Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 159 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Koktavost - návrh komplexního diagnostického a terapeutického programu pro dospělé osoby s koktavostí s důrazem na desenzibilizaci, recidivu a následnou péči
Dezort, Jan
Práce má za cíl vypracovat návrh komplexního diagnosticko-terapeutického programu pro dospělého klienta s koktavostí. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část má čtyři kapitoly a byla zpracována obsahovou analýzou zahraniční a české odborné literatury, studií a elektronických médií. Tato část seznamuje s teoretickými východisky práce a pojímá fenomén koktavosti z širší perspektivy. Popisuje její vliv na člověka a jeho řeč a ukazuje, jak se s jejím výskytem člověk snaží vyrovnat a jak se mění jeho vnímání, postoje a pocity. Popisuje koktavost u dětí, dospívajících a dospělých. Věnuje se kritickým obdobím vzniku koktavosti zpracováním rizikových faktorů a obsahuje i popis dalších poruch plynulosti řeči. Práce klade důraz na osobnost terapeuta a jeho významný vliv na celý proces terapie. V práci je rozpracován model MKF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví) pro koktavost (dle Yaruss a Quesal, 2004) jako východisko pro diagnostiku a terapii koktavosti. Výzkumná část je rozdělena na dvě kapitoly. V první kapitole byla zpracována případová studie, na které je prezentováno využití modelu MKF v praxi a aplikace SMART cílů v diagnóze a terapii. Druhá kapitola pomocí dotazníkového šetření analyzuje zkušenosti balbutiků s reakcí na jejich neplynulost...
Roztroušená skleróza: Klinické a paraklinické markery pro sledování aktivity nemoci.
Srpová, Barbora ; Horáková, Dana (vedoucí práce) ; Taláb, Radomír (oponent) ; Bartoš, Aleš (oponent)
Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní, neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému. V současnosti máme pouze omezené markery vypovídající o aktivitě onemocnění a schopné predikovat budoucí průběh nemoci u pacientů s RS. Tato práce se zabývá dvěma potenciálními markery. Prvním z nich je řeč, jejíž parametry jsme hodnotili v kohortě o 141 pacientech a 70 zdravých kontrol. Pomocí akustické analýzy jsme prokázali přítomnost řečových abnormalit již u pacientů s minimálním neurologickým postižením (EDSS<2) a korelaci těchto odchylek s regionální i celkovou mozkovou atrofií. Hlavní část práce je věnována lehkým řetězcům neurofilament (NfL), především jejich sérovým hladinám (sNfL) jakožto v současnosti nejslibnějšího markeru nejen pro sledování aktivity onemocnění, ale také zhodnocení efektu terapie a predikce průběhu nemoci. Cílem bylo objasnit význam tohoto parametru a jeho možné uplatnění v běžné klinické praxi. V kohortě 172 nově diagnostikovaných pacientů byly stanoveny sérové a likvorové hladiny NfL společně s klinickým vyšetřením a magnetickou rezonancí mozku. Nejdůležitějšími závěry naší práce byly průkaz NfL jako markeru probíhajícího zánětu CNS (zánětlivé neurodegenerace), potažmo aktivity nemoci, a zároveň jako prediktivního markeru budoucí mozkové atrofie. Dále jsme se...
Děti s poruchou autistického spektra na Kladensku
Polidarová, Jiřina ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce je věnována problematice vzdělávání dětí a žáků s poruchou autistického spektra (PAS) na Kladensku. Ve své teoretické části odhaluje historii zkoumání tohoto závažného postižení, popisuje projevy chování u jednotlivých diagnóz v oblasti komunikace, socializace, sociální interakce, vývoje řeči, představivosti, hry. Stručně uvádí do problematiky diagnostiky a mnohostranné intervence. Praktická část je věnována kvalitativnímu šetření, které si klade cíle popsat na konkrétních případech, jak probíhá vzdělávání, pedagogická, psychologická a sociální intervence na Kladensku. Na třech případových studiích chlapců ve věku 13, 14 a 17 let je ukázáno, jak se potýkají se svými zdravotními problémy, se vzdělávacími potížemi, na jakých typech škol se vzdělávají, čeho dosáhli. Svoji budoucnost vidí zjednodušeně a leckdy naivně, přesto lze usoudit, že chtějí někde pracovat, být samostatní a soběstační. Rozhovory se třemi pedagogickými pracovníky jsou zpracovány do souvislého textu. 2 asistentky pedagoga a jedna třídní učitelka zmiňují některé aspekty své práce v souvislosti se žáky s PAS týkající se chování a učení. Problematika poradenství je stručně naznačena ve výpovědi krajské koordinátorky péče pro PAS a školní psycholožky. Práce podává výčet a stručnou charakteristiku školských poradenských...
