|
|
Stability of cross-linked collagen
Součková, Gabriela ; Vojtová, Lucy (referee) ; Jančář, Josef (advisor)
Teoretická část této bakalářské práce pojednává o obecných vlastnostech kolagenu, který je nejčastěji rozšířeným vláknitým proteinem v těle, o síťování kolagenu, které vede ke zlepšení mechanických i chemických vlastností, a o široce využívaných síťovacích činidlech, především 1-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl) karbodiimidu (EDC). Dále se zabývá několika metodami stanovení EDC ve vodném roztoku. Experimentální část je zaměřena na praktické stanovení množství EDC, které zůstalo ve vodě použité k promývání vzorků po síťování. Cílem bylo zjistit, jestli současně používaná metoda promývání je dostatečná pro jisté aplikace nebo je potřeba ji upravit. I přesto, že sloučenina EDC je prakticky netoxická, může způsobovat zbarvení kolagenních materiálů po sterilizaci ozařováním. Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno jaké množství EDC může ve vzorku zůstat nebo jestli je nezbytné vymýt veškeré EDC, je obtížné rozhodnout jestli je promývací metoda dostatečná nebo není. Navíc je potřeba brát do úvahy i ostatní vedlejší produkty síťování kolagenu. Nicméně cílem této práce bylo pouze zhodnotit účinnost vymývání EDC z kolagenních vzorků. Pro síťování byly použity tři různé koncentrace EDC a následně byly vzorky vymývány po různě dlouhou dobu. Takto bylo získáno 48 vodných vzorků, které byly následně třikrát spektrofotometricky stanoveny. Výsledně bylo zjištěno, že pro běžně používanou koncentraci síťovacího činidla (50 mmol.l 1 EDC) postačuje promývat vzorky po dobu 30 minut v roztoku hydrogenfosforečnanu sodného (Na2HPO3) a následně promývat ve vodě čtyřikrát po dobu 15 minut s výměnou vody při každém kroku. Po těchto krocích klesla koncentrace EDC v promývací vodě pod 1 mol . l-1, pro nižší koncentrace síťovacího roztoku byla dostatečná i kratší doba promývání. Výsledky této bakalářské práce jsou pouze předběžné, a proto by mělo následovat další zkoumání této problematiky.
|
|
|
Stability of cross-linked collagen
Součková, Gabriela ; Vojtová, Lucy (referee) ; Jančář, Josef (advisor)
Teoretická část této bakalářské práce pojednává o obecných vlastnostech kolagenu, který je nejčastěji rozšířeným vláknitým proteinem v těle, o síťování kolagenu, které vede ke zlepšení mechanických i chemických vlastností, a o široce využívaných síťovacích činidlech, především 1-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl) karbodiimidu (EDC). Dále se zabývá několika metodami stanovení EDC ve vodném roztoku. Experimentální část je zaměřena na praktické stanovení množství EDC, které zůstalo ve vodě použité k promývání vzorků po síťování. Cílem bylo zjistit, jestli současně používaná metoda promývání je dostatečná pro jisté aplikace nebo je potřeba ji upravit. I přesto, že sloučenina EDC je prakticky netoxická, může způsobovat zbarvení kolagenních materiálů po sterilizaci ozařováním. Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno jaké množství EDC může ve vzorku zůstat nebo jestli je nezbytné vymýt veškeré EDC, je obtížné rozhodnout jestli je promývací metoda dostatečná nebo není. Navíc je potřeba brát do úvahy i ostatní vedlejší produkty síťování kolagenu. Nicméně cílem této práce bylo pouze zhodnotit účinnost vymývání EDC z kolagenních vzorků. Pro síťování byly použity tři různé koncentrace EDC a následně byly vzorky vymývány po různě dlouhou dobu. Takto bylo získáno 48 vodných vzorků, které byly následně třikrát spektrofotometricky stanoveny. Výsledně bylo zjištěno, že pro běžně používanou koncentraci síťovacího činidla (50 mmol.l 1 EDC) postačuje promývat vzorky po dobu 30 minut v roztoku hydrogenfosforečnanu sodného (Na2HPO3) a následně promývat ve vodě čtyřikrát po dobu 15 minut s výměnou vody při každém kroku. Po těchto krocích klesla koncentrace EDC v promývací vodě pod 1 mol . l-1, pro nižší koncentrace síťovacího roztoku byla dostatečná i kratší doba promývání. Výsledky této bakalářské práce jsou pouze předběžné, a proto by mělo následovat další zkoumání této problematiky.
|
guest ::
