Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 247 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
Středověké stavební obětiny ve světle archeologie
Dančová, Viktorie ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Vařeka, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o záměrných depozicích, které jsou materiálním dokladem zvyklostí spojených se zakládáním a konstrukcí středověkých staveb. Na základě archeologických, písemných a etnografických pramenů byly formulovány obecnější principy rozpoznání stavebních obětin v archeologických kontextech a problémy spojené s jejich interpretací i terminologií podle současného diskurzu v evropské archeologii. Jsou zde zhodnoceny jednotlivé archeologické nálezy z území dnešních Čech, Moravy a Slezska, datované do období 6. až 16. století. Jejich soupis obsahuje také katalog, přiložený k této práci. Klíčová slova raný středověk; vrcholný středověk; Čechy; Morava; střední Evropa; stavební obětina; základová obětina; domová obětina; oběť
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
Soubor textilních fragmentů z novověkých smetištních vrstev z archeologického výzkumu v Praze 1 - Na rejdišti čp. 77
Šmidová, Kamila ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Bravermanová, Milena (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnocení archeologických textilií z lokality Na Rejdišti 1 - Praha 1, které pocházejí ze smetištních vrstev. Ty jsou datované od 16. do 19. století. Klíčovým zdrojem poznatků jsou informace z analogických situací pocházejících především z Polska a Německa, kde jsou vyhodnoceny textilní nálezy ze smetištních vrstev, studen, jímek a odpadních stok. Výsledkem práce je i přehledný katalog nálezů. Klíčová slova textil, odívání, vrcholný středovek, novověk, město, střední Evropa, Na Rejdišti, Praha
Links between atmospheric circulation and surface air temperature distributions in climate models
Pejchová Plavcová, Eva ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Huth, Radan (oponent)
Název práce: Vazby mezi atmosférickou cirkulací a rozděleními přízemní teploty vzduchu v kli- matických modelech Abstrakt: Práce je souborem pěti článků zabývajících se validací výstupů regionálních kli- matických modelů (RCM) v oblasti střední Evropy. První článek ukazuje na prob- lémy s volbou pozorovaných dat, která ovlivňuje závěry plynoucí z validace mod- elů. Druhý článek hodnotí simulace denních teplot a ukazuje, že některé chyby v simulaci teploty mohou souviset se špatným zachycením velkoměřítkové atmos- férické cirkulace. Schopnosti modelů simulovat atmosférickou cirkulaci a pozorované vazby mezi cirkulací a přízemní teplotou vzduchu jsou popsány ve třetím článku, který studuje také vliv řídících dat na výstupy jednotlivých RCM. Čtvrtý článek se zaměřuje na nedostatky modelů v zachycení denní amplitudy teploty a jejich možné příčiny zkoumáním vazeb mezi těmito chybami a atmosférickou cirkulací a množstvím oblačnosti. Poslední studie se zabývá pozorovanými vazbami mezi cirku- lací a denními úhrny srážek ve třech regionech České republiky a zkoumá, jak jsou tyto vazby zachyceny různými RCM. 1
Slované ve střední Evropě ve starším středověku - biokulturní analýza
Jiřičková, Hana ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
NÁZEV: Slované ve střední Evropě ve starším středověku - biokulturní analýza AUTOR: Hana Jiřičková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra biologie a environmentálních studií VEDOUCÍ PRÁCE: doc. RNDr. Václav Vančata, CSc. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou původu Slovanů, kteří od 6. století kolonizovali střední Evropu. Cílem práce je nastínit možné teorie o původu Slovanů, osidlování nových území a způsobu, kterým Slované pohřbívali mrtvé. Podstatný je také vliv křesťanství a zánik polyteistického náboženství. Důležitý je rovněž jazyk, kterým se staří Slované dorozumívali a jaká je míra příbuznosti s jinými indoevropskými jazyky. Smyslem práce je též naznačit způsob obživy, zejména zemědělství, které hrálo zásadní roli při zajišťování živobytí. Významný je kromě toho obchod a s tím spojená výroba mincí a podstatná jsou také řemesla, bez kterých by nebyl možný pokrok v různých sférách života, především v zemědělství. KLÍČOVÁ SLOVA: Slované, starší středověk, střední Evropa, biokulturní analýza
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti
Horník, Vojtěch ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti Abstrakt Cílem této práce je zhodnotit nejdůležitější vývojové trendy úmrtnosti ve státech střední Evropy a v Pobaltí mezi lety 1970-2009. Použité ukazatele zahrnují naději dožití při narození a naději dožití v přesném věku 65 let, dále jsou hodnoceny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změnám naděje dožití při narození za využití dekompoziční metody navržené R. Pressatem. V práci jsou rovněž hodnoceny konvergenční a divergenční tendence, které se vyskytovaly jednak mezi jednotlivými státy a jednak mezi oběma skupinami států. Bylo zjištěno, že úmrtnost mezi státy uvnitř jednotlivých regionů se vyvíjela relativně podobně, nicméně mezi oběma regiony se zejména mezi polovinou 80. let a polovinou 90. let vytvořily velké rozdíly, které jsou přičítané hlavně prudkému zhoršení úmrtnostních poměrů v Pobaltí během období těsně po rozpadu Sovětského svazu. I přes příznivý vývoj úmrtnosti po roce 1994 se až do roku 2009 nedokázaly pobaltské státy dostat na úroveň úmrtnosti, která panovala ve střední Evropě. Klíčová slova: úmrtnost, střední Evropa, Pobaltí, naděje dožití, dekompozice, konvergence, divergence
Význam neolitické expanze ve střední Evropě - posouzení fylogenetického stáří mtDNA haploskupin u české populace.
Priehodová, Edita ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent)
Zemědělství, resp. první kultury neolitu, vznikly na Předním východě před více než 10 000 lety. Neolit, jakožto nový životní styl s naprosto odlišným archeologickým projevem, pak rychle pronikal do jihovýchodní Evropy. Ve střední Evropě jsou první doklady neolitických kultur staré již 7 000 let. Uvažuje se o tom, že tato kulturní inovace ovlivnila do značné míry i demografický růst na zemědělství se podílejících populací. Za takové situace by ale muselo docházet k fixaci nových mutací, které by mohly vytvořit nové, pro Evropu specifické haploskupiny, jejichž ancestrální vazby by se nacházely na Předním východě. Fylogeografické studie evropských a předovýchodních mtDNA sekvencí zjistily, že se na evropské neolitické komponentě podílejí převážně haploskupiny J a T1, a že příspěvek nově příchozích zemědělců do celoevropského genofondu činí zhruba 10 - 20 %. V jednotlivých částech Evropy ale takové výzkumy povětšinou aplikovány nebyly. Cílem této diplomové práce je určit které klady haploskupin J a T1 by se na neolitické expanzi ve střední Evropě mohly podílet. Tyto haploskupiny jsme určili z D-loop oblasti mtDNA u souboru 281 vzorků současné populace České republiky. 36 sekvencí J a T1 mtDNA haploskupin jsme spolu s dříve publikovanými 124 sekvencemi haploskupiny J a 40 sekvencemi haploskupiny T1 z...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 247 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.