Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza deforestace krajiny s využitím satelitních snímků
Javorka, Martin ; Španěl, Michal (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Dnes je dolezite chranit lesne zdroje a sledovat odlesnovanie je nevyhnutne. Dialkove sni- manie Zeme ma v tomto monitorovacom usili dolezitu ulohu. Tato praca sa zaobera styrmi roznymi technikami zistovania odlesnovania zo satelitnych snimok - pomocou optickych aj radarovych dat. Su opisane specifika dat pri dialkovom snimani Zeme a geopriestorove analyzy. Analyticke techniky sa pouzivaju na zistovanie odlesnovania v studijnej oblasti Chocske vrchy. Segmentacia obrazu pomocou modelu neuronovej siete Unet sa pouziva na klasifikaciu vsetkych odlesnenych uzemi.
Archiv družicových dat CENIA
Kvapil, Jiří
Laboratoř dálkového průzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí v rámci své výzkumné činnosti vyvinula a pro širokou veřejnost zpřístupnila informační systém Archiv družicových dat. Aplikace je dostupná na webu Laboratoře dálkového průzkumu na https://dpz.cenia.cz/archiv. Data jsou využitelná pro nejrůznější aplikace v zemědělství, lesnictví, monitoringu životního prostředí, sledování vývoje území apod.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Hodnocení stavu porostů obilnin s využitím spektrálních měření
Burgetová, Markéta
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení porostů obilnin s využitím spektrálních měření. V literární rešerši jsou popsány základy tvorby výnosu a hodnocení porostu obil-nin. Dále je popsáno měření porostu pomocí spektrálních přístrojů pro podporu rozhodo-vání v pěstebních technologiích. V praktické části je zpracováno statistické zhodnocení polních experimentů, provedených v letech 2017 a 2018, které byly zaměřeny na mapo-vání heterogenity porostu pšenice ozimé. Na jednotlivých polích byly odebrány vzorky rostlin z několika bodů. Rostliny byly následně v laboratoři podrobeny analýze pro zjiště-ní obsahu dusíku a množství nadzemní biomasy. Na odběrných místech byl porost změřen spektrálními přístroji ve viditelné a blízce infračervené části elektromagnetického spektra. Zpracování dat bylo provedeno pomocí popisné statistiky, korelační a regresní analýzy. Výsledky poukázaly na vysokou prostorovou variabilitu sledovaných pozemků. Korelační a regresní analýzou byl hodnocen vztah mezi spektrálním měřením porostu a jeho labora-torním hodnocením. Na závěr bylo spektrální měření porostu doporučeno jako doplněk k tradičním metodám agrobiologické kontroly obilnin.
Uplatnění vybraných forem zinku při mimokořenové výživě kukuřice
Pajl, Jaroslav
Tato diplomová práce se zabývá vlivem mimokořenové aplikace vybraných forem zinku na výnos a kvalitu zrna kukuřice (Zea mays L.). Problematika byla řešena formou maloparcelkového vegetačního pokusu na pozemku ŠZP v Žabčicích. Zinek byl mimokořenově aplikován ve fázi 6–8 listu ve třech formách ZnO, ZnSO4 a Zn-EDTA v dávkách 100, 250 a 500 g.ha-1 u každé z nich. Jako kontrola sloužila varianta bez aplikace zinku. V průběhu vegetace (14 dní po aplikaci hnojiva (20. 6. 2018)) a po sklizni byl proveden anorganický rozbor rostlin (obsah Zn), dále se v průběhu vegetace stanovil NDVI a NDRE index. Po sklizni byl stanoven výnos, obsah škrobu a hmotnost tisíce semen. Hnojení zinkem se prokazatelně (p≤0,05) projevilo na obsahu zinku v průběhu vegetace, avšak na NDVI a NDRE nemělo vliv. Výnos zrna byl pozitivně ovlivněn, přestože nebyl dokázán prokazatelný vliv zinku. HTS a obsah škrobu v zrnu nebyly prokazatelně ovlivněny, ani se výrazně nelišily od kontroly. Obsah zinku v zrnu nebyl signifikantně ovlivněn, nicméně hnojení zinkem působilo kladně.
