Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Monitorování obytného prostředí v domě
Dlugoš, Daniel ; Ježek, Michal (oponent) ; Staněk, Kamil (vedoucí práce)
V naší práci se snažíme o vytvoření malého, nabíjecího a přenosného zařízení snímající teplotu, vlhkost, barometrický tlak, prachové částice, koncentraci oxidu uhličitého a VOC. Monitor kvality ovzduší dokáže s určitou spolehlivostí měřit fyzikální veličiny, se kterými se setkáváme v každém vnitřním prostředí, vyhodnotit je a zobrazit uživateli. Senzory, modul datového úložiště a OLED displej jsou rozmístěny na PCB desce vyrobené na míru.
Monitorování obytného prostředí v domě
Dlugoš, Daniel ; Ježek, Michal (oponent) ; Staněk, Kamil (vedoucí práce)
V naší práci se snažíme o vytvoření malého, nabíjecího a přenosného zařízení snímající teplotu, vlhkost, barometrický tlak, prachové částice, koncentraci oxidu uhličitého a VOC. Monitor kvality ovzduší dokáže s určitou spolehlivostí měřit fyzikální veličiny, se kterými se setkáváme v každém vnitřním prostředí, vyhodnotit je a zobrazit uživateli. Senzory, modul datového úložiště a OLED displej jsou rozmístěny na PCB desce vyrobené na míru.
Total and Bioaccessible Fraction of Elements in Urban Aerosol
Mikuška, Pavel ; Cigánková, Hana ; Hegrová, J.
Atmospheric aerosols have significant impact on health and environment. Elements constitute an important particulate component which have received the attention to understand their environmental and health impacts. Elements enter the human body through inhalation of aerosols causing several health issue (asthma, cardiovascular and respiratory diseases, lung cancer).\nThe potential health effects of elements in PM depend on their toxicity, concentration, and bioaccessibility. It is assumed that the bioaccessible fraction of elements is more relevant for evaluating human health risks than the total concentration of elements. The aim of this study was to determine the total and bioaccessible concentration of elements in urban PM1 and PM2.5 aerosol during four seasons.
Stanovení koncentračního pole PM2.5 v ovzduší obce Zadní Třebaň během topné sezóny
Wallenfelsová, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Bakalářská práce hodnotí vliv lokálních topenišť na koncentrace PM2,5 v malé obci Zadní Třebaň ve Středočeském kraji v období 21. 12. 2021 až 3. 2. 2022. Dále zkoumá vliv teploty a rychlosti větru na naměřené koncentrace. Měření koncentrací PM2,5 bylo provedeno stacionárním a mobilním měření. Stacionární měření s integrační dobou měření 1 min bylo uskutečněno 7 nefelometry DustTrak (model 8520), které byly uspořádány v síti pokrývající různé typy osídlení (střed obce, okraj obce) i geografické polohy (svah, údolí). Mobilní měření bylo uskutečněno během 7 procházek, při kterých byly měřeny vteřinové koncentrace PM2,5 a PNC. Pro účely mobilního měření byly využity přístroje DustTrak DRX pro zaznamenání koncentrací PM2,5 (integrační doba 1 s) a P-Trak (integrační doba 1 s) pro zaznamenání koncentrace počtu submikronových částic (PNC). Záměrem mobilního měření bylo doplnit poznatky získané při stacionárním měření a stanovit možné hot-spots PM2,5 v obci. Nejvyšší průměrné 24h koncentrace PM2,5 byly zaznamenány v období před Vánoci (22. a 23. 12.2021). Dne 22. 12. průměrné 24h koncentrace přesáhly limit USA EPA (35 µg · m−3 ) na všech stanicích kromě Stanic 4 a 7, dne 23. 12. přesáhly limit všechny stanice kromě Stanice 7. V tyto dny dosahovala průměrná teplota až - 6řC. Příspěvky lokálních topenišť na...
