Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vilová architektura v Praze na přelomu 19. a 20. století jako nový fenomén bydlení ve středoevropském kontextu.
Klingerová, Ester ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pražskými rodinnými vilami z konce 19. a začátku 20. století s přihlédnutím k evropskému kontextu. V této době se začal utvářet nový vztah k moderní architektuře. Všímá si projevů secese, moderny a využití lidových prvků v architektuře rodinných vil. První část práce se zabývá kompilací literárních zdrojů, která je teoretickým základem pro další kapitoly. Druhá část se věnuje prvním rodinným vilám, které byly postaveny na území dnešní Prahy. Práce přehledně pojednává o architektonické tvorbě čtyř architektů, z nichž někteří z nich byli i stavebníky. Ti si nechali na přelomu tísíciletí postavit nebo vyprojektovat rodinné domy, které nesou výše uvedené nové znaky. Práce pojednává zejména o rodinných vilách Jana Kotěry, Jana Kouly, Karla Vítězslava Maška a Dušana Samuela Jurkoviče. Práce si klade za cíl vytvořit představu o tom, jaký význam měl rodinný dům v počátcích moderní architektury, z jakých inspiračních zdrojů architekti vycházeli a kdo byli typičtí stavebníci.
Pět v jednom: GVUO znovuotevírá Dům umění
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) od května rekonstruovala střechu Domu umění. Památkově chráněná budova se znovuotevře vernisáží pěti výstav v úterý 15. října v 17 hodin. K vidění bude umění od 16. století až do současnosti. Představena bude tvorba Rudolfa Sikory s výrazným ekologickým poselstvím, ale také dílo Otto Gutfreunda, zakladatele kubistického sochařství. Obě výstavy budou v ostravském Domě umění k vidění do 12. ledna. Zároveň budou zpřístupněny i komornější projekty Kříž, nová stálá expozice Dům umění v Ostravě a Výstava jednoho díla ze sbírek GVUO.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Otto Gutfreund: Bod zlomu
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Bod zlomu je pomyslná hranice mezi dvěma tvůrčími fázemi jednoho z nejtalentovanějších hybatelů české moderny sochaře Otto Gutfreunda. Autor se ve svém předválečném období zabýval aplikací metod malířského kubismu do sochy, což byl z podstaty nelehký úkol. Při jeho promýšlení se nechal inspirovat plošnými tendencemi v dějinách sochařství, jako byly například pozdní Donatellovy sochy, a především formou reliéfu, který je bytostně založen na postupech, kdy se hmota, kompozice i děj vepisují do plochy na základě úsporných objemových vztahů. Gutfreund šel ještě dál a principy reliéfní determinace do objemu sochy paradoxně převedl, respektive vytvořil iluzi objemu, a to na základě paradigmatu, že „objem je výsledek pohybu plochy“. Tyto analytické postupy konstrukce nové kubistické sochy jsou kontrastním protipólem Gutfreundova poválečného civilismu. Bodem zlomu se pro něj stala otřesná zkušenost první světové války, která založila cestu k jeho vnitřní transformaci směrem k civilismu. Gutfreund cítil nové úkoly a chtěl být angažován v budování republiky. Toužil po sdělnosti, poetické a civilní výpovědi, ovšem nikoliv v duchu banální popisnosti. Sochařův povalečný civilismus je tak radikálním odklonem od předchozí kubistické fáze. Jeho charakteristickými rysy jsou kompaktní objem, kultivovaná uhlazenost, věcnost a civilní výraz bez vyhrocené emocionality. Záměrem výstavy je obě tyto Gutfreundovy osobité polohy konfrontovat.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Šachy inspirované kubismem
FARKAŠOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce je navrhnout šachové figury s hrací deskou, jejichž tvar bude inspirován kubismem. Teoretická část se zabývá historickým pozadím kubismu, především pak na území Čech a jeho promítnutím do architektury a užitého umění. Dále se práce zaměřuje na vývoj šachů a funkci jednotlivých figur. V praktické části jsou obsaženy postupy při navrhování, výrobní výkresy a technologické postupy výroby šachovnice a figur.
