Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zhodnocení spolehlivosti a návrh správného postupu pro hodnocení škod černou zvěří na zemědělských plodinách
Klein, Václav
Tato bakalářská práce se zabývá metodikou a hodnocením škod černou zvěří na zemědělských plodinách a to na kukuřici seté a pšenici jarní. Pro zpracování této práce bylo vybráno území v Jihočeském kraji, kde hospodaří MS Nebahovy. V terénu jsem prováděl šetření pomocí moderních dronů s kamerou a primitivní pochůzkovou metodou, jejichž výsledky jsem společně porovnal z hlediska časové náročnosti, přesnosti a pracnosti. Pro porovnání moderní a primitivní metody bylo zapotřebí na pozemcích kukuřice a pšenice vypracovat i metodu sčítání jedinců a metodu výnosové zkoušky. Jako nejpřesnější a nejrychlejší metoda byla zvolena metoda leteckého snímkování, kvůli zaznamenání každé plochy se škodou a krátké doby pro vyhodnocení. Z finančního hlediska vyšla nejlépe pochůzková metoda, protože se zde vynaloží pouze malé finanční prostředky.
Škody bobrem evropským na zemědělských plodinách a na dřevinách na Moravě
Kolomiichenko, Kseniia
Bakalářská práce se zabývá vlivem přirozené aktivity bobra evropského (Castor fiber) na zemědělské plodiny a porosty dřevin kolem vodních toků na Moravě a mapuje jeho historický a aktuální výskyt. Podkladem pro teoretickou část práce byly české a zahraniční literární prameny. V praktické části byla využita data z vlastního terénního šetření a údaje získané z jiných institucí. Terénní mapování bobřích škod na dřevinách proběhlo na území národního parku Podyjí, podle klasických metod bobřího monitoringu, údaje o škodách v zemědělství byly získány z AOPK ČR. Ze získaných dat vyplývá, že existuje těsné spojení přirozeného způsobu života bobra evropského a zaznamenaných škod na zemědělských a lesních porostech, a že množství preventivních opatření, která jsou doporučována, nemusí dostatečně těmto škodám zabránit a je třeba je proto důsledně kombinovat.
Klasifikace vybraných zemědělských plodin v modelovém území Kutnohorska s využitím časové řady dat Sentinel-2 a PlanetScope
Kuthan, Tomáš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Klasifikace vybraných zemědělských plodin v modelovém území Kutnohorska s využitím časové řady dat Sentinel-2 a PlanetScope Abstrakt Práce je zaměřena na analýzu spektrálních charakteristik vybraných zemědělských plodin v průběhu zemědělské sezóny z časové řady družicových dat senzorů Sentinel-2 (A a B) a PlanetScope v modelovém území v okolí sídel Kolín a Kutná Hora. Vychází z předpokladu, že využití více termínů obrazových dat, která zachycují plodiny v různých fenologických fázích, umožňuje lepší identifikaci druhů plodin (Lu et al., 2004). Cílem práce bylo zpracovat charakteristiku sezónního průběhu spektrálních příznaků vybraných zemědělských plodin (cukrovka, ječmen jarní, ječmen ozimý, kukuřice, pšenice jarní, pšenice ozimá, řepka ozimá), která určí období roku vhodná pro odlišení jednotlivých plodin. Dalším cílem práce bylo provést klasifikaci těchto plodin v modelovém území z časové řady dat dvou výše zmíněných senzorů a porovnat přesnost pixelové a objektově orientované klasifikace pro multitemporální kompozit a přesnost pro snímek z období, kdy jsou od sebe jednotlivé plodiny dobře rozlišitelné. Trénovací a validační plochy a klasifikační maska byly vytvořeny s využitím databáze LPIS, kterou poskytl Státní zemědělský intervenční fond. Pro klasifikaci byla využita časová řada družicových dat obou...
Konflikt mezi podporou biopaliv a potravinovou bezpečností
Vyhnalová, Kateřina ; Jílková, Jiřina (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Podpora biopaliv se v posledních letech zvyšuje a vedla k nárůstu jejich produkce. Biopaliva se pěstují na půdě spolu se zemědělskými plodinami, a proto dochází ke zvyšování konkurence o půdu. Ceny potravin rostou a dochází ke zhoršování potravinové bezpečnosti. Hypotézou práce je, že jednotlivé země i mezinárodní organizace přijímají opatření, které směřují k zajištění potravinové bezpečnosti. Cílem práce je analyzovat intervence reagující na dopady podpory biopaliv ve vybraných zemích. Hypotéza práce se potvrdila. Státy přistupují k opatřením, které vedou k zajištění potravinové bezpečnosti. Rozvinuté země zvyšují finanční dary humanitárním institucím a podporují rozvoj biopaliv druhé generace, která není konkurenční s výrobou potravin. Rozvojové země přistupují například ke zvyšování exportních cel potravin, nebo k zákazům exportu potravin, snižování dovozních cel potravin a snižování daní uvalených na potraviny. Některé rozvojové země se rozhodly jít cestou potravinové soběstačnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.