|
Vývoj daňové kvóty v ČR v letech 1996 - 2007 a jeho příčiny
STŘELEČKOVÁ, Lucie
Veřejnosti jsou často dávány za vzor státy s nižším zdaněním a vysoce rostoucí a prosperující ekonomikou. Pravda není vždy tak jednoznačná, ekonomická a statistická data nejsou většinou publikována srozumitelně a přehledně. Abychom si dokázali odpovědět na otázky, zda jsou daně v České republice vysoké či nízké, a jak si země stojí v porovnání s jinými zeměmi, s novými i starými členy Evropské unie, použijeme makroekonomický ukazatel - daňovou kvótu. Cílem této diplomové práce je analyzovat vývoj daňové kvóty v České republice v letech 1996 {--} 2007 a zhodnotit politické i ekonomické příčiny jejího vývoje. Daňová kvóta pro Českou republiku a ostatní země EU je stanovena dle metodiky Eurostatu, který využívá metodologie národních účtů ESA 95, tudíž vykazuje data na akruálním principu. K měření dopadu daní na spotřebu, práci a kapitál Eurostat využívá tzv. implicitní daňové sazby, které měří průměrné efektivní daňové zatížení různých druhů ekonomických příjmů či aktivit. Akruální princip i implicitní daňové sazby jsou vysvětlené v literární rešerši. Literární rešerše se také zabývá možnostmi srovnávání daňových systémů jednotlivých zemí, popisuje daňové soustavy a funkce daní v moderní společnosti (fiskální, redistribuční a stabilizační). V této části jsou vymezeny též faktory, které ovlivňují daňové systémy včetně daňové kvóty a daňového mixu. Vývoj daňové kvóty České republiky je v praktické části srovnán s vývojem daňové kvóty v Evropské unii jako celku, v původních patnácti státech EU a s vývojem daňové kvóty ve vybrané postkomunistické zemi EU. Data pro výpočet těchto daňových kvót byly čerpány z publikace evropské komise Taxation trends in the European Union a z publikace OECD Revenue Statistics. Výsledky jsou porovnané s vývojem daňové kvóty v zemích OECD, mezi které patří i Česká republika. Tyto výsledky se budou patrně lišit od výsledků metodiky Eurostatu, neboť metodika OECD je odlišná. Nás ale zajímala výše daňového zatížení České republiky v porovnání s ostatními členy. V závěru této diplomové práce jsou zhodnoceny vlivy na vývoj složené daňové kvóty v České republice v jednotlivých letech, s výhledem do {\clq}qdaňové budoucnosti`` naší země.
|
|
Dějiny orchestru FOK a jeho koncertní mistři
Vrabcová, Monika ; Štraus, Ivan (vedoucí práce) ; Štraus, Ivan (vedoucí práce) ; Tomášek, Jiří (oponent) ; Pazdera, Jindřich (oponent)
Studie popisuje klikaté cestičky osudu, jimiž se historie orchestru za dlouhá léta ubírala. Přibližuje atmosféru pionýrských začátků, stvoření tělesa v téměř garážových podmínkách, mapuje ?Zlatý věk?, kdy příznivé okolnosti nastavily nejlepší příležitosti k uměleckému rozvoji a budování vynikajícího jména na domácí i zahraniční kulturní scéně. Zmiňuje podrobněji 3 významné organizátorské a dirigentské osobnosti: Dr. Rudolfa Pekárka,
Dr. Václava Smetáčka a Jiřího Bělohlávka, jejichž zásluhy byly pro vývoj orchestru klíčové.
V kapitole ?Zahraniční zájezdy? se čtenář dozví, jaký až úsměvný vliv měly na podobu zahraničních hostování a pohodlí hráčů politické tlaky komunistické garnitury. Těžištěm pojednání jsou sekce věnované koncertním mistrům. Některé z osobností, jež tento post v orchestru v minulosti zastávaly, poutavě vzpomínají na své působení v orchestru FOK
a přibližují svůj vlastní pohled na ideál koncertního mistra. Skrze slova vdovy po Mistrovi, paní Míly Smetáčkové, svůj názor vyjádří i legendární šéfdirigent Václav Smetáček, jemuž
se stal FOK osudem na celých 30 let. Závěr práce poodkrývá současnou situaci s výhledem
do budoucnosti a nevšední dramaturgické i marketingové nápady, jimiž se orchestr snaží čelit nepřízni dnešní doby, macešské ke své vlastní kultuře.
