Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 99 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Izolace a charakterizace přírodních beta-glukanů
Ratsilouskaya, Lizaveta ; Hoová, Julie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá charakterizací přírodních beta-glukanů a dalších aktivních látek izolovaných z makrořas a kvasinek. Použité vzorky makrořas se od sebe liší pigmentem, původem a metodou extrakce. Teoretická část se zaměřuje na druhy mořských řas a kvasinek, na beta-glukany, jejich zdroje a biologické účinky, dále na další biologicky aktivní látky (jako jsou např.: polyfenoly a antioxidanty) a nakonec na metody stanovení těchto biologicky aktivních látek. V praktické časti byly analyzovány vzorky vybraných makrořas, konkrétně vzorky Arame, Nori, Kombu, Wakame, Hijiki a Spaghetti. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a acetonové extrakty těchto řas. Vodné extrakty byly použity pro spektrofotometrické stanovení fenolyckých látek, flavonoidů a antioxidační aktivity metodou ABTS. Ethanolové a acetonové extrakty zmíněných makrořas byly použity pro spektrofotometrické stanovení obsahu celkového chlorofylu a karotenoidů. Součásti práce byla také analýza obsahu beta-glukanů u makrořas a kvasinky R. toruloides. Vysoký obsah beta-glukanů měly řasy Arame a Nori a kvasinky R. toruloides. Obsah beta-glukanů byl v případě ostatních makrořas velice nízký.
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
Enkapsulace aktivních látek a možnosti jejich aplikace v anti-aging kosmetice
Horváthová, Iveta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na enkapsulaci vybraných aktivních látek a možnosti jejich aplikace v kosmetických produktech s anti-aging účinky. Bylo vybráno 6 aktivních látek odlišného charakteru – lipofilní vitamín E a vitamín A, hydrofilní vitamín B1 a vitamín B2, a fenolické látky kyselina ferulová a kyselina chlorogenová. Teoretická část byla zaměřena na obecnou charakteristiku vybraných aktivních látek, jejich využití a popis používaných metod. V rámci praktické části byly charakterizovány aktivní látky z hlediska jejich antioxidační aktivity a následně enkapsulovány do liposomů ze sójového a slunečnicového lecitinu. U připravených liposomů byla stanovována enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a dlouhodobá stabilita po 4 týdnech skladování. Následně byly vybrány nejvhodnější liposomy s obsahem aktivních látek, u kterých byla rovněž analyzována jejich bezpečnost pro lidské kožní buňky pomocí MTT testu cytotoxicity na keratinocytech HaCaT. Dále byly připraveny 3 typy kosmetických výrobků – denní krém, noční krém a pleťové sérum. Každý druh kosmetického výrobku byl dále rozdělen na 4 typy – výrobek neobsahující žádné aktivní látky, výrobek obsahující aktivní látky v neenkapsulované formě, výrobek obsahující aktivní látky v enkapsulované formě a výrobek obsahující prázdné liposomy. Jako účinné látky byly přidány všechny naše testované látky. Finální produkty byly testovány 14 dní na 15 dobrovolnicích. Před a po používání produktů byly změřeny parametry pokožky a tím byl analyzován vliv přípravků na omlazení pokožky. Dále dobrovolnice hodnotily senzorickou analýzu kosmetických produktů. Součástí této práce bylo také zpracování online dotazníku ohledně anti-aging kosmetiky pro veřejnost, abychom zjistili, do jaké míry je tento druh kosmetiky mezi lidmi populární.
Funkce sekundárních metabolitů u lišejníků
Zvěřinová, Gabriela ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší problematiky sekundárních metabolitů lišejníků a jejich funkcí. Lišejníky produkují těchto látek velmi širokou škálu, přičemž většina z nich je specifická pouze pro lišejníky a u vyšších rostlin je nenacházíme. Kromě role těchto sloučenin v chemotaxonomii a systematice mají sekundární metabolity rozličné biologické funkce ve stélce lišejníků a mohou tak ovlivňovat jejich biotické i abiotické interakce s okolním prostředím. Mezi známé a často popisované funkce sekundárních metabolitů patří zejména antimikrobiální, alelopatické, antiherbivorní a antioxidační účinky, udržování homeostázy kovů a ochrana před zářením. Práce je zaměřena právě na tyto funkce a shrnuje současné poznatky v této oblasti. Klíčová slova: lišejník, sekundární metabolity, alelopatie, antimikrobiální aktivita, herbivorie, antioxidační aktivita, fotoprotekce, homeostáza kovů, tolerance znečištění, literární rešerše
Antioxidační aktivita plodů různých kultivarů Sambucus nigra L.
