|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se smíšenou vývojovou dysfázií
ŽLUČOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá tématem rozvoje komunikačních dovedností u dětí se smíšenou vývojovou dysfázií. Hlavním cílem práce je zaměřit se na danou problematiku a zjistit, jaké se nabízí možnosti rozvoje a podpory komunikačních dovedností u těchto dětí. Dílčím cílem je vytvořit k dané problematice informační materiál pro rodičovskou a pedagogickou veřejnost, který bude vycházet z poznatků teoretických a z informací získaných prostřednictvím rozhovorů a analýzy dokumentů. Teoretická část práce se zaměřuje na možnosti komunikace, vývoj dětské řeči, diagnózu vývojové dysfázie a možnosti podpory dítěte/žáka s vývojovou dysfázií v rámci vzdělávání. Praktická část vymezuje náležitosti spjaté s výzkumem a popisuje dvě případové studie dětí se smíšenou vývojovou dysfázií, kde je zachycen jejich celkový vývoj. Případové studie vychází z informací získaných prostřednictvím rozhovorů s matkou těchto dětí a analýzy dokumentů. Možnosti rozvoje a podpory komunikačních dovedností jsou znázorněny za pomoci schémat, které se vztahují ke třem vymezeným obdobím. Z případových studií vyplývá, že rozvoj komunikačních dovedností a projevy vývojové dysfázie byly a stále jsou u dětí velmi individuální. Možnosti podpory a rozvoje komunikačních dovedností se, u těchto dětí se smíšenou vývojovou dysfázií, výrazně lišily v prvním období. Zatímco chlapec potřeboval výraznou oporu neverbální komunikace a prvků AAK, tak u dívky v tomto období nevzniklo žádné podezření na obtíže v rámci komunikace. Ve druhém období bylo u chlapce stále potřeba opory neverbální komunikace a u dívky hrála velkou roli motivace a psychická pohoda. Ve třetím období se výsledky obou dětí prolínají, velký význam zde má názornost a ověřování porozumění. Chlapec o něco více potřebuje, aby se na něj mluvilo v jednodušších větách a dívce velmi pomáhá pozitivní zpětná vazba.
|
|
|
Pohybové schopnosti u žáka s vývojovou dysfázií v mladším školním věku
Strouhalová, Kateřina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá motorickými schopnostmi žáků s vývojovou dysfázií v mladším školním věku. Teoretická část práce popisuje charakteristiku žáka mladšího školního věku v oblastech vývoje základních schopností a dovedností, poznávacích procesů, emočního vývoje a socializace. Další kapitola teoretické části práce se zabývá motorickými schopnostmi člověka a specifikuje motorické schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. V poslední kapitole je představena diagnóza vývojové dysfázie, která je definována z hlediska etiologie, klasifikace, diagnostiky, terapie a prognózy. Empirická část diplomové práce je tvořena dvěma výzkumnými metodami, testem motorických schopností a dotazníkovým šetřením. Cílem testu motorických schopností je zjistit pohybové schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. Pro tento výzkum byla využita testová baterie poskytnutá projektem Sazka Olympijský víceboj. Testová baterie zkoumá jednotlivé složky motorických schopností, jako je síla, rychlost, koordinace, výbušnost a ohebnost. Dotazníkové šetření má za cíl přiblížit výuku tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií a popsat speciální metody a přístupy využívané pedagogy při její výuce. Vytýčených cílů bylo v práci dosaženo.
|
|
|
Povědomí budoucích pedagogů o problematice vývojové dysfázie
Malá, Michaela ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie a zkoumá informovanost budoucích učitelů v dané oblasti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část, přičemž obě obsahují tři kapitoly. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá základní terminologií a vymezením vývojové dysfázie. Dále popisuje její epidemiologii, etiopatogenezi, symptomatologii (řečovou a neřečovou) a klasifikaci. Druhá kapitola pojednává o jednotlivých komponentech diagnostiky specificky narušeného vývoje řeči. V rámci třetí kapitoly je charakterizována terapie vývojové dysfázie, prognóza, možnosti prevence a jsou rozebrány specifika vzdělávání jedince s touto poruchou. V prakticky koncipované části diplomové práce jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou vysokoškolští studenti oboru učitelství pro mateřské školy, učitelství pro 1. stupeň základní školy a učitelství pro 2. stupeň základní školy v průběhu studia informováni v problematice vývojové dysfázie. Informace získané prostřednictvím dotazníku rozeslaného mezi studenty výše jmenovaných oborů jsou detailně analyzovány a zhodnoceny. Výsledná data jsou prezentována prostřednictvím jednotlivých grafů a tabulek. Je provedeno zhodnocení stanovených cílů a hypotéz. Dalším cílem praktické části diplomové práce...
