Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 220 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pentecostalism among Czech and Slovak Roma: The religiosity of Roma and the practices of inclusion of the Roma in the brotherhood in salvation. Autonomy and Conversions among Roma in Márov
Ripka, Štěpán ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Hrustič, Tomáš (oponent) ; Ukah, Asonzeh (oponent)
Cílem mé práce je diskutovat možnosti užití konceptu autonomie při studiu konverzí Romů k charismatickému/letničnímu křesťanství. V tomto poli se v poslední době prosazovaly koncepty empowermentu (zplnomocňování) či sociální inkluze, ale chyběla kritická reflexe otázek způsobů vládnutí a útlaku. Vycházím z teze Patricka Williamse (1987; 1991; 1993a), podle kterého francouzští Romové, kteří konvertovali k letničnímu hnutí, dosáhli autonomie (nebo alespoň pocitu autonomie), jež jim dovolovala přehlížet roli strukturálních faktorů a jiných lidí v jejich vlastním jednání. Na případové studii etnografického výzkumu romské charismatického sboru v Západních Čechách rozvíjím koncept autonomie skrze konverzi. Hlavní teoretická inovace mé práce pochází z morální filosofie, především z Christmanovy teorie autonomie (utlačovaných) (2014). Christman definuje autonomii jako reflexivní potvrzování zvolené praktické identity, života, který "stojí za to žít". Příběh, který misionáři v Márově, místě mého terénního výzkumu, dávali do popředí, byl o Romech, kteří se z pasáků a prodejců drog stali křesťany. Empirická realita a narativy změny však na takto jednoduchý popis radikální změny skrze náboženství vrhají stín pochybnosti. Na základě podrobného rozboru konverze muže závislého na drogách tvrdím, že konvertité...
Postoje dětí z majoritní společnosti k romským dětem
Michnáčová, Anna ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Diplomová práce mapuje tvorbu a schopnost měnit postoje dětí z majoritní společnosti k romským dětem. V teoretickém rámci popisuje formování romské menšiny na území České republiky a dále její vývoj. Zaměřuje se na formy adaptace menšinových společností v majoritní společnosti a zabývá se také faktory, které ovlivňují soužití těchto dvou skupin. První část je také věnována sociální práci s menšinami a organizacím, které spolupracují s Romy. Empirická část popisuje postoje dětí z majoritní společnosti předem definovaného věku ve vybrané lokalitě. Mapuje také to, co jejich postoje nejvíce ovlivňuje a na základě čeho jsou schopni je měnit. Dotazníkovým šetřením byly také získány informace o tom, jaké rozdíly tyto děti vidí mezi dětmi ze své, majoritní společnosti a mezi dětmi romskými.
Tábor Hodonín u Kunštátu v proměnách doby: od kárného pracovního tábora po místo kolektivní paměti
Brychta, Lukáš ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami tábora v Hodoníně u Kunštátu během jeho existence od konce 30. let 20. století do současnosti. Práce průřezově mapuje proměny využití tábora v souvislosti se změnami politických režimů ve sledovaném období. Zkoumání tedy bude podrobena nejen represivní úloha zařízení, ale také jeho poválečná funkce rekreační a v neposlední řadě bude analyzováno také současné edukační poslání objektu. Práce bude zpracována v chronologickém sledu s využitím metody komparace jednotlivých etap využití tábora. V určitých aspektech bude problematika využití tábora nahlížena vedle různých časových rovin také pohledem rozličných aktérů. Práce bude obsahově rozdělena na tři části, a to na využití tábora jako nástroje trestní politiky státu, na rekreační funkci a na tzv. druhý život tábora, tedy na období směřující od rekreační po edukační funkci tábora. V této části práce budou také analyzována mediální a politická sdělení jako nezbytný doklad ilustrující složitou cestu proměny hodonínského objektu od trestního tábora po centrum kolektivní paměti.
"Cikáni, metla venkova!" Tvorba a uplatňování proticikánských opatření v meziválečném Československu, za druhé republiky a v počáteční fázi Protektorátu Čechy a Morava (1918-1941)
Baloun, Pavel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Dne 22. prosince 1926 proběhla v Užhorodu na Podkarpatské Rusi slavnostní ceremonie při příležitosti otevření budovy "cikánské školy". Čeští úředníci, kteří při této události promluvili, upozornili přítomné na pedagogický význam vybudované instituce a označili ji za ojedinělý a výjimečný "pokus". Vytvoření speciální školy pro děti těch obyvatel, kteří byli označováni jako "cikáni", na území, jež bylo k Československu dodatečně připojeno po první světové válce a které v dobových představách ztělesňovalo specifické, "zaostalé" území, upevňovalo legitimitu první republiky jako demokratického, pokrokového, moderního, liberálního státu náležícího k vyspělému a civilizovanému Západu. O více než půl roku později, dne 14. července 1927, poslanci československého Národního shromáždění schválili zákon č. 117/1927 Sb. z. a n. o potulných cikánech. Vznik této legislativní normy souvisel s obrovským zájmem dobového tisku a veřejnosti o "cikány", který podnítilo obvinění přibližně dvaceti "cikánů" z východoslovenské obce Moldava nad Bodvou z velkého množství krádeží, loupeží a vražd. Oproti situaci těsně po skončení první světové války, kdy centrální československé úřady nevyhověly požadavkům lokálních státních úřadů na úpravu "cikánské otázky", i v kontrastu k většině evropských států, v roce 1927 středo pravá...