|
|
Druhové složení bezobratlých při kolonizaci kadáverů v mělkých hrobech
Pikal, Lukáš ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
V této práci se zabývám forenzní entomologií a druhovým zastoupením bezobratlých, kteří kolonizují kadávery nacházející se zakryté vrstvou zeminy v mělkých hrobech. K danému tématu byl v období od poloviny května roku 2015 do poloviny září roku 2015 proveden terénní experiment. Tento probíhal na Šumavě v katastru obce Kundratice, kde byly na zahradě u rodinného domu vykopány mělké hroby. Celkem se jednalo o 12 hrobů a do každého hrobu byl vložen a následně zasypán kadáver kura domácího (Gallus gallus f. domestica, Linné, 1758) o váze cca 2 kg. Hroby byly od sebe navzájem ve vzdálenosti 1,5 m. Všichni jedinci kura domácího byli usmrceni stejným způsobem za stejných podmínek. Jednotlivé hroby byly rozděleny na 4 sektory a v každém sektoru byly zastoupeny hroby o hloubkách 10 cm, 30 cm a 50 cm. Následně byl každý měsíc vykopán jeden sektor a z každé hloubky byla zajištěna veškerá vývojová stadia hmyzu a dále byly zjištěné vzorky tříděny podle toho, zda se nacházeli v půdě či na kadáveru. Zjištěné vzorky byly poté odborníkem determinovány. Zjištěné skutečnosti byly na závěr s literárními zdroji porovnány a byly buď vyvráceny, nebo potvrzeny. Experimentem byl ověřen poznatek, že u pohřbených kadáverů se na dekompozici nepodílejí zástupci čeledi bzučivkovití (Calliphoridae).
|
|
Proč (ne)vystavovali Češi v Praze 19. století?
Prahl, Roman
Na výstavách umění v praze 19. století cizí umělci kvantitativně i kvalitativně převládali nad domácími. Výstavy umění se s růstem národního hnutí staly předmětem trvalé kritiky. Pro spolky českých umělců bylo snazší soutěžit s pořadatelem oficiálních výstav v oblasti výročních grafických prémií. Článek analyzuje grafiky-členské prémie spolků, včetně projektů Josefa Mánesa, jako prostředek komunikace umělců se širším publikem.
|
|
Jawa - historie firemní značky
Minařík, Miloš ; Kopecký, Ladislav (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Práce sleduje vznik, historii a působení úspěšné domácí značky motocyklů i automobilů - Jawy. Průřezově zachycuje její fungování v rozdílných politicko-ekonomických systémech, kterými za 83 let svého života prošla a sleduje změny pozice a vnímání hodnot značky v čase. Práce se věnuje neobyčejné osobní i profesní dráze zakladatele značky Ing. Dr. h.c. Františka Janečka a sleduje proměnu jím založeného podniku, který se transformací ze zbrojního závodu vypracoval na lídra domácího trhu s motocykly a v poválečných podmínkách se široce prosadil na světovém trhu. Největší prostor dostává období 30. let, kdy Jawa zahajuje svou činnost a proces budování značky. Tento proces je představován v jeho komplexním rámci, který vysvětluje a komentuje, ale zároveň práce sleduje celý systém metod propagace značky, který podpořil její výrobní politiku a dohromady vedl k úspěšnému budování hodnoty značky. které k tomu účelu firma provozovala. Komunikace a aktivity značky jsou detailně analyzovány a konfrontovány s pohledem současného marketingového diskurzu. Specificky si pak práce všímá hlavně oblasti sportu a trendů v životním stylu, které značka aktivně spoluutvářela a která. Sportovní propagace značky je představena i jako širší koncept, který značka využila k vybudování své pozice a známosti v domácím i světovém...
|
|
Perzekuce českých sociálních demokratů v době nacistické okupace
Tomeš, Josef
Syntetická stať, zachycující persekuci české sociální demokracie za nacistické okupace 1939–1945. Pronásledování členů a politických reprezentantů strany jako takových (často „preventivní“) odlišuje od represí proti jednotlivým sociálním demokratům za jejich aktivní účast v domácím odboji. Podrobně si všímá dvou velkých zatýkacích akcí, zaměřených výhradně proti sociálním demokratům (v květnu 1941 a v srpnu 1944), a v závěru připomíná personální kontinuitu obětí nacistické a komunistické persekuce sociálně demokratické strany.
