Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 73 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Právněhistorický vývoj zemědělských družstev v českých zemích 1945-1949
Kašpárek, Zbyněk ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Předkládaná rigorózní práce pojednává o právněhistorickém vývoji zemědělských družstev ve vymezeném období, tj. v letech 1945 - 1949, včetně nezbytného úvodu do pojednané problematiky a rovněž krátkého přesahu do roku 1950. Práce je rozdělena celkem do tří částí, přičemž její těžiště koncipuje autor do její druhé, resp. třetí části. V souhrnu je pojednáno o kontinuálním časovém úseku pěti let. Autor zachycuje nejen právní vývoj pojednávaného tématu, ale i jeho zasazení do historických a politických událostí a souvislostí tehdejší doby. Autorovi je toto téma velmi blízké. Již v minulosti ve své diplomové práci pojednal ve shodně vymezeném období o některých příbuzných tématech, kdy se mj. zabýval politickou a právní přípravou kolektivizace zemědělství v ČSR. Nyní autor pojednává o právním a historickém vývoji zemědělských družstev ve vymezeném časovém období. V poslední části práce se autor věnuje rozboru tehdy nových přijatých právních předpisů týkajících se zemědělských družstev, resp. jednotných zemědělských družstev, což byl zcela nový typ družstev. Autor rovněž poukazuje i na aplikační problémy související s touto novou právní úpravou. Autor se v předkládané práci zaměřil především na studium dobových pramenů, včetně denního tisku a odborných právnických periodik té doby. Jako první čerpal z...
Josef Smrkovský jako oběť perzekuce padesátých let
Novotný, Jindřich ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje životu Josefa Smrkovského, konkrétně etapě mezi lety 1945-1963. Komunistický politik, který působil v České národní radě v období Pražského povstání, se po válce stal vrcholným představitelem moci. Zastával významnou pozici v zemědělské politice státu. V roce 1951 byl zatčen a stal se obětí politického procesu. Přes tři roky strávil ve vyšetřovací vazbě a byl odsouzen k dlouholetému trestu odnětí svobody. Díky působnosti tzv. rehabilitačních komisí byl propuštěn, ovšem nebyl plně rehabilitován. Na základě zkoumání primárních pramenů a jejich komparace, shrnuje práce průběh vyšetřovacího, soudního a rehabilitačního procesu. Jsou tak popsány praktiky Státní bezpečnosti jako například sledování, tvorba důkazního materiálu, tvorba protokolů o výslechu a manipulace s nimi, ale také průběh samotných výslechů a metody vyšetřovatelů včetně fyzického a psychického násilí. Část práce tvoří i rozbor zpráv z cely, které na Smrkovského podávali spoluvězni. Následuje rozbor rozsudku a práce jednotlivých rehabilitačních komisí. Důležité je zmapování činnosti samotného Smrkovského, který se snažil o plnou občanskou i stranickou rehabilitaci své osoby. Ta je dokončena na začátku šedesátých let, kdy se Smrkovský vrací do vrcholné politiky. KLÍČOVÁ SLOVA Josef Smrkovský, politika,...
Vývoj komunistické strany Československa v letech 1939-1945
Libová, Gabriela ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Cílem práce byl politologicko-historický popis vývoje Komunistické strany Československa v letech 1939-1945. Práce na začátku shrnuje základní obecné politologické pojmy, je zde obsažen i popis protektorátního života, ve kterém se formoval komunistický odboj proti nacistům. Dále je pak věnován prostor samotnému vývoji komunistické strany, jejím reakcím na významné a stěžejní události, které se během druhé světové války odehrávaly a provázanosti na Sovětský svaz, jež měl na Komunistickou stranu Československa zásadní vliv. Základními metodami byly analýza a komparace použité literatury, dobového tisku a dokumentů. KLÍČOVÁ SLOVA politická strana, Komunistická strana Československa, politická levice, Protektorát Čechy a Morava, komunistický odboj
Matka - televizní seriál, který se nepovedl. Využití ideologie a propagandy v dramatické tvorbě
Gregorová, Gabriela ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
- seriál Matka Tématem diplomové práce je zakódování ideologického sdělení v normalizačních seriálech Československé televize, konkrétně v seriálu Matka. Televizní devítidílná sága byla natočena v roce 1975 u příležitosti XV. sjezdu Komunistické strany Československa, který byl naplánovaný na duben 1976. Většina normalizačních seriálů měla jedno společné - prostřednictvím příběhu obyčejných lidí, s nimiž se mohli diváci snadno identifikovat, předávaly divákům postoje, výklad dějin či systém pravidel prizmatem vládnoucí strany. Teoretická část sestává z objasnění pojmů ideologie a propaganda, dále je reflektována historie Československé televize a jejího významu jako jednoho z nejmocnějších nástrojů propagandy v období normalizace. Vzhledem k faktu, že velmi účinné byly v tomto směru divácky velmi oblíbené televizní seriály, jsou v teoretické části analyzovány jejich podstata i tematické zaměření v kontextu společenského klimatu. Použitou metodologií pro identifikaci a interpretaci zabudovaného ideologického sdělení v seriálu je kvalitativní obsahová analýza, konkrétně diskurzivní analýza vybraných dějových zápletek, a to podle Jamese Paula Geeho a Normana Clougha s cílem popsat jednotlivá sdělení divákům. Seriál Matka se vysílal pouze jednou, po svém prvním uvedení na televizní obrazovky se už nikdy...
