National Repository of Grey Literature 119 records found  previous11 - 20nextend  jump to record: Search took 0.00 seconds. 
Stalingrad - the war turnover
Pšánský, Jaromír ; Nálevka, Vladimír (advisor) ; Tajovský, Ladislav (referee)
The work "Stalingrad - the turning point of the war", describes reasons, proces s and results of the largest battle of the mil i tary hi s tory. The text i s divided into eleven chapters. The introduction contains a brief analys i s of used literature followed by the brief portrayal of the first year of the war on the eastern front until the defeating of the German army at Moscow. But the emphasis of the work i s the proces s and the result of the struggle of the fortress on Volha. The attention is paid also to the operation Mars, which was secret until relatively recent time and which would (in the case of succes) shade the Stalingrad counter-offensive. The method of the work is chronological with the accent to the everyday suffering of soldiers and non-combatants. The purpose i s to show a various view of the eastern field, supported by the relevant citations of publications, which are stated in a list of used literature. The author tried to overcome the black-and-white view on the war conflict and contribute to the understanding of the o ne of the second world war key moments.
"Blitzkrieg" and total war. German military theory between World Wars
Kubeš, Radim ; Nálevka, Vladimír (referee) ; Tajovský, Ladislav (referee)
Tato práce si klade za cíl předložit a uspořádat do koherentního celku základní poznatky vojenské teorie zabývající se použitím mobilních vojsk jak byla pěstována v meziválečném Německu a poukázat na souvislosti těchto myšlenek s domácími kořeny, ať již vycházely z praxe anebo tradice vojenské teorie, stejně jako na propojenost s širším myšlenkovým proudem vojenských teoretiků-reformátorů v Evropě. Cílem ovšem není pouze popis, ale také uplatnění ne právě obvyklého přístupu k vysvětlení výsledku druhé světové války. S pomocí velkých strategických teorií Clausewitze, Harta a Beaufra bude poukázáno na některá fakta, která sama o sobě již naznačovala výsledek střetnutí. Závěry z těchto teorií sice nebudou nikterak novátorské, zde je ovšem důležitější metoda, která svou univerzálností (přistoupíme-li ovšem na fakt, že ve válce existují určité neměnné konstanty) může pomoci k pochopení a nové interpretaci vojenských střetnutí.
Fall of the German empire and some aspects of the social-cultural development of Weimar Republic on the pages of selected memoir literature
Bříza, Aleš ; Kovář, Martin (referee) ; Tajovský, Ladislav (referee)
Český akademický svět doposud práci, která by komplexně a ve všech aspektech rozkryla (rozkrývala) složitost německých dějin daného období, postrádá; přitom je ale nutno právě v něm hledat příčiny pozdějšího ztroskotání prvního vážně zamýšleného pokusu o demokratické zřízení v nové německé republice. Rok 1918 znamenal mezník v politických, hospodářských a sociálních dějinách Německa. Pro oblast kulturních dějin to neplatí až tak doslova (viz v první kapitole Předmět práce a úvod do teorie memoárové literatury); ty podléhají jiným vlivům, jsou doménou pouze omezené skupinky lidí, kteří jako nositelé určité tradice, mající hluboké kořeny v minulých dobách, zajišťují kontinuitu mezi minulým, přítomným a budoucím a do jisté míry mohou pomáhat zmírnit sociální, hospodářské a politické otřesy. Pojem "na stránkách vybrané memoárové literatury" neznamená, že bych došel kjiným závěrúm, než jaké je možné najít v seriozní odborné literatuře. Jedná se spíše o metodologický problém; moje analýza vybraných událostí vychází ze zápisú memoárového charakteru, jejichž zastoupení je zde v obráceném poměru, tj. převládá nad odbornou literaturou. Úkolem historické vědy však je hledat nové relevantní postupy, metody a rozšiřovat pramennou základnu.