|
| |
|
Změny v trendech v českém výjezdovém cestovním ruchu po roce 1989
Martinec, Jan ; Fialová, Dana (oponent) ; Vágner, Jiří (vedoucí práce)
Cestovní ruch představuje v současné době významný ekonomický, sociologický a geografický fenomén. Během posledního století se stal velmi důležitým odvětvím světové ekonomiky. Jeho význam netkví pouze v uspokojování potřeb člověka, zásadní je rovněž pro rozvoj průmyslu a obchodu. Vývoj cestovního ruchu v České republice byl zpomalen čtyřiceti lety komunistické totality, nicméně v současné době již hraje významnou úlohu v tuzemském hospodářství. Cílem této práce je zhodnotit vývoj českého výjezdového cestovního ruchu po roce 1989. Jejím úkolem je identifikovat hlavní cílové destinace organizovaných, ale také individuálních turistů, odhalit jejich cestovní návyky a v případě klientů cestovních kanceláří zjistit nejdůležitější kritéria, která mají vliv na výběr zájezdu. Součástí práce je rovněž analýza českého výjezdového cestovního ruchu před rokem 1989, která se zvláště zaměřuje na pasové a vízové předpisy a na souvislosti mezi politickými událostmi a hlavními cíli tuzemských turistů. Diplomová práce je rozčleněna do dvou základních částí. První část je teoretická a můžeme do ní zařadit první tři kapitoly, které se zabývají úvodem spolu s vymezením cílů a hypotéz, dále diskusí s literaturou a metodice. V praktické části se práce věnuje samotnému výjezdovému cestovnímu ruchu v Česku. Prvních několik...
|
|
Odboj na Plzeň - sever za druhé světové války
Boříková, Barbora ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Diplomová práce stručně popisuje situaci na Plzeňsku v průběhu období od podepsání Mnichovské dohody po osvobození a konec II. světové války na pozadí mezinárodního dění a se zvláštním akcentem na každodenní život. Dále mapuje vývoj domácího odboje a jeho součinnost s odbojem zahraničním a přináší výčet organizací působících na Plzeňsku. Převážná část práce je věnována odboji na Nýřansku, které je od roku 1960 součásti okresu Plzeň - sever. Tato část se zabývá jak odbojem organizovaným, ať již se jedná o odboj na komunistickém či demokratickém základě, tak spontánními odbojovými činy jednotlivců. Práce přináší několik konkrétních příběhů lidí, jejichž osudy významně poznamenal protinacistický odboj, a do jejichž životů zasáhla nacistická perzekuce. Cílem práce bylo vykreslit na pozadí těchto příběhů situaci domácího odboje v průmyslové oblasti Nýřanska.
|
|
Dějiny Polsko-československé solidarity. Vztahy československé a polské opozice v letech 1976-1989
Blažek, Petr ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kaminski, Lukasz (oponent) ; Marusiak, Juraj (oponent)
Tématem disertační práce je spolupráce československých a polských disidentů v sedmdesátých a sedmdesátých letech 20. století. Úzké vztahy navázali v druhé polovině sedmdesátých let představitelé Výboru na obranu dělníků a Charty 77. Vzájemné kontakty měly různé úrovně, sahaly od veřejných prohlášení na podporu politických vězňů až po společné schůzky v Krkonoších v roce 1978. Dalšímu rozvíjení spolupráce zamezily zásahy bezpečnostních složek obou komunistických režimů. Několik osob bylo v Československu za kontakty s polskou opozicí odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Na počátku osmdesátých let se vývoj v Polsku a v Československu výrazně odlišoval. V srpnu 1980 vznikl Nezávislý odborový svaz Solidarita, který se stal nejmasovějším opozičně orientovaným hnutím v dějinách sovětského bloku. Systémová krize komunistického režimu v Polsku vyvolávala velké obavy u československého vedení. Výsledkem byl zesílený tlak bezpečnostního aparátu na domácí disidenty. Pomocí tajného spolupracovníka Stanislava Dvořáka kontrolovala Státní bezpečnost také kontakty mezi vratislavskými členy Solidarity a pražskými signatáři Charty 77. Až do roku 1984 se z tohoto důvodu nepodařilo Polskočeskoslovenské solidaritě, jak se začal vratislavský okruh nazývat, rozvinout svou činnost. Jiná situace nastala od poloviny...
|
host ::