Zavádění technologií precizního zemědělství na rodinné farmě
Konečný, Petr
Bakalářská práce se zabývá základním teoretickým popisem všech jednotlivých složek, které jsou součástí precizního zemědělství. Tyto informace byly čerpány z prostředí odborníků a odborné tuzemské i zahraniční literatury. Tyto poznatky byly teoreticky aplikovány na prostředí malé rodinné farmy o rozloze 195 ha v oblasti Hané. Po konzultaci s majitelem byl vybrán nejlepší vhodný postup, jak tuto technologii zavádět. Součástí práce je popis práce při vytváření podkladových map určených k aplikaci dusíkatých hnojiv.
Využití dálkového průzkumu pro odhad výnosů zemědělských plodin
Rosendorfská, Eva
Znalost výnosů plodin, s dostatkem času ještě před sklizní, je zásadní pro řízení zemědělských podniků nebo pro národní zemědělskou politiku. Spektrální charakteristiky, poskytované dálkovým průzkumem, které mají prostorové i časové rozlišení, umožňují odhad výnosů ze zemědělských polí. Cílem práce bylo otestovat možnosti vzniku predikce výnosu sklizně. Studie byla zaměřena na tři hlavní plodiny v České republice: ječmen jarní, pšenice ozimá a řepka olejná. Na odhad výnosu plodin byly shromážděny údaje ze 14 okresů, které představují oblasti s více intenzivním zemědělstvím a zahrnují i různé klimatické, topografické a půdní podmínky. Jako hlavní zdroj dat pro tuto práci byla série snímků pocházejících z MODIS ze satelitu Terra za období 2001–2014. Byly analyzovány dva vegetační indexy, NDVI a EVI z 16denních kompozitu s prostorovým rozlišením 250 m. Ve většině případů se ukázalo, že EVI dosahuje vyšší korelace s výnosy plodin, což může být vysvětleno negativním efektem nasycení u NDVI.
Vegetace ve městě - hodnocení časových změn vlivu vegetačního krytu na místní klima pomocí metod dálkového průzkumu Země
PAVLÍČKOVÁ, Lenka
Městský tepelný ostrov (UHI) je fenomén znatelně vyšších teplot ve městě v porovnání s okolím. Práce se zaměřuje na možný vliv expanze města na teplotu povrchu města, tedy na vliv na intenzitu městského tepelného ostrova. Pro studii je zvoleno město Cáceres ve stejnojmenné provincii Španělska. Vstupní hodnoty modelu jsou získány pomocí multispektrálních snímků Landsat. Analýza družicových snímků ukázala, že funkční vegetační pokryv a vodní plochy významně snižují teplotu povrchu, a mohou tak mít vliv na zmírnění efektu UHI. Studie však neprokázala vliv expanze města na intenzitu městského tepelného ostrova. Možným vysvětlením je, že si město s postupnou zástavbou v průběhu let udržuje konstantní poměr oblastí s nepropustnými materiály k oblastem s vegetací.
Vliv různých typů krajinného pokryvu na fyzikální parametry povrchu krajiny
KUNTZMAN, Jan
Cílem práce bylo zhodnocení energetických toků na plochách s různými půdními pokryvy. Pro potřeby práce bylo vybráno území v povodí Paseckého a Váčkového potoka v Novohradských horách. Na relativně malé ploše se zde nachází pět různých typů půdního pokryvu (orná půda, les, trvalý travní porost, mokřad a zástavba), u kterých byly hodnoceny funkční parametry (množství vegetace, vlhkost povrchu, radiační teplota povrchu) a prvky tepelné bilance (tok tepla do půdy, latentní teplo výparné a tok pocitového tepla). K hodnocení byly použity multispektrální satelitní snímky a pozemně měřená meteorologická data. Z výsledků práce vyplývá, že vegetace má příznivý vliv na mikroklimatické podmínky. Obzvláště trvalé vegetační kryty typu trvalých travních porostů, lesa či mokřadů vykazovaly výrazně větší vyrovnanost a stabilitu sledovaných parametrů než plochy zástavby, které měly v důsledku snížené schopnosti ochlazování díky výparu vody vyšší hodnoty teploty povrchu a toku pocitového tepla. Vegetace na rozdíl od zpevněných ploch a ploch zbavených vegetace vodu zadržuje a dále ji využívá pro evapotranspiraci. Tím ukládá energii ze Slunce do vodní páry, která v noci, kondenzujíc na podchlazených předmětech jim tuto energii opět předává. Voda tak v rámci malého vodního cyklu putuje krajinou a stabilizuje mikroklima v ní.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.