Beginnings of Czechoslovakian-Turkish relations in years 1918-1926
Novák, Petr ; Nálevka, Vladimír (advisor) ; Tajovský, Ladislav (referee)
Poli ti ka mezi válečného Československa vůči mimoevropským zemím není v české a slovenské odborné literatuře prakticky vůbec zpracována. Příčinou, proč tato tematika dosud z valné části leží na okraj i vědeckého zájmu, je patrně s ku tečnost, že československá republika v těchto zemích až na nečetné výjimky neměla žádné zvláštní politické zájmy. Vztahy k mimoevropským státům byly pro meziválečné Československo důležité především po hospodářské stránce. Jednou z uvedených výjimek byla Osmanská říše, respektive Turecká republika. Důvodem byla především skutečnost, že tato země ležela na pomezí oblasti, o kterou Československo projevovalo hluboký zájem - na pomezí Balkánského poloostrova. česká a ve značně menší míře i slovenská politika a veřejné mínění se o oblast Balkánu začaly zajímat již po krymské válce. Období intensivního zájmu však nastalo až v 70. letech 19. století v souvislosti s tzv. dubnovým povstáním na území dnešního Bulharska a s následnou rusko-osmanskou válkou. Tehdejší česká liberální politika neskrývala svůj kladný postoj k emancipačnímu hnutí balkánských národů, které souviselo s obecnějším procesem pozvolného rozkladu mnohonárodnostních říší v druhé polovině 19. století. České (a také slovenské) sympatie Sl získaly hlavně balkánští Slované - Srbové a Bulhaři, částečně pak i Řekové....
Contribution to the study of debates about the policy of appeasement in the English-written historiography
Perman, Tomáš ; Kovář, Martin (advisor) ; Tajovský, Ladislav (referee)
Historické interpretace dějin britské diplomacie 30. let 20. století je někdy obtížné oddělit od interpretací, které vysvětlují události druhé světové války. Historikové často spojují britskou politiku appeasementu s vypuknutím války a předkládají nám tento zjednodušený přehled událostí: britští politikové dopustili příchod války tím, že umožnili Hitlerovi vyzbrojit Německo, konsolidovat jeho západní hranice a expanzi na východ. Britové nedokázali zabránit Hitlerovi v okupaci Porýní v březnu 1936 a o dva roky později nezasáhli proti německé anexi Rakouska. Šest měsíců po anšlusu britský premiér Chamberlain akceptoval odstoupení Sudet Německu v Mnichově. Poté, co Hitler na jaře 1939 obsadil zbytek Československa, poskytli Britové záruky územní celistvosti Polsku. Když Hitler v září 1939 na Polsko zaútočil, britská vláda se spolu s Francií postavila na jeho obranu a vyhlásila Německu válku. Britské rozhodnutí jít do války a dostát svým závazkům opožděně ale neodvolatelně zvrátilo dřívější usmiřovací politiku, která uznávala Hitlerovy teritoriální požadavky jako pokus dosáhnout s Německem mírového evropského uspořádání. Většina historiků s touto analýzou politiky appeasementu souhlasí, ale liší se v názorech na její příčiny. Proč Britové čekali až do roku 1939, aby se postavili Hitlerovi silou? V zásadě...
Political development of the Spanish Republic 1931-1938
Kosina, Miloš ; Nálevka, Vladimír (advisor) ; Tajovský, Ladislav (referee)
Dějiny Španělska v první polovině 20. století představují nesmírně zajímavé téma jak z hlediska historického, tak politologického. Vzhledem k tomu, že jsem tyto obory studoval, mohu využít své vědomosti získané během pětiletého studia a moje rigorózní práce tudíž nebude čistě historickou prací, ale objeví se v ní i politologické úvahy zejména v souvislosti se systémem španělských politických stran. K tomuto tématu mě přivedl jednak dlouholetý zájem o dějiny 20. století, ale také o politické strany v jednotlivých evropských státech a vztahy mezi nimi. Studium španělštiny v předchozích letech spolu s výběrovými přednáškami prof. Nálevky mě podnítily, abych se hlouběji seznámil s nejnovějšími dějinami Pyrenejského poloostrova. Moje dřívější znalosti španělských dějin minulého století byly velmi povrchní a teprve poté, co jsem nastudoval prameny a četnou literaturu k tomuto tématu, mohu říci, že jsem pochopil složitost vnitřního vývoje této románské země. Kladl jsem si mnoho otázek: Proč vydržela republika ve Španělsku jen pět resp. osm let? Proč se nepodařilo spory mezi levicí a pravicí vyřešit mírovou cestou a dialogem? V čem bylo španělské stranictví jiné než v ostatní Evropě? Jakou roli sehrály odbory ve vnitřní politice? Jaký byl vztah menšin ke španělskému národu a do jaké míry se cítily být jeho...