Čistota a nebezpečí: pohled na dodržování rituální čistoty v současné romské domácnosti
Kadeřávková, Iva ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce Čistota a nebezpečí: pohled na dodržování rituální čistoty v současné romské domácnosti pojednává o vymezování hranic skupin a identit Romů. Toto vymezování probíhá skrze naraci samotných Romů a sledování praxe v romských domácnostech. Hlavním motivem, podle kterého Romové určují své skupinové hranice je koncept čistoty a nečistoty. Ten se objevuje jak v jejich narativech, tak v jejich rituální praxi. Práce popisuje konkrétní vymezování se skupiny romských žen proti mnoha různým skupinám Romů i proti majoritní společnosti. Pomocí toho můžeme sledovat jejich hodnoty, to jaký význam má v jejich životě koncept čistoty a zároveň odkud jejich představa čistoty pochází a jak s ní pracují v každodenním životě. Dále je zde popsáno prostředí, zvyky a oblečení, které ženy a jejich děti nosí, jejich záliby a způsob jejich každodenního života. Dalším významným tématem objevujícím se v práci je vymezení rolí mužů a žen v jejich skupině, rozdělení povinností mezi pohlavími, popřípadě prostoru, který každodenně tato pohlaví obývají. V závěru práce odpovídá na otázku, jakou roli hraje koncept čistoty v životě konkrétních sledovaných rodin a jak je tento koncept využíván při sociální strukturaci uvnitř i vně skupiny. Nakonec práce popisuje, jakou tradicionalitu si Romové ponechali do dnešních dní.
Romská etnicita v Albánii
Vysloužilová, Alena ; Jakoubek, Marek (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Předmětem této bakalářské práce jsou romské skupiny v současné Albánii se zaměřením na problematiku jejich etnické identity. Práce se soustředí především na skladbu, resp. jednotlivé složky příslušné kolektivní identity. V obecné rovině je tedy zkoumán zejména vztah Romů, coby minority vůči albánské většině a způsobů, jakými je romská identita vytvářena a udržována právě jako identita kontrastní vůči identitě majoritní. Současně je však zkoumán i vztah jednotlivých romských (sub)skupin vůči sobě navzájem, s otevřenou možností závěru, že vztahy mezi jednotlivými (sub)skupinami jsou pro konstrukci odpovídající identity důležitější, než obecný vztah všech Romů vůči Albáncům. Vedle toho je v daném kontextu studována rovněž otázka užívání romštiny, resp. albánštiny, stejně jako tematika náboženské příslušnosti, případně otázka identity založené na příslušnosti k některé z vykonávaných profesí. Klí ová slova Romové, Egjiptanet, Ashkali, etnicita, Albánie, komunita
Práce učitele primární škole ve vyloučené lokalitě
Solovovová, Petra ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Práce učitele ve vyloučených lokalitách s romskými žáky je náročná, vyžaduje vysokou míru odolnosti, přizpůsobivosti, vytrvalosti a nezdolnosti. Děti vyrůstající v prostředí sociálního vyloučení mají osvojené hodnoty, návyky a vzorce chování, které jim znesnadňují integraci do školního prostředí. Učitel z vyloučené lokality by měl chování a jednání romských žáků rozumět a pomoci těmto žákům k úspěšnému zvládnutí vzdělávacího procesu. Cílem mé práce je zjistit specifika práce učitele ve vyloučené lokalitě, Kvalitativně orientované výzkumné šetření je cíleno na problémy, se kterými se učitelé z vyloučených lokalit při edukci romských žáků potýkají, dále na jejich názory na vzdělávání romských žáků a na zjištění jejich motivace ke vzdělávání těchto žáků ve vyloučené lokalitě. Data jsou získávána s využitím polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy z vyloučených lokalit. Závěrem práce je diskuze výsledků výzkumu, kde jsou porovnávány informace z odborné literatury, mými osobními zkušenostmi a výpovědí respondentů. Klíčová slova Sociálně vyloučená lokalita, Romové, romský žák, rodič, učitel, vzdělávání

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 220 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.