Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  začátekpředchozí40 - 49další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
Vypravěčské strategie v povídkách Raymonda Carvera
SELNER, Ondřej
Diplomová práce Vypravěčské strategie v povídkách Raymonda Carvera je věnována literárnímu konceptu vypravěče. Na základě rozboru Carverových povídek dochází k několika typologicky odlišným typům vypravěče, které se v textech amerického spisovatele vyskytují. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou, ve které je stručně nastíněn teoretický zájem o koncept vypravěče a klíčové přístupy (F. K. Stanzel, K. Friedmannová, G. Genette, T. Todorov, D. Cohnová, S. Chatman, J. Culler, J. H. Miller a W. C. Booth), a část praktickou, která již s pomocí předtím nastíněných termínů a přístupů povídky analyzuje a typologicky charakterizuje. Výsledkem je přehledný seznam různých vypravěčských strategií v Carverově povídkové tvorbě.
Dětský aspekt ve vybraných dílech anglo-amerických autorů
BRABCOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na fenomén dětského vypravěče/postavy jako hlavního aktéra a zprostředkovatele fikčního světa v literatuře pro dospělé. V první kapitole se věnuje především teoretickému vymezení pojmu vypravěč jako významné naratologické kategorii. Druhá kapitola přináší vymezení literatury pro děti a mládež vůči literatuře primárně určené dospělému čtenáři a hledá jejich vzájemné inspirace. Především však přináší vymezení pojmu dětský aspekt. V praktické části se práce zabývá stylistickou analýzou, tematickou interpretací a komparací čtyř narativních textů anglofonní literatury, kterými jsou Velmi modré oči Toni Morrisonové, Třináct měsíců Davida Mitchella, Dobré ráno, Harri Stephena Kelmana a Cesta Cormacka McCarthyho. Tyto texty, které spojuje dětský vypravěč/postava, nejsou primárně určené dětskému čtenáři. V tom spatřuji jistou autorskou strategii, která se ovšem stává plně funkční v případě, že je zde zachována autenticita dětského vypravěče/postavy. Dochází zde tedy k záměrnému užití prvků, které bychom mohli spojit právě s pojmem dětský aspekt. Cílem této práce je propojení pojmu dětský aspekt se specificky vymezenou literaturou pro dospělé. Dále si kladu otázky, proč se v literatuře pro dospělé užívá dětských vypravěčů/postav a jaké jsou jejich funkce, jakým způsobem a do jaké míry nám dětský vypravěč/postava může zprostředkovat fikční svět, jaké je dítě ve sledovaných textech, jak vidí svět kolem sebe, jak nám sděluje, co vidí, myslí si a cítí a jaké možnosti přináší autorovi popis světa skrze dětskou optiku.
Estetická distance ve fikci a fikčních světech
DURASOVÁ, Renata
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku estetické distance a jejích projevů ve fikci a fikčních světech. Analyzuje texty, které pojednávají o teorii fikce, a hledá v nich jistý modus distancovanosti, který lze ztotožnit s konceptem psychické distance. Na základě názorných příkladů, které pojednávají o estetických situacích, ukazuje, že psychická distance je uměleckým principem, který se odvíjí od postoje recipienta, a je proto základním faktorem pro samotný vznik fikčních světů.
Nespolehlivost ve vyprávění
HAVLOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku tzv. nespolehlivého vyprávění v literatuře, zabývá se otázkou jeho charakterizace a jeho určení. Předkládá několik teoretických výkladů nespolehlivosti, jež následuje analýza vybraných beletristických textů, demonstrujících danou problematiku na konkrétních případech. Na základě jednotlivých teoretických pohledů ukazuje, že nespolehlivost ve vyprávění provází názorová nejednota a celá řada rozdílných postojů, které způsobují, že literární díla mohou po aplikování různých kritérií spjatých s dílčími přístupy nabývat zcela odlišných interpretací, zároveň tím ovšem reflektuje dynamičnost, atraktivnost a pestrost této naratologické kategorie.
