Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 71 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Korespondence abatyše Doroty z Krumlova
Hejdová, Tereza
Příspěvek se věnuje Dorotě z Krumlova a jejímu působení na pozici abatyše v konventu klarisek v Panenském Týnci a v konventu benediktinek u svatého Jiří. Popisuje historický kontext a vysvětluje, jak mohlo dojít k přesunu abatyše mezi dvěma klášterními komunitami. Text se zaměřuje na lingvistickou analýzu Dorotiných dopisů – přes hláskosloví a morfologii se dostává ke stylistice.
Majetky kláštera klarisek v Panenském Týnci od jeho založení do počátku 17. století
Hejdová, Tereza
Příspěvek se zabývá majetky patřícími ke konventu klarisek v Panenském Týnci od dob jeho založení do první třetiny 17. století. Práce popisuje vybrané majetkové spory, které abatyše panenskotýneckého konventu vedla se světskými pány, klášterními poddanými, knězi či kaplany.
Baudelaire's personal writings (diaries and correspondence)
DUCHOŇOVÁ, Ivana
Cílem této bakalářské práce je analýza publikovaných textů osobní povahy Charlese Baudelaira, významného básníka 19. století, kterého řadíme mezi tzv. Prokleté básníky. Zaměřujeme se na texty autorových deníků a korespondence, v kterých rozebíráme důležité motivy a následně sledujeme, jak se odráží v jeho básnické tvorbě, především v bánické sbírce Květy zla. V této práci nejdříve představíme autorův životopis a literární tvorbu společně s publikovanými texty oobní povahy, následně se věnujeme zásadní části této práce, kterým jsou témata v zmiňovaných denících a korespondenci společně s jejich odrazem v autorově básnickém díle. Výsledky této analýzy jsou shrnuty v samotném závěru práce.
Španělská korespondence Jana Adolfa ze Schwarzenberku
KŘÍŽ, Ondřej
Předkládaná diplomová práce se věnuje bohatému souboru doposud badatelsky nevyužité španělsky psané korespondence Jana Adolfa ze Schwarzenberku (1615-1683) z let 1647 až 1683, která je uložena ve Státním oblastním archivu Třeboň, oddělení Český Krumlov, Rodinný archiv Schwarzenberků. Autor se prostřednictvím její obsahové analýzy snaží naznačit vztah Jana Adolfa ze Schwarzenberku k osobám různého sociálního postavení, se kterými vedl písemný kontakt, zvláště zrekonstruovat komunikační síť tohoto barokního šlechtice a zhodnotit obsahovou náplň listů. Stranou pozornosti nezůstane ani nástin typologie Schwarzenberkových španělských komunikantů, jež autor rozdělil na členy habsburského rodu, císařské vyslance v Madridu, madridské dvořany, španělské vyslance ve Vídni, osoby působící ve Španělském Nizozemí, duchovní a agenty.
Mučedníci ticha
Čiháková, Barbora
Příspěvek rozvíjí tezi Jana Lopatky, který poukázal na souvislost mezi Jakubem Demlem a Janem Hančem. Sleduje souvislosti mezi poetikami obou autorů, zároveň však reflektuje některé jejich rozdílné přístupy a východiska, která do jisté míry souvisejí i s odlišným dobovým kontextem. Závěrem poukazuje rovněž na kompoziční princip stěžejní pro dílo obou autorů, tedy psaní jediné knihy.
Bratři Alois a Filip ze Sternbergu. Edice vybrané korespondence aristokratů 2. poloviny 19. století
Tomsová, Petra ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
PředkládanábakalářskáprácepředstavujerodinnoukorespondencibratrůAloisea FilipazeSternberguzjejichcestydo Neapolea Říma(1876)azpařížského pobytu(1878).Práceseskládáz(1)historickéhoúvodua(2)kritickéedice dvaadvacetidopisůvsouběžnémdvojjazyčnémpodání(původnízněníapřeklad). První částpojednáváocestováníšlechticů,věnujeseoběmahlavním protagonistůmajejichcestám.Zevrubnějsourozebrányobazahraničnípobyty, kterézachycujeedičníčást.Nechybíanalýzakorespondencepoobecné,formální atematickéstránce.Prácisedicíusnadňujípodrobnérejstříky. Dopisyzachycujíkaždodenníživotmladýchšlechticůnacestáchapřispívají kvelmimáloprobádanémutématuaristokratickýchvýpravvedruhépolovině19. stoletíjakožtopozůstatkukavalírskýchcest.Současněmohoupodávatsvědectvío danédobě,navštívenýchmístechavneposlednířaděošlechtickékorespondenci jakopramenipropoznáníživotníhostyluelitnívrstvyRakousko-Uherska. KLÍČOVÁSLOVA Sternbergové,aristokracie,korespondence,19.století,Rakousko-Uhersko
Vězeňská zkušenost (1914-1918)
Junková, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce Vězeňská zkušenost (1914-1918). Vězeňská korespondence Cyrila Duška se zabývá korespondencí jako historickým pramenem a prostředkem komunikace vězňů po stránce teoretické a metodické. Je soustředěna na období první světové války a problematiku korespondence politických vězňů. Korespondence z vězení představovala jediný komunikační prostředek vězňů s okolním světem, je tedy badatelsky velmi důležitá, jelikož poskytuje zajímavý vhled do vězeňské každodennosti. Odkrývá různé podoby vnímání této skutečnosti a vývoj myšlení jednotlivců ve vypjatých životních situacích. Základním cílem práce je analýza vězeňské korespondence odpovědného redaktora Času a domácího odbojáře Cyrila Duška (1881-1924), její význam v kontextu další zachované korespondence, cenzurní aspekty korespondence z vězení, dále zachycení každodenního života politických vězňů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 71 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.