Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv klimatu na termíny fenologických fází vybraných živočišných druhů
Tarrová, Adéla
Diplomová práce na téma "Vliv klimatu na termíny fenologických fází vybraných živočišných druhů" se zabývá změnou klimatu a jejím vlivem na posun fenologických termínů u vybraných ptačích zástupců za dlouhodobé sledované období. Dále zkoumá vzájemnou závislost mezi jednotlivými fenologickými termíny vybraných ptačích druhů. V neposlední řadě se také zaměřuje na vztah mezi řízenými (ovocné dřeviny) a neřízenými ekosystémy (ptačí druhy). Studie vychází z hodnot naměřených a sledovaných na třech lokalitách na jižní Moravě v průběhu let 1961 - 2012. Data byla mezi sebou porovnávána v časových řadách. Z výsledků je patrný výrazný nárůst teploty ve sledovaném období s průkazným vlivem na dřívější nástup vybraných fenologických termínů. Stejně tak je evidentní vzájemná vazba mezi jednotlivými fenologickými termíny řízených i neřízených ekosystémů.
Vliv průběhu počasí a délky fenofází na výnos vybraných polních plodin
Piroltová, Zdenka
ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá hodnocením vývoje fenofází pšenice ozimé a ječmene jarního v dlouhodobém pozorování. Posuzuje vliv sumy aktivních teplot a sumy efektivních teplot na délku a nástup fenofází - mléčná zralost a žlutá zralost. Podkladem bylo vlastní pozorování na polích v okolí vesnice Choliny v letech 1989 - 2009. K analýze byla použita fenologická pozorování a meteorologická data z meteorologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu Luká. V práci byly použity podklady ze zkušební stanice Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Věrovany o výnosech pšenice ozimé a ječmene jarního. Analýza probíhala na dvacetileté řadě pozorování. Z vyhodnocených dat vyplývá, že nedochází k průkazně časnějšímu nástupu zmíněných fenofází, ale začátek značně kolísá. Součástí práce je hodnocení těsnosti vazby mezi délkou období mezi fenologickými fázemi a výnosem zrna.
Monitoring mikroklimatu pšenice seté pro fytopatologické a fenologické účely
Konečná, Petra
V roce 2016 byl v lokalitě Žabčice na pozemcích Školního zemědělského podniku založen mikroklimatický monitoring umístěný v porostu pšenice ozimé. Pozorovalo se několik aspektů, zejména relativní vlhkost a teplota vzduchu v tomto porostu. Měření bylo prováděno ve třech výškách (přízemí, efektivní výška a 2 metry nad zemí). Naměřené hodnoty teploty a relativní vlhkosti vzduchu v porostu pšenice ozimé byly zaznamenávány během fenologického vývoje a jejich průběh byl následně graficky vyhodnocen. Potvrdilo se, že struktura porostu má vliv na jeho mikroklima. Dále byl sledován výskyt listových patogenů podle metodik ÚKZUZ v závislosti na změnách mikroklimatu v porostu. Na základě těchto pozorování vzniká možnost předpovídat napadení porostu patogeny.
Fenologická pozorování ve smrkovém porostu na ekosystémové stanici Rájec, Drahanská vrchovina
Mizerová, Lucie
Předmětem této diplomové práce bylo zhodnocení nástupu fenologických fází s ohledem na měnící se mikroklimatické podmínky prostředí u smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst) v dospělé a mladé smrkové monokultuře na ekosystémové stanici Rájec, Drahanská vrchovina. Společně se smrkem byla sledována také fenologie smrkového podrostu. Využita byla metoda jak pozemní fenologie, tak pozorování fenokamerami. Výsledky byly porovnávány jak mezi sebou, tak v kontextu dlouhodobých průměrů. Díky závislosti fenologických fází lesních dřevin i bylin na klimatických poměrech jsou výsledky dlouhodobých fenologických pozorování průkazným ukazatelem změn klimatu. Výsledky této diplomové práce mohou přispět k rozšíření databáze fenologických záznamů.