"Qui a revé cette histoire?" Kunderovy francouzské romány
VOLFOVÁ, Eliška
Diplomová práce se věnuje třem vybraným francouzským románům spisovatele Milana Kundery: La lenteur, L´identité a L´ignorance. Cílem práce je provést analýzu textů, které jsou označovány jako tzv. francouzský cyklus. Pozornost je soustředěna především na způsob konstruování narativního světa (s využitím sémantiky fikčních světů a naratologických konceptů vypravěče) a na tematickou rovinu děl. V centru našeho dialogu s texty pak stojí otázka, zda tyto tři romány mohou skutečně tvořit určitý cyklus, a které aspekty je případně propojují (a to rovněž v kontextu autorovy další tvorby).
Narativní strategie v drobné próze Ignáta Herrmanna
MASÁK, Jakub
Předmětem práce je drobná próza Ignáta Herrmanna z 80. let 19. století, obsažená v souborech Pražské figurky, Drobní lidé ad. Pozornost bude zaměřena k narativním strategiím vybraných děl. Sledovány budou zejména typy vyprávěcích aktů, prezentace vyprávění, koncept fiktivního čtenáře aj. Na úvodní teoretickou část vymezující základní pojmy naváže konkrétní analýza jednotlivých postupů; její výsledky umožní komparaci Hermannových textů s narativními způsoby dalších soudobých textů, za jejichž nejvýznamnějšího, modelového reprezentanta jsou považovány povídky Jana Nerudy.
Fikční světy fanfiction
DVOŘÁKOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce pojednává o základních poznatcích v oblasti tzv. fenoménu fanfiction, tedy souboru narativních literárních děl psaných fanoušky. Upozorňuje na nejvýraznější specifika i problémy tohoto jevu a ukazuje jeho postavení v kontextu literatury. Následně se zabývá také způsobem, jakým fikční svět fanouškovského díla zachází s fikčním světem díla kanonického a svůj prostor dostává také srovnání fanfiction a přepisu. Nemalou pozornost však věnuje také fikčním entitám a roli autora, vypravěče a čtenáře. Závěrem podává přehled nejběžnějších termínů používaných ve fanfiction.
Tvorba Hany Bělohradské v 60. letech 20. století
HRŮZOVÁ, Šárka
Ve své bakalářské práci se budu zabývat díly autorky Hany Bělohradské,která vyšla v 60. letech 20. století. V těchto jejích raných textech ? Bez krásy, bez límce, Vítr se stočí k jihovýchodu a Poslední večeře se zaměřím především na reflexi zobrazované reality. O tuto reflexi se pokusím prostřednictvím naratologické kategorie vypravěče. Tuto naratologickou kategorii nejdříve teoreticky vymezím a poté se budu snažit teoretické poznatky aplikovat na vypravěče v dílech Hany Bělohradské. Důležitou součástí mé práce bude také kapitola zabývající se osobností, životem a přínosem spisovatelky Hany Bělohradské. Budu se zabývat především formováním její rané poetiky a také otázkou viny a provinění v jejích dílech.
Vypravěčská technika v románu Olgy Barényiové Janka
VOLFOVÁ, Eliška
Předložená bakalářská práce se věnuje vypravěčské strategii užité v prvním česky psaném díle spisovatelky Olgy Barényiové. Román Janka z počátku 40. let 20. století je stále ještě opomíjen literární veřejností. Tato práce chce přispět ke změně takového přístupu a doložit, proč si tento román zaslouží čtenářskou pozornost. Cílem je provést podrobnou analýzu románu, opírající se především o narativní metodologii a zkoumat, jaké prostředky autorka používá ke svému vyprávění, a také, do jaké míry jsou v kontextu české dobové prózy neobvyklé či naopak zavedené.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   začátekpředchozí40 - 49další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.