|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Nesprávný výklad obrazu středního východu v médiích.
Puc, Jurij ; Dvořák, Tomáš (advisor) ; Kolář, Viktor (referee)
The thesis analyzes today?s image interpretation of the Middle East. It would suffice to say that our impression of the Middle East and its current political situation is far from positive. An analysis of the development through history was made, to better understand why do we have such an understanding of the Middle East. Does the adjective Islamic carry a negative image, and if so, why? An analysis of current day media portrayal reveals that the west sometimes lack criticism to objectively judge the images it receives from the Middle East. An overview of different photographic media reveals the potential misinterpretations western infatuation with the image has created.
|
|
| |
|
|
The Slovak documentary self-reflection
Hon, Štěpán ; Musilová, Helena (advisor) ; Kolář, Viktor (referee)
I have devoted my dissertation paper ? The Slovak documentary self-reflection?to the historic development and to the contemporary state of photographic art in Slovakia. Its principal concern are photographic forms which attempt to primarily reflect the time they were created in. It compares the differences between Slovak artists Karel Plicka and Irena Blühova in between the two world wars in Czechoslovakia. It reflects the work of Martin Martineček, Jozef Ort-Šnep and others during the normalization period. The paper?s main focus was to analyze the most recent history. It deals with the photographic and production attempts of the documentary artist Andrej Bána in the nineties; it follows the newly formed perspective of a colored Slovakia headed by Martin Marenčin together with Martin Kollár. It maps the creation and the downfall of the civic society The Slovak Documentary Photography, it marks the fate of the exhibition project Family album.sk and it describes the grant programs, issued in the beginning of the millennium that enabled the creation of comprehensive and compact documentary reflections of Slovakia in the times of change. The paper finishes with the description of the innovatory approach of Lucie Nimcova and with the thoughts concerning the border line between a photographic documentary work and conceptual art.
|
|
| |
|
|
Photography of architecture and photography in architecture of Jacques Herzog & Pierre de Meuron
Vopátková, Eva ; Grygar, Štěpán (advisor) ; Kolář, Viktor (referee)
The bacheloreal work is focused on a mutual get-togetherness of two branches, architecutre and photography. It investigates relationship between reality and its interpretation, a kind of a three ? dimensional presentability and backward influence of these categories on architecture. In the concrete it is applied to authors, who fixate their attention on the top of the present world's architecture ? on Swiss studio ?Herzog & de Meuron?. It concerns the authors of documentary and free photography and also an integration of photography directly to architecture itself. The work is divided into several parts. At first, there are presented architects whose work is a topic of all alluded photographs. It is followed by a chapter speaking generally about relationship between architecture and photography (with bellow-chapters: perspective, trend, artificial image, digital image). The second half is devoted to the particular photographs and according to Eric de Maré it is divided into: ?Record?(I), ?Illustration?(II) and ?Picture ?(III). Following authors are assigned to single chapters: Margherita Spiluttini, Hisao Suzuki (I), Jeff Wall, Thomas Ruff (II), Hiroshi Sugimoto and Luisa Lambri (III).
