|
|
Metoda CLIL v přírodopisu - návrh materiálů propojujících výuku německého jazyka a přírodopisu
HAŠKOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo navržení dvou výukových jednotek, které budou zpracovány dle zásad metody CLIL (Content and Language Integreated Learning), která propojuje výuku nejazykového předmětu (přírodopisu na základní škole, respektive biologie na gymnáziu) s výukou cizího jazyka, v této práci konkrétně německého jazyka. Navržené pracovní listy jsou zaměřeny na biologii člověka, přesněji na učivo dýchací soustavy a oběhové soustavy.
|
|
|
Analýza tématu prokaryota prezentovaného v učebnicích přírodopisu pro základní školy
Jarošová, Lenka ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Učebnice jako materiální didaktické pomůcky plní nespočet funkcí, reprezentují obsah vzdělávání konkrétního předmětu, obsahují transformované vědecké poznatky či zásadním způsobem ovlivňují motivaci žáků k učení. Součástí základního učiva přírodopisu jsou i prokaryota, jejichž problematika nebyla v učebnicích doposud zmapována. Hlavním cílem bakalářské práce bylo provést obsahovou analýzu tématu prokaryota v učebnicích přírodopisu pro základní školy disponujících platnou schvalovací doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. V práci byla zjišťována strukturace daného tématu napříč jednotlivými tituly. Analýze byly podrobeny pojmy obsažené v kapitolách pojednávajících o problematice prokaryotních organismů. K analýze bylo využito dvou přístupů, pro kvalitativní analýzu dat sloužila metoda nesoucí označení otevřené kódování, kvantitativní přístup odráží procentuální zastoupení pojmů spadajících do stejné významové kategorie a podkategorie v daných titulech. Analýza ukázala, že mezi učebnicemi panuje nesourodost z hlediska zastoupení tématu prokaryota a až na učebnici nakladatelství Prodos a Taktik učebnice nijak nezohledňují problematiku archeí. Nejvíce pojmů se vztahuje k morfologii, výskytu, významu a využití prokaryotických organismů, do popředí se taktéž dostává jejich...
|
|
|
Hodnocení žáka v přírodopisu
Ouředníková, Eliška ; Novotná, Kateřina (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na formativní hodnocení v přírodopisu a dotýká se jeho využití ve výuce přírodopisu. Cílem je představit formativní hodnocení, jeho strategie, metody a postupy které lze využít v hodinách přírodopisu, ale i mimo něj. Teoretická část se věnuje problematice školního hodnocení a zvýšená pozornost je věnována formativnímu hodnocení. V praktické části bylo cílem zjistit, jak hodnotí učitelé v hodinách přírodopisu, jaké mají povědomí o formativním hodnocení a jaký k němu zaujímají postoj. Autorka se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Design výzkumu je případová studie. Případová studie je designem empirickým a slouží ke zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů. Metodou sběru dat byl hloubkový rozhovor. Autorka chtěla zjistit, jak dotazovaní učitelé ověřují znalosti jednotlivých žáků a jaký to pro ně má význam. Dále chtěla od dotazovaných vědět, co pro ně znamenají známky jako takové. Zajímala se také o dopad pandemie Covid-19 na výuku a s tím spojené hodnocení. Ve výzkumu se ukázalo, že i do výuky přírodopisu je vhodné zařadit různé strategie, metody a postupy formativního hodnocení. Mezi nejdůležitější a možno říci i nejefektivnější lze zařadit zpětnou vazbu, hodnocení podle předem stanovených kritérií a vrstevnické hodnocení. Z výzkumu vyplynulo, že...
|
|
|
Problémy začínajících učitelů s využíváním aktivizačních metod ve výuce přírodopisu
Ročková, Lucie ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Aktivizační metody mají ve výuce velký význam mimo jiné při rozvoji samostatnosti žáků, jejich myšlení a utváření sociálních vztahů. Posílení role žáka a důraz na jeho aktivní činnost si vyžaduje specifický přístup učitelů, stejně jako jejich zvýšenou přípravu na výuku. Zejména začínající učitelé se na začátku své pedagogické dráhy musí vyrovnávat s řadou obtíží. Prozatím ovšem nebylo jasně popsáno, jak se vyrovnávají s využíváním aktivizačních metod. Hlavním cílem této práce bylo zmapování problémů začínajících učitelů s využitím aktivizačních metod ve výuce přírodopisu na začátku jejich profesní dráhy. Jednou z podotázek bylo zjistit, co by učitelům na začátku jejich pedagogické praxe pomohlo, aby aktivizační metody zařazovali do výuky s větší jistotou a četností. Pro zodpovězení výzkumných otázek byl v říjnu a v listopadu 2021 realizován výzkum u 6 začínajících učitelů přírodopisu základních škol. Byly provedeny náslechy vyučovacích hodin a následně individuální rozhovory s jednotlivými učiteli. V rozhovorech byly zjišťovány názory na aktivizační metody, četnost jejich zařazování do výuky a související problémy, se kterými se učitelé při výuce těmito metodami potýkají. Nejčastěji uváděnými problémy byli časová náročnost příprav i samotné realizace metod ve výuce, nedostatečné materiální vybavení...
