|
|
Srovnání efektivity závlahy dřevin pomocí závlahových vaků a klasické zálivky
Omesová, Kristina
Bakalářská práce se zabývá srovnáním efektivity dvou typů závlah používaných pro zavlažování mladých výsadeb ve městech a v krajině. Konkrétně byla porovnávána závlaha dřevin pomocí závlahových vaků a závlaha formou klasické zálivky do závlahových mís. Na růst a vývoj stromů nemá vliv pouze způsob závlahy, ale především prostředí, ve kterém dřeviny rostou. V literární části jsou zmíněny dopady změny klimatu na prostředí pro růst stromů, specifické podmínky pro výsadbu dřevin v městském prostředí, význam vody pro dřeviny, systémy a zdroje závlahy používané v městské zeleni. Celý výzkum byl proveden na základě měření délky a šířky letorostů a obvodů kmene. Naměřené hodnoty byly statisticky zpracovány a zobrazeny v grafech. Výsledky tříletého měření jednoznačně prokazují vyšší efektivitu závlahy pomocí závlahových vaků v době aplikace závlahy.
|
|
|
Porovnání množství vázaného uhlíku v nadzemní i podzemní biomase v různých typech využití půdy v okolí města Oxapampa, Peru
Chalupová, Karolína
Předložená práce porovnává množství vázaného uhlíku v odlišných typech využití půdy v okolí města Oxapampa v Peru. Výzkum probíhal na podzim roku 2022 a byl zaměřen na tři hlavní typy landuse: kávové agrolesnické plantáže, horské tropické lesy a silvopastevní systémy. Sběr dat probíhal s pomocí technologie Field-Map, kdy bylo celkem porovnáno 47 výzkumných ploch na 6 transektech. Ke zjištění nadzemní i podzemní biomasy bylo využito alometrických rovnic. Vyhodnocení uhlíkových zásob v půdě probíhalo na základě půdních analýz pomocí přístroje Soli-TOC (Elementar). Výsledky práce ukázaly, že nebyl statisticky významný rozdíl mezi množstvím uhlíku v biomase agrolesnických kávových plantáží a lesních porostů. Naproti tomu zásoby půdního uhlíku byly nejvyšší v lesních porostech v horních vrstvách půdy. V nižších hloubkách (20–30 cm) naopak již rozdíl mezi studovanými landuse zaznamenán nebyl. Průměrné hodnoty uhlíku v půdě (%) pro kávové agrolesnické systémy a jednotlivé hloubky byly následující: H (7,6 ± 3,8); 0–10 (5,1 ± 1,8); 10–20 (3,8 ± 0,8); 20–30 (3,4 ± 0,7). Pro lesní stanoviště: H (34,2 ± 12,1); 0–10 (22,4 ± 14,7); 10–20 (9,5 ± 6,2); 20–30 (7,3 ± 5,8). Hodnoty uhlíku v půdě pro silvopastevní systémy činily: H (12,1 ± 4,7); 0–10 (7,3 ± 3,3); 10–20 (5,3 ± 2,3); 20–30 (3,7 ± 2,1).
|
|
|
Hodnocení změny využití krajiny v lokalitě Brno-Kohoutovice ve vztahu k infiltraci srážkové vody, změně klimatu a její vnímání místními obyvateli
Novotná, Karolína
Diplomová práce „Hodnocení změny využití krajiny v lokalitě Brno-Kohoutovice ve vztahu k infiltraci srážkové vody, změně klimatu a její vnímání místními obyvateli“ obsahuje analýzu vývoje využití území mezi léty 1953 a 2020. V teoretické části jsou informace o hydrologické bilanci krajiny, faktorech ovlivňujících infiltraci srážkové vody a významu podzemní vody v krajinných ekosystémech. Území je charakterizováno pomocí přírodních poměrů a historického vývoje. Informace byly ověřeny a zdokumentovány v rámci terénního výzkumu a zhodnocení zdravotního stavu lesa. Získané údaje byly použity pro výpočet množství odtoku dešťových vod, který se zvýšil o více než 100 %. Dotazníkové šetření se zaměřilo na vnímání měnících se vláhových poměrů v krajině obyvateli. Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány a potvrdily, že obyvatelé vnímají změny v krajině. Na základě získaných poznatků byla navržena opatření ke zlepšení vsakování dešťové vody. Výsledná zjištění a navržená opatření lze využít k podpoře udržitelného a efektivního hospodaření s vodou.
