|
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|
|
|
Úroveň porozumění základům genetiky a molekulární biologie u žáků gymnázií a druhého stupně základních škol
Machová, Markéta ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent) ; Králík, Miroslav (oponent)
Genetika je součástí sekundárního vzdělávání již desítky let. Výzkumy výsledků přírodovědného vzdělávání ale již delší dobu poukazují na to, že žáci si z výuky odnášejí různé typy miskoncepcí bez pochopení základních principů dědičnosti a genetiky. To vede k jejich neschopnosti správně se orientovat a rozhodovat v běžných životních situacích, které se tématu týkají. V českém prostředí podobně jako v zahraničí však chybí kromě hlubší diagnostiky těchto problémů především zjištění jejich původu, což brání tvorbě efektivních preventivních opatření vedoucích ke zlepšení výsledků vzdělávání. Cílem práce bylo v několika dílčích analýzách zjistit současný stav výuky genetiky v sekundárním vzdělávání v ČR, a to na úrovni kurikula, učebnic, výsledků výuky (žákovského porozumění tématu), podmínek výuky a vlivu způsobu výuky na žáky. Hlavním použitým výzkumným nástrojem byl dotazník pro žáky kombinující testové a postojové položky, dotazník pro učitele zjišťující jejich vztah k výuce a jaké podmínky pro ni mají a dále obsahová analýza příslušných dokumentů vzdělávání ovlivňujících (kurikul a učebnic). Výsledky analýz poukázaly na několik problémů na více úrovních vzdělávání, které v mnoha ohledech sdílí český vzdělávací systém se zahraničím. Předně nejsou v rámci tématu genetiky v národním kurikulu (RVP)...
|
|
| |
|
|
Botanická exkurze do údolí řeky Doubravy pro 2. stupeň ZŠ
Hutař, Kamil ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Naučná stezka "Údolím řeky Doubravy", spojující vesnici Bílek a město Chotěboř v Železných horách, nabízí spoustu možností a způsobů, jak ji efektivně zařadit a využít k výuce botaniky a environmentální výchovy, což je hlavním úkolem diplomové práce. Teoretická část zahrnuje charakteristiku přírodních podmínek území naučné stezky a jejího okolí, význam, funkci a zařazení Exkurze v Rámcových vzdělávacích programech základního vzdělávání. Didaktická část diplomové práce představuje podrobně zpracovaný metodický plán exkurze. Dále práce obsahuje ověření naplňované exkurze a její evaluace. Cílem této exkurze bylo prohloubit a zopakovat v praxi znalosti z botaniky a přírodních poměrů jednotlivých lokalit naučné stezky s vazbou na environmentální výchovu a ochranu přírody. Nápady pro praktické využití rostlin naučné stezky a jejího okolí ve výuce botaniky a environmentální výchovy nabízí učitelům kapitola v závěru diplomové práce. Má práce navíc obsahuje vlastní fotografickou dokumentaci průběhu celé exkurze. Tyto fotografie nejen přibližují práci žaku při plnění různých úkolů a aktivit, ale také demonstrují různorodost a ojedinělost oblasti, ve které exkurze probíhá.
|
|
|
Vliv badatelsky orientované výuky na žáky v předmětech chemie a přírodopis
Sloupová, Hana
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má používání badatelsky orientované výuky na vnitřní motivaci žáků a na úroveň získaných poznatků na úrovni ISCED 2. Z toho důvodu byla navržena dvě na sebe navazující výzkumná šetření. První výzkumné šetření sledovalo, jak žáci vnímají začlenění navržené badatelské úlohy do výuky ve vztahu k jejich vnitřní motivaci, jak toto vnímání ovlivňuje typ školy či pohlaví žáka a zda existuje vztah mezi pozorovanými škálami vnitřní motivace v rámci realizace navržené badatelské úlohy ve školní praxi. Druhé výzkumné šetření sledovalo vliv badatelsky orientovaných úloh na žáky v porovnání s tradičně vedenými laboratorními pracemi. Žáci byli rozděleni na kontrolní a experimentální skupinu. Nejprve se zjišťovalo, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků v tradičně pojatých laboratorních činnostech na počátku výzkumu bez implementace badatelsky orientovaných úloh do výuky a zda je tento rozdíl věcně významný. Následně byl sledován statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků po začlenění badatelských úloh u experimentální skupiny. Zároveň bylo sledováno, zda existuje statisticky významný rozdíl v dosažené úrovni získaných poznatků mezi...
