|
|
The younger Great Moravian phase in Mikulčice and a question of its understanding by means of study of ceramic groups
Mazuch, Marian ; Sláma, Jiří (advisor) ; Wachowski, Krysztof (referee) ; Poláček, Lumír (referee)
The current state of archaeological research on Great Moravia can, with a bit of exaggeration, be described as archaeology of two faces. The archaeology of cemeteries and the archaeology of settlement situations in power centres of the Great Moravian state. This seemingly provocative division may symbolize a kind of dualism, represented in two levels. In part, there are naturally two completely different worlds in the sphere of the living and of the dead, but there is also the archaeological difference - in the representation of material culture. We find just a few objects that these two worlds have in common (with the exception of those either with functional and formative perfection or, on the contrary, with simplicity, that, at least till this time, cannot typologically be distinguished, such as knives or spindle whorls), or more precisely these common points are very rarely monitored and evaluated in settlement contexts. In my opinion, this fact can be of crucial importance while trying to create a general chronology of the period in question. Archaeological evaluations of cemeteries, according to my knowledge, can be considered to be truly archaeological only if carried out on the basis of a stratigraphic analysis and, in the first phase, at least with the elaboration of some relative chronological...
|
|
| |
|
|
Archaeological research of backyard of house N. 40 in Filištínská street in Chrudim
Horák, Jan ; Sláma, Jiří (referee) ; Klápště, Jan (advisor)
Práce se zaměřuje na zpracování středověkých nálezů z výzkumu v č.p. 40/I (sondy E a F výzkumu z let 1996 - 1998) a na vypracování metodiky, která zjednoduší třídění keramických nálezů coby hlavního pramene za předpokladu zachování důležitých (tj. dále využitelných) informací. Hlavními výstupy z práce by mělo být zhodnocení konkrétního stavu hmotné kultury a jejího vývoje a rovněž zhodnocení funkčnosti metodiky a její porovnání s jinými přístupy.
|
|
|
Tiles of Vyšehrad type
Křenková, Klára ; Klápště, Jan (advisor) ; Sláma, Jiří (referee)
Dlaždice, které v minulosti kryly podlahy sakrálních staveb, klášterů a v mladších dobách zřejmě i obytných budov, tvoří zcela specifickou část hmotné kultury. Jejich provedení, vzhled a ikonografický obsah byl dán v prvé řadě funkčním hlediskem. V rámci předmětů každodenní potřeby i součástí architektury se jedná o jeden z prvků nejvíce vystavených různým destruktivním vlivům již v době užívání. Přesto se můžeme dodnes obdivovat rozmanitým obrazům, pečlivě otištěným do keramické hmoty, jejichž význam se snažíme rozpoznat. Cílem práce je blíže popsat problematiku nejstarších reliéfních dlaždic vyšehradského typu, zejména možnosti jejich chronologické, funkční a ikonografické interpretace. Oporou tohoto záměru je nálezový soubor románských dlaždic z archeologického výzkumu Žatce.1 Práce je členěna do dvou větších okruhů. Prvním z nich je otázka ikonografického obsahu dlaždic vyšehradského typu, dosud uváděný výklad totiž můžeme vnímat jako poněkud jednostranný. Následuje část zaměřená zejména na revizi datování nálezů z českých lokalit, ale i na jejich konkrétní specifika. Dlaždice vyšehradského typu tvoří v rámci českých zemí uzavřenou a jasně definovanou skupinu. Ačkoliv se jim zatím dostalo nepřerušené téměř stoleté pozornosti včetně dvou syntetických prací (Hejdová- Nechvátal 1970; Merhautová 1988),...
|
|
|
Early mediaeval stronghold of Libice nad Cidlinou and its hinterland
Mařík, Jan ; Sláma, Jiří (advisor) ; Macháček, Jiří (referee) ; Moždzioch, Slawomir (referee)
Early medieval strongholds (fortified centres) were dominating elements in early medieval society. They usually served as multi-functional centres of political power, administration, trade, cult, military organization, etc. There were many people residing in such strongholds who did not take part on agricultural production, for example the ducal family, soldiers, and craftsmen. Strongholds played an important role in the process of the formation of early medieval Czech state in the 9th and the 10th century. The early medieval centre is assumed to have been a great consumer of food (non-productive elites), human labour (construction of fortification), raw materials (wood, iron ore), etc. The needs of early medieval strongholds are usually characterised as "very large", but always without any proper context of comparison. It is impossible to understand the economy of a centre without a knowledge of its needs and capacity of its hinterland. The centre and its hinterland is one indivisible system, which has to be balanced.