|
|
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|
|
|
Úroveň porozumění základům genetiky a molekulární biologie u žáků gymnázií a druhého stupně základních škol
Machová, Markéta ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent) ; Králík, Miroslav (oponent)
Genetika je součástí sekundárního vzdělávání již desítky let. Výzkumy výsledků přírodovědného vzdělávání ale již delší dobu poukazují na to, že žáci si z výuky odnášejí různé typy miskoncepcí bez pochopení základních principů dědičnosti a genetiky. To vede k jejich neschopnosti správně se orientovat a rozhodovat v běžných životních situacích, které se tématu týkají. V českém prostředí podobně jako v zahraničí však chybí kromě hlubší diagnostiky těchto problémů především zjištění jejich původu, což brání tvorbě efektivních preventivních opatření vedoucích ke zlepšení výsledků vzdělávání. Cílem práce bylo v několika dílčích analýzách zjistit současný stav výuky genetiky v sekundárním vzdělávání v ČR, a to na úrovni kurikula, učebnic, výsledků výuky (žákovského porozumění tématu), podmínek výuky a vlivu způsobu výuky na žáky. Hlavním použitým výzkumným nástrojem byl dotazník pro žáky kombinující testové a postojové položky, dotazník pro učitele zjišťující jejich vztah k výuce a jaké podmínky pro ni mají a dále obsahová analýza příslušných dokumentů vzdělávání ovlivňujících (kurikul a učebnic). Výsledky analýz poukázaly na několik problémů na více úrovních vzdělávání, které v mnoha ohledech sdílí český vzdělávací systém se zahraničím. Předně nejsou v rámci tématu genetiky v národním kurikulu (RVP)...
|
|
| |
|
|
Botanická exkurze do údolí řeky Doubravy pro 2. stupeň ZŠ
Hutař, Kamil ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Naučná stezka "Údolím řeky Doubravy", spojující vesnici Bílek a město Chotěboř v Železných horách, nabízí spoustu možností a způsobů, jak ji efektivně zařadit a využít k výuce botaniky a environmentální výchovy, což je hlavním úkolem diplomové práce. Teoretická část zahrnuje charakteristiku přírodních podmínek území naučné stezky a jejího okolí, význam, funkci a zařazení Exkurze v Rámcových vzdělávacích programech základního vzdělávání. Didaktická část diplomové práce představuje podrobně zpracovaný metodický plán exkurze. Dále práce obsahuje ověření naplňované exkurze a její evaluace. Cílem této exkurze bylo prohloubit a zopakovat v praxi znalosti z botaniky a přírodních poměrů jednotlivých lokalit naučné stezky s vazbou na environmentální výchovu a ochranu přírody. Nápady pro praktické využití rostlin naučné stezky a jejího okolí ve výuce botaniky a environmentální výchovy nabízí učitelům kapitola v závěru diplomové práce. Má práce navíc obsahuje vlastní fotografickou dokumentaci průběhu celé exkurze. Tyto fotografie nejen přibližují práci žaku při plnění různých úkolů a aktivit, ale také demonstrují různorodost a ojedinělost oblasti, ve které exkurze probíhá.
|
|
|
Vliv badatelsky orientované výuky na žáky v předmětech chemie a přírodopis
Sloupová, Hana
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má používání badatelsky orientované výuky na vnitřní motivaci žáků a na úroveň získaných poznatků na úrovni ISCED 2. Z toho důvodu byla navržena dvě na sebe navazující výzkumná šetření. První výzkumné šetření sledovalo, jak žáci vnímají začlenění navržené badatelské úlohy do výuky ve vztahu k jejich vnitřní motivaci, jak toto vnímání ovlivňuje typ školy či pohlaví žáka a zda existuje vztah mezi pozorovanými škálami vnitřní motivace v rámci realizace navržené badatelské úlohy ve školní praxi. Druhé výzkumné šetření sledovalo vliv badatelsky orientovaných úloh na žáky v porovnání s tradičně vedenými laboratorními pracemi. Žáci byli rozděleni na kontrolní a experimentální skupinu. Nejprve se zjišťovalo, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků v tradičně pojatých laboratorních činnostech na počátku výzkumu bez implementace badatelsky orientovaných úloh do výuky a zda je tento rozdíl věcně významný. Následně byl sledován statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků po začlenění badatelských úloh u experimentální skupiny. Zároveň bylo sledováno, zda existuje statisticky významný rozdíl v dosažené úrovni získaných poznatků mezi...
|
|
| |
host ::
RSS.