Krajský výbor KSČ Brno pod vedením Otto Šlinga
Lehnert, Jiří ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá tématem regionálního fungování Komunistické strany Československa na krajské úrovni v prvních letech po konci druhé světové války. V tomto případě se konkrétně jedná o Krajský výbor KSČ v Brně, který v této době vedl jeho krajský tajemník Otto Šling. Šling byl v říjnu 1950 zatčen jako nepřítel strany a státu. Stal se poté klíčovou osobností v politickém monstrprocesu s vedoucím tajemníkem Komunistické strany Československa Rudolfem Slánským. Otto Šling byl bývalý interbrigadista z občanské války ve Španělsku, která probíhala v letech 1936 až 1939. Během druhé světové války působil tento komunistický politik židovského původu v zahraničním odboji ve Velké Británii. Tyto skutečnosti jistě přispěly k jeho zatčení v roce 1950 a jeho pozdějšímu odsouzení a popravě v roce 1952. Otto Šling byl jeden z prvních vyšších funkcionářů Komunistické strany, který se stal terčem politiky hledání "třídního nepřítele" v komunistickém Československu. Nelidské brutální vyšetřování jeho osoby dalo podnět ke stíhání druhého muže v tehdejší KSČ a v Československu Rudolfa Slánského. Nicméně tato práce se věnuje zejména působení Šlinga v brněnské pobočce KSČ v letech 1945 až 1950 a současně se pokouší nalézt souvislosti se Šlingovou činností v krajském vedení Komunistické strany Československa v Brně...
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
Řízení a kontrola regionálních médií v Československu v 70. a 80. letech 20. století na příkladu informování o kulturních událostech pardubického okresu
Skalecká, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Orság, Petr (oponent) ; Felcman, Ondřej (oponent)
Tato disertační práci se zabývá působením tiskových orgánů Komunistické strany Československa v okrese Pardubice v období tzv. normalizace. Pro pochopení krize systému v 70. a 80. letech je nutné zabývat se nejprve tím, co jí předcházelo. V textu je tedy nejprve stručně popsán vývoj v období tzv. pražského jara v Československu a následné vojenské invaze v srpnu 1968. Poté jsou sledovány jednotlivé kroky k normalizaci - zejména změny v politice a médiích, které následovaly po zvolení Gustáva Husáka prvním tajemníkem KSČ v dubnu 1969. Následuje případová studie, která se zabývá okresem Pardubice. Hlavním tématem práce jsou pardubické okresní noviny Zář, text se však okrajově věnuje rovněž rozhlasu, závodním časopisům, východočeské pobočce Svazu českých novinářů nebo pardubické vysoké škole a osudu redaktorů studentského časopisu. V druhé části případové studie je pozornost upřena na kulturní rubriku novin Zář a její hlavní témata - například politická výročí a roli kultury. Analýza kulturní rubriky ukazuje, o čem se v ní během normalizace (ne)psalo a jakým způsobem. To bylo jedním z nástrojů, jímž si režim nad oblastí kultury a nad její prezentací veřejnosti zajišťoval kontrolu.
Voják, interbrigadista a politik Bohuslav Laštovička (1905 - 1981) a jeho stopa v československé historii 20. století
Majtenyi, David ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Baletka, Tomáš (oponent)
(česky) V rámci své diplomové práce jsem se rozhodl pokračovat v tématu, kterému jsem se věnoval i ve své předchozí bakalářské práci. Jedná se o biografické zpracování některých významných osobností z řad bývalých dobrovolníků z občanské války ve Španělsku v letech 1936-1939 v návaznosti na jejich osudy po roce 1948. Po Osvaldu Závodském jsem se tak rozhodl zpracovat i životní osudy Bohuslava Laštovičky (1905-1981). Bývalý důstojník předmnichovské armády, posléze komunistický novinář, ve Španělsku první velitel Gottwaldovy protiletadlové baterie a za války člen zahraničního vedení KSČ v Londýně. Po osvobození vlasti první ředitel československého rozhlasu, po roce 1948 velvyslanec v Moskvě a poté náměstek ministra obrany, po období útlumu do té doby exponovaných bývalých španělských dobrovolníků v letech politických procesů se v polovině šedesátých let stal předsedou Národního shromáždění, kterým zůstal až do roku 1968. Až do své smrti v roce 1981 pak poslanec Federálního shromáždění. Jeho životopisné zpracování doposud chybělo. Na základě archivních záznamů, odborné literatury, dobového tisku i vzpomínek jeho samotného, jeho rodiny i jeho spolubojovníků jsem si dal za úkol pokusit se zpracovat jeho životní příběh v duchu pozitivistické historiografie s důrazem na archivní prameny. Jak název práce...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 73 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.