Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pokročilé materiály pro organickou bioelektroniku
Sedlák, Jiří ; Salyk, Ota (oponent) ; Weiter, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním materiálu PEDOT:DBSA pro možné využití v organické bioelektronice. Nejprve byl standardizován postup pro přípravu vrstev látky PEDOT:DBSA o požadované tloušťce a byla sledována závislost tloušťky na vodivost materiálu. Následně byl testován vliv teplotní stabilizace a látek EG, DMSO a H2SO4 na vodivost připravených vrstev. Pro zvýšení vodivosti byly testovány dva principy. Prvním byl princip přídavku látek jako dopantů do kapalných roztoků polymeru. Druhým způsobem přípravy vzorků byla metoda sekundárního ošetření již připravených vrstev čistého PEDOT:DBSA. Všechny připravené polymerní vrstvy byly charakterizovány pomocí čtyřbodové analýzy a profilometrie.
Nové organické polovodiče pro bioelektroniku
Malečková, Romana ; Salyk, Ota (oponent) ; Vala, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá charakterizací nového organického polovodivého polymeru PEDOT:DBSA pro použití v bioelektronických zařízeních. Dále se zabývá možnostmi úpravy jeho povrchu s cílem zvýšení jeho biokompatibility a stability ve vodném prostředí. Za tímto účelem byly tenké vrstvy organického polymeru síťovány dvěma síťovacími činidly – GOPS a DVS. Pomocí delaminačního testu byla studována schopnost těchto činidel zamezit vyplavování některých frakcí tenkých vrstev polymeru ve vodném prostředí a schopnost propojit molekuly polymeru mezi sebou, stejně tak jako se skleněným substrátem. Následně byl studován vliv těchto činidel na vlastnosti tenkých vrstev esenciálních pro správné fungování bioelektroniky, která by tyto vrstvy využívala, a to měřením kontaktního úhlu a pomocí čtyřbodové sondy. Síťovaný i originální materiál byl použit jako aktivní vrstva v OECT, které byly charakterizovány měřením transkonduktance a objemové kapacitance. Ukázalo se, že PEDOT:DBSA je vhodný materiál pro použití v bioelektronice, ale jeho tenké vrstvy je třeba ve vodném prostředí stabilizovat. Činidlo DVS se pro tento účel jeví jako nevhodné, především kvůli nedostatečné stabilizaci povrchu filmu studovaného materiálu a také kvůli zvýšení hydrofility povrchu materiálu, tedy i zvýšení jeho tendence interagovat s vodou, v důsledku čehož dochází snadněji k degradaci těchto tenkých vrstev. Oproti tomu činidlo GOPS i přes jisté snížení vodivosti filmu dokázalo vrstvu polymeru dlouhodobě stabilizovat, a jeví se tak jako vhodný způsob stabilizace polymeru PEDOT:DBSA.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.