Nehybová, Monika ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
7. Abstrakt Plody černého bezu Sambucus nigra L. se jako droga Sambuci fructus používají v terapii jako diaforetikum, diuretikum a laxativum. Vyšlechtěné kulturní odrůdy černého bezu se zkoumají pro využití v potravinářství i ve farmacii. Plody obsahují především antokyany a flavonoidy, které jsou známé svojí antioxidační aktivitou. Cílem této práce je stanovit antioxidační aktivitu plodů druhu Sambucus nigra L., kultivarů Samdal, Mammut, Sambo, Sambu, Sampo, Bohatka, Haschberg, Weihenstephan, Allesö a Samyl a drogy Sambuci fructus. Z plodů se získal antokyanový extrakt postupem založeným na extrakci zmrazeného materiálu okyselenou vodou za tepla a separací na sloupci polymerního neionogenního polystyren-divinylbenzenového sorbentu. Obsah antokyanových barviv v extraktech se stanovil spektrofotometricky modifikovanou pH-diferenční metodou. Absorbance se měřila v rozmezí 350 - 600 nm. Obsah antokyanů se vyjádřil jako mg cyanidin 3-glukosidu v 1 ml extraktu. Pohyboval se v rozmezí 0,33 - 2,76 mg cyanidin 3-glukosidu/ml extraktu. Nejvyšší obsah měl extrakt z plodů kultivaru Samdal a nejnižší kultivaru Mammut. Poté se u suchých alkoholových extraktů stanovovala antioxidační aktivita in vitro metodou stanovení s DPPH . Antioxidační aktivita extraktů se vyjádřila jako IC50 mg suchého extraktu. Aktivitu vykazovaly...
Biologicky aktivní látky rostliny Gotu kola
Šumberová, Michaela ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací extraktu z rostliny pupečníku asijského neboli Gotu koly (Centella asiatica). Teoretická část pojednává o často analyzovaných skupinách biologicky aktivních látek v bylinách a také uvádí možné aplikace extraktu z pupečníku asijského v potravinářství. Rovněž podává přehled možných způsobů extrakce a analytických metod pro zhodnocení biologicky aktivních látek, které extrakt obsahuje. V experimentální části byl připraven extrakt z čerstvé byliny pupečníku asijského macerací v ethanolu a následně analyzován třemi vybranými metodami. Celkový obsah fenolických látek extraktu byl stanoven Folin-Ciocalteuovým testem na 0,74 ± 0,08 mgGAE·g-1. Pro zhodnocení antioxidační aktivity byl proveden test TEAC a antioxidační aktivita vzorku byla 289 ± 81 µg·ml-1. Aromatické látky v extraktu byly idenfitikovány pomocí plynové chromatografie ve spojení s mikroextrakcí tuhou fází a hmotnostní spektrometrií. Hlavní obsaženou skupinou byly seskviterpenoidní uhlovodíky s nejvyšším obsahem -farnesenu (33,28 %), -karyofylenu (25,01 %) a -humulenu (20,91 %).
Studium přítomnosti fenolických látek a jejich antioxidační aktivity v potravinářských produktech s obsahem plodu šípkové růže (Rosa canina L.)
Hronová, Vendula ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce sledovala obsah bioaktivních látek a antioxidační aktivitu v džemech připravených z plodů šípkové růže (Rosa canina L.). Džemy byly slazeny různými sladidly, třtinovým cukrem, řepným cukrem, erythritolem a stévií. Také byly stanoveny reologické vlastnosti džemů. Vlastnosti domácích šípkových džemů byly porovnány s komerčním. Dalším cílem bylo zjistit, zda mohou vedlejší produkty získané po výrobě džemů sloužit jako prospěšné zdroje bioaktivních látek po přípravě vodných extraktů. Obsah sacharidů, polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivita byly stanoveny v džemech a vodných extraktech spektrofotometricky. Dále byla provedena spektrofotometrická detekce pektinu, chemická charakterizace džemů pomocí infračervené spektrometrie a spektrofotometrické stanovení barvy džemů. Byl zjištěno, že koncentrace bioaktivních látek v džemech byla ovlivněna geografickou lokalitou, časovými a povětrnostními podmínkami při sklizni. Reologické vlastnosti a obsah pektinu v džemech byli ovlivněny typem použitého sladidla. Hodnocení extraktů připravených z vedlejších produktů po výrobě džemů a ze sušených plodů šípku ukázalo vysoký obsah bioaktivních látek a vysokou antioxidační aktivitu ve všech testovaných vodných extraktech. Bakalářská práce poukazuje na to, že z plodů šípků je možné připravit džemy a následně vodné extrakty s vlastnostmi superpotravin.
