstatnou část společenstev hub v půdě a opadu temperátního lesa s vyšším relativním zastoupením v půdě. V opadu se společenstva kvasinek liší mezi porosty buku, dubu a smrku. Faktory, ovlivňující složení společenstva v půdě, jsou pravděpodobně složitější a zahrnují vliv abiotických podmínek a vegetace. Přestože faktory prostředí ovlivňují společenstva kvasinek a vláknitých hub podobně, existuje mezi nimi rovněž mnoho rozdílů. Navzdory taxonomické...
|
|
|
Molecular biology and ecology of microbial decomposition of plant-derived biopolymers in forest ecosystems
Žifčáková, Lucia ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
V této dizertační práci byly studovány schopnosti hub a bakterií degradovat jednoduché i složité uhlíkaté sloučeniny získané z různých zdrojů, jako jsou kořenové exsudáty, opad, půdní organická hmota nebo houbové mycelium. Znalost funkčních vlastností, zejména degradačních schopností hub a bakterií, je důležitá pro dešifrování černé skříňky fungování mikrobů v půdě, a tím pomáhá při modelování a předpovídání budoucích směrů vývoje mikrobiálních společenstev tváří v tvář globálním změnám. U sbírkových kmenů hub s různou taxonomií a ekofyziologií byla ekofyziologie důležitější při projevu funkčních vlastností než taxonomie. U bakteriálních izolátů z opadu a půdy smrkového lesa, bylo potvrzeno, že Acidobakterie produkují širokou škálu enzymů ve velkém množství in vitro, byly také hojně zastoupeny a také aktivní v procesech rozkladu v kyselé smrkové půdě. Exprese degradačních enzymů u bakterií i hub byly dále studovány in situ v půdě smrkového lesa, která představuje důležité životní prostředí vzhledem k širokému rozšíření jehličnatých lesů na severní polokouli. Naše znalosti, pokud jde o pochopení sezónního vlivu na mikrobiální činnost, jsou nedostatečné. To je důvod, proč byl studovaný vliv sezónnosti na transkripci všech funkčních genů u hub a bakterií. Stejné experimentální uspořádání bylo použito...
|
|
|
Bacteria associated with decomposing deadwood
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
Odumřelé dřevo představuje významný habitat z hlediska biodiverzity a jeho rozklad v lesích mírného pásma přispívá k cyklům uhlíku a dusíku. Historicky doložený význam hub při rozkladu odumřelého dřeva byl v posledních letech doplněn o poznatky o roli bakterií v tomto procesu díky rychlému rozvoji metod založených na analýze nukleových kyselin. Pro studium procesu rozkladu dřeva byl vybrán smíšený temperátní les v Národní přírodní rezervaci Žofínský prales, ke kterému existuje bohatý historickým lesnický záznam o množství dřeva a kde rozklad odumřelého dřeva představuje důležitou součást celkového obratu rostlinné biomasy. Cílem této práce je detailně popsat roli bakterií v procesu rozkladu dřeva vzhledem ke složení bakteriálního společenstva, transkripce enzymů a metabolického potenciálu dominantních bakteriálních zástupců. Vliv stáří odumřelého dřeva spolu s pH a obsahem vody byl pro ovlivnění struktury bakteriálního společenstva důležitější než vliv druhu dřeva. Bakteriální společenstvo na počátku rozkladu se lišilo od pozdní fáze rozkladu. Složení houbového společenstva také významně ovlivňovalo složení bakterií. I přes přímý kontakt dřeva s půdou se bakterie a houby v těchto dvou habitatech lišily. Bakterie ve dřevě přispívaly k cyklu dusíku zejména fixací N2. Dále byly schopné využít uhlík...
|
host ::
RSS.