Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Contribution to geodynamic evolution and post-collisional magmatic activity in the Arabian-Nubian Shield (East African Orogeny) and southwestern Moldanubian Zone (Central European Variscides)
Megerssa, Leta Alemayehu ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent) ; Johnson, Kenneth (oponent)
Oblast variského orogenního pásma zahrnující exhumovanou kořenovou doménu označovanou jako moldanubikum a arabsko-núbijský štít (ANS) náležící východoafrickému orogenu (EAO) v Etiopii jsou považovány za ideální oblasti ke studiu pozdně-orogenních (post-kolizních) procesů. Na základě širšího spektra metod geologického výzkumu (terénní strukturní mapování, analýza anizotropie magnetické susceptibility, termodynamické modelování P-T vývoje, konvenční U/Pb datování) proběhla rekonstrukce geodynamického vývoje a magmatismu v jihozápadní části Moldanubika (Český masív) a jednotky Tokar-Barka (jižní část Arabsko-Nubijského štítu). V případě domény moldanubika došlo k výraznému tektonometamorfnímu eventu v závěrečné etapě variských orogenních procesů, který v případě arabsko-núbijského štítu chybí. V jižním arabsko-núbijském štítu, respektive v oblasti neoproterozoické juvenilní korové domény Tokar-Barka, postkolizní pluton Chewo složený z monzodioritu a křemenného monzonitu zaznamenal pozdně orogenní přetisk. Odhad teplotně-tlakových podmínek vmístění intruze naznačují, že hloubka jeho vmístění je ca 10 až 13 km. Na základě podrobného studia staveb a struktur, provedené analýzy anizotropie magnetické susceptiblity (AMS) je možné konstatovat, že pluton Chewo byl vmístěn procesem diapirismu do rozsáhlé...
Magnetické stavby a mechanismy vmístění granitoidů typu Eisgarn (Moldanubický plutonický komplex)
Paclíková, Jana ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Buriánek, David (oponent)
V této práci představujeme předběžné výsledky strukturní a AMS analýzy granitoidů Mrákotínského a Klenovského plutonu, které se nacházejí v severo-východní části Moldanubického plutonického komplexu. Oba plutony mají peraluminický charakter a vysoký obsah draslíku, což je dáno parciálním tavením metasedimentárního (metapelitového) zdroje za relativně nízkých teplot. Mrákotínský pluton (východní část plutonického komplexu) byl vmístěn posttektonicky v období kolem 327 Ma a zaznamenává tak významnou roli stopingu během výstupu a vmístění magmatu. Naproti tomu k vmístění Klenovského plutonu (západní část plutonického komplexu) došlo syntektonicky v průběhu regionální HT-LP metamorfózy (soubor metamorfních foliací upadajících pod mírnými až středními úhly směrem k SSZ).
Magnetická stavba spraší a fosilních půd na vybraných lokalitách jižní Moravy a středních Čech
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chadima, Martin (oponent)
Souvrství pleistocenních spraší s fosilními půdami uchovávají unikátní proxy záznam, umožňující detailní rekonstrukce kvartérního paleoprostředí. Ze spektra analytických přístupů, které lze použít pro získání informací z tohoto přírodního archívu, jsou metody environmentálního magnetizmu často používaným nástrojem. V rámci diplomové práce byla studována souvrství spraší s fosilními půdami, odkrytými na dvou lokalitách na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. Variace objemové magnetické susceptibility, naměřené v sedimentech, ukazují podobný trend jako v souvrstvích čínských spraších s fosilními půdami - tzn. fosilní půdy mají díky magnetickému nabohacení vyšší susceptibilitu než spraše. K magnetickému nabohacení dochází v důsledku zvětrávání v průběhu pedogenních procesů, kdy vznikají velmi jemné částice magnetitu, který je dominantním minerálem určujícím magnetické vlastnosti sedimentů. Velikost magnetického nabohacení v půdních horizontech naznačuje, že pedogenní procesy probíhaly intenzivněji na Moravě než v Čechách. Magnetická stavba studovaných spraší, reprezentovaná prostorovou orientací elipsoidu anizotropie magnetické susceptibility, indikuje dominantní směry proudění glaciálních větrů na jižní Moravě od Z až JZ. V případě souvrství ve středních Čechách, magnetická stavba...
