|
| |
|
|
Otto Gutfreund: Breaking Point
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Bod zlomu je pomyslná hranice mezi dvěma tvůrčími fázemi jednoho z nejtalentovanějších hybatelů české moderny sochaře Otto Gutfreunda. Autor se ve svém předválečném období zabýval aplikací metod malířského kubismu do sochy, což byl z podstaty nelehký úkol. Při jeho promýšlení se nechal inspirovat plošnými tendencemi v dějinách sochařství, jako byly například pozdní Donatellovy sochy, a především formou reliéfu, který je bytostně založen na postupech, kdy se hmota, kompozice i děj vepisují do plochy na základě úsporných objemových vztahů. Gutfreund šel ještě dál a principy reliéfní determinace do objemu sochy paradoxně převedl, respektive vytvořil iluzi objemu, a to na základě paradigmatu, že „objem je výsledek pohybu plochy“. Tyto analytické postupy konstrukce nové kubistické sochy jsou kontrastním protipólem Gutfreundova poválečného civilismu. Bodem zlomu se pro něj stala otřesná zkušenost první světové války, která založila cestu k jeho vnitřní transformaci směrem k civilismu. Gutfreund cítil nové úkoly a chtěl být angažován v budování republiky. Toužil po sdělnosti, poetické a civilní výpovědi, ovšem nikoliv v duchu banální popisnosti. Sochařův povalečný civilismus je tak radikálním odklonem od předchozí kubistické fáze. Jeho charakteristickými rysy jsou kompaktní objem, kultivovaná uhlazenost, věcnost a civilní výraz bez vyhrocené emocionality. Záměrem výstavy je obě tyto Gutfreundovy osobité polohy konfrontovat.
Fulltext:  PDF
|
|
| |
|
|
Self-portait in sculpture in Bohemia
Havelková, Tereza ; Konečný, Lubomír (advisor) ; Prahl, Roman (referee)
There is only limited amount of sculptural self-portraits. Only few sculptors captured their own appearence and they did it only exceptionally twice in their lives. The first known self-portrait is Petr Parléř's bust in St. Vitus Cathedral's triforium. It is a historically unique example and it remained isolated in the Czech area for a long time. During the Baroque, there began a long line of self-portrait effigies within larger iconographic units, so called cryptoportraits. Three- dimensional effigies, as reliefs, occur with the same frequency.The major turning point for the creation of scuptural self-portraits was made by J. V. Myslbek with his effigy from 1902. He prescribed in its entirety the type of respectable person, the type of representative bust. Since then, there can be found the increasing use of sculptural self-portraits appear, the continuous chronological sequence and its development can be traced in the work of his pupils. The sculptors usually portrait themselves as serious persons; they try to capture all their current experience with representative effigies. Even the expressional part of these effigies represent faithful reflection of reality with accurate depiction of human physiognomy and character. Their work with space is consistent but only minimal with extra-portrait...
|
|
|
Stylize sculptural portraits cubism and civilism, developing Otto Gutfreund
DUBENSKÝ, Jan
This thesis looks into the persona of a sculptor Otto Gufreund and his two styles of work - cubism and civilism. It aims to introduce to the reader the artist, his work and the historical background of the 1st half of the 20th century. The thesis is divided into two sections. The theoretical segment covers the characteristics of sculpture and sculptural portrait and examines the history of cubism and civilism. Then it further looks into the life of Otto Gutfreund and analyses his work. The practical part of the thesis contains two sculptural portraits. Each in a style reflecting the artist and carried over to the current era.
|
guest ::
