Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích měst
Dudová, Zuzana ; Opletalová, Lenka (vedoucí práce) ; Poláková, Markéta (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Z. Dudová Využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích měst Abstrakt Práce se zaměřuje na analýzu míry využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích vybraných měst (Český Krumlov, Velké Meziříčí a Blatná) pro rozvoj těchto lokalit. Teoretická část práce se věnuje rešerši existujících přístupů k řešení problematiky, definici klíčových pojmů a základního rámce konceptu veřejných kulturních služeb v kontextu specifické situace strategického řízení a plánování kultury samosprávnými celky v ČR. Identifikována byla široká škála možných neekonomických přínosů veřejných kulturních služeb od individuálních přínosů po sociální dopady pro širší komunitu. Analytická část je zaměřena na postavení a význam kultury, kulturních služeb a jejich možných přínosů v klíčových koncepčních a strategických dokumentech vybraných měst. Pro širší pochopení kontextu situace strategického plánování kultury vybraných českých měst jsou analyzovány i koncepční a strategické materiály souvisejících rovin krajské a národní kulturní politiky, ale i vybraných nejvýznamnějších českých kulturních příspěvkových organizací (Národní muzeum, Technické muzeum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze). Analyzovány jsou také přínosy veřejných kulturních služeb dle samotných obyvatel (mládež i dospělí),...
Letní parkety a jejich vliv na každodenní život ve vesnici Lesná
Hájková, Anna ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato práce se zabývá letními parkety a členstvím ve sboru dobrovolných hasičů a jejich vlivem na život ve vesnici Lesná. Slovo parket má dle kontextu několik významů. Za prvé je to označení pro letní taneční zábavy či koncerty, za druhé jde o označení místa, kde se ve vesnici tyto akce konají. Práce vychází z literatury zabývající se vlivem lokální kultury a spolkové činnosti na komunitu ve vesnici, na jejímž základě autorka identifikuje několik potenciálních funkcí, které by parkety a členství v SDH mohly v rámci struktury plnit. K definici funkcí je využita revidovaná Mertonova verze funkcionální analýzy. Jde o integrativní a socializační funkci, funkce spojené s dobrovolnou prací a výchovnou funkci, funkci parketů jako prostředí zvýšené sociální kontroly, funkci oživení vesnice a stabilizační funkci, dále funkci vzniku, přenosu a zachování tradice a akumulativní funkci, zábavní a kompenzační funkci, funkci, respektive dysfunkci konfliktů, získávání postavení a politické moci ve vesnici a funkce ekonomické. V rámci výzkumné části, která vychází z kvalitativního výzkumu založeného na polostrukturovaných rozhovorech, zúčastněném pozorování a studiu kroniky, jsou tyto teoreticky popsané funkce podrobeny analýze, která vliv parketu a členství v SDH na život komunity v daných sférách potvrzuje,...
Sociokulturní adaptace lokálních společenství
Hubáček, Ondřej ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Opletalová, Lenka (oponent)
PhDr. Ondřej Hubáček: Sociokulturní adaptace lokálních společenství. Disertační práce 2012. Abstrakt Tématem práce je sociokulturní adaptace lokálních společenství na vnější (exogenní) změny vnitřními (endogenními) změnami prvků lokálního sociokulturního systému. Práce navazuje na výzkumy lokální kultury prováděné dlouhodobě katedrou teorie kultury (kulturologie) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Soustřeďuje se na problematiku sociokulturní potenciálu měst, který sleduje ze dvou hledisek. Z hlediska specifik daných měst, především rozdílů mezi jednotlivými složkami a formami sociokulturního potenciálu, a z hlediska jeho reprodukce, tedy průběhu změn jednotlivých složek a forem. Metodologicky je práce založená na sekundární analýze dat z uvedených výzkumů a reinterpretaci poznatků a závěrů v minulosti provedených analýz. Práce má tři cíle. Za prvé, doplnit spektrum pohledů na problematiku změn odehrávajících se v důsledku makrospolečenských transformačních procesů na úrovni lokálních společenství a lokálních kultur o pohled kulturologický. Za druhé, přispět k teoretické konceptualizaci a operacionalizaci sociokulturních jevů souvisejících s problematikou kulturní adaptace lokálních společností v rámci jejich zkoumání v aplikované kulturologii. Za třetí, pod tímto zorným úhlem reanalyzovat a...
Vůdčí osobnosti a lokální kultura v regionech ČR
Sternová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra teorie kultury (kulturologie) Obecná teorie a dějiny umění a kultury Marie Sternová Vůdčí osobnosti a lokální kultura v regionech ČR Leading Figures and Local Culture in Czech Regions Teze Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Czumalo, CSc. 2011 PŘEDMĚT PRÁCE Tato disertační práce se zabývá problematikou funkčního propojení lokální kultury a v ní se vyskytujících vůdčích osobností, zástupců elit, kteří mají na udržování a rozvíjení lokální kultury klíčový vliv. Pokusíme se mimo jiné dokázat, že vůdčí osobnost jakožto kulturní elita není jen vědecký a ideologický konstrukt, který se při snaze vyhledat konkrétního představitele této elity rozpadá (Zich, 2003, s.60). Pro účel této práce jsme zvolili dva modelové regiony, které by měly díky své geografické i kulturněhistorické svébytnosti značně přispět k objasnění úlohy vůdčích osobností v lokální kultuře: Chodsko je bezesporu jedním z nejosobitějších regionů České republiky, který si přese všechny dějinné a politické zvraty zachoval svou jedinečnost. Chodský spisovatel a sběratel folklóru Jindřich Šimon Baar (1869-1925) pak beze zbytku představuje typického zástupce místní elity - duchovního vůdce regionu. Stejně tak Šumava je regionem, přes který se historické i nacionální bouře přehnaly, aniž by na jeho svérázu...