|
|
|
Média ve válce
Jarlbro, Olof ; Silverio, Robert (advisor) ; Kolář, Viktor (referee)
Existence médií ve válce se lišila od konfliktu ke konfliktu. Během Vietnamské války měla média největší vliv dopodud v dějinách fotografie. Tak vznikla první TV válka. Rozsáhlé mediální pokrytí změnilo postupně verejný názor na Vietnamskou válku, US armáda později obviňovala média za ztráty ve Vietnamu. Když US armáda napadla Grenadu, kvůli tomu jak "selhala" média ve Vietnamu, byl ostrov zcela uzavřen. Tisk vyvolával a tvořil problémy pro americkou vládu silou. Když US armáda napadla Panamu, již poučena z předchozích chyb, dovolila médiím "nahlédnout" do války, způsobem jakým vyhovovalo armádě. Během války v Perském zálivu, tento postup byl vylepšen. Vylepšena cestou, že se z ní stala první válka v přímém přenosu. Dovolila obyčejným lidem dívat se na válku, tak jak se dívají na footbalový nebo hokejový zápas. I když byla válka, která se vysílala živě v TV, diváci viděli jenom to co vyhovovalo armádě. Třetí Balkánská válka vytvořila nový druh mediálního pokrytí "Journalism with attachment", tisk se stává subjektivním (zaujatým), rozhoduje se co je špatně, a co je dobře. Genocida v Rwandě, tisk byl na místě, ale zanedbal událost. Následky této války vytvořily značnou epidemii Cholery v Zaiře, média znovu selhala, místo toho aby ukázala divákovi skutečný politický problém, ukázala zainteresovanost v humanitární krizi. Mezinárodní komunita odpověděla rychlou pomocí, ale vlastně pomohla viníkům, kteří zavinili tuto válku. Konflikt, který vznikl v Kongu neměl téměř žádnou odezvu v médiích, a důvod? Důvodů bylo pár, Kongo je země považována za méně vyvinutou , a chyběl mediální zájem o tuto část světa, k tomu hrozba únosu žurnalistů nechala konflikt v Kongu bez mediálního pokrytí, i když tento konflikt měl větší následky než druhá světová válka. Válka v Iraku má obrovskou mediální hodnotu, ale kvůli značně vysokýmu riziku pro žurnalisty, fotografie pořízené amatéry jsou mnohem důležitější.
|
|
|
Američané
Mulla, Atdhe ; Kolář, Viktor (advisor) ; Silverio, Robert (referee)
Názorem, který čiší z téměř každého článku nebo recenze, týkající se knihy fotografií Roberta Franka "Američané" je, vedle mnoha dalších názorů ten, že jeho dílo nese silné politické poselství. Takové tvrzení se ale zdá být nedostatečně rozpracované a neodkazuje na žádný konkrétní politický princip nebo konkrétní téma, kterého by se měla daná práce snad týkat. Domnívám se, že jedním z důvodů je snaha vyhnout se spojování s politickými filozofiemi nebo ideologiemi, z nichž je nejprominentnějším komunismus, na které je v USA z historického hlediska nahlíženo jako na nebezpečné a bývají veřejně diskreditovány. To bylo silným trendem obzvláště v padesátých letech, kdy se v Americe v období studené války odehrávaly pod vedením senátora Johna McCarthyho téměř inkvizitorské kongresové výslechy, jejichž účelem bylo označit visačkou kajýkoli vůči společnosti silný kritický názorový proud, mezi ně komunismus ve své podstatě rozhodně patřil. Frank měl tu možnost tento trend zakusit na vlastní kůži při svém fotografování. V závodech Ford Motor v River Rouge v Michiganu se jeden z dozorců obával, že by mohl být komunistou. Ale Rober Frank není komunista. Pokud má tedy mít Frankov dílo politický význam, je nezbytné nastínit některé z politických principů, které se v jeho obrázcích objevují nebo jsou jimi posilovány. Jeho kritika společnosti se odehrává za použití ztvárněných kritických vyobrazení a jejich vyjádření. Politická kontroverze "Američanů" tedy přichází v důsledku skutečnosti, že současné způsoby vyjadřování, diktované redakčními radami, mají jasný politický princip; tedy udržovat a posilovat současný status quo. Politická kontroverze Frankova díla je výzvou k tomu, aby byl znovu důkladně Přehodnocen již zažitý obraz Ameriky jako úspěšného a prosperujícího druhu reality, plné neomezených možností a Frank s tím začíná v samotném jádru lidské zanedbanosti, v každodenním životě. V první kapitole této diplomové práce v krátkosti pojednávám o převládajícím kulturním kontextu v Americe dvacátého století a pnutí, která ji formovala. Ve druhé kapitole využiju Karla Marxe, Herberta Marcuse, Maxe Webbera abych mohl nastínit převládající politickou opozici daného statusu quo vytvořeného kapitalismem, konzumismem a třídní společností. Ne snad proto, že by Robert Frank svým dílem něco takového zamýšlel, ale proto, abych ukázal směr, jakým by mohlo vést politické šetření vyvolané "Američany". V rámci toho podrobím v poslední kapitole analýze to, jak mohou Frankovy obrazy doplňovat myšlenky prezentované ve druhé kapitole a zjistím, jak tyto myšlenky prispívají k daným obrazům a nakoli se vztahují k poměrům jednadvacátého století.
|
guest ::
RSS feed.