Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 283 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.11 vteřin. 
Epidemiologická analýza sexuálně přenosných infekcí v Česku
Sekera, Jan Carlos ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pikhart, Hynek (oponent) ; Rob, Filip (oponent)
Sexuálně přenosné infekce patří k onemocněním, které vykazují nárůst a představují velký zdravotní problém především mezi mladou populací. Mají přímý dopad na sexuálně reprodukční zdraví prostřednictvím stigmatizace, neplodnosti, rakoviny a těhotenských komplikací a mohou zvýšit riziko HIV. Disertační práce se zaměřuje na epidemiologickou situaci sexuálně přenosných infekcí v Česku. Snaží se doplnit chybějící údaje o této skupině onemocnění a přispět tak analýzou k lepšímu pochopení vývoje a současného stavu v Česku. Práce je koncipována jako soubor článků. V rámci disertační práce autor úvodem představuje kontext svého odborného zaměření v rámci oblasti poznání, prostřednictvím publikovaných studií. Publikované studie, které tvoří tuto disertační práci, se zaměřovaly na čtyři významné oblasti problematiky sexuálně přenosných infekcí: zdravotní gramotnost, socio-demografickou analýzu injekčních uživatelů drog, testování na HIV v době pandemie a na regionální rozdíly. První ze souboru zařazených prací analyzovala úroveň zdravotní gramotnosti v oblasti problematiky HIV/AIDS. Poznatky o nerovnostech ve zdravotní gramotnosti jsou zásadním předpokladem pro aplikaci preventivních opatření. Druhá ze zařazených studií se zaměřovala na analýzu sexuálně přenosných infekcí v populaci injekčních uživatelů...
Vliv pandemie COVID-19 na práci na radiologických odděleních ve vybraných nemocnicích v České republice
DOBIÁŠOVÁ, Marcela
V březnu roku 2020 se v České republice začali vyskytovat první pacienti s onemocněním COVID-19, proto musela být přijata opatření k ochraně jak pracovníků nemocnic, tak i pacientů. Na tuto situaci musely reagovat i nemocnice, jako poskytovatelé zdravotní péče. Se vzrůstajícím výskytem epidemie, vznikaly v nemocnicích covidové jednotky, často na úkor běžných lůžek, ale někdy i celých oddělení. Tato omezení ovlivnila i chod na radiologických odděleních, kde docházelo k omezení plánovaných vyšetření. Cílem diplomové práce bylo provést analýzu vlivu pandemie COVID-19 na práci na radiologických odděleních a současně provést analýzu a strukturu vyšetření na radiologických odděleních v období březen 2019 až únor 2021 ve vybraných nemocnicích. V teoretické části diplomové práce jsou definovány pojmy z radiologického oddělení, zejména vyšetřovací metody, jsou zde popsány a rozděleny kontrastní látky, ale také jejich nežádoucí účinky. Další část se věnuje principům radiační ochrany, její využití ve zdravotnictví, ochraně radiologických pracovníku v období pandemie COVID-19, v poslední kapitole teoretické časti jsou uvedeny dosud zjištěné poznatky o původci způsobující onemocnění COVID-19, ale také použití ochranných pomůcek. Výzkumná část seznamuje s výsledky dotazníkového šetření mezi 64 respondenty, popisuje, jaká opatření přijala nemocnice na ochranu personálu v období pandemie COVIDU-19. Byla vyhodnocena a analyzovaná poskytnutá data o počtu a struktuře vyšetření z jednotlivých nemocnic. 86 % respondentů odpovědělo, že pandemie COVID-19 ovlivnila počty a strukturu vyšetření.
Opatření spojená s výskytem onemocnění COVID-19 v Nemocnici Strakonice, a.s.