|
|
|
The medieval settlement in East Bohemia
Ježek, Martin ; Klápště, Jan (advisor) ; Sommer, Petr (referee) ; Sláma, Jiří (referee)
Předkládaná práce se snaží zhodnotit dosavadní prameny k vybraným otázkám středověkého osídlení východních Čech. Převážnou část pramenné základny k tomu tématu tvoří archeologický materiál, získaný v posledních desetiletích jednak terénním výzkumem městských jader, jednak povrchovými sběry v několika regionech. V této práci byl zpracován jeden z nich, a to bohatý fond z okrajové oblasti raně středověké sídelní oikumeny, Jaroměřska. Kapitola zaměřená na jeho poznání sleduje svědectví proměny sídlištní struktury raně středověkého venkova. Naproti tomu kapitola věnovaná nejstarším východočeským městům, až na výjimku královským, se zabývá především vývojem prostorové struktury v rámci městských hradeb. Různoběžnost chronologických rovin vyplývá z rozdílné dostupnosti poznání dějinných tendencí v rámci možností archeologie, resp. celého spektra metod historiografie. V úvodní části je zdůvodňován přístup k pojmu město, vázaný k sociálnímu postavení obyvatel nových sídel vznikajících ve 13. století v českých zemích. Na jeho základě je vedena dělící čára mezi často směšovanými urbánními formami mladšího pravěku a raného středověku a městy středověku vrcholného. Jako příklad je prezentováno Staré Město pražské 12. a staršího 13. století sjeho vyhlášenými románskými domy, pokládanými v literatuře za doklad raně...
|
|
|
The progress of burial in early medieval agglomerations and location towns on Žatec as an example
Marethová, Barbara ; Sláma, Jiří (referee) ; Klápště, Jan (advisor)
Rozsáhlé archeologické výzkumy, které proběhly v minulém desetiletí především na žatecké ostrožně, odkryly několik očekávaných i dosud nemámých raně středověkých pohřebišť. Do té doby bylo v žatecké sídelní aglomeraci evidováno jen několik dokladů pohřbívání, pocházejících především ze starších výzkumů, často bez bližších nálezových okolností. Naopak ze středověkých písemných pramenů se vědělo o více než tuctu sakrálních staveb, které stávaly v městském jádru a na okolních předměstích. To vedlo k tomu, že rekonstrukce osídlení přemyslovského správního centra donedávna postrádala pevnější opory, a to především pro lokalizaci jednotlivých kostelů a jejich souvislostí s hrobovými celky. Zpracování nově prozkoumaných pohřebišť v Dvořákově ulici, na Chelčického náměstí a na náměstí Jana Žižky otevírá možnost porovnání vývoje pohřebního ritu pro období raného i vrcholného středověku a zároveň dovoluje zaměřit se na problematiku počátku pohřbívání při sakrálních stavbách. Díky proměně raně středověké aglomerace v institucionalizovaný městský útvar, lze v Žatci pozorovat vliv postupující urbanizace na uspořádání jednotlivých funerálních areálů. K posouzení se dále nabízí komparace s topografickou situací pohřebních areálů v jiných výmarnných centrech přemyslovských Čech.