|
|
|
Zhodnocení samočistící schopnosti vodního toku Bítýška
Vítová, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením jakosti a samočistící schopnosti vodního toku Bítýška na Vysočině. Teoretická část se věnuje vodohospodářské legislativě České republiky, kvalitě vody včetně problémů s ní spojených, samočistící schopnosti, mokřadům a sledovaným ukazatelům jakosti vody. Další část blíže charakterizuje zájmové území z hlediska přírodních poměrů a hydrologie. Praktická část detailně popisuje odběr vzorků vody, měření ukazatelů jakosti vody v terénu a laboratorní stanovení chemického rozboru vody. Práci zakončuje vyhodnocení zjištěných výsledků dle příslušné legislativy a diskuze. Výsledky laboratorních rozborů prokázaly, že samočistící schopnost vodního toku se projevila pouze v polovině sledovaného období a nelze ji jednoznačně potvrdit. Byly odhaleny vysoké koncentrace dusičnanového dusíku, celkového fosforu a chemické spotřeby kyslíku způsobené zejména vypouštěním nedostatečně vyčištěné vody z kořenové čistírny odpadních vod do vodního toku.
|
|
|
Mezinárodní klimatické právo
Jiřičná, Kateřina ; Fabšíková, Tereza (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Název práce: Mezinárodní klimatické právo Klíčová slova: změna klimatu, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Pařížská dohoda Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje mezinárodního klimatického práva od jeho počátků s důrazem na vývoj klimatického režimu v posledních letech. Práce je rozdělena na úvod, pět částí a závěr. První část se věnuje vědeckému pozadí změny klimatu. Druhá část vysvětluje komplexnost problematiky a přibližuje důvod různých přístupů států ke změně klimatu. Třetí část se zabývá předmětem a prameny klimatického práva. Čtvrtá a pátá část jsou pak věnovány podrobnému popisu vývoje mezinárodního klimatického režimu v rámci OSN se zaměřením na vývoj po přijetí Pařížské dohody v páté části.
|
|
|
Monitoring stavu znalostí o změnách klimatu v geologické historii u studentů středních škol
MANOVÁ, Štěpánka
Tato bakalářská práce se zaměřuje na monitoring znalostí o změnách klimatu v geologické historii u studentů středních škol. Výzkum byl navržen s cílem zmapovat znalosti středoškolských studentů. Zjišťování znalostí bylo provedeno dotazníkovým šetřením. Dotazník byl nejprve vytvořen, poté rozesílán online formou a pak vyhodnocen. Ke sběru dat docházelo od ledna do března roku 2022. Touto prací bylo prokázáno, že znalosti o změnách klimatu v geologické historii nejsou u studentů středních škol příliš rozsáhlé z důvodu nedostatečné informovanosti ve škole a z důvodu nezájmu o dané téma.
|
|
|
Klimatické žaloby
Baránková, Barbora ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Klimatické žaloby Tématem předkládané diplomové práce jsou klimatické žaloby, jako stále častěji využívaný nástroj v boji s klimatickou změnou. Klimatické žaloby představují velice rozmanitou skupinu podání projednávaných před širokým spektrem orgánů. Cílem práce je především poskytnout definici a základní typologii klimatických žalob, analyzovat podmínky jejich úspěšnosti a jejich význam pro řešení klimatické krize. Práce analyzuje klimatické žaloby z celého světa i České republiky. Práce je členěna do šesti kapitol. Úvodní kapitola stručně shrnuje vědecký konsensus týkající se naléhavosti řešení klimatické změny a mezinárodněprávní nástroje ochrany klimatu. Ve druhé kapitole se autorka pokusí o vymezení pojmu a základního dělení klimatických žalob. Kapitola se dále zaměřuje na identifikování úspěšnosti a pozitivních vlivů žalob na boj s klimatickou krizí. V posledních letech úspěchy slaví takzvané strategické žaloby, kapitola je proto blíže vymezuje. Třetí a čtvrtá kapitola podrobně analyzují charakteristické znaky klimatických žalob před mezinárodními a vnitrostátními orgány. Sledované jsou zejména společné a odlišné rysy z hlediska subjektů žaloby, podstaty sporu a orgánů, které mohou žalobu projednávat. Závěrečné dvě kapitoly se zaměřují na vybrané příklady významných klimatických žalob...
