|
|
Ležící kmeny Picea abies (L.) Karst v horské lesnaté krajině: délka dekompozice a role v dynamice ekosystému
Srubková, Andrea
Ležící kmeny hrají důležitou roli v dynamice horské lesnaté krajiny. Pomalu rozkládající se mrtvé dřevo ovlivňuje svahové procesy, hydrologii, biologickou rozmanitost, koloběh uhlíku a podporuje přirozenou obnovu lesních ekosystémů. Cílem studie bylo vyhledat jedince v přísně chráněných lokalitách NP a CHKO Šumava. Během terénního průzkumu byly zjišťovány charakteristiky prostředí i případů a odebírány vzorky stojícího a ležícího kmene pro následné laboratorní šetření (stáří, hustota). Bylo zjištěno, že nejstarší případy se nacházejí v NPR Boubínský prales, přestože byly poznamenány četnými disturbancemi. Výsledky prokazují dominanci stojících dřevin ve věku kolem 140 let v posledním stupni rozkladu. Nejstarším vypátraným jedincem byl smrk, starý téměř 300 let, jenž ukazuje minimální dobu od jeho pádu.
|
|
| |
|
|
Německá próza Karla Klostermanna
ŠÍMOVÁ, Sandra
Tato bakalářská práce se věnuje Karlu Klostermannovi a jeho dílu Böhmerwaldskizzen, Heiterres und Trauriges aus dem Böhmerwald a dalším německy psaným textům jeho tvorby, které vycházely primárně časopisecky, sekundárně byly vydávány knižně v originále i českých překladech. Autorka tuto tvorbu a její distribuci detailně zmapuje a představí ji po stránce žánrové i tematické. Součástí práce bude i komparace překladů Böhmerwaldskizzen / Črt ze Šumavy Marie Stunové z roku 1923 a Bohumila Nohejla z roku 1986.
|
|
|
Kriticky ohrožený okáč stříbrooký na Šumavě: stav, trend a příčiny ohrožení
JANDOVÁ, Kateřina
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat výskyt okáče stříbrookého (Coenonympha tullia) z čeledi babočkovití (Nymphalidae) v národním parku Šumava. Tento druh se v České republice v současnosti vyskytuje pouze na šumavských rašeliništích do nadmořské výšky 900 m n. m. a velmi vzácně v oblasti Třeboňska (Hanč et al., 2019). Monitoring probíhal v červnu 2023 na šumavských rašeliništích ve vltavském luhu. Především tam, kde se vyskytoval suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) nebo suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Došlo i k vytipování nových lokalit a ověření, zda se zde okáč stříbrooký (Coenonympha tullia) vyskytuje či nikoliv. Celkem bylo navštíveno 51 lokalit a okáč stříbrooký (Coenonympha tullia) se vyskytoval na 11 z nich. Následné statistické porovnání jednotlivých ukazatelů na lokalitách z roku 2023 s monitoringem v roce 2021 (Fric a Walter, 2022) ukázalo, že opravdu dochází k vysychání šumavských rašelinišť. A po porovnání počtu jedinců okáče stříbrookého (Coenonympha tullia) se ukázalo, že množství jedinců bylo v roce 2023 vyšší než v roce 2021.
|
|
|
Boletice - nová destinace cestovního ruchu a její udržitelný rozvoj
ŠOTOLA, František
Bakalářská práce na téma Boletice - nová destinace cestovního ruchu a její udržitelný rozvoj popisuje oblast v prstenci okolo Vojenského újezdu Boletice. V teoretické části přibližuje čtenáři historii území, stejně jako podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a jeho současný vývoj z hlediska měnící se velikosti újezdu, tak i z pohledu ekonomické a vzdělanostní báze, na které může cestovní ruch a regionální rozvoj stavět. Prostřednictvím metodiky hloubkových rozhovorů s místními stakeholdery vytváří prostor k diskuzi klíčových témat, která jsou fokusována nejen místními obyvateli, ale často i turisty či veřejností sledující tuto oblast jižních Čech. V rámci komparace jednotlivých názorů nachází průnik zájmu mezi respondenty, který ale často není názorem mainstreamovým a ukazuje nám sílu místních aktérů. V další části práce nabízí vytvoření nového udržitelného produktu cestovního ruchu, a to rekonstrukce bývalé úzkokolejné železnice, která byla vybudována na trase Spálenec - Arnoštov - Knížecí stolec pro potřeby likvidace následků větrné kalamity počátkem minulého století. Tento produkt odkazuje nejen na historii místa, konkrétně na významnou událost, která toto místo formovala, ale představuje uživatelům CR i technickou památku. Stejně tak nabízí ojedinělý zážitek, který nadměrně nezatěžuje místní krajinu.
|
|
| |
|
|
Kolísání hladiny podzemní vody v horském vrchovišti Rokytka
Lencová, Kateřina ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Rašeliniště jsou celosvětově rozšířené ekosystémy mající zásadní vliv na hydrologické poměry povodí. Zvláštní význam pak mají právě horská vrchoviště, pro něž je charakteristický výskyt v pramenných oblastech vodních toků. I přes nesporný význam horských vrchovišť z hlediska odtokových poměrů však nebyl jejich vliv doposud jednoznačně objasněn. Obzvláště důležitým tématem jsou pak horská vrchoviště pro území Šumavy, kde představují zcela zásadní prvek krajiny. Zájmová lokalita této práce je tudíž situována do jedné z šumavských pramenných oblastí, a to konkrétně do povodí Rokytky. V rámci této práce bylo na problematiku hydrologické funkce sledovaného vrchoviště pohlíženo zejména prostřednictvím rozdílů v kolísání hladiny podzemní vody v různých částech horského vrchoviště. Zároveň byl sledován vliv příčinné srážky na změnu hladiny podzemní vody ve vrchovišti i na odtokovou odezvu Rokytky. Srážky jsou totiž pro vrchoviště jediným zdrojem vody a jejich vliv je tak zcela klíčový. Přestože se řada předešlých studií věnovala vlivu tohoto vrchoviště na odtokové poměry Rokytky, nebyly dosud analyzovány výšky hladiny podzemní vody z manuálně měřených vrtů. A právě tato data umožnila hodnotit velikost a charakter kolísání hladiny podzemní vod v různých hloubkách rašeliny, což je jedním z klíčových kroků...
|
|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomasz (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.