Termíny fenologických fází vybraných živočišných druhů v podmínkách změny klimatu
Valigurová, Jana
Fenologie je vědní disciplína, která společně s klimatologií dává základní informace o změně klimatu a jejich dopadech. Cílem předložené práce s názvem „Termíny fenologických fází vybraných živočišných druhů v podmínkách změny klimatu“ je vymezení pojmů obou disciplín a jejich propojení v rešerši týkající se volně žijících živočišných druhů (ptáků) a rešerši vlivu zvyšující teploty na mikroklima stájí. K naplnění cílů jsem využila dostupné literární prameny, konzultace s odborníky na MENDELU, Ústavu výzkumu globální změny a Českém hydrometeorologickém ústavu. Jedním ze závěrů práce je, že fenologie jako nauka o projevech organismů ve vztahu k prostředí je zásadním způsobem ovlivňována změnou klimatu.
Vliv klimatu na termíny vybraných fenologických fází rostlinných druhů jižní Moravy
Steinerová, Klára
Bakalářská práce „Vliv klimatu na termíny vybraných fenologických fází rostlinných druhů jižní Moravy“ je zaměřena a vyhodnocuje termíny fenologických fází vybraných rostlinných druhů jižní Moravy, konkrétně fenologické fáze meruňky obecné (Prunus armeniaca). Pomocí modelu FenoClim byly vypočítány teplotní ukazatele (biologická nula, suma efektivních teplot) pro vybrané fenologické. Pro zpracování byly vybrány různé lokality z České republiky, se zaměřením na oblast jižní Moravy. Výsledkem zpracování bylo určení nejmenší odchylky při výpočtu biologické nuly a sumy efektivních teplot potřebné k nástupu fenologické fáze a tím i stanovení nejpravděpodobnějšího nástupu pro zvolené fáze. Z toho plyne, že jsme schopni vypočítat nástup určité fenologické fáze s odchylkou několik dnů. Součástí práce bylo zpracování historických dat fenologických fází pro lokality jižní Moravy a zároveň samostatný monitoring fenologie na lokalitě Pálava v sezóně 2017/2018.
Termíny fenologických fází volně rostoucích druhů a řízených ekosystémů
Macková, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá termíny fenologických fází (tzv. fenofází) volně rostoucích druhů a řízených ekosystémů. Celá práce představuje literární rešerši čerpající z dostupné české, slovenské a zahraniční odborné literatury. První část je zaměřena na fenologické pozorování a časový posun nástupů fenologických termínů v České republice. Druhá část se zaměřuje převážně na změnu fenologie v Evropských zemích s ohledem na klimatické změny, jako je oteplování. U zemědělských (tzv. řízených) ekosystémů je práce zaměřena na nejpěstovanější plodiny v našich zemích, tedy na pšenici ozimou a ječmen jarní. Volně rostoucí druhy v této práci byly zvoleny tak, aby se jednalo o listnaté stromy nejčastěji se vyskytující v lesích mírného pásma, tedy na dub letní, buk lesní, břízu bělokorou a olši lepkavou.
Analýza fenologického vývoje vybraných druhů pro oblast Chráněné krajinné oblasti Pálava a lokality jižní Moravy
Dížková, Petra
Diplomová práce na téma Analýza fenologického vývoje vybraných druhů pro oblast Chráněné krajinné oblasti Pálava a lokality jižní Moravy se kromě vlastního monitoringu nástupu fenologických fází neřízeného ekosystému zabývá digitalizací unikátních historických fenologických dat, získaných pozorováním několika populací volně žijících živočichů. Záznamy pochází ze dvou lokalit jižní Moravy z období přibližně od 70. let dvacátého století do roku 2003 v závislosti na daném druhu a lokalitě. V práci jsou dále řešeny posuny nástupu fenologické fáze u třech ptačích druhů, a to sýkory koňadry (Parus major), sýkory modřinky (Parus caeruleus) a brhlíka lesního (Sitta europaea). Dále porovnání trendů nástupu fenologické fáze mezi jednotlivými druhy a lokalitami. Zásadní pro srovnání časových řad různých druhů a lokalit bylo využití programu AnClim. Výsledky značí dřívější nástup průměrného termínu prvého nakladeného vejce v celé populaci všech hnízdních párů sýkory koňadry a sýkory modřinky (o 1,1-5 dnů za dekádu v závislosti na druhu a lokalitě). U těchto dvou druhů je rovněž patrná podobnost trendu nástupu fenologické fáze při porovnání druhů mezi sebou či mezi různými lokalitami.