|
|
|
Přístup prvostupňového učitele k dítěti s narušeným vývojem řeči
TRUHLÁŘOVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá problematikou narušeného vývoje řeči (dále NVŘ) u žáků na prvním stupni ZŠ z pohledu učitele. Je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část nahlíží do problematiky NVŘ na základních školách. Zabývá se terminologií a NVŘ v širším slova smyslu. Soustředí se na vývojovou dysfázii u žáků, s nimiž se prvostupňový učitel při výuce dostává do styku. Praktická část je postavena na kvalitativních analýzách polostrukturovaných rozhovorů s učiteli prvního stupně základních škol a odborníkem z SPC. Nastiňuje, jak vypadá přístup prvostupňových učitelů v praxi, jaké jsou v této oblasti reálné možnosti. Na svém konci praktická část vypovídá, zda se pedagogická realita shoduje nebo rozchází s odbornými doporučeními a jak tedy ideálně přistupovat k dítěti s NVŘ na prvním stupni ZŠ.
|
|
|
Rodičovství v kontextu vývojové dysfázie - zkušenosti a prožívání rodičů v souvislosti s obtížemi dítěte
HABRDOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá psychosociálními vlivy vývojové dysfázie na život rodičů a potažmo rodiny dětí s vývojovou dysfázií, tj. na kvalitu jejich života. Teoretická část práce sestává ze šesti kapitol, ve kterých je představen současný pohled na poruchy vývoje řeči, jejich diagnostiku a terapii, podrobně je popsán systém péče o dítě s narušeným vývojem řeči (vývojovou dysfázií) v ČR a dále shrnuta problematika rodičovství v souvislosti s řečovým handicapem dítěte. Cílem empirické části bylo zmapovat zátěže, které vznikají v životě rodičů dětí s vývojovou dysfázií v důsledku obtíží dítěte, identifikovat oblasti života, ve kterých se projevují, charakterizovat efektivní poskytování podpory rodičům těchto dětí a popsat jejich důsledky na rodičovské kompetence, prožívání a zvládání. V praktické části byla využita kvalitativní metodologie. Výzkumný soubor tvořilo 25 rodičů (6 otců a 19 matek) ze 20 rodin, podmínkou zařazení do výzkumu byla odborně potvrzená vývojová dysfázie (resp. narušený vývoj řeči v předvýzkumu) alespoň u jednoho dítěte v rodině. Věk dětí se pohyboval mezi 3 a 13 lety, školní a předškolní děti byly zastoupeny přibližně rovnoměrně. S rodiči byly vedeny polostrukturované hloubkové rozhovory. Součástí výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce charakterizující respondenta a mapující rodinné prostředí, dále někteří rodiče zpracovávali heslovitý zážitkový deník. Data získaná v rozhovorech byla s pomocí analýzy v programu atlas.ti zpracována a přetvořena do podoby zakotvené teorie. Výzkum ukázal na komplexnost zátěží vznikajících v důsledku vývojové dysfázie dítěte v životě rodiče a rodiny. Zátěž rodičů je ve většině aspektů srovnatelná se zátěží vznikající v důsledku těžších handicapů, její charakter se však dynamicky mění s věkem a vývojem stavu dítěte. V předškolním věku převažují zátěže související s řešením řečových obtíží dítěte a aspekty každodenní péče o dítě. Ve školním věku pak dominuje otázka školní úspěšnosti, socializace dítěte a rozvoje specifických poruch učení a chování. Dále výzkum ukázal na zásadní roli poskytování podpory těmto rodičům jako prevence selhávání péče o dítě s vývojovou dysfázií. Byly identifikovány 4 typy poskytování podpory podle odbornosti a osobního kontaktu poskytujícího s podporovaným. Jako intervenující proměnné se projevily odbornost a osvěta, individuální charakteristiky poskytujícího a systém, ve kterém k poskytování dochází. Jako hlavní charakteristiky poskytování efektivní podpory se ukázaly zaměření, časovost, dostupnost a komunikace. Důsledky poskytování podpory na rodičovské zvládání nasvědčují důležitosti kombinace různých typů využívané podpory a dynamiky kompetencí rodičů na jedné a poskytovatelů podpory na druhé straně. V rodičovských strategiích bylo pojmenováno 5 typů strategií podle aktivity rodiče a vlivu podpory.