Myšlení v neskrytosti
Zajíc, Tomáš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Cílem této práce je prozkoumání tématu myšlení v pracích Martina Heideggera jako jedné z možností, která je člověku nejvlastnější a která není pouhým nástrojem k poznávání, nýbrž patří ke způsobu toho, jak člověk jest. Myšlení je být-pamětliv toho, co je hodno upamatování a co jako takové otevírá možnost setkání se se světem a se sebou samým v jejich původní zřejmosti. Přes myšlení blízkosti se práce dostává k Heideggerovu pojetí čtveřiny a uvlastňování světa do věcí a dále rozvíjí téma smrtelnosti člověka jako pobytu. Práce dále tematizuje Heideggerovo myšlení řeckého ALETHEIA jakožto světliny pro ukazování jsoucího, která jako taková zůstává v dějinách filosofie nemyšlena a ve které Heidegger spatřuje úkol myšlení v době dovršení metafyziky. Ve výkladu řeči odhaluje způsob, jakým je člověku dána řeč, resp. jak řeč člověka má a je domem bytí, a tak bytostným způsobem konstituuje myšlené. Spolu s řečí je pak zkoumáno básnění, ve kterém řeč promlouvá jako řeč a kde se řeč ukazuje jako souzvon ticha. Básnění je pak pojato jako přijímání míry a zaznívá Heideggerův výklad způsobu lidského bydlení jako básnění. V posledu je nahlédnut subjekt- objektový rozvrh a jeho důsledky pro myšlení, význam myšlení světa jako obrazu a nakonec Heideggerovo zamyšlení nad koncem filosofie a úkolem myšlení. KLÍČOVÁ...
Slovo, řeč a jazyk. Interdisciplinární pole teologie a neurověd.
Tomášek, Martin ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
73 Abstrakt Mnohovýznamový pojem logos provází filosofii od nejranějších autorů. Obecně lze říci, že pojem logos má v historii dvě hlavní skupiny významů. První skupina se týká řeči (slovo, řeč, věta…) a druhá skupina významů se týká rozumu (myšlenka, důvod, rozum, myšlení…). Druhá skupina ve filosoficko-teologickém uvažování přechází do představy rozumu přesahujícího člověka - "božský" či "světový rozum". Analytická filosofie postulovala teoretický podklad pro dualitu řeči a rozumu. Již Humboldt byl přesvědčen, že myšlení je vždy spojeno s jazykem, že řeč je orgán vytvářející myšlenky. Ebner v pneumatologické filosofii říká, že člověk je svojí povahou "Duchem, který má slovo", že "bez Slova není rozumu", a že "rozum je řeč, logos". Wittgenstein ve filosofii jazyka tvrdí, že "hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa", a že "věta je obrazem skutečnosti". Lingvistické práce Fodora o vnitřním jazyku myšlení (mentálštině) a zejména Chomského teorie existence struktury pro "univerzální gramatiku" v lidském mozku, poskytují předpoklady pro pátrání po takové struktuře. Neurovědní výzkumy tyto předpoklady potvrzují. Součástí mozku dospělého člověka jsou struktury specializované pro chápání řeči. Patří k nim Brocovo centrum pro vytváření řeči, Wernickeho centrum pro porozumění řeči, fasciculus arcuatus,...
