| |
|
Povědomí studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity o dobrovolnictví v České republice a ve světě
MARKOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá tématem dobrovolnictví. Jejím cílem je představit čtenářům Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (ZSF JU) a realizaci dobrovolnictví na této fakultě, dále představit základní možnosti, kde všude se mohou dobrovolníci zapojit (ČR i zahraničí) a také popsat stav dobrovolnictví na této fakultě (zapojení a informovanost studentů). Předpokládaný přínos práce pro praxi je poskytnutí studijního materiálu pro studenty ZSF JU. Může být použita pro vedení fakulty jako informační zdroj o povědomí studentů o dobrovolnictví a může být též inspirací pro vytvoření koncepce o dobrovolnictví. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, výzkumnou. V teoretické části je popisována struktura ZSF JU a historie vzniku dobrovolnictví na půdě fakulty. Dále je zde uvedena definice pojmů dobrovolnictví, dobrovolník, rozdělení dobrovolnictví podle typů, jeho zakotvení v legislativě a stručná historie dobrovolnictví v České republice. V následující části jsou popsány přínosy dobrovolnictví a uvedeny jednotlivé oblasti, kde se s dobrovolnictvím potkáváme. Teoretická část je ukončena kapitolou o mezinárodním dobrovolnictví. Cílem praktické části je zanalyzovat, jak jsou studenti ZSF JU informování o možnostech a přínosech dobrovolnictví v České republice a ve světě. V této části je stanoven cíl práce a hypotézy, které je třeba potvrdit nebo vyvrátit. Dále je vysvětlena metodika, která byla zvolena ke zpracování praktické části bakalářské práce. Ke sběru dat jsem využila metodu dotazování v technice dotazníku, k jeho vytvoření jsem použila server "Vyplnto.cz" a k jeho rozeslání jsem využila hromadných emailových adres všech ročníků a oborů ZSF JU. Výzkumný vzorek tvořilo 478 validních odpovědí od studentů ZSF JU kombinované a prezenční formy studia. V následující kapitole jsou prezentovány výsledky výzkumu zpracované popisnou statistikou pomocí grafů a tabulek. Jsou zde znázorněny výsledky jednotlivých otázek v kontextu dalších parametrů, jako je věk, pohlaví, forma studia nebo zaměření oboru studia. Stanovené hypotézy byly testovány statistickou metodou dobré shody, Chí-kvadrát test. Výsledky ukazují, že studenti ZSF JU jsou informováni o možnostech dobrovolnictví v ČR, ale o možnostech dobrovolnictví v zahraničí již takové množství informací nemají. Studenti kombinované formy studia jsou lépe informováni o dobrovolnictví v ČR než studenti prezenční formy studia a zároveň se studenti kombinované formy studia i více zapojují do dobrovolnické činnosti. Další částí bakalářské práce je kapitola Diskuze, kde jsou jednotlivé výsledky interpretovány a porovnávány s výsledky obdobných výzkumů. V závěrečné části bakalářské práce jsou výsledky shrnuty a cíl práce vyhodnocen. Informovanost studentů ZSF JU je na dobré úrovni. Přesto v některých konkrétních oblastech by se stav dal zlepšit. Závěr práce nabízí i možné řešení.
|
|
Jak dál v hodnocení a financování vědy: doporučení mezinárodního auditu
Moravcová, Jitka
V období 2010-2011 realizovala britská společnost Technopolis Group spolu se svými partnery hlubokou a komplexní analýzu celého systému výzkum-vývoj-inovace (VaVaI) v naší republice. Výsledkem jsou výjimečné dokumenty, které nám poprvé nabízejí nezávislý pohled mezinárodně uznávané autority s rozsáhlými zkušenostmi v oblastech řízení, hodnocení a financování výzkumu a vývoje. Výsledky auditu jsou velmi dobrým výchozím bodem pro takovou aktualizaci strategických dokumentů jako je Reforma systému VaVaI nebo Národní politika VaVaI, která povede ke skutečnému zefektivnění systému VaVaI a přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Všechny dokumenty jsou veřejně dostupné na webových stránkách MŠMT http://audit-vav.reformy-msmt.cz/. V příspěvku budou uvedeny nejzávažnější doporučení týkající se řízení VaVaI, financování a hodnocení na všech úrovních.