|
|
| |
|
|
Dítě s vývojovou dysfázií v inkluzivní škole
Horynová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Tématem této bakalářské práce je inkluzivní vzdělávání dítěte s vývojovou dysfázií. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické, čtvrtá kapitola praktická. První kapitola pojednává o vývoji intaktního dítěte předškolního a mladšího školního věku, s akcentem na vývoj řeči dítěte. Druhá kapitola je věnována problematice vývojové dysfázie, její etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii. Třetí kapitola vymezuje pojem inkluze a uvádí základní faktory a podmínky úspěšného inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně jeho legislativního zabezpečení. Čtvrtá, výzkumná část, je zpracována jako kazuistika dítěte s vývojovou dysfázií. Popisuje proces vzdělávání dítěte v inkluzivní škole, upozorňuje na obtíže, které vývojová dysfázie způsobuje v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Dále se práce zaměřuje na identifikaci výhod a nevýhod inkluzivního vzdělávání pro jednotlivé aktéry vzdělávacího procesu. V závěru uvádí hlavní předpoklady úspěšné inkluze dítěte s vývojovou dysfázií. Realizovaný výzkum je kvalitativní. KLÍČOVÁ SLOVA: Vývojová dysfázie, specificky narušený vývoj řeči, inkluze, inkluzivní vzdělávání
|
|
|
Klinický obraz vývojové dysfázie v konceptu neurovývojových poruch
Pospíšilová, Lenka ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Koutek, Jiří (oponent) ; Ošlejšková, Hana (oponent)
Úvod: Vývojová dysfázie (VD) je vývojovou poruchou jazyka, ač s vysokou prevalencí, tak s nízkým publikačním indexem a záměnami pojmů v definici (včetně české verze MKN - porucha "řeči", namísto "jazyka"). Vědecký pohled prošel vývojem od symptomu přes specifickou nozologickou jednotku až k dnešnímu názvu Developmental language disorder a zařazení mezi onemocnění nové kategorie v ICD-11 (existující v DSM-5), označené jako Neurodevelopmental disorders. Jinou poruchou s charakteristickou patologií v komunikaci je porucha autistického spektra (PAS), která je zařazena mezi onemocnění stejné kategorie jako VD. Oproti VD má vyšší publikační index, nižší prevalenci, a ještě závažnější důsledky. Shodné jsou i záměny pojmů tří rozdílných domén: "řeč", "jazyk", "komunikace", které PAS provázejí, nevyjímaje současné podtypy v ICD-11 s termínem "funkční jazyk". V České republice je studií zabývajících se pacienty s VD velmi málo, jejich profil klinického obrazu dosud nebyl zpracován. I přes nárůst českého výzkumu PAS chybí řečový, jazykový a komunikační profil těchto jedinců, který je předmětem dlouhodobé a dosud neukončené diskuse světové vědy. Cílem naší studie bylo popsat klinický obraz dětí s VD, tj. vytvořit řečový, jazykový a komunikační profil, analogicky postupovat u dětí s PAS a porovnáním profilů...
|
|
|
Rodiče dětí s vývojovou dysfázií z hlediska logopedické intervence
Dvořáková, Barbora ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je z oblasti speciální pedagogiky a logopedie. Řeší problematiku rodičovství dětí s vývojovou dysfázií. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V úvodních kapitolách diplomové práce je charakterizována rodina dítěte s postižením, dále je charakterizována vývojová dysfázie, blíže její terminologie, klasifikace, etiologie, symptomatologie, diagnostika a terapie. V práci jsou také definovány možnosti logopedické intervence u dětí se speciálně narušeným vývojem řeči. Hlavním cílem diplomové práce je představit problematiku rodičů dětí s vývojovou dysfázií, tento hlavní cíl je dosažen výzkumným šetřením Tato práce může být inspirací pro logopedy a další odborníky, kteří pracují s rodinami a jejich dětmi s vývojovou dysfázií. Práce může také inspirovat studenty a další rodiče, i ty, kterým byla právě oznámena diagnóza. Diplomová práce může být východiskem pro další studie vědeckého charakteru, které se zabývají stejnou problematikou.
|
|
|
Dítě s vývojovou dysfázií integrované v běžné základní škole
Šklubalová, Andrea ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce pojednává o dětech s vývojovou dysfázií, které jsou zařazeny do běžného typu školy a analýze výhod a nevýhod plynoucích z této integrace. Práce obsahuje stručný popis vývoje dítěte mladšího školního věku, možnosti vzdělávání v České republice a kompletní terminologické vymezení vývojové dysfázie od etiologie, diagnostiky až po možnosti terapie. Hlavním cílem práce je analýza procesu integrace žáků s vývojovou dysfázií na prvním stupni běžné základní školy a zjištění možností jejich inkluzivního vzdělávání. Tato práce může být inspirací pro pedagogy, logopedy, rodiče a osoby pečující o děti s vývojovou dysfázií. Diplomová práce může být východiskem pro další studie vědeckého charakteru, které se zabývají stejnou problematikou.
|
host ::
RSS.