Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komparace plnění energeticko-klimatických cílů strategie Evropa 2020 v zemích střední Evropy
Boleloucký, Filip
Bakalářská práce se zabývá plněním energeticko-klimatických cílů strategie Evropa 2020 v jednotlivých zemích střední Evropy. Cílem práce je zjistit jak jsou tyto cíle naplňovány. Práce nejprve popisuje historický vývoj energetických politik. Poté se věnuje jádru strategie 2020 se zaměřením na energeticko-klimatické cíle. Cíle této práce je poté dosaženo porovnáním aktuálních a cílových hodnot národních států.
How Smart will be Europe 2020? A Panel Data Analysis.
Marková, Veronika ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Moravcová, Michala (oponent)
Tato práce analyzuje cíle strategie Evropa 2020 zaměřené na vzdělávání - míru předčasného ukončování školní docházky a podíl osob s dokončeným terciárním vzděláním. Hlavní cíl této práce je předpovědět budoucí vývoj těchto indikátorů až do roku 2020 a odpovědět na otázku, jestli budou tyto cíle splněny. Z empirického hlediska je použita ekonometrická analýza panelových dat založená na teorii lidského kapitálu, která dává do souvislosti úroveň dosaženého vzdělání jedince s úrovní vzdělání jeho rodičů a s podmínkami na pracovním trhu.
Podpora solární energie v ČR v letech 2006–2016
Štěch, Martin ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Maule, Petr (oponent)
Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat efektivnost podpory solární energie v České republice v letech 2006-2016. Práce ukazuje, jaký byl postupný vývoj fotovoltaiky včetně ekonomických a politických dopadů. Dále se práce zabývá postavením České republiky v programu Evropa 2020 z hlediska navyšování zastoupení obnovitelných zdrojů. Záměrem práce je zjistit, zdali při podpoře solární energie dochází ke vzniku negativních externalit. V teoretické části se práce nejprve věnuje energetickému sektoru České republiky včetně obnovitelných zdrojů, energetické politice a poté vývoji fotovoltaického systému. V praktické části je vyhodnocena efektivita podpor solární energie v České republice ve zvoleném období. Podporování solární energetiky se jeví jako značně ekonomicky neefektivní, a to jak pro výstavbu velkých i malých systémů. V další části je zjištěno, že Česká republika plní kritéria stanovená Evropou 2020. Přínosem práce je vyhodnocení, že podpory solární energie nejsou efektivní a způsobují vznik negativních externalit.
Mezinárodní srovnání ukazatelů z EU-SILC
Trezzi, Bohdana ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Zelený, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním vybraných ukazatelů v rámci šetření EU-SILC a s ním souvisejících ukazatelů projektu Evropa 2020. Srovnání je provedeno pro Českou republiku a Německo. Data, se kterými se pracuje v rámci této bakalářské práce, byla získána z databází Statistického úřadu Evropské unie (Eurostat). V této práci jsou analyzovány tyto následující ukazatele: (1) míra zaměstnanosti, (2) počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a (3) střední délka života. Metodou časových řad je provedena analýza vývoje vybraných ukazatelů a predikce jejich vývoje do roku 2020 a porovnány predikované hodnoty s hodnotami stanovenými cíli projektu Evropa 2020 pro vybrané země, tj. Českou republiku a Německo, a tím ověřena správnost nastavení těchto cílů.
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
Europe 2020 Strategy: Are National Goals Reasonable?
