|
|
Obraz jako cesta k sobě. Uplatnění aktivní receptivní arteterapie při tvorbě s pacienty s psychotickým onemocněním.
PETŘINOVÁ, Alžběta
Práce věnuje pozornost přínosům výtvarného umění pro nemocné s psychotickou zkušeností. Sleduje pozitiva kombinace aktivní skupinové receptivní arteterapie s následnou produktivní výtvarnou činností pacientů. Na základě shrnutí problematiky psychotických onemocnění je představena metodologie na ukázce práce s konkrétním obrazem. Vyzdviženy jsou specifické faktory, které je třeba zvážit při výběru obrazu, jehož explorace má sloužit k tréninku mentalizace, percepčních, kognitivních a emocionálních procesů a pacientově ukotvení v realitě. Na výtvarných artefaktech vybraných pacientů jsou ukázána témata, se kterými se autoři na obraze vyrovnávali. Práce spatřuje výhody této metodologie v aktivizaci často demotivovaných pacientů, citlivém otevírání témat, ke kterým by bylo jinak obtížnější se přiblížit, a jejich následném výtvarném zpracování
|
|
|
Úloha HPA osy v rozvoji afektivních poruch
Fiedlerová, Alžběta ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv hypotalamo-hypofýzo-nadledvinové osy (HPA osy) na rozvoj afektivních onemocnění. Afektivní onemocnění, jako je velká depresivní porucha nebo posttraumatický stresový syndrom, jsou vážnými psychickými onemocněními, která mají závažný dopad na život jedince trpícího touto poruchou. HPA osa hraje klíčovou roli v adaptaci organismu na stresové situace. Dysfunkce HPA osy může významně ovlivnit homeostázu organismu díky zvýšeným či sníženým hladinám hormonů a neurotransmiterů či deregulacím stresového systému. To může vést k rozvoji afektivních poruch. Tato práce se zaměřuje na analýzu souvislostí mezi aktivitou HPA osy a vznikem afektivních poruch a zkoumá možnosti terapeutické léčby této osy jako potenciálního cíle léčby těchto poruch. Výsledky této rešerše jednotlivých vědeckých článků podporují porozumění mechanismům, které spojují HPA osu s afektivními poruchami a nabízejí perspektivu pro budoucí výzkum. Klíčová slova: HPAosa, kortizol, velká depresivní porucha, úzkostná porucha, posttraumatický stresový syndrom, bipolární porucha
|
|
|
Reprezentace psychických poruch v Young Adult literatuře
SOJKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá reprezentací psychických poruch v Young Adult literatuře. Tento druh literárních textů cílí primárně na čtenáře ve věkové skupině 12-18 let, ale v současnosti získává oblibu u čtenářů všech věkových kategorií. Bakalářská práce zkoumá, jak jsou psychické poruchy v Young Adult literatuře tematizovány, a to jak z hlediska autentičnosti reprezentace vzhledem k psychiatrickým specifikám poruch, tak i z hlediska funkcí zobrazení v rámci literárních textů. Ústředním tématem však je kulturální pohled na to, jak jsou společensky tabuizovaná témata reprezentována v literatuře pro dospívající čtenáře a čtenářky, pro které mohou tyto reprezentace sehrát zásadní roli při uvědomění si vlastních potíží a identity.
|
|
|
Genetické faktory ovlivňující charakteristické faciální rysy u osob s psychickými poruchami
Frajbišová, Aneta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Kočandrlová, Karolina (oponent)
Faciální část hlavy embrya je tvořena společně s mozkem ze stejných prekurzorů. Obličej je tvořen z buněk neurální lišty, které vznikají z neuroepitelu. Jakmile tedy dojde k narušení časného vývoje mozku, projeví se to ve tváři. Neuroepitel indukuje expresi mnoha důležitých genetických faktorů pro vznik obličeje, např. gen PAX3, Dsl-1, HMGN1. Na vzezření obličeje má však vliv i prostředí, konkrétně životospráva či způsob dýchání. Osoby se syndromatickými psychickými poruchami mají dobře známou a prozkoumanou faciální morfologii, kdežto osoby s nesyndromatickými psychickými poruchami, např. se schizofrenií, ASD, OCD či bipolární poruchou, jsou stále objektem mnoha studií. Genetické faktory ovlivňující faciální dysmorfii jsou často geny, které mají hlavní úlohu v centrální nervové soustavě či nepřímo ovlivňují skrze signalizační dráhy jiné geny známé pro vývoj faciální části hlavy, např. Fgf geny. Tato práce si klade za cíl určit tyto genetické faktory.
