|
Kontaminace půd a sedimentů rizikovými kovy
Pidima, Tomáš ; Komendová, Renata (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá půdou a sedimenty z hlediska životního prostředí. Pro vybrané těžké kovy – kadmium, olovo a rtuť jsou uvedeny informace o jejich výskytu, vlastnostech a možných zdrojích kontaminace životního prostředí. Je také zmíněna legislativa zabývající se danou problematikou. Pro určené prvky jsou uvedeny limitní koncentrace v půdě a sedimentech, metodika jejich stanovení a principy nejčastěji používaných instrumentálních analytických metod.
|
|
Metodika aplikace výrazových prostředků ve filmu.
Sýs, Alan ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Seko, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na výrazové prostředky filmu a na metodiku jejich aplikace. Ukazuje, jak moc mohou postupy jejich užití ovlivnit vyznění díla, respektive navrhuje, jak co nejefektivněji dosáhnout tvůrcova záměru uvědomělým uplatněním filmové řeči. Pro dosažení cílů této práce jsou vybrány nejdůležitější výrazové prvky, které jsou podrobně popsány a následně demonstrovány na konkrétních příkladech z bakalářského filmu Marek se usmívá.
|
|
Možnosti pěstování mužáku prorostlého Silphium perfoliatum L. pro výrobu bioplynu: metodika pro praxi
Usťak, Sergej
Cílem metodiky je poskytnout zemědělcům, zemědělským poradcům, provozovatelům bioplynových stanic a všem zájemcům o pěstování a zpracování zemědělské biomasy jako obnovitelného zdroje surovin a energie základní informace o perspektivní netradiční plodině – mužáku prorostlého Silphium perfoliatum L. Doposud komplexní metodika pěstování této plodiny v podmínkách ČR zpracována nebyla. Publikace poskytuje základní botanickou charakteristiku rostliny, specifikuje půdně-ekologické nároky rostliny na stanoviště, popisuje způsoby zakládání porostů, agrotechniku pěstování, hnojení, ochrany rostlin, sklizně a posklizňového ošetření za účelem následné konzervace silážováním a produkce bioplynu. Na závěr je uveden přehled výnosů biomasy a potenciální produkce bioplynu, zejména metanu, včetně jejich ekonomického hodnocení.
Plný text:  PDF
|
|
Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě Natura 2000: TARMAG 2000
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta ; Machar, Ivo ; Jankovský, Libor
Cílem projektu je zhodnotit stav biodiverzity populací evropsky významných druhů rostlin a živočichů v biotopech nízkých a středních lesů a lužních lesů v ČR a navrhnout management těchto biotopů v zájmu cílů soustavy Natura 2000. Bude provedena analýza významu lesů výmladkového původu, včetně lesů nízkých, středních a lužních lesů z hlediska biodiverzity a návrh hospodářských postupů v těchto ekosystémech. Cílový management vybraných druhů organismů bude vyjádřen modelem hospodaření v konkrétních ekosystémech. Projekt je členěn na 8 úkolů. Úkoly 1 – 3 shrnují problematiku nízkých a středních lesů z hlediska biodiverzity, jejich současného stavu a významu z pohledu hospodaření v podmínkách střední Evropy. Úkoly 4 – 7 analyticky hodnotí vazby jednotlivých skupin organismů na nízké a střední lesy, hodnotí jejich biodiverzitu a zpracovávají znalosti o biologii, ekologii, rozšíření a ohrožení druhů vybraných pro cílový management a zásad pro aplikaci cílového managementu. Úkol 8 pak syntetizuje získané poznatky v modelech managementu a návrzích pěstebních opatření pro konkrétní nízké a střední lesy. Biogeografické a geobiocenologické rámce zavádění cílového managementu vzácných druhů organismů v lesích výmladkového původu. 2. Zhodnocení stavu a rozšíření biotopů nízkých a středních lesů (včetně lesů lužních) z hlediska ekologické stability a funkcí krajiny a zachování biodiverzity evropsky významných druhů rostlin a živočichů v soustavě Natura 2000. 3. Historický vývoj a zhodnocení významnosti hospodářských postupů obhospodařujících nízké a střední lesy. 4. - 7. Biodiverzita a cílový management biotopů středních a nízkých lesů z hlediska ochrany vybraných druhů rostlin, hub, hmyzu a obratlovců včetně studia jejich biologie, ekologie a rozšíření. 8. Model managementu biotopů středních a nízkých lesů z hlediska soustavy Natura 2000 a návrh pěstebních opatření a metodika převodů vysokého lesa na nízký a střední včetně ekonomických souvislostí z hlediska vlastníky lesa.