Prezentace: idr-467_1 -  PDF
Videozáznam: idr-467_2 -  MP4
|
|
Původ zboží v mezinárodním obchodě
Zálešáková, Michaela ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Lugonja, Aleksandar (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o původu zboží, který je jedním z klíčovývh pojmů v mezinárodním obchodě. Původ zboží znamená, v jaké zemi bylo zboží získáno a zpracováno. Původ zboží je určen pravidly původu, který pak může být preferenční nebo nepreferenční. Prvním cílem této práce je vysvětlit správné prokazování a stanovení původu zboží, důraz je kladen zejména na preferenční původ v EU. Významnou součástí je i kumulace původu, která hraje roli při rozhodování výrobce, odkud bude dané materiály dovážet. Vstupem ČR do EU jsme přijali společnou obchodní politiku, ale řadou změn prošla i Celní správa ČR a celní politika ČR jako celek. Jejím kompetencím a povinnostem se věnuje závěrečná část této práce.
|
|
Privacy and propaganda: The iconography of the emperor Rudolf II
Zlatohlávková, Eliška
Many portraits were painted of Rudolf II during his lifetime, forming a significant component of Rudolfian art, however, they have not received sufficient art historical attention. They document—at times in a stylyzed manner—the transformation of Rudof´s appearance. However, their most important task was to demonstrate and make tangeable Rudolf´s authentic apperance to the world and to celebrate his magnanimity and personality. Thus, there are many portraits that represent Rudolf as a good emperor or a brilliant commander. It is difficult to find interconnections between the many portraits that were produced of Rudolf, however among them one may find some artworks that would become exemplars for other portraits of the emperor during his reign/lifetime/the end of the 16th and early 17th century.
|
| |
| |
|
Dobrá praxe vybraných ošetřovatelských postupů
MLEZIVOVÁ, Petra
Základní teoretická východiska Ošetřovatelství je samostatná vědecká disciplína, jejímž hlavním cílem je udržovat a podporovat zdraví populace. Ošetřovatelská péče o nemocné je prováděna kvalifikovanou sestrou pomocí ošetřovatelských postupů. Konkrétní postupy základních činností ošetřovatelské péče jsou vždy modifikovány aktuálním zdravotním stavem pacienta a jeho aktuálními potřebami. Stejně jako jiné obory, musí i ošetřovatelství reagovat na změny moderní doby. Ošetřovatelská praxe a teorie vedou k další kvalitativní změně, a to zavedením a realizací praxe založené na důkazech. Praxe založená na důkazech v ošetřovatelství je procesem, ve kterém je spojena nejlepší praxe s odborností sestry a pacientovými preferencemi, předurčujícím optimální péči. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny tři cíle. První cílem bylo zjistit, na základě čeho, všeobecné sestry vykonávají vybrané ošetřovatelské postupy. Druhým cílem bylo zjistit, zda je dobrá praxe využívaná u vybraných ošetřovatelských postupů. Poslední cíl zjišťoval, jaké podvědomí mají všeobecné sestry o pojmu evidence based practice dobré praxi. Použité metody Výzkumné šetření diplomové práce probíhalo metodou kvalitativního i kvantitativního výzkumného šetření. Kvantitativní výzkumné šetření spočívalo v metodě dotazování formou dotazníků, které byly určeny všeobecným sestrám pracujícím na lůžkových odděleních. Vyhodnocení výsledků šetření, proběhlo pomocí grafů a tabulek a bylo zde využito statistického zpracování dat pomocí Pearsonova chí kvadrát testu. Pro kvalitativní výzkumné šetření posloužila metoda přímého zúčastněného pozorování, kde bylo zvoleno šest