|
|
| |
|
|
Vliv cirkadiánních rytmů na vznik, průběh a léčbu psychických poruch člověka
Kititi, Tina ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Cirkadiánní rytmy řídí několik hlavních funkcí v našem těle. Uspěchaný životní styl dnešní doby může cirkadiánní rytmy poškozovat a spolu s tím vyvolávat řadu negativních vlivů, které jsou prediktorem vzniku psychických poruch. Schizofrenie a bipolární porucha jsou zařazeny mezi závažné duševní poruchy s rekurentním průběhem a častým dlouhodobým až doživotním léčením. Bylo prokázáno, že narušením cirkadiánních rytmů dochází ke zhoršení příznaků těchto psychických poruch a jejich zvýšenou mírou relapsu. Nejvyšší dopad mají narušené cirkadiánní rytmy na spánkový režim a rozdílné rytmy produkce hormonů. Mnoho studií navrhuje chronobiologickou léčbu jako možný doplněk k běžné léčbě antidepresivy a antipsychotiky. Hlavním cílem chronobiologické léčby je navrátit cirkadiánní rytmus do správného původního stavu. I přesto, že existuje určitá spojitost mezi cirkadiánními rytmy a patofyziologií psychických poruch, jeho přesná role není jednoznačně objasněna. Klíčová slova: cirkadiánní rytmus, psychické poruchy, bipolární porucha, schizofrenie, spánek
|
|
|
Poruchy cirkadiánních rytmů u bipolárních depresí a jejich spojení s polymorfismem ve vápníkovém kanálu L-typu
Filipovská, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Novosadová, Zuzana (oponent)
Bipolární afektivní porucha je závažné psychiatrické onemocnění postihující přibližně 1% populace. Vyznačuje se výraznými změnami nálad, období mánie střídá období deprese, mezi nimi může být variabilně dlouhé období bez příznaků. Zasahuje do pacientova každodenního života, často vede k sebevražedným sklonům. U tohoto onemocnění se objevují poruchy cirkadiánních rytmů, řízených suprachiasmatickými jádry v hypotalamu. Na narušené cirkadiánní rytmy poukazují projevy choroby, jako jsou abnormality ve spánku i v denní aktivitě pacienta či v cirkadiánním řízení rytmické syntézy hormonů. Jedním z mnohých faktorů, které spojují bipolární poruchu s cirkadiánním systémem na molekulární úrovni, jsou napěťově závislé vápníkové kanály, konkrétně kanály L-typu. U mnoha pacientů trpících bipolární poruchou byl nalezen polymorfismus v genu pro 1 podjednotku kanálu Cav1.2. Exprese těchto kanálů je řízena hodinovými geny a jejich správná funkce je důležitá pro udržování endogenních oscilací cirkadiánního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech. Je tedy možné, že abnormální funkce těchto vápníkových kanálů v důsledku polymorfismu u pacientů s bipolární poruchou může být jednou z příčin cirkadiánních abnormalit, které provázejí toto psychiatrické onemocnění. Klíčová slova: cirkadiánní systém, suprachiasmatická...
|
|
| |
|
|
Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita
Pomahačová, Kateřina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
V diplomové práci na téma ,,Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita" jsem se věnovala terminologii, kde jsme se seznámili s obecným pojmem duševní porucha a dále se dozvěděli základní informace o mnou vybraných duševních poruchách jako schizofrenie, afektivní poruchy, konkrétně bipolární porucha, dále neurotické poruchy, konkrétně obsedantně-kompulzivní porucha a v poslední řadě poruchy osobnosti a to konkrétně hraniční porucha osobnosti. Dále jsem se věnovala možnostem léčby duševních poruch, kde jsme se seznámili s prevencí a přístupem sociálního pracovníka, dále se sociálním šetřením, léčbou a s opatrovnictvím osob s duševní poruchou. V poslední řadě jsem se věnovala metodám sociální práce. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit jaké metody sociální práce jsou používány při práci s klienty trpící duševní poruchou, zda vůbec jsou nějaké používány a jaká metoda je používána nejčastěji. Dalším mým cílem bylo zjistit efektivitu používaných metod sociální práce. K dosažení mého cíle jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl tvořen z 11 otázek, které byly polootevřené. V rámci průzkumu jsem došla k závěru, že metody sociální práce jsou poskytovány klientům s duševní poruchou, jsou používány všechny metody sociální práce pro duševně...
|
|
|
Analýza zkušenosti osob s bipolární afektivní poruchou
Dally, Andrea ; Onder, Jakub (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Rigorózní práce si klade za cíl zvýšit transparentnost a důvěryhodnost zjištěných poznatků ve stejnojmenné diplomové práci. V diplomové práci byl prostřednictvím metody zakotvené teorie zmapován proces učení se žít s bipolární afektivní poruchou. V původní práci absentovala transparentnost procesu zpracování dat, díky čemuž nebyly zjištěné poznatky dostatečně validní. Dalším cílem této práce je popis metodologie klinické studie AKTIBIPO400, které se účastní aktéři diplomové práce pro hodnocení možného vlivu studie na výsledky diplomové práce. Teoretická část původní práce zůstala zcela zachována, pojednává o historickém i současném přístupu k bipolární afektivní poruše, jejím klinickém obrazu a možnostech léčby. Upravena byla empirická část diplomové práce, kde je podrobně prezentován postup při zpracování dat. Konkrétně práce nově obsahuje popis vlastní sebereflexe během analýzy dat, využití počítačového softwaru Altas.ti a jednotlivé kroky zpracování dat (konceptualizace údaje, kategorizace údaje a konstrukce teorie). Součástí úprav je také nová příloha, která prezentuje ukázky jednotlivých fází analýzy. Další změna se týká podrobnějšího popisu respondentů, přesněji jejich účasti v klinické studii AKTIBIPO400, jejímž zadavatelem je tele-medicínský start-up Mindpax s.r.o. V diplomové nebylo...
|
host ::
RSS.