Loranthus europaeus Jacq. verzus druhy r. Quercus L. resp. Carpinus L. =: Loranthus europaeus Jacq. vs. Quercus L. resp. Carpinus L. genera. /
Kubíček, Jan
Lepší pochopení komplexu hostitel – hemiparazit může vést k prohloubení a zlepšení strategií dlouhodobého udržení jejich vzájemné rovnováhy, či prosperity lesních i městských porostů. Cílem práce je popsat a prozkoumat cykličnost a dynamiku hemiparazita (Loranthus europaeus Jacq.) na různých hostitelských dřevinách (Quercus petraea (Matt) Liebl., Carpinus betulus L., Prunus spinosa L.), možnosti podpory hostitele i způsoby šetrného odstranění hemiparazita. Nejdůležitějším cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí průběh napadení v čase. Výzkum probíhal v Brně –Kohoutovicích a v Národním parku Podyjí. Nástupy jednotlivých fenofází hemiparazita i hostitele byly porovnány mezi sebou i v souvislosti s podmínkami pro ně kritickými. Byla porovnána proměnlivost růstových modulů ochmetu ve vztahu k druhu hostitele. Přírůst a plodnost hostitele i hemiparazita byly analyzovány na základě změn obsahu minerálních látek v listech a v půdě po aplikaci hnojiva. V letech 2011–2015 bylo na 1599 kmenech sledováno množství napadení ochmetem evropským. Výsledky naznačují, že vitalita hemiparazita závisí na druhu hostitele, aplikace hnojiva podpořila růst hostitele. Aplikace arboricidu na listy hemiparazita se ukázala jako funkční způsob jeho likvidace. Početnost hemiparazita se zvyšuje se vzrůstající výčetní tloušťkou hostitele, s časem a s jejich interakcí. Při malé výčetní tloušťce se početnost hemiparazita s časem mírně zvyšovala, naopak se zvyšující se DBH se tento jev snižoval. V případě stromů s vysokou výčetní tloušťkou docházelo také ke snižování napadení v čase. Nicméně toto snížení mělo negativní jev a to postupné snižování koruny a ztrátu větví hostitelských stromů. Hemiparazit je schopen při vysokém napadení vyhubit celý porost, proto je třeba se této problematice věnovat již od útlého věku jednotlivých stromů a chránit je před stresovými aspekty, které mohou akcelerovat negativní vliv hemiparazita na hostitele.
Studium vhodnosti odrůd kdouloní pro oblast úpatí Nízkého Jeseníku
Škardová, Pavlína
Práce posuzuje kolekci vybraných odrůd a fenotypů druhu Cydonia oblonga Mill. v klimatických a půdních podmínkách oblasti úpatí Nízkého Jeseníku. Kolekci tvořily: 'Asenica'; 'Bereckého'; 'Blanár'; 'BO-3'; 'Brna'; 'Buchlovice'; 'Hruškovitá'; 'Champion'; 'Ironda'; 'Izobilnaja'; 'Jurák'; 'Kocurova'; 'Leskovačka'; 'Mir'; 'Morava'; 'Muškátová'; 'Otličnica'; 'Pinter'; 'Selena'; 'Triumph'; 'Úspěch' a 'Vranja', vysazené v katastru obce Paseka. Sledovány byly růstové charakteristiky, kvalita produkce, klíčivost pylu, byly monitorovány nástupy vybraných fenologických fází a posuzovány senzorické vlastnosti syrových plodů a džemu. Zjištěnými teplotními a srážkovými hodnotami, během sledovaného období, se zvolená výsadbová lokalita blíží klimatickým údajům pro oblast Žabčic. Pro zvolenou výsadbovou oblast se za daných podmínek jako nejvhodnější z hlediska růstových charakteristik jeví fenotyp 'Brna' a odrůda 'Vranja'. Vzhledem k možnosti výskytu pozdních jarních mrazů lze doporučit odrůdy 'Champion'; 'Jurák' a 'Kocurova'. Vzhledem k dřívějšímu ukončení vegetace by mohly být vhodné i odrůdy 'Champion', 'Ironda', 'Leskovačka', 'Muškátová' a fenotyp 'BO-3'. V posuzované kolekci senzorického hodnocení dosáhla nejlepších hodnot odrůda 'Otličnica'. Ostatní sledované charakteristiky vykázaly značnou variabilitu. Za daných klimatických podmínek se úspěšné pěstování kdouloní v podhůří Nízkého Jeseníku jeví jako možné a v budoucnu by se mohly v této oblasti stát komerčně využívanou komoditou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.