|
|
Vývoj radioterapie karcinomu prostaty od 80. let po současnost
SUCHANOVÁ, Markéta
Karcinom prostaty (CaP) je jednou z nejběžnějších rakovin mužů. Jedná se o onemocnění s celosvětově rostoucí incidencí, v České Republice se za posledních 20 let ztrojnásobila. Nárůst mortality není zdaleka tak rychlý, ale po karcinomu plic a kolorekta je třetí nejčastější příčinou smrti na zhoubný novotvar u mužů. V léčbě CaP se jako standardní metody uplatňuje aktivní sledování, chirurgická radikální prostatektomie, brachyterapie a zevní radioterapie s případnou hormonální terapií. Radioterapie zaujímá v léčbě CaP nezastupitelné postavení. Užívá se jako kurativní léčba u lokalizovaného CaP nízkého a středního rizika. V případě vysokého rizika a lokálně pokročilých nádorů převažuje její kombinace s hormonální terapií, která zlepšuje kontrolu nádoru a celkové přežití pacientů. Zevní radioterapie se používá také v některých případech adjuvantně po radikální prostatektomii, dále jako záchranná léčba při biochemickém relapsu po operaci či jako paliativní léčba u generalizovaného onemocnění. Cílem této práce je poskytnout přehled o vývoji radioterapie CaP od 80. let. Dále zhodnotit výskyt postradiačních komplikací u pacientů s CaP po ozáření technikou IMRT a při použití protonové terapie. Byla použita metodika sekundární analýzy dat na základě studia dostupných informací z odborné literatury a internetových pramenů. Praktické informace byly získány při návštěvách Radioterapeutického úseku Onkologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. (NČB) a Proton Therapy Center Czech s.r.o. (PTC). Průběh radioterapeutické léčby pacientů s CaP byl zjištěn metodou pozorování, cenné informace pak byly získány rozhovory s MUDr. Vančurovou a MUDr. Vítkem Ph.D., MBA. Dále byla provedena analýza výskytu akutních a pozdních postradiačních komplikací u pacientů s CaP léčených v těchto zařízeních. Akutní i pozdní toxicita byla hodnocena u GU a GI obtíží dle RTOG/EORTC stupnice, konkrétní potíže pak podle škály CTCAE v. 4.0. Jejich celkový výskyt byl podroben testové statistice formou nepárového t testu. Zkoumaným souborem bylo 30 pacientů s CaP ozařovaných v NČB a 30 pacientů z PTC s CaP nízkého, středního i vysokého rizika. Bylo zjištěno, že u pacientů v NČB byla průměrná dávka na rektum 40,7 Gy a na močový měchýř 39,4 Gy. U pacientů léčených v PTC byla průměrná dávka na rektum 13, 2 Gy a na močový měchýř 11,1 Gy. S tím souvisí i výskyt postradiačních komplikací. Akutní GU a GI toxicita 2. a vyššího stupně se v NČB vyskytla u 33 % a 23,3 %. Při mediánu sledování 22 měsíců byla v NČB incidence pozdní GU toxicity 2. a vyššího stupně 13,3 % a pozdní GI toxicita 2. a vyššího stupně 26,7 %, což převyšuje výskyt nežádoucích účinků popisovaný v literatuře. V NČB se navíc vyskytla ve zvýšené míře pozdní GI toxicita stupně 3 a 4 u 10 %, tj. u 3 pacientů. Kromě toho u 1 pacienta léčeného v NČB došlo 1,5 roku po ukončení radioterapie ke generalizaci onemocnění. U pacientů léčených v PTC se toxicita 3. a vyššího stupně neobjevila. Akutní GU a GI toxicita 2. stupně se zde vyskytla u 13,3 % a 6,7 %. Při mediánu sledování 21,5 měsíce byla v PTC incidence pozdní GI toxicity 2. stupně 3,3 %, pozdní GU toxicita se objevila pouze stupně 1 u 13,3 %. Byl zjištěn statisticky podložený rozdílný výskyt postradiačních komplikací u zkoumaných pacientů v NČB a PTC. Hypotéza, že PT snižuje výskyt postradiačních komplikací u pacientů s CaP ve srovnání s technikou ozařování IMRT, byla potvrzena. Bylo zjištěno, že se prostata v průběhu dne i během ozařování může značně pohybovat. Z tohoto důvodu lze doporučit využívání CBCT, které je v NČB nově součástí jejich lineárních urychlovačů, k ověření polohy prostaty před každým jednotlivým ozářením. Tato práce poskytla ucelený pohled na léčbu CaP a může posloužit k zvýšení informovanosti o postradiačních komplikacích u pacientů s CaP. Hlavní přínos této práce lze spatřit v předložení srovnání standardně používaného radioterapeutického přístupu se slibnou alternativou, které je možné využít jako podkladu pro další studie.