ŠIKOVÁ, Miroslava
Postižení většího množství obyvatel infekčním onemocněním v pandemickém rozsahu je jedno z nejzávažnějších ohrožení v systému poskytování zdravotní péče obyvatelstvu. Je nezbytné zachovat kapacitu a akceschopnost zdravotnického zařízení jako celku. Každá nemocnice by proto měla být na tuto krizovou situaci a její následné zvládnutí bezpodmínečně připravena. Cílem diplomové práce bylo provést analýzu a shrnout přijatá organizační opatření při poskytování zdravotní péče. Zjistit, jak přijatá organizační opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 vnímali zaměstnanci nemocnice a zda byla efektivní. V teoretické části diplomové práce jsou definovány základní pojmy ze systému zdravotnictví, jenž jsou situovány do legislativy krizové připravenosti, krizového plánování a řízení. Dále jsou zde uvedeny dosud zjištěné poznatky o původci způsobující onemocnění COVID-19 v kontextu epidemiologie. Výzkumná část seznamuje s prostředím Nemocnice Strakonice, a.s. a popisuje konkrétní opatření poskytovatele zdravotní péče přijímaná v rychle se měnící incidenci onemocnění a v závislosti na legislativě. Na konkrétních případech je vysvětleno, jakým způsobem byla přijímána opatření k efektivnímu zvládnutí péče v období březen 2020 až květen 2021. Analýzou přijatých organizačních opatření bylo zjištěno, že přijímané kroky ve všech oblastech byly efektivní. Ale zároveň byly zjištěny technické nedostatky. Respondenti vnímali přijaté kroky pozitivně, neboť byla všem pacientům poskytnuta adekvátní péče. Pozitivně hodnotili také nově získané zkušenosti.
Rizika na oddělení urgentního příjmu ve světle pandemie COVID-19
SMÝKALOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje rizikům na oddělení urgentního příjmu, která se mohou vyskytnout při nově vzniklých závažných epidemiích, obdobně jako v období pandemie COVID-19. Cílem práce bylo zejména zhodnotit rizika péče a určit charakterizující znaky pacientů s onemocněním COVID-19. Záměrem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá identifikace pozitivních pacientů. Posledním zvoleným cílem bylo vytvořit doporučení obsahující opatření pro ošetření pacienta s onemocněním COVID-19 a minimalizaci rizik na oddělení urgentního příjmu. Způsob výzkumného šetření k dosažení stanovených cílů probíhal pomocí retrospektivní observační studie a metodou zúčastněného pozorování. Výzkum probíhal u dospělých pacientů se zaměřením na pozitivní pacienty na pracovišti nízkoprahového urgentního příjmu. Získaná data v prospektivní observační studii byla zpracována za pomoci počítačového programu STATISTICA 12. Dle výsledků výzkumného šetření bylo na ambulanci posíláno více pozitivních pacientů z čekárny, zatímco na standardní oddělení, JIP, ARO nebo OUP bylo umístěno významně více pozitivních pacientů z observační haly. Na JIP a standardní oddělení bylo z observace hospitalizováno v obou případech více než 80 % pozitivních pacientů. Dle průměrného počtu pacientů navštíví NUP ve všední den o 8 % více pacientů než o víkendu. Z pozorovaného souboru byla identifikace pozitivních pacientů ve 112 (56,85 %) případech realizována pomocí testu Rapid Ag, Výsledky analýzy dat budou přínosem z hlediska rizik k vytvoření doporučení pro pracoviště urgentního příjmu pro ošetření pacienta s COVID-19 a minimalizaci rizik jak pro pacienty, tak ošetřující personál.
Připravenost vybraných poskytovatelů sociálních služeb na vznik mimořádných událostí se zaměřením na epidemiologickou situaci COVID-19
PAVELKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá připravenosti vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí. Pro diplomovou práci byly vybrány náhodně sociální zařízení poskytující pobytovou formu na území Jihočeského kraje. V těchto zařízení je personál pro klienty to nejdůležitější, proto by měl být personál dostatečně informován a připraven na mimořádné události. Mezi sociální zařízení poskytující pobytovou formu patří: jedná se o domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, azylová bydlení, domy na půli cesty, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a jiné. První kapitola teoretické části se věnuje problematice sociálních služeb. K začlenění jednotlivých pojmu spojených se sociálními službami, klasifikací sociálních služeb, bez níž bychom se v nabídce služeb těžce orientovali. V další kapitole práce se zaměřuji na onemocnění COVID-19, jeho příznaky, šíření a léčení. V praktické části diplomové práce bylo náhodným výběrem osloveno 78 zařízení. Dotazníkového šetření se aktivně účastnilo 41 z oslovených zařízení. Cílem diplomové práce bylo "Posoudit současný stav připravenosti vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí". K dosažení cíle diplomové práce a pro zodpovězení hypotézy 1: "Poskytovatelé sociálních služeb na území Jihočeského kraje jsou z 80 % připraveni na řešení mimořádných událostí" byl zvolen kvantitativní výzkum, jehož data byla získána s použitím dotazníkového šetření. Pro diplomovou práci bylo vybráno náhodně 78 sociální zařízení poskytující pobytovou formu v Jihočeském kraji. Dotazník (Příloha 1) byl rozeslán poskytovatelům sociálních služeb, dle registru poskytovatelů sociální služeb. Dotazník obsahoval 38 otázek. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace. K hodnocení informovanosti poskytovatelů sociálních služeb byla stanovena hranice úspěšnosti 80 % správných odpovědí. Z výsledků dotazníkové šetření vyplývá, že připravenost vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje dosáhla pouze 58 %, což znamená, že poskytovatelé sociálních služeb nejsou dostatečně připravení na vznik mimořádných událostí. Hranice úspěšnosti byla splněna v otázkách č. 1, 5a, 5b, 8, 10, 11, 13, 22, 23 a 30. Většina poskytovatelů sociálních služeb má zpracovaný plán krizové připravenosti (otázka č. 13) a z diplomové práce vyplývá, že poskytovatelé sociálních služeb mají zájem o vytvoření systému výchovy, vzdělání a školení dobrovolníků (otázka č. 36) kde, ale nebyla splněna hranice úspěšnosti. Diplomová práce může být použita pro další studijní účely.