Stanovení koncentračního pole PM2.5 v ovzduší obce Družec během topné sezóny
Šmok, Dominik ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Kozáková, Jana (oponent)
Lokální topeniště na pevná paliva v malých obcích mají během topné sezóny v zimě velký potenciál zhoršovat kvalitu ovzduší, především emisí PM2.5, do takové míry, že jsou překračovány limity WHO a US-EPA pro PM2.5. V obci Družec, okres Kladno, byla během 14denní měřící kampaně, s využitím stacionární sítě 6 monitorů měřící minutové koncentrace PM2.5, zjištěna výrazná časová variabilita a prostorová heterogenita koncentračního pole PM2.5. 24hod. limit pro PM2.5 (US-EPA, 35 μg∙m-3) byl v průměru za celou dobu měření překročen na zahradě základní školy. Na ostatních stanovištích byl 24hod. limit pro PM2.5 překračován ojediněle a současně na všech stanovištích pouze v jeden den, kdy byly koncentrace PM2.5 nadlimitní na celém území ČR. Z analýzy časového průběhu minutových hodnot PM2.5 vyplývá, že lokální topeniště v průměru zvyšovaly koncentrace PM2.5 o 61-72% (16-25 g∙m-3) na exponovaných a o 40-49% (6-10 g∙m-3) na pozaďových stanovištích, přičemž hodnoty PM2.5 exponenciálně klesaly s vzrůstající rychlostí větru až do 2 m∙s- 1 , kdy se ustálily na 8-16 g∙m-3. Mobilní měření vteřinových koncentrací PM2.5 a počtu submikronových aerosolových částic - PNC během sedmi identických procházek v jednom dni, potvrdilo výraznou heterogenitu koncentrací aerosolových částic i v mikroměřítku. Byly identifikovány...
Prostorová variabilita PM2.5 v zimním ovzduší malého sídla
Štědrá, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Bendl, Jan (oponent)
Práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM2.5 v průběhu dvou zimních měsíců v malé obci Lbín na Teplicku na přelomu roku 2017/2018. Koncentrace PM2.5 byly sledovány prostřednictvím vytvořené monitorovací sítě s použitím celkem osmi laserových nefelometrů DustTrak (model 8520). Šest přístrojů bylo umístěno přímo v obci v údolí, jeden na kopci nad údolím a poslední přibližně v polovině kopce. Pomocí síťového měření jsme se snažili dokázat, že hlavním zdrojem znečištění v obci je vytápění domácností. Společně s koncentracemi PM2.5 byly sledovány základní meteorologické parametry - rychlost a směr větru, teplota a vlhkost vzduchu. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi měřícími stanovišti, který poukazuje na nerovnoměrné rozmístění zdrojů znečištění. Koncentrace částic dosahují obvykle maximálních hodnot v dopoledních a ve večerních hodinách. Nejvyšší maximální hodnoty byly v prosinci 2607 μg·m-3 a v lednu 4347 μg·m-3 . Nejnižší maximální hodnoty byly 223 μg·m-3 a 177 μg·m-3 u přístrojů nacházejících se nad obcí. Významným faktorem, který přispívá k aktuální situaci, je rychlost větru. Od rychlosti větru 1,29 m·s-1 a vyšší se průměrné koncentrace PM2.5 pohybovaly převážně pod 15 μg·m-3 . To se projevilo při srovnání dvou měřících období - prosince s lednem. Obecně byl prosinec větrnější...
Koncentrace PM na lezeckých stěnách: případová studie ze dvou lezeckých stěn v Praze.
Bartošová, Nikola ; Bendl, Jan (vedoucí práce) ; Makeš, Otakar (oponent)
Práce se zabývá problematikou zvýšených hmotnostních koncentrací částic PM10, PM2.5 a PM1 ve dvou konkrétních Pražských lezeckých centrech. Zdrojem těchto částic je používání práškového magnesia, které lezci používají k vysoušení pokožky rukou. Zkoumá se předpokládaná závislost koncentrací prachových částic na aktuálním počtu návštěvníků lezecké haly. Prachové částice mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví. Částice měřené v rámci této práce mají schopnost po vdechnutí pronikat až do dýchacích cest. Velikostně segregovaný aerosol byl měřen pomocí DustTraku DRX. Jedná se o laserový nefelometr. V jednom z center byla použita i gravimetrická analýza. K tomuto měření byl použit Harvard impaktor, který měří koncentraci PM10. Všechna měření proběhla v období 20.4.2016 -5.2.2017. V lezeckém centru Mammut se průměrné hodnoty PM10 pohybovaly mezi 0,125 - 0,167 mg.m-3 a v někdy vzrůstaly až čtyřnásobně. V lezeckém centru SmíchOFF byla naměřena maxima PM10 kolem hodnoty 1,7 mg.m-3 a průměrné hodnoty se pohybovaly mezi 0,368 - 0,901 mg.m-3 . V obou lezeckých centrech převyšovaly průměrné denní hodnoty imisní limity pro PM10 a PM2.5. Ze zdravotního hlediska by bylo vhodné předcházet vzniku takto vysokých koncentrací, nebo jejich koncentrace v lezeckých halách alespoň snižovat vhodným odvětráním či...
