|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Charakterizace zátěže obyvatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly
Státní zdravotní ústav, Praha ; Kvasničková, Simona ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil
Cílem projektu v části "Znečištění ovzduší malých sídel" je vypracovat obecně použitelný postup pro stanovení zátěže obyvatelstva v malých sídlech z venkovního prostředí, na základě dlouhodobého měření vybraných malých sídel popsat a charakterizovat zátěž této skupiny obyvatelstva z venkovního ovzduší a určit základní příčiny znečištění ovzduší v malých sídlech a navrhnout postupy vedoucí ke snížení úrovně zátěže obyvatel specifickým látkám. V části "Zátěž biologickým aerosolům v blízkosti vybraných zemědělských zařízení/zdrojů" je vypracovat obecně použitelnou metodu 24 hodinových odběrů vzorků ovzduší pro měření výskytu bioaerosolů, zhodnotit výskyt bioaerosolů v blízkosti vybraných zemědělských zařízení, popsat sezónní kolísání výskytu bioaerosolů a vliv meteorologických parametrů, zhodnotit míru rizika bioaerosolů.
|
|
|
Charakterizace zátěže obyvatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly: Znečištění ovzduší bioaerosoly
Státní zdravotní ústav, Praha ; Kvasničková, Simona ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil
Cílem dílčího úkolu II bylo vypracovat obecně použitelnou metodu 24 hodinových odběrů vzorků ovzduší pro měření výskytu bioaerosolů, zhodnotit výskyt bioaerosolů v blízkosti vybraných zemědělských zařízení, popsat sezónní kolísání výskytu bioaerosolů a vliv meteorologických parametrů a zhodnotit míru rizika výskytu bioaerosolů. Práce zahrnovala čtyři etapy řešení. V prvé etapě řešení byla provedena rešerše dosud známých faktů o vzorkování bioaerosolů / živých částic a zvolen typ vzorkovače. V druhé etapě řešení bylo provedeno sledování denních profilů výskytu bioaerosolů / živých částic v lokalitě, která nebyla zatížena zvýšeným výskytem živých částic z jakéhokoliv zdroje znečištění jako jsou např. kompostárny, čistírny odpadních vod, zemědělská živočišná výroba apod. Ve třetí a čtvrté etapě byl zjišťován vliv zdroje znečištění jako je drůbežárna a velkochov vepřů na výskyt bioaerosolů/ živých částic v jejich okolí. Zároveň byl sledován vliv některých mikroklimatických podmínek na výskyt diskutovaných živých částic. Jako doplnění hodnocení vlivu významného zemědělského objektu bylo provedeno i hodnocení pachové zátěže.
|
|
| |
|
| |
|
|
Stanovení koncentrací atmosférického aerosolu s vysokým velikostním a časovým rozlišením za účelem odhadu jeho zdrojů a genotoxity
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha ; Hovorka, Jan
Zpráva se zabývá výsledky kampaní 2009. Nejdůležitějšími výsledky jsou: 1. Z aplikací receptorových modelů na data elementárního složení a velikostních distribucí aerosolu, meteorologie a plynných složek atmosféry vyplývá, že nejdůležitějšími příčinami zvýšených koncentrací aerosolu v létě 2008 v Praze byla doprava a prašnost, v Březně emise z uhelných elektráren. Na obou lokalitách byla jedna čtvrtina kampaně ovlivněna epizodami spojenými se vznikem nových částic a jejich kondenzačním růstem. 2. Z dynamiky velikostních distribucí vyplývá, že proces vzniku nových částic ovlivňoval zásadním způsobem kvalitu vnějšího ovzduší zejména na pozaďové lokalitě Láz (>60 % času) v Praze a Březně (kolem 25 %) a nejméně v blízkosti dálnice (méně nežli 25 %). 3. Jak vyplývá z resuspenzních měření a liniových měření pomocí DT, skládková činnost a vlastní těžba uhlí na území velkodolu Nástup neprodukují aerosol o aerodynamickém průměru částice zhruba menším než 1mm. Rozlišení podílu těžby a spalování uhlí na hrubé frakci aerosolu lze na základě přítomnosti pyritu v aerosolu. 4. Genotoxicita a koncentrace PAU aerosolu výrazně rostou s klesajícím aerodynamickým průměrem částic aerosolu na všech lokalitách. Genotoxicita aerosolu vyjádřená na jednotku hmotnosti aerosolu je u nejjemnější frakce výrazně vyšší na lokalitě Březno. Ta je ovlivněná zejména emisemi z uhelných elektráren.
|
|
| |
guest ::