Charakterizace produktů z plodů trnky obecné (Prunus spinosa)
Červinková, Zuzana ; Veselá, Mária (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací ethanolových extraktů a produktů z plodů trnky obecné (Prunus spinosa L.). Teoretická část práce obsahuje charakterizaci trnky obecné a popis chemického složení plodů. Dále jsou v teoretické části diskutovány účinky a možné využití plodů Prunus spinosa L. v potravinářství, lidovém léčitelství a ve farmacii. V experimentální části je popsána příprava extraktů (40% ethanol) a produktů (tj. domácí trnkové víno a domácí trnkový likér). Ve vzorcích vína, likérů, šťávy a ethanolových extraktů byl kvantifikován obsah celkových redukujících sacharidů, polyfenolů a flavonoidů. Dále byla stanovena antioxidační aktivita jednotlivých vzorků. Pro stanovení redukujících sacharidů byly použity a srovnány dvě spektrofotometrické metody, a to metoda podle Somogyi-Nelsona (SN) a metoda s 3,5-dinitrosalicylovou kyselinou (DNS). DNS metoda poskytovala mírně nadhodnocené výsledky, zatímco výsledky z SN metody byly skutečnému obsahu redukujících cukrů bližší. Jak polyfenoly, tak flavonoidy jsou látky, které vykazují antioxidační vlastnosti. U analyzovaných vzorků byla pozorována silná korelace antioxidační aktivity s koncentrací flavonoidních látek.
Biochemistry of polyphenols effects in the treatment of vascular disease
Kondrashov, Alexey ; Štípek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pecháňová, Olga (oponent) ; Matouš-Malbohan, Ivan (oponent)
Souhrn Tato disertační práce se zabývá analýzou učinků polyfenolických látek ve vztahu k oxidativnímu stresu a kardiovaskulárním onemocněním. Práce obsahuje řadu výsledků studia účinků přírodních biologicky aktivních látek červených vín a brambor, a jejich aplikace na modelech spontánní hypertenzních a normotezních experimentálních zvířat. Metody a přístroje použité v experimentech nám umožnily formulovat několik nových výroků o univerzálním charakteru vztahů mezi antioxidační kapacitou a obsahem polyfenolických látek bez ohledu na zdroj potravin. Strava je zdrojem minerálních látek, které rovněž přispívají k celkové antioxidační kapacitě, a proto také mohou mít vliv na endogenní antioxidační enzymatický systém tím, že poskytuje základní kofaktory. Experimentálně bylo zjištěno, že koncentrace hořčíku ve víně a extraktu červeného vína známého pro jeho léčebné účinky jsou srovnatelné s minerálními vodami doporučenými pro léčbu a prevenci kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Kromě toho v řadě naších experimentů byly potvrzeny synergické vztahy mezi vybranými minerály. Klíčová otázka biologické dostupnosti polyfenolů na podporu myšlenky prospěšnosti stravy bohaté na ovoce a zeleninu v prevenci cévních onemocnění byla ověřena na modelech laboratorních zvířat. Polyfenolické sloučeniny byly detekovány v...
Studium geografické autenticity moravských bílých vín
Horáková, Kristýna ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo ověření geografické autenticity moravských bílých vín na základě prvkového složení. Měření bylo doplněno o analýzu organických, fenolických a antioxidačních látek ve vínech. K elementární analýze byly použity dvě spektormetrické techniky, a to hmotnostní a optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Koncentrace organických kyselin byla měřena na iontovém chromatografu s vodivostním detektorem (IC), fenolické látky byly měřeny pomocí kapalinového chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD), obsah celkových fenolů metodou TPC a antioxidační aktivita metodou TEAC byly měřeny pomocí skektrofotometru. Celkem bylo proměřeno 33 vzorků vín ze čtyř moravských podoblastí. Pro účel rozdělení vzorků vín do jednotlivých skupin byla naměřená data nejprve upravena pomocí Grubbsova testu na odlehlé hodnoty, z upravených dat byly vytvořeny boxové grafy znázorňující maximální, minimální a průměrné hodnoty jednotlivých parametrů pro dané podoblasti. Dále byl soubor dat protříděn pomocí analýzy rozptylu (ANOVA), která vybrala ze 47 měřených parametrů 12 statisticky významných pro rozdělení vín do skupin. Pomocí vícerozměrných statistických metod (analýza hlavních komponent (PCA) a diskriminační analýza (DA)) byly sestaveny matematické modely k rozdělení moravských vín podle geografického původu. Úspěšnost diskriminačního testu byla 96,97 %. Křížový validační test vykazoval 81,82 % úspěšnost klasifikace neznámých vzorků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 99 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.