Člověk jako tvor středu aneb skromný komentář k Herderově filosofii
Vostárek, Adam ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Hlavním cílem této práce je zprostředkovat českému čtenáři přístup k filosofii polozapomenutého autora 18. století, Johanna Gottfrieda von Herdera. Tento žák I. Kanta je dozajista někým, koho bychom neměli z kánonu německé klasické filosofie vyřazovat. Ne nadarmo označil Herdera Goethe za Bratra Humana. Právě pojem lidskosti je právoplatným cílem mé interpretace. Jedná se totiž o pojem základní. Tato práce si pak klade za cíl provést nejprve výklad dvou stěžejních děl J.G. Herdera, Eseje o původu řeči a Vývoje lidskosti, přičemž tato díla zde vyložíme tak, aby vynikla jejich propojenost, která je, jak se domnívám, zcela zřejmá. Poté se přesuneme do syntetické části této práce, kde hodlám interpretovat poznání nabyté předchozím výkladem a obohatit ho o poznatky z dalších Herderových spisů. Cílem této syntetické kapitoly je pak dojít k výkladu onoho stěžejního termínu Herderovy filosofie, termínu lidskosti, který Herder staví do úplného centra svého filosofování. Klíčová slova: Herder, lidskost, řeč
Faktory, limity a příležitosti v rozvoji logopedických institucí
Hefková, Petra
Bakalářská práce se zabývá faktory, limity a příležitostmi logopedických institucí na území Jihomoravského a Olomouckého kraje. Teoretická část vymezuje základní pojmy jako je komunikace, logopedie, narušená komunikační schopnost a klinická logopedie. Dále je představena logopedická péče poskytována příslušnými rezorty, profesní a zájmové organizace a nakonec podpora, která se zejména v posledních letech v rámci logopedické intervence objevuje. Praktická část představuje kvalitativní výzkum. Prostřednictvím rozhovorů s logopedy a rodiči dětí s narušenou komunikační schopností je analyzován současný stav a vyskytující se problémy v poskytování logopedické péče. Rozhovory jsou přepsány metodou transkripce a data jsou zpracována prostřednictvím otevřeného kódování.
Odhad přesnosti řečových technologií na základě měření signálové kvality a obsahové bohatosti audia
Nezval, Jiří ; Smital, Lukáš (oponent) ; Schwarz, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá teoretickým rozborem vzniku řeči, představuje možnosti využití řečových technologií a vysvětluje současný přístup k fonetickému přepisu řečových nahrávek. Jsou v ní popsány metriky hodnocení kvality audionahrávek, které rozdělujeme do dvou oddělených skupin. První skupinou jsou metriky signálové kvality, druhou metriky obsahové bohatosti. Prvním cílem praktické části je poté vytvořit statistický model pro predikci přesnosti strojového přepisu řečové nahrávky na základě měření její kvality. Druhým cílem je posoudit, které dílčí metriky jsou pro predikci přesnosti strojového přepisu nejdůležitější.
Porozumění řeči u dětí před nástupem do školy
Vlasáková, Anna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na oblast porozumění řeči u dětí před nástupem do školy z hlediska logopedie. Práce je zaměřena zejména na diagnostiku. V současné době je nedostatek vhodných diagnostických materiálů, a právě z toho důvodu byl vytvořen Test porozumění řeči před nástupem do školy. Tento test je určen pro děti od pěti let. Teoretická část charakterizuje dítě v předškolním věku z hlediska psychického a motorického vývoje. Dále se zaměřuje na popis komunikace předškolního dítěte. Blíže je zpracován vývoj řeči dle lexikálně-sémantické roviny. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o porozumění řeči, vývoji a procesu porozumění. Součástí toho jsou stručně popsány jevy, jejichž vliv na porozumění řeči byl posuzován ve výzkumném šetření. Praktická část obsahuje zpracování zjištěných výsledků z depistáže porozumění řeči a použití výše zmíněného diagnostického materiálu. Kvantitativního výzkumného šetření se zúčastnilo 125 dětí. U těchto dětí byl posouzen vliv přítomnosti konkrétních hledisek na porozumění řeči. Bylo zjištěno, že na úroveň porozumění řeči u dětí ve výzkumném vzorku má vliv přítomnost opožděného vývoje řeči a potíže ve sluchové paměti. Naopak byl negován vliv dyslalie. Závěrem práce jsou popsány výsledky výzkumného šetření a formulována doporučení pro praxi. KLÍČOVÁ SLOVA...
Rozvoj slovní zásoby v běžné mateřské škole
Balcarová, Natalija ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na pedagogicky logopedické téma. Zabývá se Rozvojem slovní zásoby v běžné mateřské škole u dětí předškolního věku. Slovní zásobu je důležité rozvíjet už od útlého věku, jelikož má značný vliv pro budoucí dovednosti a schopnosti dítěte. Zvláštní význam by měl být brán na děti ve věku do 6 let, protože je u nich různorodá úroveň slovní zásoby. Hlavním cílem je analyzovat lexikální úroveň v mateřské škole. Zjišťování bylo provedeno formou rozhovoru. Práce je zaměřená na aktivní a pasivní složku slovní zásoby, která je zhodnocena při vlastním projevu a zásobou slovních druhů probandů. Výsledky pomohly přezkoumávat, jakého jazykového projevu dosahují děti v předškolním věku a vyplývá z nich, že pro děti je problematické používání slovních druhů a nejvíce používají slovní zásobu z každodenní komunikace. KLÍČOVÁ SLOVA Řeč, komunikace, děti, slovní zásoba, mateřská škola

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 159 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.