Radikalizace české společnosti v důsledku nemoci COVID-19
MINAŘÍK, Dominik
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou radikalizace obyvatel v České republice, kdy se jedná o neustále se vyvíjející fenomén a krize způsobená epidemií COVID-19 mohla mít vliv na tento proces, kdy předložená diplomová práce podtrhuje důležité skutečnosti spojené s tímto fenoménem. Práce obsahuje teoretickou část, ve které se autor zaměřuje na představení a pohledy pojmů provázaných se zvoleným tématem, jako jsou radikalismus a extremismus. Ve stručnosti je shrnuto i postavení jednotlivých ideologií, které působí při procesu radikalizace obyvatelstva a následném extremistickém projevu jednotlivce či skupin. Zvolená problematika poukazuje na nebezpečí hrozící právě vůči demokratické společnosti a vlnu tzv. populistů v politickém spektru, kteří přicházejí v době krize s často jednoduchým, ale neuskutečnitelným řešením nastalé situace. V rámci takového spojení krize v podobě COVID-19 a vlivu možné radikalizace společnosti práce sleduje a vyhodnocuje takové dění, kdy jsou sumarizována aktuální opatření v boji s radikální scénou v ČR ze strany příslušných složek státu a studentem navržena vlastní opatření. V neposlední řadě jsou taková bezpečností rizika a opatření srovnána na poli mezinárodního měřítka.
Vliv pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnického záchranáře
VYBÍRALOVÁ, Adriana
V mé bakalářské práci se zabývám otázkami and tím, jaký vliv má pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části se zmiňuji o samotném onemocnění Covid-19. Dále jsou vymezeny pojmy v oblasti přednemocniční neodkladné péče, zdravotnického operačního střediska, zdravotnického záchranáře a specifika jejich práce během pandemie Covid-19. V práci jsou zahrnuté i pojmy v oblasti lidských potřeb. A jelikož měla pandemie Covid-19 vliv i na psychickou stránku zdravotnických záchranářů, je zmíněná také problematika týkající se syndromu vyhoření. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři Kraje Vysočiny s délkou praxe nejméně 2 let. Prvním cílem této práce je zjistit, v jakých pracovních činnostech ovlivnila pandemie Covid-19 zdravotnické záchranáře při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Druhým cílem je zjistit, zda zdravotničtí záchranáři vnímají rozdíl v poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům před pandemií a v době pandemie Covid 19. Poslední cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech lidských potřeb se zdravotničtí záchranáři cítí nenaplnění při poskytování přednemocniční neodkladné péče v době pandemie Covid-19. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty vedoucímu pracovníkovi Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina jako podnět k podpoře svých zaměstnanců nejen během pandemie Covid-19.
Připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid-19
KYMLA, Tomáš
Tématem bakalářské práce byla Připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid19. Byly stanoveny tři výzkumné cíle. Zaprvé, zmapovat jak původní, tak současnou pracovní zkušenost zdravotnických záchranářů s výjezdy v době pandemie Covid-19. Zadruhé, vyhodnotit materiální připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid-19 a zatřetí, prozkoumat postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s Covid-19. Dále byly stanoveny tři výzkumné otázky, na které se v průběhu výzkumného šetření povedlo odpovědět. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na Zdravotnickou záchrannou službu a její fungování. Dále se věnuje infekčním onemocněním a procesu šíření nákazy, a následně pak vysoce nebezpečným nákazám, které jsou onemocnění Covid-19 podobné. Práce dále seznamuje s historií, diagnostikou a léčbou tohoto onemocnění. Práce nezapomíná ani na pandemický plán České republiky a na připravenost Zdravotnické záchranné služby na Covid-19. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 27 otázek. Výzkumný soubor vytvořilo 10 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly pro přehlednost rozděleny do 8 kategorií a zpracovány do tabulek. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zdravotničtí záchranáři se s výjezdy k pacientům s onemocněním Covid-19 setkávali často hlavně v době, kdy Zdravotnická záchranná služba neměla dostatečné množství osobních ochranných prostředků, (což vedlo k používání neobvyklých ochranných pomůcek). Byl také zmapován postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s Covid-19 a prokázalo se, že postupují u Covid-19 pozitivních pacientů až na výjimky stejně, jako při ošetření ostatních pacientů. U pacientů s onemocněním Covid-19 zdravotničtí záchranáři kladou důraz na zvýšenou osobní ochranu a využívají osobních ochranných pomůcek, kde vychází také z hodnot saturace a teploty. Dále práce ukázala, že Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje je dnes velmi dobře připravena na možnou další vlnu Covid-19. Cíle práce byly splněny a bylo odpovězeno rovněž na výzkumné otázky.
Přínos a spolupráce Armády České republiky během pandemie Covid-19 v práci všeobecných sester
PAVLOVIČOVÁ, Adéla
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat rozsah spolupráce příslušníků AČR a všeobecných sester během pandemie Covid-19. Dalším cílem bylo zjistit, jestli všeobecné sestry byly se zmíněnou spoluprací spokojeny, a také zmapovat, jaké jsou zkušenosti všeobecných sester s nasazením vojáků na nemocniční lůžková oddělení. Teoretická část se zabývá podrobným popsáním klíčových termínů, které nadále souvisejí i s částí výzkumnou. Především je zde věnována pozornost onemocnění Covid-19, jeho klinickému obrazu a možnostem prevence, diagnostiky a léčby. Vysvětleny jsou i klíčové pojmy jako všeobecná sestra nebo pandemie. Zaměřujeme se také na specifika samotné práce všeobecných sester v nemocnicích v době pandemie. Další z hlavních kapitol se zaměřuje na Armádu České republiky a na způsoby, kterými bojovala proti zmíněnému infekčnímu onemocnění. Je zde popsána nejen pomoc, kterou poskytla svými členy v sociálních a nemocničních zařízeních, ale i pomoc složkám integrovaného záchranného systému a další cesty jejího zapojení. V empirické části bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativní formou za použití metody hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem patnáct všeobecných sester, které pracují ve dvou odlišných nemocnicích na odděleních lůžkového typu. Všechny během pandemie spolupracovaly s členy AČR, což představuje základní stavební kámen celého tohoto výzkumu. Před realizací samotného výzkumu byl proveden i předvýzkum, který sloužil především k ověření srozumitelnosti jednotlivých otázek v rozhovoru. Po souhlasu informantek byly rozhovory nahrávány a následně autorkou práce přepsány v programu Microsoft Word. Získané informace byly pečlivě přečteny a dle potřeb kategorizovány a redukovány do vytvořených kategorií a subkategorií, které jsou schematicky znázorněny v kapitole výsledky. Získané výsledky ukazují, že členové AČR spolupracovali jak s všeobecnými sestrami, tak s ostatními členy ošetřovatelského týmu. Nejčastěji se jednalo o pomocné práce jako je například pomoc při ranní hygieně, antidekubitní péče, asistence při stravování apod. Všeobecné sestry vysvětlily, čím jim byli vojáci nejvíce ku prospěchu, ale popsaly i úkoly, které pro vojáky představovaly problematické činnosti. Všeobecné sestry také detailně vyobrazily zkušenosti, které touto spoluprací získaly, a uvedly jak pozitivní, tak negativní názory a připomínky této spolupráce. V práci nechybí ani doporučené změny pro případ, že by následovala další vlna pandemie Covid-19. V kapitole diskuse jsou poté získané výsledky empirické části srovnány s odbornou literaturou a světovými články databází.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 283 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.