|
|
Metodika určování provenience přírodního kamene – pískovce – exaktními laboratorními metodami
Přikryl, Richard ; Weishauptová, Zuzana ; Přikrylová, Jiřina
Metodika se zabývá hlavními postupy a analytickými rozbory, které lze využít k petrografickému a geochemickému popisu pískovců, který poté slouží k určování jejich provenience. V metodice je diskutován rozsah použití jednotlivých metod pro popis pískovců a současné možnosti jejich petrografické klasifikace. Certifikovaná metodika je určena pro oblast památkové péče, která využívá výsledků materiálových rozborů objektů kulturního dědictví – sochařských výtvarných děl, architektonických prvků a staveb, zhotovených z pískovců. Výsledky, dosažené pomocí postupy, navrženými v této metodice by měly přispět: (1) ke zpřesnění znalostí o tomto typu sochařského a stavebního materiálu; (2) ke sjednocení postupů, používaných při klasifikaci pískovců; (3) k nalezení zdrojové lokality či alespoň oblasti, z níž byl přírodní kámen (pískovec) odebírán; (4) k hledání vhodného náhradního typu pískovce při nutnosti výměny; (5) k poznání vhodných postupů při restaurování pískovce. Oblast využití této metodiky je tedy při předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, na nichž byl použit příslušný typ přírodního kamene, tedy pískovec. Metodika je určena širšímu okruhu specialistů, kteří se podílejí na předrestaurátorských materiálových průzkumech památek. Jedná se nejen o specialisty – geology, kteří provádějí samotný rozbor přírodního kamene z památek, ale též specialisty, kteří rozbor zadávají a kteří výsledky průzkumu potřebují pro volbu vhodné strategie restaurování – tedy restaurátory a technology. Těmto specializacím by metodika měla posloužit při formulování požadavků na typ rozboru a při interpretaci jeho výsledků. Metodika byla certifikována dne 18. 8. 2016, Osvědčení č. 143 (č.j. MK 53116/2016 OVV; sp. zn. MK-S 6346/2016 OVV).
Plný text: PDF; PDF
|
|
Zpracování a interpretace výnosových map jako podklad pro agronomické rozhodování
Širůček, Petr
Diplomová práce je zaměřena na zpracování výnosových map, jejich interpretaci a analýzu vztahů s ostatními prostorovými daty. Cílem práce bylo identifikovat chybové hodnoty, statisticky zpracovat výnosové záznamy a pomocí statistických metod vyhodnotit závislost mezi výnosovou mapou a dalšími prostorovými daty. Metodika práce byla založena na sběru výnosových dat sklízecí mlátičkou v průběhu dvou let v kukuřici na zrno a sladovnickém ječmeni v podmínkách zemědělského podniku. Pomocí GIS a předem nastavených nástrojů byly odstraněny chybové hodnoty z výnosových dat a vytvořeny výnosové mapy. Takto vytvořené výnosové mapy byly následně podrobeny analýze vztahu mezi vegetačním indexem NDVI, digitálním modelem terénu (DEM), senzorově měřenou elektrickou vodivostí půdy a historickými výnosovými mapami. Ve výsledcích bylo pomocí filtrace výnosových dat a odstranění chybových hodnot v závislosti na sklizené plodině a roku v průměru odstraněno od 11,3 do 13,8 % výnosových bodů, dosaženo zvýšení průměrného výnosu v rozmezí 3,6 až 4,7 % a snížení variačního koeficientu v intervalu od 7,0 do 8,6 % oproti původním výnosovým záznamům. V případě hodnocení vztahu mezi výnosovou mapou a NDVI ze satelitního dálkového průzkumu bylo v závislosti na době snímkování a vegetační fázi porostu dosaženo střední míry závislosti u kukuřice na zrno (r = 0,44) a sladovnického ječmene (r = 0,65). Při hodnocení vztahů výnosové mapy, DEM a svažitosti bylo v průměru dosaženo nízké úrovně korelace s přímou i nepřímou závislostí. U elektrické vodivosti půdy bylo dosaženo nízké až zanedbatelné míry závislosti k výnosu. Naopak nejvyšší závislosti bylo v průměru dosaženo mezi výnosovými mapami v průběhu let (r = 0,63). Získané informace slouží jako podklad pro agronomické rozhodování v podmínkách konkrétního zemědělského podniku v případě budoucího nahrazení tvorby výnosových map predikcemi výnosu na základě ostatní prostorových dat.
|
| |
| |
|
Studie řešení IT systémů v teplárnách v působnosti E.ON v ČR
Plojhar, Vladimír ; Voříšek, Jiří (vedoucí práce) ; Přívozník, Ladislav (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo vytvořit komplexní IT manažerský a technologický pohled na současnou situaci v IT, systémovém pokrytí společností tepláren ovládaných společností E.ON v České republice. V této práci byla zpracovávána reálná data společností Teplárna Tábor a.s. (TTA) a Teplárna Otrokovice a.s. (TOT). První část této práce obsahuje popis a hodnocení současného stavu IT v TTA a TOT na základě získaných dat, pokrytí byznys procesů IT podporou, vytvoření aplikační architektury jednotlivých společností a jejich vzájemné vazby. Druhá část je zaměřena na zjištění cílů, na strategii jednotlivých společností a jejich měření výkonnosti. Zde pro měření výkonnosti byla zvolena metodika Networking Maturity Model společnosti Gartner. Třetí část práce předkládá návrh možného budoucího stavu, konkrétní návrhy na zlepšení výkonnosti a stability IT, s respektováním strategických cílů majoritního vlastníka společností společnosti E.ON. V závěru dokumentu je zpracováno stručné shrnutí.
|
host ::
