|
|
Rozumová reflexe víry v teologii
Koch, Rudolf ; Salvet, Ondřej (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá teologickou reflexí nauky o poznání křesťanské víry. Pravé poznání je možné pouze s porozuměním filosofického rozumu, se kterým je víra ve vzájemném vztahu. Rozumové myšlení má svůj původ v řecko-římské moudrosti doby antiky. Cílem práce je popis teologických nauk, které se zabývají hledáním pravdy od doby starověké filosofie. Sapienciální knihy Starého zákona popisují v podobě rozlišování jednotu mezi poznáním víry a rozumovým poznání pravdy člověka. Plnost pravdy byla v dokonalosti zjevená v radostné zvěsti o Ježíši a je přístupná pouze ve světle víry. Hlavními prameny víry jsou svědectví rané doby křesťanství a vznik formulace vyznání víry. Encyklika Fides et ratio, která je primárním zdrojem této práce, spojuje filosofii s teologií. Studium filosofie je podstatnou součástí teologie a společně se podporují při hledání pravdy. Dnešní teologická reflexe zdůrazňuje důležité aspekty v otázkách o poznání podstaty člověka a smyslu života. Tato pravda je dostupná pouze při hledání Boha, které je vrcholem každé teologické reflexe. Klíčová slova Slovo, Ježíš, rozum, víra, pravda, filosofie, encyklika
|
|
|
Nietzscheho vůle k moci
Štolc, Jaroslav ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na potenciální vztahy mezi filosofií Friedricha Nietzscheho a ideologií nacismu. S přístupem, který zdůrazňuje komplexnost a široký rozměr tohoto problému, se práce snaží analyzovat Nietzscheho texty a interpretovat je v kontextu nacistické ideologie. Práce je strukturována do čtyř kapitol, které se zaměřují na Nietzscheho filosofické koncepty, etiku, kritické pohledy na jeho filosofii od jiných autorů a politické aspekty jeho etiky. Klíčovým bodem je Nietzscheho etika a její potenciální souvislosti s nacismem. Tato práce se pokouší poskytnout hlubší a objektivnější pohled na Nietzscheho filosofii, a tím přispět k lepšímu chápání jeho díla a možných souvislostí s nacistickou ideologií.
|
|
| |
|
|
Sókratovské tázání jako cesta k pravdě
Procházka, Ondřej ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce je zaměřena na metodu sókratovského tázání po podstatách věcí a jevů. Tento jeho životní přístup k obtížným, až na první pohled aporetickým problémům, je založený na komplexním, strukturovaném, kritickém posouzení dané konkrétní situace. Tyto základní rysy budou demonstrovány na raných dialozích Platónových, konkrétně na spisech Prótagoras a Faidros, kde nejenže rozpoznáme základní rysy této dialektické metody, ale budeme u prvně jmenovaného dialogu schopni pochopit zásadní odlišnost Sókrata od sofistů. K tomu, abychom tuto metodu pochopili plně, je však nutné nejprve porozumět samotnému duševnímu vývoji Sókrata. Proto se kromě výše zmíněných textů bude práce opírat i o dílo Jana Patočky, který tento historický průběh a profilaci filosofova života mapuje. V čem metoda sókratovského dotazování spočívá? Jakým způsobem může být chápána jako cesta ku pravdě? A jak nám její znalost a uplatňování může proměnit náš každodenní život?
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ficinovo pojetí intelektuálního života a melancholie
Žáková, Karolína ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Marsilio Ficino byl jedním z předních představitelů florentského humanismu, jenž v dalších staletích ovlivnil významné myslitele, jako byl například Galileo Galilei, Paracelsus nebo Jan Amos Komenský. Hlavním předmětem mého zájmu je problematika melancholie v souvislosti s intelektuálním životem, jak je tato problematika zachycena ve Ficinově De libri tres, zejména spis De vita sana. Tomuto tématu bude odpovídat metodický rámec dějin filosofie. Melancholie má ambivalentní povahu, v obecném měřítku byla vnímána jako nežádoucí choroba, ale v případě intelektuálů není pouhou zhoubou, ale rovněž jejich darem a prostředkem, díky kterému se mohou plně věnovat studiu. Práce nejprve zasadí hlavní problematiku do širšího kontextu Ficinova novoplatonismu a dále bude směřovat k ucelenému výkladu konceptu intelektuálního života a melancholie, jak je vnímal Ficino, včetně jednotlivých rad, které učencům Marsilio poskytoval, aby zlepšil jejich výkon v rámci studia. Zároveň je mým cílem ukázat, že myšlenky člověka, který žil a tvořil v 15. století, jsou dodnes živé i přes výraznou odlišnost vědy v dobách humanismu a vědy moderní, ovlivněnou zejména filosofií Reného Descarta. KLÍČOVÁ SLOVA melancholie, černá žluč, intelektuál, tělesný duch, filosofie
|
|
| |
host ::
RSS.