Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stravování chlapců 7.-9. ročníku základní školy při pandemii Covid-19 během distanční výuky a po jejím ukončení
KVĚTOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stravování dětí a vlivem distanční výuky na jejich výživu. Cílem bylo zmapovat somatický vývoj chlapců 7.-9. ročníku, zhodnotit dodržování správných výživových doporučení a porovnat stravování při pandemii Covid-19 se stravováním po ukončení distanční výuky. Teoretická část se zabývá energetickou potřebou dětí a jejími komponenty, významem a potřebou makronutrientů a pro dětskou skupinu nejvýznamnějšími mikronutrienty. Dále se také věnuje doporučením pro dětskou výživu, pitný režim a fyzickou aktivitu, problematice stravování dětí, hodnocení somatického vývoje a v neposlední řadě vztahu pandemie covid-19 k tématu. Do výzkumné části práce se zapojilo celkem 10 chlapců, kdy každý z nich poskytnul sedmidenní jídelní záznam. Ke sběru dat byla zvolena kvalitativní metoda s využitím semistrukturovaného rozhovoru. Samotné rozhovory byly následně zpracovány do kazuistik spolu s naměřenými antropometrickými údaji a ve výsledcích jídelníčků byly zhodnoceny informace z týdenního záznamu, včetně průměrného denního propočtu nutrientů uskutečněného pomocí programu Nutriservis Professional a Kalorických tabulek. Z výsledků vyplynulo, že většina chlapců se nachází s naměřenými údaji BMI a hmotnosti na vyšších percentilových hodnotách. Během období distanční výuky došlo u informantů k souběžnému navýšení percentilu BMI i hmotnosti, přičemž u poloviny z nich zůstal výškový percentil nepozměněn. Hodnocením jednotlivých okruhů výživových doporučení bylo zjištěno, že informanti celkově nedodržují žádná ze zmíněných doporučení. Pozitivní z výsledků byla nižší konzumace sladkých a slaných lahůdek, která se však u poloviny informantů vykompenzovala slazenými nápoji. Během distanční výuky došlo u chlapců ke změně negativního rázu ve skupinách ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků, sladkých a slaných lahůdek a také ke změně pitného režimu.
Vliv užití metody CLIL ve výuce přírodopisu na 2. stupni základní školy na úroveň osvojených znalostí a dovedností
HARTLOVÁ, Natálie
Prezentovaná diplomová práce se soustředí na vytvoření pracovních listů v souladu s metodou CLIL (integrovaná výuka odborného předmětu a cizího jazyka). Literární přehled se věnuje integrované výuce a konkrétním přístupům používaným v praxi (např. STEM, CLIL). Dále jsou popsány základní principy CLIL výuky, potřebné kompetence pro učitele, postupy pro plánování hodin a jejich základní struktura. V této části diplomové práce je také popsána distanční výuka a možnosti využití moderních technologií, které lze ve výuce využít. Zmíněny jsou i vybrané metody výuky, které mají přímou návaznost na navržené didaktické materiály. Hlavním cílem této diplomové práce bylo navržení výukových jednotek, které propojí výuku anglického jazyka a vybraného tématu z přírodopisu. V této práci se jedná o navržení výukových jednotek pro 9. třídu základní školy, které se věnují tématu energetika. Všechny navržené výukové jednotky respektují 4C systém, který je charakteristický pro přípravu výuky dle zásad metody CLIL. Vybrané výukové aktivity byly ověřeny v praxi a průběh tohoto ověření je popsán v metodické části této práce. Dílčím cílem diplomové práce bylo posouzení vlivu výukových jednotek na úroveň osvojených znalostí a dovedností žáků a sepsání případných metodických doporučení.
Vztah dětí předškolního věku k problematice stáří.
KOVÁŘÍKOVÁ, Barbora
Cílem této bakalářské práce, je charakterizovat vztah předškolních dětí k problematice stáří. Práce se skládá ze dvou částí. První, teoretická část shrnuje poznatky v oblastech předškolního věku a stáří, charakterizuje vztah dětí a seniorů, věnuje se rodinnému prostředí a v poslední kapitole se zaobírá dětskou literaturou, která se věnuje tématu stáří. Praktická část práce je postavena na výukových videích, při nichž se pracuje s knihou Anna a Anička. Na základě videí pro distanční vzdělávání dětí předškolního věku bylo zjišťováno, jak děti chápou problematiku stáří a jaký k ní zaujímají postoj. Pro vyhodnocení je využito pozorování dětí, rozhovory a sebereflexe učitele po každém videu. V praktické části se také nachází doplňující dotazníkové šetření, jehož úkolem bylo zjistit, zda a jakým způsobem učitelky v mateřské škole pracují s touto tematikou.