Magnetická stavba spraší a fosilních půd na vybraných lokalitách jižní Moravy a středních Čech
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chadima, Martin (oponent)
Souvrství pleistocenních spraší s fosilními půdami uchovávají unikátní proxy záznam, umožňující detailní rekonstrukce kvartérního paleoprostředí. Ze spektra analytických přístupů, které lze použít pro získání informací z tohoto přírodního archívu, jsou metody environmentálního magnetizmu často používaným nástrojem. V rámci diplomové práce byla studována souvrství spraší s fosilními půdami, odkrytými na dvou lokalitách na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. Variace objemové magnetické susceptibility, naměřené v sedimentech, ukazují podobný trend jako v souvrstvích čínských spraších s fosilními půdami - tzn. fosilní půdy mají díky magnetickému nabohacení vyšší susceptibilitu než spraše. K magnetickému nabohacení dochází v důsledku zvětrávání v průběhu pedogenních procesů, kdy vznikají velmi jemné částice magnetitu, který je dominantním minerálem určujícím magnetické vlastnosti sedimentů. Velikost magnetického nabohacení v půdních horizontech naznačuje, že pedogenní procesy probíhaly intenzivněji na Moravě než v Čechách. Magnetická stavba studovaných spraší, reprezentovaná prostorovou orientací elipsoidu anizotropie magnetické susceptibility, indikuje dominantní směry proudění glaciálních větrů na jižní Moravě od Z až JZ. V případě souvrství ve středních Čechách, magnetická stavba...
Magnetické stavby a mechanismy vmístění granitoidů typu Eisgarn (Moldanubický plutonický komplex)
Paclíková, Jana ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Buriánek, David (oponent)
V této práci představujeme předběžné výsledky strukturní a AMS analýzy granitoidů Mrákotínského a Klenovského plutonu, které se nacházejí v severo-východní části Moldanubického plutonického komplexu. Oba plutony mají peraluminický charakter a vysoký obsah draslíku, což je dáno parciálním tavením metasedimentárního (metapelitového) zdroje za relativně nízkých teplot. Mrákotínský pluton (východní část plutonického komplexu) byl vmístěn posttektonicky v období kolem 327 Ma a zaznamenává tak významnou roli stopingu během výstupu a vmístění magmatu. Naproti tomu k vmístění Klenovského plutonu (západní část plutonického komplexu) došlo syntektonicky v průběhu regionální HT-LP metamorfózy (soubor metamorfních foliací upadajících pod mírnými až středními úhly směrem k SSZ).
Rekonstrukce tečení lávových proudů Kozákova na základě studia magnetické a minerální stavby
Černá, Aneta ; Rapprich, Vladislav (vedoucí práce) ; Hradecký, Petr (oponent)
Kombinace anizotropie magnetické susceptibility (AMS) a krystalografické studie byla použita na neogenní lávový proud, u kterého byl znám předpokládaný směr toku. Vzorky byly pozorovány pod mikroskopem, chemické složení minerálů bylo analyzováno na mikrosondě, orientace krystalů olivínu byla studována metodou EBSD a byly zjišťovány magnetické vlastnosti hornin. Data vzešlá z analýzy AMS, ze vzorků, které byly odebrány z reprezentativních míst lávového proudu většinou dokládají slabou přednostní orientaci zrn magnetit-ulvöspinelu. Analýza EBSD naznačila pouze slabou orientaci plagioklasu u jednoho vzorku. Analýza dat minerální chemie, z ní spočtený obsah forsteritové složky olivínu a matematický model pro teplotu erupce a krystalizační sekvenci si navzájem odpovídají. V lokalitě Machův lom byl zjištěn a popsán kužel chaotické brekcie v lávovém tělese - tzv. bezkořenný kužel (kráter).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.