Comparison of the use of neo liberal concepts of economic policies of Margaret Thatcher and Ronald Reagan
Rážková, Michaela ; Johnson, Zdenka (advisor) ; Tajovský, Ladislav (referee)
The aim of this work is to answer questions of effectiveness in controlling inflation, changes in unemployment rate, reduce government spendings, deregulation and decentralization in both countries, confirm or refute theoretical assumptions of Laffer´s curve on the example of consequence of tax cuts in United States of America, privatization and the implications of the fight with the unions in Great Britain and the overall effect of the implementation of neoliberal concepts in both countries. This work compares the implementation and impact of neoliberal concepts of economic policy in the UK and in the United States and it provides insight into the effectiveness of the chosen means.
Smoot - Hawley tariff and its effects on economy of The United States
Šimo, Dávid ; Tajovský, Ladislav (advisor) ; Johnson, Zdenka (referee)
This bachelor thesis focuses on effects of Smoot-Hawley tariff in The United States of America, during 1930. Specifically, the thesis focuses on the analysis of the tariff's effects to process of The Great Depression and is trying to answer the question if the tariff made The Depression worse. In the first part, there is described economic situation in the United States before the tariff passed and then there is described way, how the tariff was passed. The next part is divided into three chapters, and every single one of them analyze effects of the tariff from different sight of view, which is change of farmer's and producer's situation, monetary effects and effects of the tariff to world trade. The thesis analyzes these effects on process of the Great Depression in The United States. Conclusion of the thesis is the statement that Smoot-Hawley tariff made an effect on The Great Depression, mainly by his effects on world trade, which was lower because of the tariff and it was a break to recovery from recession.
The Effects of the New Deal on the social status of Afro-Americans in selected sectors of the US economy
Schwammenhöfer, Tomáš ; Tajovský, Ladislav (advisor) ; Johnson, Zdenka (referee)
This bachelor thesis deals with the effects of the New Deal legislation on Afro-Americans in the 1930s. Specifically, the thesis analytically focuses on the influence of various politician of this program on their social environment within the US economy. For the ease of understanding of whole issue is needed to know the situation of Afro-Americans in the previous decade as well as in the Great Depression. That is the content of the first two chapters. Subsequently there is the outline of the situation leading to the election of F. D. Roosevelt, US President. The last and as well the most important chapter of the whole thesis is devoted to analysis of individual programs and their impact on Afro-Americans. It concludes that the New Deal had both positive and negative influence on this minority, depending on the economic sector and the relevant administration. New Deal generally meant a huge progress in their economic and political affairs.
The Macroeconomic Impacts of the Selected Oil Shocks in the United States of America
Šikulová, Markéta ; Johnson, Zdenka (advisor) ; Tajovský, Ladislav (referee)
The aim of this study is to analyze macroeconomic impacts of four selected oil shocks on the United States economy and their subsequent comparison. The first part of this study deals with the theoretical background of supply shock, its influence on the economy, and the possible responses of economic policy. Furthermore, in the first part I focus on the historical events that led to the oil crisis, specifically on the OPEC oil embargo imposed on the United States, production cuts caused by the Iranian revolution, Iran-Iraq War and Persian Gulf War and on the demand as well as the supply factors that led to the oil shock of 2007-2008. The second part of this study presents the specific impacts of four selected oil shocks on the US economy and their comparison. Based on the findings, it was possible to confirm the hypothesis saying that past oil shocks, especially those that took place in the 1970's, had more negative impacts on the United States economy in comparison with those that happened more recently. In other words, that the effects of changes in oil prices have lessened over time. There are many reasons of this moderation, but the most important ones include more effective monetary policy response, the decrease in wage rigidities, and more recently also the decline of United States dependency on imported oil.

National Repository of Grey Literature : 119 records found   previous11 - 20nextend  jump to record:
Interested in being notified about new results for this query?
Subscribe to the RSS feed.