Dům U Černé Matky Boží v Praze
PAVLÍČKOVÁ, Šárka
Tématem práce je kubistický dům U Černé Matky Boží v Praze od architekta Josefa Gočára postavený v roce 1912. Po uvedení do tématu a představení literatury je hlavním obsahem práce stavební historie domu, analýza stavby (popis plánů, půdorysu, exteriéru i interiéru). Dále autorka zmiňuje a hodnotí názory odborníků, kteří se přímo k této stavbě vyjadřovali v článcích či příspěvcích v knihách pojednávajících o kubismu či kubistické architektuře. V práci je zmíněna také jediná monografie o tomto domě od Marie Platovské. Po zhodnocení této stavby je plynule navázáno na evropskou architekturu, respektive na vývoj evropské architektury a "zasazení" tohoto domu do evropského vývoje. Autorka práce se pokouší nastínit také mezinárodní měřítko současného vývoje v architektuře, tzn. poukázat na "kubizující" stavby současnosti. Začátek této současnosti je "stanoven" přibližně od 60. let 20. století až do roku 2014. Tyto stavby, které zde jsou zmíněny, byly vybrány podle společného jednotícího prvku hrany či šikmé plochy, která může buď přímo či nepřímo odkazovat na kubismus v architektuře. Autorka také zmiňuje životopis architekta této stavby, Josefa Gočára a jeho tvorbu. Poté následuje závěr a celkové zhodnocení domu U Černé Matky Boží. Práce je završena bibliografií k tématu této práce a obrazovou přílohou.
Matěj Blecha (1861-1919): Architekt a stavební velkopodnikatel
Odcházel, Vojtěch ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem architekta a stavitele Matěje Blechy (1861-1919) formou klasické monografie, která postupuje od Blechovy biografie přes chronologicky uspořádanou analýzu jeho děl a staveb, jež jeho firma postavila podle projektů jiných architektů, až po přehled činnosti firmy Matěj Blecha po smrti majitele. Součástí práce bude standardně zpracovaný katalog staveb a jejich obrazová dokumentace. Klíčová slova Matěj Blecha, architektura, neorenesance, secese, kubismus, Praha, 19. století, 20. století, katalog
Magie lidového umění
Winter, Tomáš
Článek zkoumá prostřednictvím tří příkladů proměnu recepce a intepretace magických aspektů lidového umění.
Architektura pražských finančních ústavů do roku 1939 v evropském kontextu
Šamšulová, Kateřina ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
V předložené diplomové práci se zabývám architekturou pražských finančních ústavů - bank, spořitelen a pojišťoven - od poloviny 19. století, tedy od realizace prvního reprezentativního sídla peněžního ústavu v Praze, do roku 1939. Soustředila jsem se na stavby v oblasti Nového Města Pražského v katastrálním území Prahy 1, v níž ve zkoumaném období došlo k největší koncentraci budov finančních ústavů v Praze. Ve své diplomové práci se snažím evidovat a interpretovat jednotlivé stavby v historických, ekonomických a politických souvislostech v rámci zemského a státního celku habsburské monarchie, posléze i Československé republiky; a také v kontextu urbanistického a širšího architektonického vývoje v Praze a Evropě. Klíčová slova: Architektura, urbanismus, banky, spořitelny, pojišťovny, 19. a 20. století, Praha, Čechy, Československo, historizující slohy, secese, kubismus, novoklasicismus, funkcionalismus.
Kánon českého moderního umění
Ficková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá formováním kánonu českého moderního umění v průběhu 20. století na příkladu skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Každý umělec se okamžitě po vytvoření uměleckého díla stává předmětem zájmu kunsthistoriků, kteří se ho snaží zařadit do neustále vytvářeného příběhu dějin umění. Konkrétní interpretace díla daného umělce je podmíněna mnoha okolnostmi a vždy odráží dobu, ve které daná interpretace vznikla. Promítají se do ní aktuálí poiticko-společenská situace, preferované umělecko-historické přístupy, dostupnost děl pro reprodukci, používaná terminologie ale i stereotypní představy zakořeněné ve společnosti. Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní jsou vybráni, protože jejich činnost je velmi úzce spjata s počátky českého moderního umění a činnost jejich členů tedy je v kunsthistorické literatuře často reflektována. Proměny politicko-společenské situace 20. století také umožňuje pojmenovat i další témata, která ovlivňují podobu českého moderního umění. Analýzou významných výstav pořádaných mezi lety 1935 - 1998 a přehledovou literaturou vydanou ve stejném období, představuje tato práce způsoby proměny kánonu věnovanému konkrétnímu období českého moderního umění v závislosti na době svého vzniku. Klíčová slova kánon moderního umění, kubismus, expresionismus,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.