|
|
| |
|
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (oponent) ; Skýbová, Jana (oponent)
Rigorózní práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|
|
|
Vliv badatelsky orientované výuky na žáky v předmětech chemie a přírodopis
Sloupová, Hana ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Čížková, Věra (oponent) ; Bayerová, Anna (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má používání badatelsky orientované výuky na vnitřní motivaci žáků a na úroveň získaných poznatků na úrovni ISCED 2. Z toho důvodu byla navržena dvě na sebe navazující výzkumná šetření. První výzkumné šetření sledovalo, jak žáci vnímají začlenění navržené badatelské úlohy do výuky ve vztahu k jejich vnitřní motivaci, jak toto vnímání ovlivňuje typ školy či pohlaví žáka a zda existuje vztah mezi pozorovanými škálami vnitřní motivace v rámci realizace navržené badatelské úlohy ve školní praxi. Druhé výzkumné šetření sledovalo vliv badatelsky orientovaných úloh na žáky v porovnání s tradičně vedenými laboratorními pracemi. Žáci byli rozděleni na kontrolní a experimentální skupinu. Nejprve se zjišťovalo, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků v tradičně pojatých laboratorních činnostech na počátku výzkumu bez implementace badatelsky orientovaných úloh do výuky a zda je tento rozdíl věcně významný. Následně byl sledován statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků po začlenění badatelských úloh u experimentální skupiny. Zároveň bylo sledováno, zda existuje statisticky významný rozdíl v dosažené úrovni získaných poznatků mezi...
|
|
|
Zařazení projektových dnů do výuky přírodopisu na základních školách Mostecka
Krajníková, Dagmar ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zařazením projektových dnů přírodopisu na základních školách města Mostu a okolních obcí. Diplomová práce je rozdělena na tři části. Část teoretická je věnována vzniku a historii projektové výuky ve světě i v českých školách, teoretickým pojmům, které s projektovým vyučováním bezprostředně souvisí, dále pak v zařazování projektové výuky v současném vzdělávacím procesu, výhody a nevýhody projektového vyučování. Výzkumná část práce a hlavní výzkumný problém se zaměřuje na využívání projektové výuky na 2. stupni základních škol. Výzkumná část je výsledkem dotazníkového šetření, které jsem na vytipovaných základních školách uskutečnila. Při provedení výzkumu k této diplomové byla použita metoda dotazníku, který je jedním z nejpoužívanějších nástrojů pro sběr dat. Respondenty byli učitelé přírodopisu jednotlivých Mosteckých škol. Dotazník byl vytvořen i distribuován elektronicky. V praktické části předkládám vlastní návrh projektového dne "Den stromů", který jsem realizovala na Základní škole Obránců míru v Mostě. KLÍČOVÁ SLOVA Projektové vyučování, projektový den, výuka přírodopisu
|
|
|
Hodnocení ve výuce přírodopisu a biologie na Třebíčsku a Znojemsku
KLIMEŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce popisuje metody hodnocení, užívané ve výuce přírodopisu na vybraných základních školách na Třebíčsku a Znojemsku. Z dotazníkového šetření mezi žáky vyplynulo, že učitelé nejčastěji využívají písemné hodnocení, během kterého se zaměřují především na znalosti pojmů a definic. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných žáků má zkušenost s formativním hodnocením. Odpovědi učitelů tříd, ve kterých probíhalo dotazníkové šetření, potvrdily zjištěné závěry z dotazníků pro žáky.
|
host ::
RSS.