Vliv emisí prachových částic a pachových látek z intenzivního výkrmu drůbeže na životní prostředí v okolí chovu.
COUFAL, Marek
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením vlivu pachových látek a částic z intenzivního chovu drůbeže na životní prostředí. Měření bylo provedeno na rodinné farmě U lesa na jaře a na podzim v roce 2017. Výkrm brojlerů zde probíhá ve čtyřech výkrmových halách s celkovou kapacitou 103 000 ks. Drůbež je na farmě vykrmovaná 238 dní během kalendářního roku po 7 turnusech. Odběr vzorků byl proveden z jedné z těchto hal. Naměřená hodnoty u pachových látek se pohybovala od 59 /m3 až po 215 /m3. Rozsah výrobní měrné emise se byl mezi 0,013828 až 0,298366 (//s). Vyhodnocení pachových látek bylo provedeno metodou dynamické olfaktometrie dle normy ČSN EN 13 725.Prachové částice frakce PM10 byli naměřeny v rozmezí 0,061 mg/m3 po 0,0765 mg/3. Částice frakce PM2,5 vykazovaly hodnoty 0,042 mg/m3 po 0,1535 mg/m3. Pomocí metodiky pro měření prachových částic byla zjištěna výrobní měrná emise částic PM10 mezi 0,0000179 až 0,0001094 (mg/ks/s) a PM2,5 0,0000642 až 0,0001672 (mg/ks/s). Tato data byla porovnána s příslušnými imisními limity dle přílohy č. 1 k zákonu o ovzduší č.201/2012 Sb., imisním pozadím v lokalitě a byla pro ně vypracována rozptylová studie.
On Usage of Size Segregated Particle Number Concentration to Guess The Origin of PM2.5 at the Rural Background Site Košetice.
Schwarz, Jaroslav ; Cusack, Michael ; Karban, Jindřich ; Chalupníčková, E. ; Havránek, Vladimír ; Smolík, Jiří ; Ždímal, Vladimír
Rural background studies serve mainly to assess the long-range transport influence and long-term trends. However, it is difficult to find a place with no influence of local sources. This is also the case of Košetice observatory having three small settlements within two km from the observatory. Therefore we attempted to analyze if the influence of these or other nearby sources can be seen in our data on PM2.5 chemical composition. Besides other possibilities like specific ratios of various gaseous compounds we concentrated on using size resolved number concentration data because of their dynamics that leads in general into particle growth until they reach accumulation mode. Several similar studies (e.g. Cusack et al. 2013) were performed during recent years.
Plný tet: SKMBT_22316102413000 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF
Kvantitativní odhad úniku polétavého prachu z Dolu Bílina do okolí (etapa 2)
Sokol, Zbyněk ; Svoboda, Jaroslav
Cílem této studie je výpočet průměrných ročních relativních depozic polétavého prachu na území Dolu Bílina během roku 2012. Relativní depozice jsou vyjádřeny v procentech celkové hmoty prachu, který byl vytvořen v důsledku těžební činnosti. Tyto výpočty byly provedeny pro dvě velikosti prachových částic (PM10, PM2.5) a pro různé typy zdrojů (rypadla, zakladače apod.). Výpočet průměrných ročních relativních depozic byl založen na statistickém zpracování vypočtených depozic pro konkrétní proudové scénáře. Pomocí spočtených proudových scénářů a měření na referenční meteorologické stanici byla vždy nejprve vygenerována virtuální časová řada pro tu veličinu, která byla statisticky zpracovávána. Virtuální časová řada byla zpracována standardními statistickými metodami.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.