Motivace žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí ke vzdělávání v období nouzového stavu
BLÁHOVÁ, Nikola
Práce se zaměřuje na nalezení pedagogických přístupů, které motivují žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí k distanční výuce. Cílem práce je identifikace efektivních způsobů zapojení žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí do distanční výuky. V teoretické části je zmíněna interakce vlivů podílející se na formování osobnosti žáka ze sociálně znevýhodněného prostředí, zohledněn je také vliv těchto faktorů při vzdělávání a motivaci ke vzdělávání. Pozornost je obrácena zejména na pojmenování a identifikaci termínu žák ze sociálně znevýhodněného prostředí a související rizika. Následující část se zabývá motivací žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí a problematikou přechodu těchto žáků na distanční výuku v době nouzového stavu. Jedná se o kvantitativní typ výzkumu. Byla použita dotazníková metoda výzkumného šetření, na jehož základě byly zodpovězeny výzkumné otázky, týkající se možností podpory a motivace žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Rodičovská pomoc při domácí přípravě u dětí v mladším školním věku
MONTAGOVÁ, Kristina Simona
Tato bakalářská práce prozkoumává a popisuje spektrum rodičovských způsobů, kterými rodiče pomáhají svým dětem (v mladším školním věku) při domácí přípravě na vyučování, resp. při výuce z domova. Výzkumná práce byla realizována na základě pěti rozhovorů s matkami mladších školáků (2. - 4. třída). Rozhovory byly následně přepsány, okódovány, analyzovány a vyhodnoceny kvalitativními metodami. Sledována byla zejména výzkumná otázka, jak rodiče prožívají svou roli a vztah k dětem při jejich domácí přípravě na školu, jak rodiče prožívali novou situaci pandemie spojenou s výukou dětí z domova a jak se rodiče zapojují do domácí přípravy, resp. výuky z domova svých dětí. Získané závěry se týkají zejména toho, zda respondentky prožívají svou roli spíše jako podporující autonomii dítěte nebo spíše jako dohlížející a kontrolující, a z toho plynoucích důsledků, dále strategií, kterými matky zvládaly náročnou situaci výuky z domova dětí během covidové pandemie, a způsobů přímého, resp. nepřímého zapojení rodičů do domácí přípravy, resp. výuky.
Nemoc, vzdělávání a doktoři: vliv pandemie covidu-19 na výuku studentů medicíny
Chvojková, Samantha ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
V březnu roku 2020 se Česká republika začala potýkat s pandemií onemocnění covid-19. Vzhledem k pandemii byl v ČR opakovaně vyhlášen nouzový stav a byla přijata různá opatření. Mezi tato opatření patřilo: omezení fyzického (a spolu s ním i sociálního) kontaktu, omezení cestovního ruchu, podnikání a služeb, vyhlášení pracovní povinnosti pro studenty pedagogických a lékařských fakult, uzavření škol a přechod na distanční výuku a mnoho dalších. Tato práce je věnována kvalitativnímu výzkumu mezi studenty medicíny, jejichž studium bylo touto krizí výrazně narušeno distanční výukou, přerušením praxí a vyhlášením pracovní povinnosti. Hlavním cílem práce je zjistit, jaká rizika související s pandemií covid- 19 vnímají samotní studenti medicíny z hlediska jejich studia a budoucí praxe? V rámci kvalitativního výzkumu, který studentka připraví a zrealizuje, budou vyhodnoceny polostrukturované rozhovory s 6 posluchači posledních dvou ročníků 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Cílem je tedy zjistit i to, jak studenti medicíny pohlíží na své studium před a během epidemie onemocnění covid-19; jak se vyrovnávají s dopady této krize a jaký na ni mají názor; jaký si myslí, že bude mít vliv na jejich budoucnost a na úroveň péče, kterou budou schopni poskytnout svým budoucím pacientům. Ve výzkumu a analýze bude...
Distanční vzdělávání žákyně s lehkým mentálním postižením během pandemie koronaviru COVID-19: případová studie
Kolegarová, Hana ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na distanční vzdělávání 14leté žákyně s lehkým mentálním postižením během pandemie koronaviru COVID-19. Zejména má zachytit přínosy a úskalí tohoto typu vzdělávání. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny pojmy pandemie COVID-19 a v návaznosti na to je popsán dopad pandemie na školství. Dále je zde vymezen pojem distanční vzdělávání a druhy, kterými může být distanční vzdělávání realizováno. Pozornost je dále věnována mentálnímu postižení a jeho etiologii, klasifikaci a detailněji je v kapitole popsáno lehké mentální postižení. V práci je objasněno vzdělávání osob s mentálním postižením a jejich vzdělávání během povinné školní docházky. V teoretické části je také popsána základní škola Vokovice, kterou žákyně navštěvuje, školní vzdělávací program a jakým způsobem jsou žáci v této škole rozděleni do tříd v ročníku dle stupně přiznané podpory. Pro praktickou část byla užita metoda kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaných a narativních rozhovorů s rodiči, třídní učitelkou žákyně i se samotnou žákyní a za pomoci pozorování v domácím a školním prostředí. V závěru práce byly popsány přínosy a úskalí distančního vzdělávání konkrétní žákyně. Ukázalo se, že pouze s aktivním, soustavným a důsledným vedením žákyně je...
Podpora seberegulace a snižování stresu u žáků SŠ v přechodových obdobích mezi prezenčním a distančním vzděláváním v průběhu pandemie covid-19
Slavíková, Monika ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na podporu seberegulace a snižování stresu u žáků střední školy v přechodových obdobích mezi prezenčním a distančním vzděláváním v průběhu pandemie covid-19. Cílem práce je zjistit stresory, které pociťovali žáci, strategie, které žákům pomáhaly regulovat stres a způsoby podpory seberegulace žáků pedagogickými pracovníky. Teoretická část práce se zabývá základními termíny souvisejícími se stresem, především se stresem u dětí a mládeže. Zaměřuje se také na vymezení forem a způsobů seberegulace a distanční vzdělávání. Praktická část práce se zabývá stresem a seberegulací u žáků vybrané střední školy v období přechodů mezi prezenční a distanční výukou. Pro naplnění výzkumného cíle byl využit kvalitativní výzkumný design. Podklady pro výzkumné šetření byly získány pomocí polostrukturovaného rozhovoru se žáky, třídními učiteli žáků a pracovníky školního poradenského pracoviště. Poznatky přinesla i analýza dokumentace školy. Na základě výzkumného šetření byly zjištěny hlavní stresory při přechodech mezi prezenční a distanční výukou, strategie, které žáci volili pro regulaci stresu a míra formy podpory seberegulace ze strany pracovníků školy. Na základě těchto zjištění lze pro danou školu navrhnout doporučení v oblasti podpory seberegulace žáků a snižování stresu ve školním...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.