|
|
Production and characterization of regenerated humic acids
Uhrová, Anna ; Daniela,, Šmejkalová (referee) ; Kučerík, Jiří (advisor)
Jihomoravský lignit pocházející z dolu Mír v Mikulčicích, Lignit s.r.o. byl přesítován a vybraná frakce byla modifikována tzv. mokrou cestou pomocí dvou oxidačních (HNO3, H2O2) a dvou „amfifilních“ (kyselina octová, kyselina citronová) činidel. Alkalickou extrakcí byly získány jak huminové kyseliny z neupraveného tak předupraveného lignitu (tzv. regenerované huminové kyseliny). Na základě výsledku elementární analýzy byly vypočítány C/O a C/H poměry, které společně s FTIR spektry podaly informaci o stupni alifaticity/aromaticity a dále o stupni oxidace organického uhlíku. Pomocí vysokoúčinné vylučovací chromatografie byla stanovena distribuce velikosti huminových agregátů. K objasnění procesů probíhajících v povrchové vrstvě bylo proměřeno povrchové napětí studovaných roztoků vzorků. Získaná data byla proložena Szyszkowského rovnicí a obdržené parametry poukázaly jak na povrchovou aktivitu jednotlivých huminových kyselin tak i na povahu molekul zodpovědných za snižování povrchového napětí. Pro vzájemnou korelaci dat získaných výše zmíněnými metodami byl použit Pearsonův korelační koeficient.
|
|
|
Remediation Potential of Humic Acids
Uhrová, Anna ; Lehocký,, Marián (referee) ; Pospíšilová,, Lubica (referee) ; Kučerík, Jiří (advisor)
V předložené práci byly testovány modifikované lignitické huminové kyseliny za účelem zjištění jejich schopnosti remediace zemědělské půdy. Před samotnou extrakcí jednotlivých huminových kyselin byl lignit modifikován jednou ze série deseti organických kyselin. Cílem modifikace byla simulace procesů vyskytujících se v rizosféře, tj. procesů, kdy malé organické molekuly způsobují změny ve struktuře půdní organické hmoty, během nichž dochází k produkci biologicky aktivních agregátů/molekul podílejících se na růstu rostlin. Prvním krokem této práce bylo zkoumání fyzikálně chemických vlastností vyprodukovaných huminových kyselin a jejich molekulové struktury prostřednictvím elementární analýzy, infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR), vysokoúčinné gelové chromatografie (HPSEC), metodou měření povrchového napětí a plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Dalším krokem bylo studium parametrů biologické aktivity, získaných z experimentů zaměřených jak na vyšší rostliny, tak na remediaci mikrobiologické aktivity zemědělské půdy. Biologická aktivita vůči vyšším rostlinám byla zkoumána na základě experimentu s kukuřicí, byla měřena délka a hmotnost kořenů, rozvětvení jejich laterálních kořenů a obsah sacharidů a proteinů. Z experimentů cílených na půdu se jednalo o měření množství uvolněného CO2 při laboratorní inkubaci ošetřené půdy a půdní hydrofobicitu (metoda měření kontaktního úhlu). Na závěr byly výsledky podrobeny statistické analýze s využitím Pearsonova korelačního koeficientu s cílem nalézt vztahy mezi fyzikálně chemickými vlastnostmi a biologickou a povrchovou aktivitou studovaných huminových kyselin. Korelace byly zjištěny mezi biologickou aktivitou a fyzikálně chemickými vlastnostmi huminových kyselin. Naopak, nebyly zjištěny mezi povrchovými a fyzikálně chemickými vlastnostmi. Nejefektivnějším modifikačním činidlem z pohledu biologické aktivity byla 20% kyselina mravenčí, nejméně efektivním 20% kyselina propionová.
|
|
|
Remediation Potential of Humic Acids
Uhrová, Anna ; Lehocký,, Marián (referee) ; Pospíšilová,, Lubica (referee) ; Kučerík, Jiří (advisor)
V předložené práci byly testovány modifikované lignitické huminové kyseliny za účelem zjištění jejich schopnosti remediace zemědělské půdy. Před samotnou extrakcí jednotlivých huminových kyselin byl lignit modifikován jednou ze série deseti organických kyselin. Cílem modifikace byla simulace procesů vyskytujících se v rizosféře, tj. procesů, kdy malé organické molekuly způsobují změny ve struktuře půdní organické hmoty, během nichž dochází k produkci biologicky aktivních agregátů/molekul podílejících se na růstu rostlin. Prvním krokem této práce bylo zkoumání fyzikálně chemických vlastností vyprodukovaných huminových kyselin a jejich molekulové struktury prostřednictvím elementární analýzy, infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR), vysokoúčinné gelové chromatografie (HPSEC), metodou měření povrchového napětí a plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Dalším krokem bylo studium parametrů biologické aktivity, získaných z experimentů zaměřených jak na vyšší rostliny, tak na remediaci mikrobiologické aktivity zemědělské půdy. Biologická aktivita vůči vyšším rostlinám byla zkoumána na základě experimentu s kukuřicí, byla měřena délka a hmotnost kořenů, rozvětvení jejich laterálních kořenů a obsah sacharidů a proteinů. Z experimentů cílených na půdu se jednalo o měření množství uvolněného CO2 při laboratorní inkubaci ošetřené půdy a půdní hydrofobicitu (metoda měření kontaktního úhlu). Na závěr byly výsledky podrobeny statistické analýze s využitím Pearsonova korelačního koeficientu s cílem nalézt vztahy mezi fyzikálně chemickými vlastnostmi a biologickou a povrchovou aktivitou studovaných huminových kyselin. Korelace byly zjištěny mezi biologickou aktivitou a fyzikálně chemickými vlastnostmi huminových kyselin. Naopak, nebyly zjištěny mezi povrchovými a fyzikálně chemickými vlastnostmi. Nejefektivnějším modifikačním činidlem z pohledu biologické aktivity byla 20% kyselina mravenčí, nejméně efektivním 20% kyselina propionová.
|
|
|
Production and characterization of regenerated humic acids
Uhrová, Anna ; Daniela,, Šmejkalová (referee) ; Kučerík, Jiří (advisor)
Jihomoravský lignit pocházející z dolu Mír v Mikulčicích, Lignit s.r.o. byl přesítován a vybraná frakce byla modifikována tzv. mokrou cestou pomocí dvou oxidačních (HNO3, H2O2) a dvou „amfifilních“ (kyselina octová, kyselina citronová) činidel. Alkalickou extrakcí byly získány jak huminové kyseliny z neupraveného tak předupraveného lignitu (tzv. regenerované huminové kyseliny). Na základě výsledku elementární analýzy byly vypočítány C/O a C/H poměry, které společně s FTIR spektry podaly informaci o stupni alifaticity/aromaticity a dále o stupni oxidace organického uhlíku. Pomocí vysokoúčinné vylučovací chromatografie byla stanovena distribuce velikosti huminových agregátů. K objasnění procesů probíhajících v povrchové vrstvě bylo proměřeno povrchové napětí studovaných roztoků vzorků. Získaná data byla proložena Szyszkowského rovnicí a obdržené parametry poukázaly jak na povrchovou aktivitu jednotlivých huminových kyselin tak i na povahu molekul zodpovědných za snižování povrchového napětí. Pro vzájemnou korelaci dat získaných výše zmíněnými metodami byl použit Pearsonův korelační koeficient.
|
guest ::