Projevy lokální kultury města Vracov
Grbáčová, Adéla ; Malcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skopová, Věra (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený obraz o projevech lokální kultury města Vracova na jižní Moravě. První část práce je zaměřena na geografické, demografické, historické a etnografické podmínky, jimiž je formována místní kulturní identita. Druhá část práce popisuje hmotné a nehmotné prvky lokální kultury, kulturní události, v rámci jejichž konání město s těmito prvky pracuje a významné osobnosti města, které se podílely na zviditelnění této lokality. Následuje shrnutí kulturních institucí a spolků, jež v obci působí a podstatně se podílí na kulturním vyžití města, a dále stručné informace o rozpočtu města a financování kulturních aktivit. Práce je uzavřena analýzou dotazníkového šetření, které zkoumá spokojenost obyvatel Vracova s kulturní nabídkou města a zjišťuje, zda se obyvatelé ztotožňují s Vracovem jako folklórním městem. V poslední části jsou uvedené návrhy a doporučení vytvořená na základě výsledků dotazníku. Pro podání komplexního obrazu města Vracova práce obsahuje přílohy v podobě fotografií nejdůležitějších kulturních prvků.
Minipivovary jako kulturně ekonomický fenomén
Hlaváček, Václav ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o minipivovarech, jejich vzniku a fungování v České republice a to z pohledu ekonomického i kulturního. V teoretické části jsou představeny historické souvislosti pivovarnictví, posléze i ekonomické aspekty a specifika minipivovarů. Praktická část je konkrétně zaměřená na minipivovary v podbrdském regionu, které jsou postupně charakterizovány a dále rozebrány s ohledem na kulturní význam v rámci lokality. Práce ukazuje, že minipivovary mají z hlediska obcí potenciál především v oblasti cestovního ruchu. Pro místní obyvatele znamená minipivovar příležitost k rozvoji lokální identity a uvědomění si jedinečnosti místa a regionu.
Role a využití kulturních domů v prostředí venkovských a malých městských sídel
Švamberk, Viktor ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je pro Českou republiku specifický fenomén kulturních domů. Ty byly budovány především od šedesátých do osmdesátých let 20. století, a to i v řadě malých venkovských sídel. Smysluplné a ekonomicky udržitelné provozování těchto objektů přitom představuje v současné době pro jejich vlastníky či nájemce nelehký úkol. Práce téma rozpracovává jak ve směru současného využívání a fungování kulturních domů, tak i ve vztahu k jejich kulturnímu, sociálnímu a ekonomickému potenciálu. Zaměřuje se na popsání historických souvislostí a stejně tak i současné situace. Praktickou část tvoří studie orientovaná na ekonomické a socioekonomické aspekty fungování několika konkrétních kulturních domů v menších obcích České republiky, které se vzájemně liší přístupem k současnému provozování i strategií budoucího směřování. Cílem práce je popsání tohoto fenoménu a kritické zhodnocení přínosů jednotlivých kulturních domů, a to jak z pohledu ekonomického, tak i sociokulturního. Součástí výstupů jsou rovněž formulace realistických návrhů efektivního využití objektů kulturních domů do budoucna.
Mikroregion Blaník a jeho rozvoj v oblasti kultury po roce 2000
Hochová, Šárka ; Malcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lindner, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá charakteristikou a rozvojem mikroregionu Blaník, který se rozkládá na území deseti obcí na Vlašimsku. Práce je zaměřena na vymezení mikroregionu a jeho legislativního zakotvení. Následně shrnuje stav lokální kultury a kulturního dědictví v mikroregionu Blaník a také možnosti obcí získávat dotace. Na tuto část navazuje praktická část, která se opírá o konkrétní informace, zjištěné z výročních zpráv a od vedení mikroregionu. Práce je doplněna o rozhovory se starosty obcí.
Projevy lokální kultury v obci Terchová
Málková, Kristína ; Malcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skopová, Věra (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený obraz o kultuře a jejích projevech v obci Terchová na Slovensku. V první části se práce zaměřuje na historické, geografické a etnografické podmínky formování místní kulturní identity. V druhé části popisuje hmotné a nehmotné prvky lokální kultury, kulturní aktivity, prostřednictvím kterých obec s těmito prvky nakládá, a významné osobnosti, které přispěly ke zviditelnění této lokality. Následuje souhrn kulturních institucí a spolků působících v obci a stručné informace o financování místních kulturních aktivit. Práci uzavírá analýza dotazníkového řešení zkoumajícího spokojenost obyvatelů Terchové s kulturní nabídkou obce, které je završené mými postřehy a návrhy řešení zjištěných nedostatků. Pro dokreslení obrázku o charakteru místní kultury obsahuje práce obrazové přílohy v podobě fotografií nejdůležitějších kulturních prvků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.