|
|
|
Settlement of Žatec in the second half of 9th and on the beginning of the 10th century
Čech, Petr ; Klápště, Jan (referee) ; Sláma, Jiří (advisor)
Předložená práce vychází z možností, které poskytoval archeologický materiál získaný a laboratorně zpracovaný do konce roku 2005 autorem práce a P. Holodňákem z žateckého muzea, přičemž byly vynechány nálezy a výsledky sezóny 2004, které se laboratorně zpracovávají na Ústavu archeologické památkové péče SZ Čech v Mostu. Pro časovou tíseň rovněž nebyly použity všechny výsledky z výzkumů prováděných uvnitř aglomerace archeology žateckého muzea, a které jsou k dispozici. Je zřejmé, že pramenná základna ještě dozná významných změn co do počtu a případnou změnu kvality nelze odhadnout. V každém případě je předložená práce jakýmsi polotovarem či základem k další práci. Popisný systém byl zatím testován na vzorku ca 150 zlomků keramiky a ukázala se jeho životaschopnost od rychlého ohodnocení, přes zápis do databáze až k nastavování vzorníků v případě výskytu nového typu výzdoby. Typy výzdoby, jejich varianty a kombinace je možno provázat s typem okraje. Velká variabilita typů okrajů se ukázala jako vhodná při začlenění do skupiny, není potřeba váhat nad zařazením, a množství variant dokresluje spíše nesourodost ruční výroby. Jako směrodatný se jeví typ. Pro přesnější analýzu je zapotřebí zpracovat středohradištní keramiku vcelku a jako velmi významné se jeví rozlišení na keramiku místní a mimožateckou. Poté bude...
|
|
|
The archeological evidence of medieval pottery production in Bohemia
Volf, Martin ; Sláma, Jiří (referee) ; Klápště, Jan (advisor)
Ve většině archeologických situací, ať již pravěkých či středověkých, tvoří keramika nejpočetnější a často i jedinou kategorii nálezů. Z tohoto faktu vyplývá potřeba pracovat s keramikou jakožto archeologickým pramenem. Archeologové jsou nuceni pracovat každodenně s touto poměrně na první pohled zanedbatelnou součástí života minulého člověka a na jejím základě konstruovat své teorie. V momentě zpracovávání keramiky však nastává zásadní problém, který tkví ve výpovědních možnostech keramiky jako archeologického pramene. Otázky, které si archeolog na počátku práce s keramikou klade (pokud si vůbec nějaké klade), jsou často nepoučené a žádají odpovědi, které studium keramiky samo o sobě neposkytuje. Práce vznikající na základě těchto otázek jsou pak často zavádějící, či v lepším případě konstatují neřešitelnost původních otázek, z čehož vyplývá posléze skepse, která je dnes spojena s tématem středověké keramiky. Předpokladem pro řešení této situace je uvědomění si pozice tohoto tématu na pomezí několika vědních oborů Středověká keramika je jedním z témat, u kterých si je třeba uvědomit nutnost interdisciplinárního studia. Spoluprácí s keramology (technology keramiky) a dalšími odborníky ( etnografy a samotnými hrnčíři) můžeme dospět k formulování otázek, které se můžeme pokusit zodpovědět na základě středověké...
|
|
|
Colonization of the upper Loučná river from the Neolithic to the early Middle Ages with regard to the Czech-Moravian contacts
Vích, David ; Popelka, Miroslav (referee) ; Sláma, Jiří (referee)
Na území Litomyšlska a Vysokomýtska můžeme, i přes relativně vyšší nadmořskou výšku větší části tohoto území, konstatovat doklady přítomnosti člověka prakticky po celý sledovaný úsek pravěku a raného středověku s výjimkou starší - střední doby bronzové a časně slovanského období. Zjištěný stav představuje ve skutečnosti pouze pomyslnou špičku ledovce, protože většina shromážděných pramenů byla získána syntetickým povrchovým sběrem. Nejstarší nálezy v rámci sledovaného úseku pravěkých dějin daného regionu spadají již do I. stupně kultury s lineární keramikou a známe je dosud výhradně z k. ú. Cerekvice nad Loučnou. Okolí Cerekvice tak můžeme považovat za centrum neolitizace zdejšího regionu. Z širšího regionu disponujeme ve sběrovém materiálu obtížně rozlišitelnou keramikou II. a III. stupně LnK, významné jsou především ojedinělé zlomky keramiky konce III. a IV stupně této kultury. Šárecký stupeň LnK byl v regionu dosud předpokládán pouze teoreticky (Vencl 1963, 22-33). V případě kultury s vypíchanou keramikou a lengyelské kultury musíme na podrobnější chronologický rozbor rezignovat, pouze u zlomku StK z lokality Nedošín 2, 3, 3a můžeme vzhledem k výskytu velkých vpichů v kombinaci s malými uvažovat o mladším stupni této kultury v pojetí M. Zápotocké. Množství neolitických artefaktů pak nejsme schopni...
|
guest ::
RSS feed.