|
|
|
Jak ovlivní delší vegetační sezóna poutání uhlíku do biomasy rostlin
Kasperová, Denisa ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
V důsledku činnosti člověka je do ovzduší uvolňováno velké množství skleníkových plynů, zejména CO2, které zapříčiňují větší skleníkový efekt a nárůst teploty povrchu planety i vzduchu v atmosféře. Probíhající klimatická změna je jednou z velkých výzev, které společnost čelí, neboť rostoucí teploty na planetě značně ovlivňují fungování jejich ekosystémů. Extrémy vznikající při změně klimatu, zejména růstu teploty a nedostatek srážek nebo změna roční distribuce srážek ovlivňují fyziologii a fenologii rostlin. Vyšší teploty zapříčiňují posun a prodloužení vegetačních období rostlin, a to má přímý dopad na poutání uhlíku do rostlinné biomasy prostřednictvím biochemického fyziologického procesu rostlin zvaného fotosyntéza. Růst koncentrace CO2 v atmosféře zpomalují terestrické lesní ekosystémy, neboť ve svých pletivech, zejména ve dřevě dokáží zadržet uhlík po relativně dlouhou dobu, než se vrátí zpět do atmosféry. Účinnost poutání uhlíku do biomasy však závisí i na dalších fyziologických procesech, např. fotorespiraci, dýchání, výměně plynů mezi rostlinou a atmosférou. Stresory způsobené klimatickou změnou pak mohou omezit růst, fotosyntézu, navýšit respiraci a může tak dojít k omezení poutání uhlíku do biomasy až k uhynutí, čímž je narušen globální koloběh uhlíku.
|
|
|
Vliv klimatu na archeologické památky v areálu Pražského hradu
Pokorný, Šimon ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá řešením otázky vlivu klimatu na archeologické památky pod dlažbou III. nádvoří Pražského hradu. Komplex archeologického naleziště je ohrožen působením několika klimatických faktorů, zejména vodou a změnami teploty, které způsobují vytváření zvětrávacích procesů a historický stavební materiál v zájmové oblasti je následně degradován. Teoretická část této práce se nejdříve zabývá studií historických stavebních materiálů v areálu vykopávek, hlavní důraz klade na opuku a jílovou břidlici, které jsou nejvíce náchylné k různým druhům zvětrávání. Následně jsou zde probírány degradační procesy, které ovlivňují stav přítomného materiálu, zejména pak procesy spojené s prostupem vody skrze materiál, chemické zvětrávání způsobené krystalizací soli a bobtnání jílových minerálů, proces, který se často vyskytuje u jílových břidlic. Poslední kapitola teoretické části nastiňuje vliv budoucí změny klimatických faktorů na působení těchto procesů. Praktická část této práce se zaměřuje na výzkum mrazových a solných zvětrávacích cyklů, zejména na stanovení četnosti cyklů za jeden rok kontinuálního měření. K tomu jsou využity vlhkostní a teplotní hodnoty v čase z čidel, která jsou rovnoměrně rozmístěna v celé oblasti vykopávek. Výsledky výzkumu prokázaly v současné době nepřítomnost procesu mrazového...
|
|
|
ICT a změna klimatu: Jsou informační technologie příčnou či řešením?
Abrarova, Alsu ; Rujbrová, Šárka (oponent) ; Šedrlová, Magdalena (vedoucí práce)
Úloha informačních a komunikačních technologií (IKT) při řešení změny klimatu je kontroverzní. Cílem této práce je zjistit, zda jsou ICT příčinou nebo řešením změny klimatu, a to na základě analýzy jejich negativních a pozitivních dopadů na životní prostředí. Na úvod bude představena uhlíková a energetická stopa hlavních komponent IKT a způsoby minimalizace negativních dopadů. Dále bude analyzován potenciál IKT ke snížení emisí uhlíku v jiných odvětvích. Byla přezkoumána literatura týkající se nejnovějších technologií, změny klimatu a zprávy společností, jejichž hlavním cílem je udržitelná budoucnost. Výsledky této bakalářské práce ukazují, že IKT mají jak negativní, tak pozitivní dopady na životní prostředí. Mají však velký potenciál pro řešení změny klimatu prostřednictvím snížení uhlíkové stopy a zvýšení energetické účinnosti v jiných odvětvích, což převažuje nad negativními dopady IKT. A to pomocí nových technologií, jako je 5G, internet věcí (IoT) a umělá inteligence (AI). Je důležité zdůraznit význam dalších studií a spolupráce vlády, podniků a spotřebitelů směrem k IKT šetrným k životnímu prostředí a k udržitelné budoucnosti se sníženou změnou klimatu.
|
host ::
RSS.