kategorií. Údaje byly zaneseny do záznamového archu, podle kterého došlo k vlastní analýze pozorovaných údajů. Pozorování bylo zaměřeno na komplexní hygienickou péči, rozdělenou do kategorií hygieny dutiny ústní, péče o nemocniční oděv, celkové koupele u nesoběstačného pacienta, péče o nehty, mytí vlasů a péče o kůži. Výsledky Výsledky práce napomohly objasnit souvislosti mezi vykonáváním postupu hygienické péče a evidence based practice dobrou praxí. Výsledky mohou být použity jako příspěvek na odborném semináři či konferenci, zabývající se touto problematikou, nebo jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských postupů. Na základě statisticky zpracovaných dat byly hypotézy vyhodnoceny. H1: Všeobecné sestry vykonávají vybrané ošetřovatelské postupy více podle svých znalostí získaných při studiu, nežli podle lokálních profesních standardů péče. H1 byla potvrzena. H2: Všeobecné sestry nejčastěji vykonávají vybrané ošetřovatelské postupy podle zvyklostí oddělení, kde pracují, než na základě EBN. H2 byla potvrzena. H3: Všeobecné sestry s bakalářským a magisterským vzděláním mají větší podvědomí o pojmu EBP, nežli sestry se středoškolským a vyšším odborným vzděláním. H3 byla potvrzena. Výzkumná otázka zněla takto: VO1: Jakou roli hraje EBN ve vybraných ošetřovatelských postupech v praxi sester? Na základě pozorování vyšlo najevo, že EBN nehraje příliš velkou roli v provádění ošetřovatelského postupu hygienické péče. Závěr Práce by mohla poukázat na nalezená slabá místa v problematice poskytování hygienické péče a evidence based nursing. Mohla by ale také být inspirací pro všechny, kteří svoji profesi vykonávají s radostí a úctou a přejí si pro "své" pacienty jen to nejlepší. A v neposlední řadě pro ty, co chtějí pacientům přinášet kvalitní a bezpečnou péči a ze zaměstnání odcházet s uspokojením z vlastní práce.
|
|
Každodenní život císařských vyslanců v Polsku v druhé polovině 17. století
KONRÁDOVÁ, Monika
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu každodennosti císařských diplomatů působících v Polsku ve druhé polovině 17. století. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu byla dochovaná osobní korespondence šesti diplomatů ze sledovaného období. Stranou pozornosti autorka pojednání neponechala ani dobové tisky, letáky a preskriptivní příručky pro diplomaty. Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit, jak císařští vyslanci vnímali parlamentní tradici a praxi Polsko-litevského státu a jakým způsobem se sami zapojovali do dění na sejmu, popřípadě na královském dvoře. Nezastupitelné místo ve výkladu také tvoří analýza diplomatovy audience na sejmu, frakcionalismu sejmu či vyslancova interakce s panovníkem při oficiálních i neoficiálních příležitostech. Nedílnou součástí práce je rovněž interpretace symbolického významu festivit, jichž se císařští diplomaté u polského královského dvora účastnili. Mezi ně patřily například svatby, pohřby, volby a korunovace králů. Další část práce tvoří soukromá složka diplomatovy mise. V jejím rámci je nejvýznamnější instituce ?patronátu a dobrého přátelství?, díky níž se otevíraly mnohé zavřené dveře a diplomaté mohli mít jistotu finanční podpory z domovské země. Neformální aktivity vyslance zahrnují také cestování v rámci legace a různá nebezpečí, která mu během ní hrozila. Autorka se též zabývá zdravotním stavem diplomatů a tím, jakým způsobem tělesné neduhy ovlivňovaly jejich každodenní činnost v průběhu diplomatické mise. V neposlední řadě je zmíněno i vnímání Poláků, Rusů a Tatarů očima císařských vyslanců.
|
| |
host ::