Břízová, Pavla ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
Současná ekonomická strategie Evropské Unie - Strategie Evropa 2020 - definovala pět měřitelných Hlavních cílů pro posílení ekonomického růstu, přičemž umožnila členským státům stanovit si své vlastní, národní číselné hodnoty pro tyto cíle. Tato práce analyzuje kvalitu zmíněného stanovování cílů. Nejprve zjišťuje, zda byly cíle stanoveny lépe než u předchozí, Lisabonské strategie. Poté zkoumá, zda byly Národní cíle definovány jasně a jednoznačně. Především však na základě originální empirické analýzy hodnotí, zda byly Národní cíle určeny přiměřeně s ohledem na obecné možnosti jednotlivých evropských ekonomik. Hlavní závěry zkoumání ukazují, že k určitému poučení se z Lisabonské strategie došlo, nicméně kvalita Národních cílů je nedostatečná a měla by být zvýšena. Klasifikace E61, F55, O52 Klíčová slova Evropa 2020, strategie, Evropská Unie, národní cíle, empirická analýza, MULTIMOORA, Ratio System of MOORA, Reference point of MOORA, Full Multiplicative Form, Lisabonská strategie E-mail autora PavlaBrizova@seznam.cz E-mail vedoucího práce katerina.smidkova@cnb.cz
Nejnovější informatizační programy a iniciativy EU
Jůzová, Michaela ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Hradilová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu informační politiky Evropské unie. Sleduje její vývoj, principy a strategické plány od počátku 21. století až po současnost. Cílem diplomové práce je charakterizovat a zhodnotit uplynulé i aktuální informatizační programy Evropské unie. Popsána je Lisabonská strategie, která byla prvním významným dokumentem, jenž definoval směřování Evropské unie. Další část textu se zabývá akčními plány eEurope 2002 a eEurope 2005 a na ně navazující iniciativou i2010. Hlavní pozornost je pak věnována aktuálnímu programu Evropa 2020. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Analýza regionální politiky EU se zaměřením na dosažené výsledky
Šimková, Veronika ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Evropská unie si klade za cíl snižovat regionální disparity prostřednictvím své regionální politiky. Tato diplomová práce se zabývá efektivností regionální politiky EU a trendy regionálních disparit dle vybraných ukazatelů. V případové studii je vliv regionální politiky EU pozorován na případech Irska, České republiky a Bulharska. Regionální disparity jsou zkoumány na úrovni NUTS 2. Pro zkoumání spojitosti mezi úrovní ekonomického rozvoje a mírou disparit je testována platnost Williamsonovy křivky. V rámci komparativní studie jsou ukazatele jednotlivých případů porovnány s průměrem EU. V závěru se práce zaměřuje na hodnocení vlivu regionální politiky EU a navrhuje sedm doporučení, která by mohla přispět k zlepšení regionální politiky EU, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020.
Strategie Evropské unie v oblasti informační politiky se zaměřením na knihovnictví
Eisnerová, Alexandra ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Cílem práce je popsat a zhodnotit strategie, programy a projekty Evropské unie v oblasti informační politiky se zaměřením na knihovnictví s reflexí českých projektů v této oblasti. V úvodu práce je zmíněna tzv. Bangemannova zpráva, která je považována za milník ve vývoji informační společnosti. Tato zpráva položila základy pro další strategické dokumenty, kterými byly eEurope včetně navazujících akčních plánů. V následujících kapitolách jsou uvedeny další dva významné dokumenty i2010 - Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost a EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Jádro práce tvoří popis programů financujících evropské projekty v oblasti knihovnictví a popis projektů, které na základě těchto programů vznikly. Vzhledem k tomu, že trendem 21. století je digitalizace, jsou v diplomové práci popsány projekty především z této oblasti. Jedná se např. o Evropskou digitální knihovnu, Europeanu a řadu dalších dílčích projektů. Předposlední kapitola je věnována projektům z oblasti digitalizace v České republice. Popsány jsou projekty Kramerius, Manuscriptorium, Národní digitální knihovna, Národní digitální archiv a další. Závěr práce tvoří zamyšlení nad budoucností dalšího vývoje v oblasti informační společnosti a jednotlivých aktivit Evropské unie.
Lisabonská strategie a její realizace v České republice.
Vávrová, Berenika ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Svačinová, Tereza (oponent)
V roce 2000 si EU, pod vlivem svých dosavadních pokroků v integračním procesu, stanovila seznam poměrně ambiciózních cílů v ekonomické, sociální a environmentální oblasti, kterých chtěla dosáhnout do roku 2010. Tento reformní program byl pojmenován Lisabonská strategie a často byl parafrázován jako "dohnat a předehnat USA". Již krátce po jeho spuštění se ale začalo ukazovat, že tak ambiciózní reformy nebude reálně možné provést, především kvůli jejich náročnosti, nedostatečné vůli členských států k jejich realizaci a nedokonale nastaveným nástrojům jejich realizace. Na Lisabonskou strategii navázal nový globální reformní dokument EU na období do roku 2020, Evropa 2020, především proto, že problémy trápící evropské země zůstávají stejné a Lisabonskou strategií nebyly dostatečně vyřešeny. Cílem této práce je analyzovat způsob plnění Lisabonské strategie v České republice, zjistit, v kterých oblastech byla ČR úspěšná a v kterých naopak zaostávala za výsledky ostatních členů EU a kde mohla dosáhnout výraznějších pokroků. Zároveň se práce zabývá důvody, proč Lisabonská strategie jakožto velmi zajímavý reformní koncept zůstala mimo zájem veřejnosti a její úspěchy nakonec nebyly ve většině evropských zemí výrazné. Poslední část se věnuje podrobněji Evropě 2020, způsobu jejího přijímání na evropské úrovni...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.